Běžné nemoci 

Na světě nejsou jen mladí – a všichni jednou zestárnou, naše společnost to zatím nijak neřeší, i když se postupně prodlužuje věk odchodu do důchodu. Senioři (věková kategorie 65+) tvoří cca ¼ obyvatel ČR. Většina seniorů může být aktivnější, spokojenější a umět se postarat nejen o sebe, omezit negativní dopad nemocí na svou psychiku. Každý člověk oceňuje pozitivní a aktivní chování partnera – to je vždy přínosem.

Stáří

• Senioři představují více než 50 % nemocných u zhoubných novotvarů, ICHS a cévního onemocnění mozku.
• Nejčastější další nemoci: hypertenze, diabetes, dýchací ústrojí, šedý zákal, glaukom.
• Zvyšuje se výskyt alergických onemocnění.
• V celé populaci vzrůstají potíže pohybového aparátu, psychická onemocnění.
• Nemoci dýchacího ústrojí, zejména u dětí a seniorů, jsou příčinou velké části nemocnosti.

Seniorská období:

• rané stáří:           60 až 74 let,
• vlastní stáří:       75 až 89 let,
• dlouhověkost:   90 a více let.

Období raného stáří

= věk mezi 60 a 74 lety. Je charakterizováno, stejně jako u dětí, přestavbou organismu, která je zahájena daleko dříve, ještě v období menopauzy a andropauzy. Jde o přípravu na vlastní stáří, nastupující od 75 let.

„Rané stáří s sebou přináší viditelné změny stárnutí, jako je zhoršení zraku, stárnutí kůže, nabývání na váze, větší rozvaha při řešení krizových situací a podobně,“ vyjmenovává dr. Doleželová. Dále probíhají postupné změny hormonální, imunologické, případně funkční.

Prvním zlomem je padesátka – zlomem u žen je období menopauzy, které nastává většinou okolo padesáti let věku.

• Časté zdravotní potíže po 50 letech života:
• zhoršuje se zrak (brýle na čtení),
• zvyšuje se riziko zeleného zákalu – neléčený může vést ke ztrátě zraku – odborníci doporučují vyšetření nitroočního tlaku,
• objevuje se choroba oční sítnice zvaná makulární degenerace – neléčená vede ke ztrátě zraku – nutné preventivní kontroly,
• objevuje se syndrom suchého oka – porucha normální tvorby a toku slzného potahu očí, projevuje se pálením a řezáním v oku,
• doporučuje se vyšetření očního pozadí (možné cévní změny způsobené vysokým krevním tlakem či cukrovkou),
• je nutná prevence onemocnění paradontu u zubaře (jde o zánětlivé onemocnění dásní, které může infekcí ovlivnit cévní a srdeční systém),
• mužům po padesátce klesá imunita: u lidí, kteří byli dosud zdraví, se mohou začít objevovat různá zánětlivá onemocnění (muži po padesátce jsou například rizikovou skupinou pro klíšťovou encefalitidu a boreliózu),
• u žen obvykle přichází menopauza: úbytek hormonu estrogenu může ovlivnit i zdravotní stav (objevují se návaly horka, poruchy spánku, změny nálad, časté močení, sklon k depresím, váhový přírůstek, především v oblasti břicha),
• častěji se projevují i onemocnění pohybového aparátu (kyčelní a kolenní klouby, bederní páteř atd.),
• po přechodu strmě stoupá výskyt vysokého krevního tlaku, nemocí oběhového systému (infarkt myokardu a mozkové příhody) a také poruch funkce štítné žlázy,
• muži zažívají potíže s močením způsobené zvětšováním prostaty. Nutné je vyšetření urologem, i se zaměřením na stoupající výskyt rakoviny prostaty,
• u žen se v tomto věku zvyšuje riziko karcinomu prsu, proto jsou nutné pravidelné kontroly na mamografu,
• u mužů i u žen stoupá výskyt nemocí střev (karcinom tlustého střeva, záněty tlustého střeva s následnou perforací),
• po menopauze (přechodu) stoupá výskyt poruch funkce štítné žlázy, stoupá i výskyt:
• vysokého krevního tlaku,
• nemocí oběhového systému, jako je infarkt myokardu a mozkové příhody,
• cukrovky,
• plicních chorob,
• zhoubných nádorů,
• v pozdějším věku i nemoci kloubů.
• Nedochází ještě k dramatickému zhoršování paměti u zdravých seniorů. Výskyt demence stoupá až s vysokým věkem.

