Pojmem dlouhodobá péče označuje komplex služeb, které potřebují lidé s dlouhodobě omezenou soběstačností. Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) vymezuje tuto péči jako jisté spektrum služeb určených lidem závislým na pomoci při některých ze základních sebeobslužných aktivit.
Služby dlouhodobé péče tedy potřebují lidé, kteří mají omezenou soběstačnost a u nichž je tento stav setrvalý. Může být způsoben:
Většina těch, kteří potřebují služby dlouhodobé péče, jsou lidé vyššího věku.
Dlouhodobá péče zahrnuje řadu lékařských a sociálních služeb poskytovaných osobám, které jsou v důsledku chronického onemocnění nebo tělesného či duševního postižení závislé na pomoci při základních každodenních činnostech.
Tuto péči a podporu často alespoň částečně poskytují neformální pečovatelé, například příbuzní či přátelé.
Dlouhodobá péče se nachází na hranici mezi zdravotní a sociální péčí a je obvykle poskytována osobám s tělesným či duševním postižením, slabým starším lidem a zvláštním skupinám, které potřebují pomoc při každodenních činnostech.
Různé rozdělení odpovědnosti (soukromá/rodinná – veřejná), různá organizace zdravotní a sociální péče, a také rozdíly v definici hranice mezi zdravotní a sociální péčí vedou k velkým rozdílům, pokud jde o služby dlouhodobé péče, jejich organizaci a úlohu v systémech sociální ochrany jednotlivých členských států.
Není-li možné, aby setrvali v domácím prostředí, potřebují zajistit dlouhodobý či trvalý pobyt v zařízeních, která umí řešit jejich sníženou soběstačnost (důsledek zhoršení zdravotního stavu) a která přitom budou respektovat jejich biopsychosociální i spirituální potřeby.
Potřebují tedy:
Dlouhodobou péčí rozumíme jak péči v domácím prostředí, tak péči v institucích.
OECD zdůrazňuje potřebu rozlišovat mezi zdravotní péčí, která má jasně definovaný kurativní či rehabilitativní charakter (jde o léčení, doléčení a rehabilitaci), a dlouhodobou péčí, a je třeba také definovat dlouhodobou péči vůči ostatním sociálním službám.
Cílem zdravotní péče je změna/zlepšení zdravotního stavu.
Cílem dlouhodobé péče je kompenzace trvající nesoběstačnosti.
Oba typy péče v praxi nelze zcela oddělit, a ani to není účelné – stav pacienta často vyžaduje poskytování jak zdravotní, tak dlouhodobé péče, a to již z toho důvodu, že dlouhodobá nesoběstačnost není fyziologickou záležitostí, ale výslednicí zhoršeného zdravotního stavu.
Můžeme skupinu pacientů dlouhodobé péče vyčlenit a definovat oproti skupině pacientů s typickou zdravotní problematikou (akutní či postakutní), i oproti skupině seniorů, jejichž zdravotní stav neomezuje jejich soběstačnost. Tito senioři mohou být klienty sociálních služeb v případě, že se rozhodnou bydlet v rezidenčním zařízení, nebo pokud potřebují pomoc v domácnosti.
V širším slova smyslu: komplex služeb dlouhodobé péče představují některé služby zdravotnické (léčba a rehabilitace, diagnostika komplikací, preskripce léků a pomůcek…) i služby pomocné (péče o domácnost, stravování, transport, sociální aktivity a podobně). Pokud člověk vystačí jen s posledně uvedenými pomocnými službami, nejedná se většinou o klienta dlouhodobé péče – tuto mez stanovuje ve svém materiálu OECD.
V těchto intencích definuje dlouhodobou péči také Národní program přípravy na stárnutí: „Dlouhodobá péče je péče zdravotní i sociální. Zdravotní a sociální potřeby jsou u části starších osob neoddělitelné. Tyto osoby potřebují jak zdravotní, tak sociální péči.
Systém dlouhodobé péče vychází z integrace zdravotních a sociálních služeb ústavních, ambulantních a poskytovaných v domácnosti. Rozvoj systému dlouhodobé péče vyžaduje transformaci léčeben pro dlouhodobě nemocné a domovů pro seniory.
si mohou postižení léčit (s pomocí zdravotníků, rodiny, pečovatelů apod.) i s využitím tohoto portálu, který jim popisuje zásady prevence a zdravého chování, jejichž dodržování bývá velmi platným nástrojem. Dlouhodobé zdravotní problémy, u kterých vám náš portál může trochu pomoci, jsou propojeny s tímto článkem, dlouhodobá péče je také obsahem sekce Péče o mně.
Zdroj: Diskusní materiál k východiskům dlouhodobé péče v České republice, kterou vydalo Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR (MPSV) ve spolupráci s Fakultou humanitních studií Univerzity Karlovy. Publikaci si lze zdarma stáhnout z webových stránek MPSV, a to z adresy www.mpsv.cz/cs/8538.
Autor: MPSV – www.mpsv.cz/cs/9860, http://www.starnout-je-normalni.cz/
Jak někoho mohou bolet záda z toho, že si pohodlně sedí celý den v kanceláři, v měkkém křesle? Taková otázka možná napadne ty, kteří se musí během…
víceFibromyalgie je porucha charakterizovaná bolestí pohybového aparátu, hlavně svalů. Pokud si přeložíme latinské pojmenování fibromyalgie, zjistíme, že…
vícePocení nohou a problémy s tím spojené představují poněkud delikátní, ale dosti nepříjemný problém. Samo o sobě pocení (hyperhidróza) reguluje…
víceChcete-li odebírat naše novinky, vyplňte níže Váš email.
Občanské sdružení péče o vlastní zdraví a aktivní život
© Copyright 2013 pzaz.cz