REKLAMA
 

Běžné nemoci

Hledej:



Zvětšit text

Náhlé změny stavu, úrazy

KRVÁCENÍ A ZÁSTAVA KREVNÍHO OBĚHU – první pomoc

Krvácení znamená ztrátu krve, která ovšem plní v organismu řadu životně důležitých funkcí. Nejdůležitější její funkcí je zásobovat tělesné tkáně kyslíkem. Krev je sama schopna zastavit menší krvácení tvorbou krevní sraženiny (díky některým buňkám a bílkovinám obsaženým v krevním séru).

Při prudké krevní ztrátě je však tento mechanismus nedostatečný a je třeba dalších vnějších opatření, abychom zabránili ztrátě většího množství krve, a tím ohrožení života. Závažnost krevní ztráty je závislá na více faktorech, ale už ztráta 20 % může vést k závažným projevům, které krevní ztrátu provázejí, např. k rozvoji šokového stavu.

Rozsah a prudkost krvácení závisí především na tom, jaké cévy jsou poraněny…

Rozlišujeme:

  • krvácení tepenné, při kterém z rány vystřikuje jasně červená krev pod tlakem, protože v tepenném systému protéká krev okysličená pod větším tlakem než neokysličená krev v systému žilním,
  • krvácení žilní, jež je mírnější, a tmavě červená, neokysličená krev při něm vytéká z rány pod menším tlakem než z tepen,
  • krvácení smíšené, které je nejčastější, neboť tepny a žíly většinou probíhají v těsné blízkosti, a poranění se tudíž často týká obou.

První pomoc závisí na prudkosti krvácení podle síly a typu poraněných cév.

Krvácení z nosu

Většinou je jen nevinnou příhodou, která nevyžaduje odborný zásah. Vzniká samovolně (častěji u žen), při různých typech onemocnění nebo při úrazu. I když se většinou zastaví samo, lze je při dodržení následujících doporučení zkrátit. Jsou však také krvácení silná a obtížně stavitelná, která si vyžádají odborné ošetření. Příznaky vyplývají z názvu.

Krvácení z plic

Vzniká při plicních nádorech, při tuberkulóze, nebo po úrazu hrudníku.

Vnitřní krvácení po úrazu

Na vnitřní krvácení musíme myslet především při jakémkoliv úrazu, i když se nám zdá, že násilí, které zraněný podstoupil, nebylo zase až tak veliké. V tomto případě mluvíme o úrazovém vnitřním krvácení.

Neúrazové vnitřní krvácení

Zdroje neúrazového vnitřního krvácení bývají různé. Ke krvácení dochází bez jakékoliv vnější příčiny a zdroj krvácení může být v jícnu (varixy), v žaludku nebo dvanáctníku (vřed), ve střevech, v plicích, v močových cestách a v mozku. U žen může dojít ke krvácení při náhlých příhodách gynekologického charakteru.

Vnitřní krvácení je velmi závažná skutečnost a postižený může být přímo ohrožen na životě. Včasný transport k odborné pomoci bývá tudíž skutečně otázkou života a smrti. (Krvácí-li nám však srdce při placení v některých obchodech, problém bude jinde – rychlou lékařskou pomoc v takovém případě nevyhledávejme.)

Oživování při zástavě dechu / oběhu krevního

Důsledkem zástavy dechu je nedostatek kyslíku v životně důležitých tkáních (obecně ve všech tkáních).

Zástavou oběhu krevního rozumíme buď úplné zastavení srdeční činnosti, nebo funkčně zcela nedostatečnou srdeční činnost, která vzniká při míhání (fibrilaci) srdečních komor – srdeční stahy jsou sice přítomny, ale jsou zcela nekoordinované a nefunkční a srdce nepumpuje krev do oběhového systému. Výsledkem je zástava oběhu.

Dojde-li k zástavě oběhu, nastává asi do 1 minuty také zástava dýchání. V některých případech bývá zástava dýchání nebo nedostatečné dýchání příčinou zástavy srdce z nedostatku kyslíku.