V 60 letech je demencí postiženo kolem 1 % osob a teprve až nad 90 let věku se její výskyt pohybuje nad 50 %. U seniorů ve vyšším věku jsou častými chorobami také degenerativní nemoci kloubní.

• Časté zdravotní potíže po 60 letech života:
• přibývají další poruchy smyslů, například sluchu apod.,
• začínají se objevovat slabé poruchy koncentrace pozornosti, paměti a myšlení,
• častější závratě a poruchy stability,
• snižuje se schopnost rychlé reakce – proto stoupá riziko úrazů a zlomenin,
• s rostoucí hmotností stoupá výskyt cukrovky, vysokého tlaku, onemocnění nosných kloubů a chorob srdce a cév,
• stoupá hladina cholesterolu (odborníci doporučují preventivní vyšetření hladiny cholesterolu především u těch, u nichž je k tomu rodinná dispozice),
• přibývá karcinomů těla děložního a vaječníků (proto jsou nutné pravidelné kontroly u gynekologa také u žen po šedesátce),
• přibývá infarktů, proto také je více pacientů podstupujících angioplastiku (chirurgické roztažení cévy) a operace srdce,
• přibývá onemocnění srdečních chlopní, která musí být často léčena chirurgickou náhradou,
• objevují se poruchy srdečního rytmu, bércové vředy apod.

Většinu seniorů nemoc neomezuje. „Senior v raném stáří je schopen aktivního života, učí se novým věcem. Probíhající fyziologické změny v jeho organismu mají zatím minimální dopady a klinické projevy,“ říká primářka Doleželová.

Seniory je třeba rozdělovat na relativně zdravé (pouze fyziologicky stárnoucí a s nemocemi, které je neomezují) a seniory stárnoucí, ovšem s vleklými postupujícími nemocemi, kteří se stávají předčasně nemohoucími.

„Tato druhá skupina bývá často vydávána za reprezentanta českých seniorů,“ upozorňuje Doleželová. „Přitom podle šetření prováděných Ústavem zdravotnictví a informatiky ČR je nyní v naší zemi jen 20 % seniorů, kteří jsou ve svých aktivitách částečně omezeni nemocí. Celých 60 % dnešních seniorů do 75 let není svými nemocemi omezeno vůbec,“ uvádí Doleželová.

Větší zdravotní problémy nastupují u zdravého člověka většinou až v období vlastního stáří a v období dlouhověkosti – od 75 let věku výše. V horizontu 20 až 30 let budeme muset počítat i s větším výskytem psychiatrických chorob, z nichž na prvním místě bude demence.

• Časté zdravotní potíže po 65 letech života:
• roste výskyt rakoviny:
• u mužů karcinomu plic, prostaty a tlustého střeva,
• u žen karcinomu prsu, plic a tlustého střeva,
• u lidí s hlubokou žilní trombózou, při níž se vytváří krevní sraženina (nejčastěji v nohou), hrozí, že se utržená sraženina dostane krevním oběhem do plic a způsobí i smrt,
• stoupá výskyt depresí, bývá to podmíněno ztrátou partnera, odchodem do důchodu, úmrtími v rodině,
• roste výskyt řídnutí kostí (osteoporózy), běžný pád pak vede ke zlomeninám krčku stehenní kosti, přibývá operací náhrad kyčelního či kolenního kloubu,
• roste i výskyt mozkových cévních příhod – mrtvic – následkem může být ochrnutí, porucha řeči a paměti, případně smrt,
• s častějším výskytem nemocí oběhového systému se objevují otoky nohou,
• častější jsou i chronické záněty dýchacích cest,
• častější výskyt bércových vředů.

