Běžné nemoci 

Úspěšné ukončení léčby nádorového onemocnění je pro nemocného, jeho rodinu a přátele důležitým mezníkem. Jde o návrat do aktivního života v pravém slova smyslu. Je ale třeba si uvědomit, že i úspěšně vyléčená rakovina pro onkologického pacienta má určitá úskalí.

Některé léčebné postupy mohou zanechat trvalé změny, které mohou ovlivňovat kvalitu života nemocného, a současně podmiňovat jeho možnosti návratu do pracovního procesu a společenských aktivit.

Jedním z velkých problémů pro vyléčené pacienty po překonané léčbě, kteří nemají žádné příznaky onkologického onemocnění, je stálá obava a strach z možného návratu onemocnění a chronická únava (fatigue).

Změny po léčbě onkologického onemocnění

Protinádorová léčba je vždy provázena vznikem různých vedlejších nežádoucích účinků. Jsou to jednak změny tělesné (somatické), a mnohdy se přidružují i změny psychické.

Tělesné změny:

Po diagnostických nebo léčebně chirurgických zákrocích zůstávají jizvy, některé rozsáhlé operační zákroky jsou poškozujícího (mutilujícího) charakteru, např.:

• stav po operaci prsu – částečném nebo úplném odstranění prsní žlázy (parciální mastektomie, ablace); po operaci prsu je většinou možná následná plastická úprava prsu,
• chirurgické vyústění tlustého střeva břišní stěnou s odváděním jeho obsahu (kolostomie). Kolostomie může být někdy pouze dočasná, záleží na velikosti a místě nádoru střeva,
• další změny mohou nastat po chemoterapii, radioterapii a hormonoterapii. Mnohé projevy nežádoucích účinků nádorové léčby po ukončení (léčby) postupně odezní, jako např. dočasný pokles krvetvorby, náchylnost ke vzniku infekčního onemocnění (porucha imunitního systému), nevolnost a zvracení, poruchy trávicího a vylučovacího sytému, stav po ozáření (postradiační syndrom),
• ztráta vlasů (alopecie) je také dočasná, po ukončení chemoterapie dojde k obnovení vlasového porostu,
• stupeň poškození pohlavních orgánů cytostatiky a s tím související funkční důsledky, stejně jako možná změna (reverzibilita) tohoto poškození, závisí na několika okolnostech, především však na druhu a dávkách podaného cytostatika,
• pozdní následky po radioterapii se objevují po třech a více měsících po ukončení léčby (12 až 24 měsíců) a jsou neměnné (ireversibilní). Jedná se o některá orgánová poškození. Vznik nežádoucích účinků radioterapie závisí do určité míry na dávce ozáření a ozařovaném místě, např. oblast hrudníku, oblast malé pánve...
• po ozařování místa s vlasovým porostem může být ztráta vlasů (alopecie) trvalá, někdy zůstává v ozařovaném místě i zvýšená pigmentace kůže,
• reprodukční orgány (u žen vaječníky, u mužů varlata) jsou na ozáření značně citlivé (radiosenzitivní). Případné vedlejší nežádoucí účinky radioterapie jsou závislé na síle záření, radioterapie může vést k přechodným změnám v reprodukci, nebo k trvalé sterilitě,
• hormonoterapie je u některých typů nádorových onemocnění také součástí léčby, a je léčbou dlouhodobou. Počáteční nežádoucí vedlejší účinky (nevolnost, pocení, příznaky přechodu – menopauzy) zpravidla postupně vymizí a léčba je dobře snášena. Útlum obranyschpnosti (imunity) organismu je při protinádorové léčbě dočasný.

Vznik otoku – lymfedému – je častou komplikací onkologických onemocnění. Na jeho vzniku se podílí změna v odtoku mízní tekutiny (lymfy), která byla způsobena operačním výkonem, změnami po radiační léčbě, nebo nádorem samotným. Lymfedém je komplikací dlouhodobou a vyžaduje pravidelné sledování lékařem, aktivní zapojení pacienta do léčby a prevenci vzniku komplikací lymfedému.