Příznaky některých typů krvácení

Krvácení z trávicího ústrojí:

  • zvracení krve nebo natrávené krve (vzhled kávové sedliny),
  • krev ve stolici (stolice má vzhled dehtu, nebo je s příměsí čerstvé krve) – je nutné vyloučit borůvky nebo červenou řepu v jídelníčku jako příčinu,
  • krvácení může mít prudký průběh a ohrožovat nemocného přímo na životě,
  • časté je u nemocných s vředovou chorobou, s nádory trávicího ústrojí nebo s krvácivými chorobami,
  • nemocný vykašlává jasně červenou, mnohdy zpěněnou krev.

Krvácení z plic:

  • při prudkém krvácení dochází k náhlému nevysvětlitelnému zhoršení stavu,
  • bledost,
  • studený pot,
  • zrychlený puls a pokles tlaku (pokud si někdo sám tlak kontroluje),
  • prudká bolest v místě krvácení (hruď, břicho, hlava),
  • příznaky se mohou prohlubovat,
  • poruchy vědomí až bezvědomí,
  • až šokové stavy,
  • při plíživém krvácení mohou příznaky úplně chybět, nebo postižený dlouhodobě nevysvětlitelně chřadne,
  • bezvědomí (přítomno vždy při zástavě oběhu),
  • bezdeší nebo lapavé dechy,
  • mrtvolný vzhled (nápadná až vosková bledost, bezkrevné rty, může být i promodrání),
  • nehmatný tep na velkých tepnách.

Samoléčba / první pomoc

První pomoc při krvácení z nosu

  • Posaďte postiženého s lehce předkloněnou hlavou,
  • vyzvěte ho, aby dýchal ústy a stiskl si krvácející nosní dírku kapesníkem namočeným ve studené vodě. Studený obklad položte postiženému na zátylek,
  • nezastaví-li se krvácení do 10 minut, je nutno postiženého odeslat k odbornému ošetření na ORL oddělení; stejně tak osoby, které trpí poruchou krevní srážlivosti,
  • po zastavení krvácení ponecháme postiženého v klidu.

Krvácení a jeho zastavení

Ke krvácení dochází při roztržení či přeříznutí kterékoliv cévy rozvádějící krev tělem – tepny, žíly či kapiláry. Může být vnější, viditelné, anebo vnitřní, které není vidět.

Tepenná krev je jasně červená a vystřikuje z rány, zatímco žilní krev je tmavě červená a volně vytéká. Prudká ztráta l,5–2 litrů krve může znamenat smrt poraněného, proto je třeba prudké zevní krvácení (poraněná céva, otevřená zlomenina) okamžitě zastavit jakýmkoliv způsobem.

Kapilární krev je středně tmavá a z rány prosakuje. Silné krvácení je vždy naléhavou situací, protože při větších ztrátách krve se stává, že je jí příliš málo, aby mohly být buňky těla dostatečně zásobeny kyslíkem. Důsledkem pak může být šok, nebo i smrt. 

VYŠETŘENÍ KREVNÍHO OBĚHU

Krev se skládá z tekutiny nazývané plazma a z krevních buněk. Srdce ji vytlačuje tepnami do všech částí těla, zpět se vrací žilami. Rozvádí kyslík z plic, výživné látky vstřebané z potravy, a odvádí odpadové látky.

Při srdečním stahu se šíří všemi tepnami tlaková vlna. Je známa jako tep, který můžeme nahmatat všude tam, kde leží tepna blízko povrchu těla: např. na krku nahmatáte tep na krkavici, anebo na zápěstí ruky jej nahmatáte na radiální tepně. Srdce se stahuje 60–80krát za minutu. Normální tep je pravidelný a silný. Když je tep nehmatný, je činnost srdce zastavena; když je rychlý a slabý, může být postižený v šoku.

Postup zjištění tepu na krkavici

  1. Najděte štítnou chrupavku a sjeďte bříšky tří prstů do prohlubně mezi ní a kývačem.
  2. Sledujte tep asi 5–10 sekund. Tuto metodu používejte ke zjištění, zda srdce zraněného pracuje.