• Časté zdravotní potíže po 70 letech života:
• roste výskyt poruch paměti a soustředění,
• u vyšších věkových kategorií lidé trpí poruchami výživy (nemají dostatek vitaminů, bílkovin a podobně, což často souvisí s poklesem smyslových funkcí, jako je čich a chuť, tudíž se stravují jinak, než by měli),
• zvyšuje se i výskyt onemocnění mozku, jako je Alzheimerova nemoc a Parkinsonova nemoc,
• častější jsou i chronické záněty močových cest – vyskytují se u většiny starších žen,
• přibývá následných projevů srdeční nedostatečnosti (dušnost, otoky dolních končetin),
• častější je i výskyt zápalu plic, případně dalších infekcí.

Dr. Doleželová, primářka oddělení geriatrie a léčebny dlouhodobě nemocných Fakultní Thomayerovy nemocnice, upozorňuje, že tyto problémy nastupují u zdravého seniora většinou až v období vlastního stáří a v období dlouhověkosti, tedy od 75 let věku výše (podle členění Světové zdravotnické organizace).

1. Aktivní stárnutí představuje možnost seniorů vést produktivní život.
2. Návyk aktivního způsobu života dle současných poznatků zpomaluje stárnutí. Aktivní stárnutí představuje možnost seniorů vést produktivní život ve společnosti, to znamená, že jsou schopni činit pružná rozhodnutí o tom, jakým způsobem budou trávit svůj čas v průběhu svého života – učením se, v práci, ve volném čase a v péči o druhé.
3. Pozitivním cílem práce v důchodovém věku je spokojenost, naplnění potřeby seberealizace, být užitečný, finanční přilepšení, podpora zdravého sebehodnocení a sebevědomí, udržování vztahů s okolím, vlastního psychického i tělesného zdraví a tím i kvality života.

4. Práce v důchodu zpomaluje stárnutí

Řadu profesí nejde dělat do sedmdesáti let. Starší lidé budou muset v některých oborech „se­stoupit“ na jiné, mnohdy třeba i nižší pozice. Nicméně práce v důchodu, která člověka nepřetěžuje fyzickou námahou či stresem, je aktivitou, která zpomaluje stárnutí.

Prognózy pro nejbližších až 30 let ukazují, že dojde ke změně ve výskytu nejčastějších nemocí, které se „překlopí“ do takzvaných civilizačních, jako je obezita, vysoký krevní tlak, cukrovka a osteoporóza, nádorová onemocnění apod. Ve vysokém věku budeme v budoucnu muset počítat s větším výskytem psychiatrických chorob, z nichž na prvním místě budou degenerativní onemocnění mozku, tedy demence, uvádí Ivana Doleželová.

Stárnutí přináší postupný pokles tělesných a duševních funkcí…

… což výrazně omezuje a zhoršuje výkonnost seniorů, přináší zhoršenou schopnost přizpůsobení se, a může se projevovat i změnami chování. Stárnutí samo o sobě závažnější poruchy chování nevyvolává.

Stárnoucímu člověku postupně ubývá tělesných i duševních sil. Vlivem psychického stárnutí se mění jeho vnímání, rozumové schopnosti, citové prožívání i osobnost.

Senioři bývají konzervativnější, citově labilnější a méně odolní vůči zátěži, může se zhoršit i jejich schopnost adaptibility (přizpůsobivosti).

Právě toto období přináší mnohé závažné změny a životní zlomy, jako je odchod ze své profese do důchodu, ztráta životního partnera nebo blízkých přátel. Tyto těžké situace na staršího člověka samozřejmě silně působí a je nucen se jim přizpůsobovat.