Psychické změny:

• Pacient se musí vyrovnat nejen s nepříznivou diagnózou ("mám rakovinu"), ale často i s následky protinádorové léčby.
• Tělesná poškození jsou často zdrojem pocitů méněcennosti a podmiňují vznik psychického stresu. U nemocných se může objevit přecitlivělost, citová nevyrovnanost (emoční labilita), někdy až depresivní stavy.
• Časté jsou také poruchy v sexuální sféře, které rovněž nelze podceňovat. Jsou podmíněny částečně léčbou (chemoterapie může snižovat sexuální touhu), částečně jsou umocněny strachem vyplývající z diagnózy nádorového onemocnění, k níž ještě přistupují obavy ze ztráty atraktivity pro partnera (stav po operaci prsu – ablaci, střevní vývod – kolostomie, ztráta vlasů – alopecie). Obnovení normálního sexuálního života je většinou možné, i když si někdy vyžádá delší čas. Někdy je vhodná konzultace s psychologem, sexuologem, případně s psychiatrem.

Chronická únava při onemocnění zhoubnými nádory – “fatigue”

Přirozená (fyziologická) únava může být definována jako obranný a ochranný mechanismus člověka, který mu pomáhá udržet fyziologickou rovnováhu. Tento druh únavy po odpočinku mizí.

Zvýšená (patologická) únava provázející nádorová onemocnění může být definována jako subjektivní stav nadměrného, trvalého vyčerpání a snížené schopnosti (kapacity) k fyzické a duševní práci.

Zásadním bodem je zjištění, že odpočinek nevede k odstranění této nepřiměřené patologické únavy, a proto se předpokládá, že je způsoben jinými mechanismy, než únava po námaze, kterou odpočinek bezpečně odstraňuje.

Fatigue je subjektivní pocit únavy.

Kdy můžeme hovořit o únavě jako o nemoci?

Únavu (vyčerpanost) u pacientů s nádorovým onemocněním považujeme za nemoc, jestliže trvá nejméně dva týdny.

Pacient se cítí velmi unaven, má zvýšenou potřebu odpočinku, která neodpovídá jeho aktivitám a výdeji energie.

Kromě toho pociťuje alespoň 5 z následujících příznaků:

• slabost nebo tíhu končetin,
• sníženou schopnost soustředit se nebo udržet pozornost,
• poruchy spánku, ať již ve smyslu nespavosti, nebo naopak nadměrné spavosti (spánek nepřináší osvěžení nebo posílení),
• je značně emočně reaktivní – smutný , podrážděný, frustrovaný, rozrušený, činí mu potíže vykonávat běžné každodenní činnosti,
• může mít i problémy s krátkodobou pamětí.

Únava, snadná unavitelnost a snížená schopnost udržet výkon se objevuje u nemocných s rakovinou bez předchozí námahy. Tento stav je nemocným vnímán velmi nepříjemně jako nedostatek energie, snížení psychické aktivity, nezájem o své okolí (apatie), nebo naopak jako pocit vnitřního neklidu (“člověk není ve své kůži”), a vede k závažnému narušení kvality života. Únava se vyskytuje někdy již v časné fázi onemocnění, bývá velmi častá i bezprostředně po ukončení léčby a může také přetrvávat měsíce i roky po ukončení protinádorové léčby.

Pro onkologického pacienta a jeho rodinu jsou důležité informace a edukace o průběhu onemocnění, důležitý je především pohovor s ošetřujícím lékařem a zdravotní sestrou.

Vysvětlení, že chronická únava běžně provází zhoubná (maligní) nádorová onemocnění (rakovinu) a jejich léčbu, může snížit u pacienta psychický stres z této komplikace, pochopení rodiny vede k vytvoření bezpečného zázemí a pocitu bezpečí pro onkologického pacienta.

