Běžné nemoci 

ŠOK A ŠOKOVÉ STAVY – první pomoc

Vznik šoku bezprostředně ohrožuje člověka na životě. Pokud pozorujete u nemocného známky šoku, volejte ihned ZZS (tel. 155).

Jak vzniká šok

• Je to reakce organismu na vážné poškození, které může mít různé příčiny.
• Společným jmenovatelem je vždy příliš malý objem krve, kvůli kterému kolabuje krevní oběh.
• Nedostatečný objem krve může být absolutní (ztráta krve, ztráta tělních tekutin z tkání), nebo relativní (cévy se rozšíří natolik, že ani normální krevní objem je nedokáže dostatečně „vyplnit“ = případ anafylaktického šoku).
• Může ochabnout činnost srdce, pak klesá krevní tlak, nebo může dojít až k zástavě srdce. Pro život nezbytné buňky mozku mohou zahynout již po třech až pěti minutách bez kyslíku.

Nejčastější příčiny šoku

• Významná ztráta krve,
• rozsáhlé popáleniny,
• poškození srdce (např. infarkt myokardu),
• těžká alergická reakce (anafylaktický šok),
• těžká infekce,
• poranění míchy,
• otravy.

Co hrozí při šoku

• Protože krevní oběh funguje nedostatečně, nejsou dostatečně prokrveny tělesné orgány… může dojít k jejich trvalému poškození,
• šok je vážný, život ohrožující stav.

Příznaky šoku / šokového stavu

• Kůže zbledne – to je nejzřetelnější na rtech nebo na konečcích prstů (nehtech),
• kůže je chladná a vlhká potem,
• tep je rychlý a slabý,
• dech je povrchní a rychlý – špatně hmatný tep,
• nevolnost a zvracení,
• postižený může být neklidný a může začít zívat,
• postižený může mít silnou žízeň,
• zmatenost, poruchy vědomí,
• může ztratit vědomí, popř. i zemřít, pokud mu není poskytnuta odborná pomoc.

Zásady první pomoci při šoku / šokovém stavu

• Ihned přivolejte ZZS (tel. 155).
• Do příjezdu ZZS dodržujte takzvaných „pět T“: teplo, ticho, tekutiny, tišení bolesti, transport:
• teplo – postiženého chraňte před podchlazením (přikrývka, izolace od země), ale v horku ho naopak chraňte před přehřátím,
• ticho – postiženého uložte na klidné místo, uklidňujte ho a komunikujte s ním,
• tekutiny – nepodávejte žádné tekutiny, i když má postižený pocit žízně; můžete pouze otírat obličej vlhkým kapesníkem,
• tišení bolesti – nepodávejte žádné léky, ale ošetřete případná poranění; s postiženým zbytečně nehýbejte,
• transport – postiženého uložte na záda s podloženýma nohama (alespoň o 30 stupňů vyvýšenýma); pokud je v bezvědomí, ale dýchá, uložte ho do zotavovací polohy; při velké ztrátě krve jej uložte na záda s dolními končetinami zdviženými co nejvýše (autotransfuzní poloha),
• pravidelně kontrolujte vědomí a dýchání, pokud postižený přestane dýchat, zahajte kardiopulmonální resuscitaci.

Další postupy:

Nedávejte postiženému nic jíst ani pít; neboť později může být nutná celková anestézie.

1. Pokud postižený krvácí z ran, zastavte co nejdříve vnější krvácení,
2. uklidněte postiženého a hýbejte s ním co nejméně,
3. uložte ho; zvedněte mu nohy podložením polštáře pod ně a otočte mu hlavu ke straně, popř. jej uložte do stabilizované polohy,
4. pečujte o pohodlí postiženého, např. ho zabalte do deky, když je mu zima,
5. jestliže postižený upadne do bezvědomí, musíte zabezpečit základní životní funkce.

Blíže viz také Krvácení a jeho zastavení či První pomoc – v této sekci.

Zdroje:
MUDr. Tomáš Jelen, První pomoc (Česká obec sokolská, Praha 2009),
http://www.mayoclinic.org/first-aid/first-aid-shock/basics/ART-20056620,
http://www.ezsp6.estranky.cz/