Postup zjištění tepu na radiální tepně

  1. Umístěte bříška tří prstů do prohlubně nad rýhou na přední straně zápěstí v ose s dlaňovým bříškem palce.
  2. Počítejte počet tepů za minutu. Tuto metodu používejte ke zjištění tepové frekvence u zraněných při vědomí.

První pomoc

  1. Uložte postiženého a uklidněte ho – tím se nám může podařit snížit krevní tlak, a tak trochu zmenšit krvácení. Zraněné místo zvedněte do výše a stlačte ránu palcem a (nebo) prsty – tlak musí být udržován až 15 minut (toto se nazývá stavění krvácení přímým tlakem).
  2. Pokud je rána rozsáhlejší, šetrně, ale pevně stlačte místo nad i pod ranou, a dále se zachovejte jako v bodě 1.
  3. Zvedněte a přidržujte část těla postiženého tak, aby byla nad úrovní jeho srdce (hrudníku); tím se zpomalí průtok krve zraněnou částí těla (to se nazývá stavění krvácení elevací). Zraněného nechte ležet; to zpomalí průtok krve ještě více.
  4. Překryjte ránu sterilním obvazem; obvaz musí být dostatečně velký, aby přesahoval okraje rány. Když nemáte k dispozici žádný obvaz, použijte kousek čisté silnější látky bez chloupků.
  5. přímá manuální komprese, trvající nejméně 5 minut, k zastavení krvácení (zvláště menšího krvácení). Je-li přítomno více zachránců, může komprese trvat i déle:
    1. ránu překryjeme sterilním krytím a stlačíme rukou přímo ránu. Držíme ji silně stisknutou co nejdéle,
    2. současně vysoko zvedneme postiženou končetinu – což je rovněž jeden z prostředků ke zmírnění krvácení,
    3. přiložte tlakový obvaz; pokud obvaz prosakuje, položíme na ránu tlakový polštářek (nerozvinutý obvazový balíček) a pod tlakem jej ovineme dalším obvazem. Pokud krev prosakuje i přes tento obvaz, přiložíme další tlakový polštářek a ránu opět stáhneme dalším obinadlem,
    4. stlačte tlakové body – to je další prostředek k omezení krvácení, pokud předchozí pokusy selhaly. Tlakový bod je místo, kde se dá tepna zásobující určitou oblast stlačit proti relativně pevnější tkáni (kosti).
  1. Existují i další body, které se dají stlačit speciálními hmaty. Tyto hmaty jsou technicky náročné, proto je vždy nejjednodušším řešením dokonalé stlačení přímo v místě krvácení, se kterým – samozřejmě v kombinaci s co nejrychlejším transportem k odborné pomoci – vystačíme téměř vždy,
  2. zaškrcení je posledním z pokusů o stavění krvácení, pokud ostatní pokusy selhaly. Rozhodneme-li se pro tento postup, musí být proveden technicky přiměřeně. Při nedostatečném podvazu zaškrtíme pouze žíly, čímž díky městnání v žilním systému v oblasti za zaškrcením krvácení zhoršíme. Naopak brutální zaškrcení končetiny nedostatečně širokým škrtidlem může poškodit měkké části a nervy, a tak může být příčinou trvalého poškození,
  3. pokud krev prosakuje přes přiložený obvaz, neodstraňujte původní obvaz, ale přiložte nový a zajistěte jej,
  4. pozorujte, zda zraněný nejeví známky šoku, a dle nálezu postupujte dále,
  5. transport k odborné pomoci je často limitujícím momentem postiženého. Zajišťujeme jej souběžně s ostatními opatřeními.

Tlakový (kompresivní) obvaz při prudkém zevním krvácení:

  • zejména na paže/nohy,
  • na krvácející ránu,
  • sterilní krytí rány,
  • tlaková vrstva.

Použití (improvizovaného) zaškrcovadla při amputaci:

  • Při stavění krvácení položte zraněného do vodorovné polohy a krvácející končetinu zvedněte.
  • Při prudkém krvácení z paže nebo stehna (především při rozdrcení nebo oddělení končetiny – amputaci) použijte přednostně zaškrcovadlo (i improvizované – pruh látky, opasek apod., ne však motouz nebo drát!). Toto zaškrcovadlo přiložte při prudkém proudu nebo stříkání krve a umístěte je „nad“ místem krvácení, tj. blíže k srdci.