Mezi nemocnými existují velké individuální rozdíly

Doporučuje se upravit denní aktivity podle intenzity únavy. Je třeba klást si reálné cíle vzhledem k možnostem nemocného. Jsou-li cíle stanoveny nereálně, pak je pacient stresován tím, že úkol nezvládne. Splnění i malého cíle může pacienta uspokojit.

Je důležité, aby celková (komplexní) a souvislá (kontinuální) péče po ukončení léčby byla procesem, jehož součástí jsou i všechny aspekty individuálního života, který je zaměřen nejen na diagnózu onemocnění, ale na celou osobnost, na rodinu a přátele, ale také na pomoc a podporu v otázckách týkajících se toho, jak žít s nemocí – s rakovinou. Po překonání náročné léčby a po ukončení úspěšné léčby nádorového onemocnění je důležité umožnit každému návrat zpět do aktivního života, aby měl možnost se realizovat – mít zaměstnání odpovídající zdravotnímu stavu, rozvíjet své koníčky apod.

Doporučená literatura:

• Psychologie zdraví, J. Křivohlavý, Grada Publishing 2001
• Jak zvládat stres, J. Kkřivohlavý, Grada – Avicenum 1994
• Mít pro co žít, J. Křivohlavý, Návrat Praha 1994
• Třiadvacet dialogů o rakovině, P. Vodvářka, Galén 2001
• I v nemoci si buď přítelem, R. Honzák, Avicenum 1989
• Vůle ke smyslu, V. Frankl, Cesta 1997

Pacient se cítí velmi unaven, má zvýšenou potřebu odpočinku, která neodpovídá jeho aktivitám a výdeji energie.

Kromě toho pociťuje alespoň 5 z následujících příznaků:

• slabost nebo tíhu končetin,
• sníženou schopnost soustředit se nebo udržet pozornost,
• poruchy spánku, ať již ve smyslu nespavosti, nebo naopak nadměrné spavosti (spánek nepřináší osvěžení nebo posílení),
• je značně emočně reaktivní – smutný, podrážděný, frustrovaný, rozrušený, činí mu potíže vykonávat běžné každodenní činnosti,
• může mít i problémy s krátkodobou pamětí,
• únava, snadná unavitelnost a snížená schopnost udržet výkon se objevuje u nemocných s rakovinou bez předchozí námahy. Tento stav je nemocným vnímán velmi nepříjemně jako nedostatek energie, snížení psychické aktivity a nezájem o své okolí (apatie), nebo naopak jako pocit vnitřního neklidu (člověk není ve své kůži), a vede k závažnému narušení kvality života, 
• únava se vyskytuje někdy již v časné fázi onemocnění, bývá velmi častá i bezprostředně po ukončení léčby a může také přetrvávat měsíce i roky po ukončení protinádorové léčby.

"Fatigue" je subjektivní pocit únavy, který lze charakterizovat jako:

• pocit snížení energie k tělesné aktivitě,
• snížená koncentrace,
• snížená motivace.

Upozorňujeme, že obsah těchto stránek má informativní charakter a není náhradou za návštěvu lékaře.

Vždy je nutné, abyste léky vybírali s ohledem na věk, hmotnost a celkový zdravotní stav nemocného…

• Vycházet je třeba z jeho ostatních nemocí, které měl už dříve, a léků, které na ně užívá – možné jejich interakce.
• Vždy dodržujte dávkování doporučené zdravotníky nebo výrobci léků – nepřekračujte je. Tablety užívejte s jídlem nebo po něm, podle jejich doporučení.
• Zkontrolujte si vždy vše, co pravidelně (často) užíváte – léky, doplňky stravy, potraviny, byliny, čaje apod. Např. většina citrusových plodů, nebo třeba třezalkový čaj, pepř či kurkuma, mění účinnost některých léčiv.