Důležitým projevem stáří je úbytek kognitivních funkcí – zhoršení paměti, poruchy řeči a porozumění mluvenému slovu, neschopnost vykonávat běžné denní činnosti, např. oblékání nebo odemykání dveří, neschopnost poznat a interpretovat smyslové vjemy.

Poruchy chování se pak mohou objevit kvůli zhoršené schopnosti vyrovnávat se se změnami. Jako poruchu chování označujeme každou změnu v jednání nemocného, která je neobvyklá, nepřiměřená dané situaci či společensky nevhodná.

Závažnější poruchy chování ve stáří mohou signalizovat chorobnou změnu, kterou je třeba rozpoznat a vhodným způsobem léčit.

Každá neléčená porucha chování vede k izolaci seniorů a zhoršuje kvalitu jejich života.

Senilita

Senilita je také projevem stáří člověka. Když někdo o někom řekne, že je senilní, v běžné mluvě má na mysli, že dělá stařecké chyby, nebo má stařecké projevy. Proti senilitě se však dá účinně bojovat.

Při poruchách chování ve stáří je třeba vždy myslet na to, že mohou být závažným průvodním znakem demence. Vzhledem k jejich nápadným projevům je okolí snadno zaregistruje, tehdy už ale demence pokročila do jistého stadia.

Demence

Demence je závažné postižení mozku s úbytkem nervových buněk a hormonů, které zajišťují předávání informací mezi jeho oblastmi.

Nejčastější projevy poruch chování

Projevy jsou různé, a různá může být i jejich intenzita. Pro ostatní mohou být nepochopitelné – nemocný se mění i po citové stránce a jeho chování se může jevit jako vyloženě zlé, příbuzní se mohou domnívat, že jim to babička nebo dědeček „dělá naschvál“. Vede to až k negativnímu vztahu k takovému člověku, který pak bohužel může být svému okolí „na obtíž“.

Agresivní chování – pacient ohrožuje, nebo dokonce fyzicky napadá druhé osoby. Může ale použít i verbální agresi – vyhrožuje, nadává a používá vulgarismy, dříve u něj neslýchané, toto chování může mít i sexuální ladění (vymáhá pohlavní styk). Jindy může nemocný agresi naopak obracet i proti sobě. Agrese může být jediným způsobem, jak je postižený schopen vyjadřovat své tíživé pocity – zmatek, nepochopení situace, strach z „neznáma“.

Neklidné chování – nemocní se přestávají orientovat v čase i prostoru. Nepoznávají známá místa ani osoby včetně svých nejbližších. Tato dezorientace vede k útěkům z domova a k toulání, bloudění (i vlastním bytem), k vykonávání zdánlivě bezúčelných pohybů nebo činností. Nemocný se cítí zmatený, a právě z tohoto důvodu může být lítostivý, plačtivý nebo naopak vznětlivý a hašteřivý.

Specifické psychiatrické příznaky

Halucinace – pacient slyší nebo vidí neexistující hlasy, osoby nebo předměty.

Bludy – nepravdivá přesvědčení; nemocní podezírají okolí z okrádání, schovávání věcí, ubližování, partnera z nevěry apod.

Poruchy chování postihují nejen nemocného, ale působí nepříznivě i na jeho rodinné příslušníky a ošetřující personál.

Příznaky demence:

Počáteční příznaky demence jsou ve většině případů zcela mylně chápány jako normální projevy stáří!