Zvednutí horní končetiny a zmáčknutí pažní tepny:

  • Každý tlakový obvaz je nutno dále kontrolovat, při dalším prosakování navázat a utáhnout.

Zmáčknutí nadklíčkové tepny při krvácení:

  • Prudké krvácení z poraněné nadklíčkové tepny zastavíte jen trvalým tlakem na tuto tepnu.

Zmáčknutí při prudkém krvácení z tepny v třísle:

  • Při prudkém krvácení v třísle stavíte proud krve trvalým tlakem; střídáte ruce.

U velkých tepen (stehenní, pažní, krkavice) lze vykrvácet za 60–90 sekund.

První pomoc při krvácení z nosu

  1. Postiženého posaďte a řekněte mu, aby se předklonil, smáčkl si měkké části nosu a dýchal ústy.
  2. Nos je nutné držet asi 10–20 minut; buďte připraveni postiženému pomoci.
  3. Dejte postiženému nějakou nádobu a řekněte mu, aby vyplivoval vše z úst; polykání může narušit krevní sraženinu, spolknutá krev může způsobit pocit na zvracení.
  4. Když se krvácení zastaví, poraďte postiženému, aby delší dobu nesmrkal, protože se tím může krvácení obnovit.
  5. Když se krvácení nezastaví do 20 minut, přivolejte lékařskou pomoc.

Silnější krvácení z nosu:

Většinou je neúrazové, stavíte je studenými obklady na nos a při předklonu si postižený zmáčkne nos prsty.

První pomoc u krvácení z trávicího ústrojí:

  • Uložte nemocného na bok s podloženou horní částí těla,
  • nemocného sledujte, při bezvědomí zajistěte pomoc při dýchání: volejte 155 či 112 a zahajte oživování,
  • zajistěte okamžitý transport k odborné pomoci.

První pomoc krvácení z plic:

  • Nemocného uložte do stabilizované polohy, aby krev mohla odtékat z dýchacích cest,
  • studené obklady na hrudník,
  • při bezvědomí zajistit pomoc při dýchání – volat 155 či 112 a zahájit oživování,
  • okamžitý transport k odbornému ošetření.

První pomoc při vnitřním krvácení:

  • U bezvědomých zajistíme pomoc při dýchání – volat 155 či 112 a zahájit oživování,
  • postiženého, který je při vědomí, uložíme do stabilizované polohy a zklidníme,
  • ošetříme případná další závažná poranění,
  • rychlý transport do nemocnice bývá u prudkého krvácení život zachraňující.

Stabilizovaná poloha

Uložení postiženého do tzv. stabilizované polohy zajistí nerušené provádění první pomoci.

Postup:

Zachránce klečí u boku postiženého…

  • Dolní končetinu postiženého (tu nohu, která je mu blíže) pokrčíme v koleni, horní končetinu na stejné straně zasune pod hýždě postiženého.
  • Přeložíme horní končetinu, která je od nás dále, přes břicho postiženého a s její pomocí převalíme postiženého na bok. Pomáháme si přitom druhou rukou, kterou tlačíme na pokrčené koleno směrem k sobě.
  • Tlakem na bradu a čelo vyvoláme záklon hlavy, obličej se tak ocitne na hřbetu ruky, která je dlaní k zemi. Hlava je tak podložena vlastní rukou a stabilizovaná.