Berete-li jen 3 léky, dají se interakce najít z jejich příbalových letáků. Ale každý, kdo užívá více než 5 léků, by si měl vždy zkontrolovat, jestli na sebe nereagují negativně, protože je to již velice pravděpodobné…

1. Prostudujte si jejich příbalové informace a vypište jejich názvy do bezplatné anonymní online poradny www.znamsveleky.cz. Po zadání názvů svých léků dostanete do 2 dnů zpět e-mailem odpověď. Nemáte-li internet, vypište si celé názvy svých léků na papír, než půjdete k lékaři či do lékárny, a odborníci za vás jejich interakce zjistí.
2. Nepřestávejte sami od sebe brát předepsané léky, ani neměňte jejich dávkování, ale zajděte s e-mailovou odpovědí za lékařem, který vám je předepsal, na konzultaci.
3. Bonusem pro pacienty je, že by zde měli dostat nejen informace o nevhodných kombinacích léků, ale i doporučení, jaké bylinky, nápoje či jídlo by spolu s předepsanými léky neměli užívat.
4. Některé kombinace nejsou tak nebezpečné – stačí, když lékař změní dávkování, nebo navrhne časový odstup při jejich užívání.

Nekombinujte např. více léků s obsahem paracetamolu (jako např. Coldrex a Paralen), ani při jejich užívání nepijte alkohol – může dojít k poškození jater.

Pozorně si vždy přečtěte příbalový leták léku, než ho začnete podávat nebo užívat.

Zvláštní pozornost věnujte nemocným, dětem a těhotným ženám – poraďte se s lékařem či lékárníkem:

• v těhotenství a období kojení,
• u malých dětí a kojenců,
• u dlouhodobě nemocných lidí s oslabeným organismem.

Pokud problémy neustupují při samoléčbě, anebo dochází ke zhoršení stavu či komplikacím, navštivte lékaře.

Samotný výběr vhodného léku nebývá úplným řešením zdravotního problému. Možnosti farmakologické léčby jsou často omezené, nevyřeší onemocnění jako takové a často nepomohou tolik jako zdravý a aktivní způsob života spojený s racionální léčbou.

Svůj zdravotní stav můžete sami výrazně ovlivnit svým osobním a aktivním přístupem – změnou životního stylu:

• aktivnější péčí o své zdraví a tělo – zdravotní stav i vzhled,
• racionální stravou – 5x denně malé dávky jídla, s čerstvou zeleninou a ovocem,
• vydatným pitným režimem – 2‑3 litry denně,
• nekouřením a omezením konzumace alkoholu a jiných drog,
• snížením své hmotnosti k normálnímu BMI – upravte si svou váhu,
• omezte možnosti vzniku rizikových situací a snažte se omezit i působení stresu,
• dodržováním předepsaných a osvědčených léčebných postupů dohodnutých s lékařem,
• pravidelnými tělesnými aktivitami – cvičení, procházky – za každého počasí,
• pravidelnou péčí o tělo, očkováním a kontrolami zdraví,
• dodržováním zásad hygieny a prevence,
• pečujte nejen o své tělo, ale i o svoji mysl – budujte si pozitivní náladu,
• udělejte si čas na své přátele a na své koníčky.

Vždy dodržujte režimová opatření – klid, dostatečné pití, vyšší dávky čerstvé zeleniny a ovoce, vitamíny apod.

• Vždy dbejte i na dobu nutné rekonvalescence po odeznění nemoci. Doporučujeme dobu rekonvalescence minimálně stejně dlouhou, nejlépe dvojnásobnou oproti době trvání akutního onemocnění.
• K době rekonvalescence přistupujte stejně zodpovědně jako k vlastnímu akutnímu onemocnění. Každá nemoc vyžaduje svůj čas a trpělivost. Pokud to pochopíme, budeme v naší péči o nemocné úspěšní.