• Prvním příznakem skutečné demence je zapomínání,
• pokud jedinec zapomíná jména, nezvládá běžné denní činnosti, mění se povahově, vyčítá svému okolí domnělé křivdy, vykonává neobvyklé a pro nás nepochopitelné činnosti, jde o signály, které nesmíme bagatelizovat!
• Když se tito nemocní dostanou k lékaři, či spíše jsou přivedeni znepokojenými příbuznými, jsou již poruchy často ve velice pokročilém stadiu, a proto obtížně korigovatelné,
• měli bychom tedy na tyto změny v jednání seniorů myslet, všímat si jich, a pokud se objeví, konzultovat je s lékařem. Včasná léčba je, stejně jako u každé jiné nemoci, nezbytná.
• Nemoc začíná plíživě a její příznaky se neustále zhoršují. Bližší informace o této nemoci najdete zde v samostatné kapitole, anebo například na stránkách www.gerontologie.cz, kde je umístěna i databáze zdravotně-sociálních služeb pro seniory.

Příznaky demence – přehled:

• poruchy paměti,
• poruchy učení,
• poruchy myšlení,
• poruchy řeči,
• dochází k rozpadu osobnosti,
• v pozdějším stadiu i poruchy nálady,
• halucinace,
• dezorientace,
• zmatenost,
• neklid či agresivita,
• nakonec senior nezvládá každodenní činnosti a stává se závislým na péči okolí. Nejčastější formou demence je Alzheimerova choroba, která tvoří až polovinu všech případů.

Příznaky senility:

Senilita je spojena se špatnou péčí o tělo i mysl. Příznaky:

• časté zapomínání – může vést k osudové chybě – zapomínají například vypnout vařič, zamknout byt, zastavit tekoucí vodu a mnoho dalších,
• nedostatečná péče o sebe – tělo, vzhled, stravu,
• nezájem o cokoli,
• nedostatečná péče o své okolí.

Upozornění:

Upozorňujeme, že obsah těchto stránek má informativní charakter a není náhradou za návštěvu lékaře.

Vždy je nutné, abyste si léky vybrali s ohledem na věk, hmotnost nemocného a jeho celkový zdravotní stav:

• Vycházet je třeba z jeho ostatních nemocí, které měl už dříve a léků, které na ně užívá – možné jejich interakce.
• Vždy dodržujte dávkování doporučené zdravotníky nebo výrobci léků – nepřekračovat je.  Tablety užívat s jídlem nebo po něm podle jejich doporučení.
• Zkontolujte si vždy vše co pravidelně (často) užíváte  - léky, doplňky stravy, potraviny, byliny, čaje apod. Např. většina např. citrusových plodů, nebo třeba třezalkový čaj, nebo, pepř, či kurkuma mění účinnost některých léčiv.

1. Berete-li jen 3 léky, dají se interakce najít z jejich příbalových letáků.
2. Ale každý kdo užívá více než 5 léků,  by si měl vždy zkontrolovat  jestli na sebe nereagují negativně, protože je to již velice pravděpodobné. 
3. Bonusem pro pacienty je že by zde měli dostat i nejen informace o nevhodných kombinacích léků, ale i doporučení jaké bylinky, nápoje či jídlo spolu s předepsanými léky neužívat.
4. Některé kombinace nejsou tak nebezpečné – stačí  když lékař změní dávkování nebo navrhne jiný časový odstup jejich užívání.
5. v těhotenství a období kojení
6. u malých dětí a kojenců
7. u dlouhodobě nemocných lidí s oslabeným organizmem

• Prostudujte si jejich příbalové informace a vypište je do on-linové poradny www.znamsveleky.cz. - bezplatné anonymní linky. Po zadání názvů svých léků dostanete do 2 dnů zpět e-mailem odpověď. Nemáte-li internet, vypište si celé názvy vašich léků než půjdete k lékaři či do lékárny a odborníci za vás jejich interakce  zjistí.
• Nepřestávejte sami od sebe brát předepsané léky nebo neměňte jejich dávkování, ale zajděte s e-mailovou odpovědí za lékařem, který vám je předepsal na konzultaci.

