BEZVĚDOMÍ A KOLAPS / mdloby – první pomoc
Jde o závažný stav, který je projevem poruchy činnosti centrálního nervového systému a který ohrožuje postiženého především akutní neprůchodností dýchacích cest (zapadnutím jazyka) a následně udušením, případně vdechnutím zvratků.
Bezvědomí
je stav, ve kterém postižený nevnímá – příčinou je porucha normální funkce mozku. Může se rozvinout postupně, nebo vzniknout náhle, a může být způsobeno úrazem, otravou nebo závažnou chorobou. Nebezpečí bezvědomí spočívá v tom, že nemusí dobře fungovat nebo mohou úplně vymizet reflexy, které zajišťují volné dýchání bez dušení.
Postižený může, než dojde k úplnému bezvědomí, procházet různými fázemi zmatenosti a letargie. Stejnými fázemi může procházet, když se probírá. Nikdy nenechte pacienta postiženého bezvědomím samotného.
Bezvědomí vzniká
- z příčin vnitřních chorob
- mozkové příhody (mozková mrtvice),
- náhlá zástava oběhu,
- dechové selhání při plicních nemocech),
- náhlá srdeční příhoda, infarkt myokardu,
- mozková mrtvice,
- epileptický záchvat,
- diabetické kóma,
- z nebo z příčin vnějších
- otřes mozku, úrazy hlavy,
- otravy,
- úraz elektrickým proudem,
- nedostatek kyslíku, dušení, tonutí aj.
- šok (například anafylaktický, při masivním krvácení apod.).
Nikdy nedávejte nikomu, kdo je nebo byl v bezvědomí, nic jíst ani pít. Každý, kdo byl i jen krátkou dobu v bezvědomí, musí být vyšetřen lékařem co nejdříve.
Čím je ohrožen člověk v bezvědomí:
- zapadnutím jazyka a udušením,
- vdechnutím vlastních zvratků a udušením,
- zástavou dechu a srdečního oběhu,
- samotnou příčinou, která bezvědomí vyvolala (například masivním krvácením).
Co se děje u člověka v bezvědomí:
- Z lehké mdloby by se měl člověk probrat nejdéle do pěti minut, pokud ne, jedná se o vážný stav.
- Ochabuje svalstvo, proto hrozí zapadnutí jazyka.
- Může (ale nemusí) dojít k zástavě dýchání.
- Může (ale nemusí) dojít k zástavě srdce.
- Pokud člověk dýchá, pak mu tluče i srdce – opačně to neplatí.
Kolapsový stav - mdloby
je krátkodobý stav bezvědomí, ke kterému dochází, když je dočasně snížen průtok krve mozkem. Dochází k němu, např. když někdo stojí dlouho nehybně v horku; pohyby nohama anebo změna polohy mohou kolapsu zabránit. Vleže s nohama nad úrovní hrudníku dojde obvykle k rychlému a úplnému zotavení.
Jak poznat člověka v bezvědomí
- Postižený leží nepřirozeně zhroucen zpravidla na zemi, může být i nepřirozeně zhroucen vsedě,
- má úplně povolené svalové napětí, končetiny zdvihnuté a puštěné volně padají k zemi,
- uvolněný je i závěs jazyka, který vlastní vahou zapadá k zadní stěně hltanu a uzavírá vstupy dýchacích cest,
- postižený nereaguje na vnější podněty – důrazné hlasité oslovení, bolestivé podněty (např. zmáčknutí ušního lalůčku, štípnutí v oblasti klíční kosti).