Pomáhá i eliminace alergenů:

• omezení styku s alergenem,
• v období největších potíží omezit větrání bytu během dne, nejlépe větrat ráno,
• klimatická léčba v období potíží – na horách, u moře,
• u domácího prachu a roztočů je eliminace obtížná: v bytě by neměly být vyšší koberce, závěsy z těžších látek, čalouněný nábytek aj. – alergické děti by si neměly hrát s plyšovými hračkami; roztoči jsou i v peří ptáků,
• dbejte i na lůžkoviny: časté, dlouhé větrání na mrazu; vysávat každý den matrace, pokrývky, polštáře; povlaky měnit jednou za týden; koberec šamponovat; čističe vzduchu; lůžkoviny ze syntetických materiálů jsou vhodnější než přírodní,
• důkladný úklid; použít akaricidy (hubí roztoče), přípravky likvidující plísně; vhodné hračky,
• odstranění zvířat z domácnosti; alergie na zvířata se vyskytuje i jako profesionální alergie,
• u pacientů přecitlivělých na hmyzí žihadlo: vyhýbejte se kvetoucím rostlinám, spadanému ovoci, nechodit bosi, nejíst a nepít v přírodě; nenosit barevné oblečení; hmyz nezabíjet (přilákalo by to další hmyz),
• profesionální poškození u pekařů, truhlářů, v zemědělství; používat ochranné pomůcky,
• vyloučení účinku potravinářských alergenů dohromady více léky či doplňky stravy,
• eliminace kontaktních alergenů (chrom ve vydělávané kůži, nikl).

Jak dál po léčbě rakoviny – léčba a samoléčba:

Únava se vyskytuje někdy již v časné fázi onemocnění, bývá velmi často i bezprostředně po ukončení léčby a může také přetrvávat měsíce i roky po ukončení protinádorové léčby.

Pro onkologického pacienta a jeho rodinu jsou důležité informace a edukace o průběhu onemocnění, důležitý je především pohovor s ošetřujícím lékařem a zdravotní sestrou.

Vysvětlení, že chronická únava běžně provází zhoubné (maligní) nádorové onemocnění – rakovinu – a jejich léčbu, může snížit u pacienta psychický stres z této komplikace, pochopení rodiny vede k vytvoření bezpečného zázemí a pocitu bezpečí pro onkologického pacienta.

Mezi nemocnými existují velké individuální rozdíly:

• Doporučuje se upravit denní aktivity podle intenzity únavy.
• Je třeba klást si reálné cíle vzhledem k možnostem nemocného. Jsou-li cíle stanoveny nereálně, pak je pacient stresován tím, že úkol nezvládne. Splnění i malého cíle může pacienta uspokojit.
• Je důležité, aby celková (komplexní) a souvislá (kontinuální) péče po ukončení léčby byla procesem, jehož součástí jsou i všechny aspekty individuálního života, který je zaměřen nejen na diagnózu onemocnění, ale na celou osobnost, rodinu a přátele, a také na pomoc v otázkách, jak žít s nemocí – s rakovinou.
• Po překonání náročné léčby a ukončení úspěšné léčby nádorového onemocnění je důležité umožnit každému návrat zpět do aktivního života, mít možnost se realizovat – mít zaměstnání odpovídající zdravotnímu stavu, rozvíjet své koníčky apod.

Všechny 3 nejvýznamnější příčiny vzniku nádorových onemocnění jsou, ne-li  přímo odstranitelné, tedy přímo ovlivnitelné:

• zdravý životní styl a pravidelná životospráva:
• nekuřte – 15 až 30 % nádorů na světě má na svědomí kouření,
• dostatek tělesného pohybu – pravidelný pohyb i na čerstvém vzduchu,
• omezte konzumaci alkoholu,
• předcházet a včas léčit chronické infekce – podílejí se na vzniku nádorů podílejí 10 až 25 %,
• v rozumné míře sledovat své tělo a jeho projevy,
• doléčit všechny nemoci – záněty, virózy…
• zamezit zbytečným úrazům a nemocem,
• sledujte svoji hmotnost – vaše tělesná hmotnost by neměla překročit ideální hmotnost pro váš věk a výšku o více než 5 kg,
• cvičte, choďte na procházky – pravidelný pohyb nejlépe na čerstvém vzduchu je nutný – pravidelné procházky, plavání, jízda na kole…
• dostatek spánku a odpočinek minimálně 1x týdně (dospat),
• pravidelná a důsledná osobní hygiena – prevence infekcí,
• pravidelné preventivní prohlídky – očkování, screeningy, testy…
• v rozumné míře sledovat projevy svého těla,
• pitný režim – minimálně šest sklenic vody denně – odplaví z organismu odpadové látky, které mohou být příčinou kožních problémů,
• strava:
• každý den si dopřejte dostatek čerstvé zeleniny a ovoce, nejlépe v syrovém stavu,
• strava by měla být pestrá (obsahovat např. dostatek vlákniny) – výživa se podílí na vzniku nádorů z15 až 30 %,
• přidávejte do jídla složky s vysokým obsahem vlákniny (denně alespoň 800 gramů různých obilnin, luštěnin, celozrnný chléb, nebo brambor, pšeníčné a kukuřičné klíčky, sezamová, dýňová a slunečnicová semínka, rýže natural…),
• jezte libová jídla – kuře, krůtu bez kůže, ryby,
• omezte množství tučných jídel – snižte konzumaci smažených jídel a máslových dezertů, pijte nízkotučné mléko a jezte nízkotučné sýry,
• omezte spotřebu cukru,
• omezte spotřebu hovězího masa, šunky, slaniny, salámů a dalších uzenin,
• jídla nepřesolujte, chuť upravujte raději kořením a bylinkami,
• nejezte potraviny, které by mohly být dlouhým skladováním při běžné teplotě kontaminovány plísněmi,
• omezte potraviny připravované na dřevěném uhlí nebo na otevřeném ohni,
• uzené maso konzumujte jen zřídka,
• vyhněte se spáleným jídlům,
• nepít příliš horké nápoje,
• omezte konzumaci alkoholu – zvyšuje riziko onemocnění jater, úst, krku, žaludku i prsou,
• více ovoce a zeleniny, zvláště mrkve (obsahující beta-karoten),
• vhodná je kombinace mrkev+jablko+kiwi+banán+červená řepa,
• potravinová alergie na vejce, mléko, čokoládu a oříšky: testy na alergii prokážou, je-li příčinou některá speciální potravina. Podle klinických zkoušek může stav pacientů s ekzémem zlepšit vynechání lepku a mléčných výrobků,
• dostatečná ochrana před slunečním zářením – i 1 den na slunci způsobí nenapravitelné škody na kožních buňkách a možná i na DNA, které mohou vést až k rakovině kůže a jejímu předčasnému stárnutí...
  • nevystavovat se zbytečnému záření (opalování více než 4 hodiny/den, solária…),
  • chránit se (děti) před slunečními paprsky. Malé děti není vhodné vystavovat slunečním paprskům, případně je chránit pokrývkou hlavy, oblečením a krémem s vysokým ochranným faktorem,
  • (dospělé ani děti) nevystavovat slunečním paprskům vůbec mezi 10. a 15. hodinou, kdy na zemský povrch dopadá nejvíce UVB paprsků způsobujících melanom. V tuto dobu se zdržujte ve stínu stromů, slunečníku nebo uvnitř budov,
  • vhodné oblečení a pokrývka hlav,
  • oblečení se speciálními ochrannými filtry, které nepropouští UV záření. Na části těla, které nemáme přikryté oděvem,
  • krém s ochranným UV filtrem – minimálně faktor 15,
  • způsob aplikace ochranného krému – aplikovat alespoň 20 minut před tím, než jdeme na slunce, v dostatečné míře a na suchou a čistou pokožku, aby se mohl řádně vstřebat,
  • při pobytu na slunci a ve vodě používat vodě odolné (water-resistant nebo water-proof) krémy, protože i vodou prochází značná část UV paprsků. Poté co vylezeme z vody, je nutné ochranný krém na suchou kůži aplikovat znova,
  • i když se nekoupeme, je vhodné vrstvu krému zhruba každé 2–3 hodiny obnovovat, protože pocením a otíráním pokožky se z nás krém postupně smývá,
  • nechoďte do solária, UV záření z umělých zdrojů je nebezpečnější než to ze slunce,