• Nekombinujte např. více léků s obsahem paracetamolu (jako např. Coldrex a Paralen), ani  při jejich užívání nepijte alkohol - může dojít k poškození jater.
• Pozorně si přečtěte příbalový leták léku, než ho začnete užívat.
• Zvláštní pozornost podobně věnujte nemocným, dětem a těhotným – poraďte se s lékařem/lékárníkem

Pokud problémy neustupují při samoléčbě, či dochází ke zhoršení stavu či komplikacím - navštivte lékaře.

Samotný výběr vhodného léku nebývá úplným řešením zdravotního problému. Možnosti farmakologické léčby jsou často omezené, nevyřeší onemocnění, jako takové a často nepomohou tolik jako váš zdravý a aktivní způsob života - spojený s racionální léčbou.

Svůj zdravotní stav můžete sami výrazně ovlivnit vaším osobním a aktivním přístupem - změnou životního stylu: 

• aktivnější péčí o své zdraví a tělo – zdravotní stav i vzhled
• racionální stravou - 5x denně malé dávky jídla, s čerstvou zeleninou a ovocem
• vydatným pitným režimem – 2-3 litry denně
• nekouřením a omezením konzumace alkoholu a jiných drog
• snížením své hmotnosti k normálnímu BMI – upravte si svou váhu
• omezte možný vznik z rizikových situací a snažte se omezit i působení  stresu
• dodržováním předepsaných a osvědčených léčebných postupů dohodnutých s lékařem
• pravidelnými tělesnými aktivitami - cvičení, procházky – za každého počasí
• pravidelnou péčí o tělo, očkováním a kontrolami zdraví
• dodržováním zásad hygieny a prevence
• pečujte nejen o své tělo, ale i o Vaší mysl - budujte si pozitivní náladu 
• udělejte si čas na své přátele a na své koníčky

 Vždy dodržujte režimová opatření – klid, dostatečné pití, vyšší dávky čerstvé zeleniny a ovoce - vitamíny apod.

• Vždy dbejte i na dobu nutné rekonvalescence po odeznění nemoci. Doporučujeme dobu rekonvalescenci minimálně stejně dlouhou, lepší dvojnásobnou, době akutního onemocnění. 
• K době rekonvalescence přistupujte stejně zodpovědně jako k vlastnímu akutnímu onemocnění. Každá nemoc vyžaduje svůj čas a trpělivost. Pokud to pochopíme, budeme v naší péči o nemocné úspěšní.

Pomáhá i eliminace alergenů:

• omezení styku s alergenem,
• v období největších potíží omezit větrání bytu během dne, nejlépe větrat ráno,
• klimatická léčba v období potíží – na horách, u moře,
• u domácího prachu a roztočů je eliminace obtížná: v bytě by neměly být vyšší koberce, závěsy z těžších látek, čalouněný nábytek aj. – alergické děti by si neměly hrát s plyšovými hračkami; roztoči i v peří ptáků,
• dbejte i na lůžkoviny: časté, dlouhé větrání na mrazu; vysávat každý den matrace, pokrývky, polštáře; povlaky měnit jednou za týden; koberec šamponovat; čističe vzduchu; lůžkoviny ze syntetických materiálů vhodnější než přírodní,
• důkladný úklid; použít akaricidy (hubí roztoče), přípravky likvidující plísně; vhodné hračky,
• odstranění zvířat z domácnosti; alergie na zvířata i jako profesionální alergie,
• u pacientů přecitlivělých na hmyzí žihadlo: vyhýbejte se kvetoucím rostlinám, spadanému ovoci, nechodit bos, nejíst a nepít v přírodě; nenosit barevné oblečení; hmyz nezabíjet (přilákává další hmyz),
• profesionální poškození u pekařů, truhlářů, v zemědělství; používat ochranné pomůcky,
• vyloučení účinku potravinářských alergenů dohromady  více léky či doplňky stravy,
• eliminace kontaktních alergenů (chrom ve vydělávané kůži, nikl)

Samoléčba v období stárnutí

Ve stáří můžeme být také pomalejší, mít oslabený zrak a sluch, ale většina nemocí je s naším přispěním léčitelná a nemusíme jimi trpět!