První pomoc při zástavě oběhu – oživování

  • Puls zjišťujeme na krční tepně tak, že položíme ukazováček a prostředník jedné ruky na štítnou chrupavku postiženého (tzv. ohryzek). Poté prsty sjedeme na stranu do prohlubně mezi štítnou chrupavku a svaly krku. Zde bychom měli cítit pulsaci krční tepny.
  • Dalším místem, kde hmatáme puls postiženého, je tříslo, kde bychom měli nahmátnout puls stehenní tepny. Při pohmatu zkusíme více míst (máme v podstatě čtyři – obě tepny můžeme hmatat nalevo nebo napravo), zvláště u starších lidí postižených sklerózou tepen nemusí být puls dobře hmatný. Je však nepravděpodobné, že bychom nenahmatali tep alespoň na jednom místě z těchto čtyř možností.
  • Nenahmatáme-li puls, je nutno přistoupit neprodleně k tzv. nepřímé srdeční masáži, kterou se pokusíme obnovit spontánní akci srdeční – má za úkol zprvu nahradit a posléze vyvolat chybějící spontánní akci srdeční.
    • Využíváme mechanického stlačování srdce mezi hrudní kostí a páteří: stlačíme-li dostatečně hrudní kost proti pevně podložené páteři, přenese se tlak na srdce a krev se vypudí do oběhu…
    • povolením se hrudník vlastní pružností vrátí do původní polohy, a povolí se i srdce, které se opět naplní krví. I dokonale prováděnou srdeční masáží se zajistí čtvrtina až třetina minutového srdečního objemu, tj. objem krve, který srdce vypudí při své normální činnosti za 1 minutu.
    • Srdce je uloženo pod dolní třetinou hrudní kosti. Abychom prováděli nepřímou srdeční masáž na správném místě, vyhmatáme hrot mečíku hrudní kosti (je to hrot, kterým hrudní kost končí v nadbřišku), položíme prostředník a ukazovák na mečovitý výběžek hrudní kosti a hranu dlaně položíme vedle těchto prstů na dolní třetinu hrudní stěny doprostřed hrudníku…
    • hranou dlaně rozumíme přechod mezi dlaní a zápěstím ruky. Nesprávná poloha ruky může snížit účinnost srdeční masáže, a naopak může zvýšit riziko zlomení žeber při této masáži. Poloze ruky je proto třeba věnovat náležitou pozornost! (Nikoli ovšem na úkor času.)

Nepřímá masáž srdce:

  • Postižený musí ležet na zádech na pevné podložce.
  • Nahmatáme mečovitý výběžek hrudní kosti. Dva prsty nad ním je místo, kam přikládáme hranu své dlaně, na ni přiložíme druhou dlaň. Prsty se nedotýkají hrudníku. Tlakem na hrudník působí jen zápěstní hrana dlaně. Horní končetiny máme napnuté v loktech, ramena jsou nad hrudníkem postiženého,
  • hrudní kost stlačujeme pravidelně, plynule a nepřerušovaně, s frekvencí 100/minutu, zmáčknutí (stlačení) musí být dostatečné, přibližně 4–5 cm,
  • zároveň je nutné provádět umělé dýchání z úst do úst, poměr mezi počtem vdechů a počtem stlačení je nyní 2 vdechy / 15 stlačení,
  • podle nejnovějších doporučení pro resuscitaci se nyní uznává jako účinná i samotná nepřímá masáž srdce bez současného umělého dýchání,
  • pravidelně po 2–3 minutách kontrolujeme, zda nedošlo k obnově srdeční činnosti, obnovení oběhu poznáme dle hmatného tepu na krkavici a zlepšení barvy nemocného.

Samozřejmostí je souběžná aktivace zdravotnické záchranné služby.

Tyto dovednosti nezkoušejte na sobě vzájemně – použijte tzv. resuscitační fantomy, které by měly být k dispozici na Červeném kříži nebo ve zdravotnických zařízeních. Pokud byste chtěli uspořádat kursy první pomoci, jistě vám jejich pracovníci rádi vyjdou vstříc.

 

Zdroj: MUDr. Jaromír Hrabovský, CSc.,
mojeordinace.cz, MUDr. Stanislav Machart.
Recenze: prof. MUDr. Kamil Provazník, CSc.,
http://www.ezsp6.estranky.cz/

 

Více informací - související zdravotní problémy

Více informací - související obecné informace


Související zdravotní problémy

Související obecné informace



První pomoc při:

Zdravotní problémy - Náhlé změny stavu, úrazy


Odběr novinek

Chcete-li odebírat naše novinky, vyplňte níže Váš e–mail.



Odkazy 

Zdroje 

Kontakt 

Občanské sdružení péče o vlastní zdraví a aktivní život

© Copyright 2013 pzaz.cz


Nahoru