• naučte se sami pravidelně, měsíčně vyšetřovat svoji kůži – tím včas rozpoznat rizikové útvary a prohlížet se třikrát do roka (každé vyšetření zabere zhruba pět minut). Stačí k tomu zrcadlo, malé zrcátko a dobře osvětlená místnost. S podezřelými znaménky nebo dlouho se nehojícími poraněními kůže jděte k lékaři:
• pokud na sobě objevíte, že se vám mateřské znaménko zvětšuje, či mění tvar nebo barvu, nebo se vám na kůži objevila nová skvrna, okamžitě navštivte lékaře. Jedná-li se totiž o maligní melanom, je nutné, aby ho lékař okamžitě odstranil,
• u samovyšetřování se můžeme řídit následujícími body, které nám mohou alespoň orientačně říct, zda se jedná o zhoubný nádor či ne,
• symetrie: pokud je znaménko naprosto kulaté, je velmi velká pravděpodobnost, že to není melanom,
• ohraničení: pokud je znaménko neostře ohraničené, je podezřelé,
• průměr: pokud je znaménko větší než půl cm, anebo u něj pozorujeme zvětšení, je pravděpodobně zhoubné,
• barva: pokud je znaménko černé, anebo má více barev, je podezřelé,
• povrch: pokud na znaménku pozorujete drobné hrbolky, může se jednat o zhoubný nádor,
• pracujete-li s chemikáliemi, chraňte se oblečením, respirátory a brýlemi, dodržujte bezpečnostní předpisy,
• přiměřeně časté mytí – používat jen vlažnou vodu a neparfémovaná mýdla,
• jemné vysušování kůže poťukáváním namísto tření ručníkem,
• odvar z pampelišky, kopřivy, lučního jetele, přestupu a šťovíku stimuluje funkci jater a ledvin – podporuje vylučování toxinů a zlepšuje vzhled kůže,
• omega-3 a omega-6 mastné kyseliny – v rybím tuku nebo lněném oleji. Tyto tuky také přinášejí úlevu při svědění a zánětlivých projevech na kůži, od erysipelu po svrab. Nejlepší je jejich kombinace s antioxidanty, například s vitaminem C a vitaminem E, které pomáhají chránit kůži před poškozením zvnějšku a před volnými radikály poškozujícími buňky. Tyto vitaminy zklidňují vyrážky a ekzémy, hojí popáleniny, oděrky i řezné rány, potlačují zánět a zmírňují svědění a suchost kůže,
• zinek – při léčení suché kůže, akné a psoriázy, i jako podpora hojení poškozené tkáně,
• multivitaminový a multiminerální doplněk s obsahem zinku a selenu,
• echinacea, kterou lze nanášet také přímo na kůži při léčení ran, ekzémů a popálenin,
• pupalkový olej – při mnohých kožních onemocněních, zvláště zánětlivých, lze rovněž aplikovat místně,
• olej tea tree (melaleukový olej),
• levandulový olej se rovněž nanáší na kůži, aby podpořil hojení hmyzího bodnutí a štípnutí, řezných ranek a odřenin a zabránil jejich infikování,
• aloe vera zklidňuje popáleniny a hojí poraněnou kůži,
• heřmánkový krém a jogurt můžete použít místně proti svědění a měsíčkový krém proti zánětu,
• rybí tuk...
  dávkování: 2 lžičky denně,
  pozor: užíváte-li léky proti srážení krve, poraďte se s lékařem,
  doporučení: vegetariáni mohou nahradit i lžící lněného oleje,
• vitamin C...
  dávkování: 500 mg denně,
  doporučení: objeví-li se průjem, snižte dávku,
• vitamin E...
  dávkování: 250 mg denně,
  pozor: užíváte-li léky proti srážení krve, poraďte se s lékařem.