Buďte vnímaví ke změnám svého zdravotního stavu. Konzultujte své zdravotní problémy s lékařem nebo lékárníkem a nepodceňujte příznaky změn ve Vašem zdraví:

• pravidelně si kontrolujte zrak,
• starejte se o své nohy, tlak a tep,
• necítíte-li se dobře, dejte o tom vědět Vašim přátelům nebo sousedům. Nemoc nebo bolest nejsou normálními projevy stárnutí,
• berete-li více než 4 druhy léků a doplňků stravy, požádejte svého lékaře nebo lékárníka o jejich překontrolování. Bez takové konzultace nekombinujte užívání předepsaných léků s léky nebo doplňky stravy, které si kupujete v lékárně na léčbu běžných zdravotních problémů či prevenci,
• nepijte alkohol, když užíváte léky – mohlo by Vám to způsobit větší závratě, ztrátu rovnováhy,
• nechte se pravidelně očkovat proti chřipce, aby Vás chřipkové onemocnění neoslabilo a tím nezvýšilo i Vaši náchylnost k pádům,
• Vaše strava by měla obsahovat dostatečné množství vápníku a vitamínu D k posílení kostí a zabránění zlomeninám…
• mléko, sýry a jogurty obsahují vápník, vybírejte si raději ty nízkotučné,
• vitamín D najdeme v několika potravinách: sardinky a tuňák, a dále je obsažen v mase, v tučných pomazánkách, v kukuřičných lupínkách a vločkách, které můžete snídat,
• vitamín D můžete také získat sluněním, ale příliš silné slunce a dlouhý pobyt na něm by Vám mohl uškodit. Poraďte se příležitostně se svým lékařem,
• Váš jídelníček by měl být bohatý na vápník, denně jej potřebujete alespoň 1200 mg, nebo lépe 1500 mg. To není snadné – v 1 sklenici nízkotučného mléka je asi 300 mg vápníku – vitaminu D potřebujete v dostatečném množství alespoň 400‑800 IU denně (v 1 sklenici mléka je cca 100 IU vitaminu D),