První pomoc při bezvědomí
- Šetrně zatřeste postiženým za ramena a nahlas se ho zeptejte, zda je v pořádku a jak se cítí – nechte mu 5–10 sekund na odpověď,
- pokud neodpovídá, pokuste se zjistit reakci postiženého na bolestivý podnět,
- když postižený neodpovídá ani na bolestivý podnět, zjistěte pohledem na hrudník, sluchem a přiložením tváře k nosu, zda dýchá,
- když nedýchá nebo chrčí, uvolněte dýchací cesty,
- když postižený stále ještě nedýchá – hrudník se nepohybuje a neslyšíme ani necítíme vydechovaný vzduch – vyčistěte mu dýchací cesty,
- kontrola oběhu krevního zjištěním jeho tepu,
- když nedýchá ani po uvolnění a vyčistění dýchacích cest, zahajte dýchání z úst do úst, a pokud je to nutné, i nepřímou srdeční masáž,
- volejte 155 nebo 112 - rozdíl mezi těmito čísly je ten, že 112 je číslo integrovaného záchranného systému, jehož složkami jsou zdravotnická pomoc, policie a hasiči. Číslo 155 je číslo přímo na zdravotnickou záchrannou službu, kde se rychleji (bez přepojování) dočkáte pomoci či rady – zahájení oživování.
Nedýchá-li postižený, nebo dýchá-li nenormálně, pokračujeme dalším bodem. Pokud dýchá, uvedeme jej do stabilizované (zotavovací) polohy a sledujeme jej do příjezdu odborné pomoci. Pokud mezitím dýchat přestane, pokračujeme dalším bodem…
- postižený leží na rovné a pevné podložce (nejlépe na zemi) tak, abychom k němu mohli ze všech stran,
- provádějte hranou dlaně, kterou stlačujete dlaní a zápěstím druhé ruky jako pístem, 30 kompresí hrudníku,
- hranu dlaně přikládáme na hrudní kost ve výši její dolní části (u mužů pod spojnici bradavek) a stlačujeme hrudník do hloubky 4–5 cm…
- … s frekvencí 100x za minutu (rytmus jako u vánoční písně "Rolničky").
Další důležité úkony:
- Podívejte se po jakémkoliv upozornění na nějakou chorobu, jako je např. průkaz diabetika či cokoliv jiného; to může přinést vysvětlení stavu postiženého. Zvláště věnujte pozornost přítomnosti vpichů od injekčních jehel na pažích, lahviček od léků, zápachu dechu po alkoholu, acetonu, toluenu apod.,
- když postižený dýchá normálně, uložte ho do stabilizované polohy a vyčkejte příjezdu záchranné služby,
- do té doby sledujte krevní oběh, dýchání a stupeň bezvědomí každých několik minut,
- postiženého přikryjeme, abychom zabránili jeho podchlazení, a stále sledujeme, zaměřujeme se zejména na přítomnost jeho dýchání a hmatnost tepu.
První pomoc při kolapsu - mdlobách
- Postiženého položte a zvedněte mu nohy nad úroveň hrudníku (podložíme je),
- uvolněte oděv kolem krku, hrudníku a pasu,
- ujistěte se, že má postižený dostatek vzduchu, a pokud je to nutné, ovívejte mu tvář, přikládejte chladný obklad na čelo,
- pokud máte jakékoliv pochybnosti o jeho stavu, přivolejte lékařskou pomoc.
Zotavovací poloha:
- Do této polohy ukládáme člověka v bezvědomí, který dýchá a má hmatný tep.
- Postiženého uložíme do zotavovací polohy, kontrolujeme dech a tep a vyčkáme příjezdu ZZS.
- Postižený leží na boku.
- Spodní nohu má nataženou, horní pokrčenou v kyčli a v koleni.
- Dolní ruku má nataženou rovně před sebe.
- Horní ruku má pokrčenou v lokti, na hřbetu ruky spočívá hlava obličejem dolů.
Zdroj: ezsp6.estranky.cz, Autor: MUDr. Jaromír Hrabovský, CSc.
Recenze: prof. MUDr. Kamil Provazník, CSc.
Kresby: Zlatuše Novotná, Státní zdravotní ústav
http://www.mayoclinic.com/health/FirstAidIndex/FirstAidIndex