Doporučená literatura:

• Psychologie zdraví, J. Křivohlavý, Grada Publishing 2001
• Jak zvládat stres, J. Kkřivohlavý, Grada – Avicenum 1994
• Mít pro co žít, J. Křivohlavý, Návrat Praha 1994
• Třiadvacet dialogů o rakovině, P. Vodvářka, Galén 2001
• I v nemoci si buď přítelem, R. Honzák, Avicenum 1989
• Vůle ke smyslu, V. Frankl, Cesta 1997

Jak dál po léčbě rakoviny – prevence:

Všechny tři nejvýznamnější příčiny vzniku nádorových onemocnění jsou, ne-li  přímo odstranitelné, tedy přímo ovlivnitelné.

Zdravý životní styl a pravidelná životospráva:

• nekuřte – 15 až 30 % nádorů na světě má na svědomí kouření,
• dostatek tělesného pohybu – pravidelný pohyb i na čerstvém vzduchu,
• omezit konzumaci alkoholu,
• předcházet a včas léčit chronické infekce – podílejí se na vzniku nádorů podílejí 10 až 25 %,
• v rozumné míře sledovat své tělo a jeho projevy,
• doléčit všechny nemoci – záněty virózy…
• zamezit zbytečným úrazům a nemocem,
• sledujte svoji hmotnost – vaše tělesná hmotnost by neměla překročit ideální hmotnost pro váš věk a výšku o více než 5 kg,
• cvičte, choďte na procházky – pravidelný pohyb nejlépe na čerstvém vzduchu je nutný – pravidelné procházky, plavání, jízda na kole…
• dostatek spánku a odpočinek minimálně 1x týdně (dospat),
• pravidelná a důsledná osobní hygiena – prevence infekcí,
• pravidelné preventivní prohlídky – očkování, screeningy, testy…
• v rozumné míře sledovat projevy svého těla,
• pitný režim – minimálně šest sklenic vody denně – odplaví z organismu odpadové látky, které mohou být příčinou kožních problémů,
• racionální a perstrá strava,
• dostatečná ochrana před slunečním zářením – i 1 den na slunci způsobí nenapravitelné škody na kožních buňkách, a možná i na DNA, které mohou vést až k rakovině kůže a jejímu předčasnému stárnutí,
• naučte se sami pravidelně měsíčně vyšetřovat svoji kůži – tím včas rozpoznat rizikové útvary – a prohlížet se třikrát do roka (každé vyšetření zabere zhruba pět minut). Stačí k tomu zrcadlo, malé zrcátko a dobře osvětlená místnost,
• s podezřelými znaménky nebo dlouho se nehojícími poraněními kůže jděte k lékaři.

Je důležité, aby celková (komplexní) a souvislá (kontinuální) péče po ukončení léčby rakoviny byla procesem, jehož součástí jsou i všechny aspekty individuálního života, který je zaměřen nejen na diagnózu onemocnění, ale na celou osobnost, rodinu a přátele, a také na pomoc v otázkách, jak žít s nemocí – s rakovinou. Po překonání náročné léčby a ukončení úspěšné léčby nádorového onemocnění je důležité umožnit každému návrat zpět do aktivního života, aby měl možnost se realizovat – mít zaměstnání odpovídající zdravotnímu stavu, rozvíjet své koníčky apod.

Doporučená literatura:

• Psychologie zdraví, J. Křivohlavý, Grada Publishing 2001
• Jak zvládat stres, J. Křivohlavý, Grada – Avicenum 1994
• Mít pro co žít, J. Křivohlavý, Návrat Praha 1994
• Třiadvacet dialogů o rakovině, P. Vodvářka, Galén 2001
• I v nemoci si buď přítelem, R. Honzák, Avicenum 1989
• Vůle ke smyslu, V. Frankl, Cesta 1997