• v lékárnách si můžete vybrat z vhodných doplňků stravy k doplnění vitamínů a minerálů. O jejich používání se poraďte se svým lékařem nebo lékárníkem,
• levnější je kupovat si pravidelně (i menší množství) čerstvé zeleniny a ovoce, které vám dodají potřebné:
• antioxidanty – látky, které chrání buňky proti poškození volnými kyslíkovými radikály, které vznikají, když tělo spaluje kyslík, který potřebuje ke své činnosti. Volné radikály způsobují oxidaci (poškození) buněk, jež může vést ke zdravotním problémům, jako je rakovina, cévní a srdeční nemoci, šedý zákal a zánět kloubů. Bohatými zdroji antioxidačních vitaminů jsou jídla obsahující beta-karoten a vitaminy C a E,
• beta-karoten – barvivo obsažené v červených druzích zeleniny a ovoce, které se v těle přeměňuje na vitamin A. Je z antioxidačních vitaminů, které mohou chránit proti rakovině a degenerativním procesům spojeným se stárnutím,
• vláknina – složka ovoce, zeleniny a obilí, kterou tělo není schopno strávit. Pomáhá při udržování správné činnosti střeva (zelí, mrkev, růžičková kapusta…),
• foláty (kyselina listová a její soli) – jeden ze skupiny vitaminů B, nepostradatelný při tvorbě nových zdravých buněk; snižuje riziko vrozených vad u těhotných žen, resp. u plodů. Obsahují jej jahody, citrusové plody a šťáva z nich, listová zelenina, celozrnný chléb, fazole,
• draslík – minerál, který pomáhá při regulaci rovnováhy tekutin a minerálů uvnitř i vně tělních buněk, udržuje normální tlak krve a pomáhá při stazích svalstva; obsahují jej banány, pomeranče, rajská jablíčka, papriky, meruňky…,
• vitamin A – pomáhá při vidění v šeru, podporuje růst buněk a chrání je proti infekcím; obsahují jej játra, rybí tuk, vejce, mrkev, mléko obohacené vitaminem A…,
• vitamin C (kyselina askorbová) – pomáhá při růstu a udržování zdravého stavu tělních buněk, například v kostech, zubech, dásních, vazech a krevních cévách. Pomáhá také při odpovědi organismu na infekci a stres. Obsahují jej citrusové plody, jahody, kiwi, melouny, papriky, brokolice, růžičková kapusta, brambory….
• Zdravotní přínos ovoce a zeleniny je v nízkém obsahu kalorií, tuku a cholesterolu, a přitom vysokém obsahu vitaminů, minerálů a vlákniny. Strava s nízkým obsahem nasycených tuků a cholesterolu obsahující hodně ovoce a zeleniny, také celozrnného chleba a obilnin, může snížit riziko srdečních chorob a nádorů.
• Nekuřte a spotřebu alkoholických nápojů nepřehánějte – obojí podporuje vznik osteoporózy.
• Žijte aktivně! Jedním z hlavních důvodů, proč jsme méně zdraví, když stárneme, je naše nižší aktivita. Nedostatek tělesné činnosti může vést ke ztrátě odolnosti, síly a životní energie.
• Pokud jste zdraví a nemáte žádné problémy se srdcem, klouby či kostmi a necítíte tlak na hrudi, můžete začleňovat více pohybu do svého života i bez porady se svým lékařem. Vždy se však poraďte s lékařem, když máte obavy o své zdraví, nebo když nevíte, jak s pohybem začít.
• Pravidelná cvičení pro udržení normální tělesné hmotnosti a svalové síly: turistika, dlouhé procházky, cvičení s činkami, kondiční cvičení, aerobic, tanec. Budete tak i obratnější a lépe se budete bránit pádům. To vše může pomoci při různých zdravotních obtížích:
• nemoci srdce,
• mírná hypertenze (zvýšený krevní tlak),
• osteoporóza (řídnutí kostí),
• cukrovka,
• degenerativní změny kloubů (artróza),
• obezita,
• tělesná aktivita zlepšuje činnost srdce a plic a umožňuje lépe se vyrovnat s každodenním stresem,
• pomáhá správnému držení těla a koordinaci pohybů a zvyšuje vaši obratnost,
• pomáhá při uvolnění a odstraňuje nespavost,
• alespoň 30 minut každodenního cvičení – delší svižná chůze, práce na zahradě, jízda na kole či plavání…
• daná činnost by měla být natolik intenzivní, abyste se při ní mírně zadýchali. Pokud cítíte bolest, skončete, protože bolest není ani cílem, ani prostředkem,
• začínejte vždy pomalu a pozvolna,
• pamatujte na dobré protažení před cvičením a uvolnění po cvičení,
• udržuje si svoji optimální váhu.
• Pohyb uchovává životní vitalitu. Lidé žijící aktivním životem se obklopují novými přáteli.

Seniorům je třeba pomoci a směrovat je:

• k užívání kvalitních produktů a služeb, které podpoří jejich zájmy a potřeby (nezklamou je),
• podporovat jejich sebevědomí, vzdělávání, aby byli optimističtější a vstřícnější ve vnímání reality, aby si našli i její pozitiva,
• podporovat aktivní část seniorů – pomoci jim rozvíjet jejich aktivity,
• rozšiřovat jejich znalosti pomocí jednoduché a objektivní komunikace.

Aktivní stárnutí představuje možnost seniorů vést produktivní život.

Návyk aktivního způsobu života dle současných poznatků zpomaluje stárnutí. Aktivní stárnutí představuje možnost seniorů vést produktivní život ve společnosti, to znamená, že jsou schopni činit pružná rozhodnutí o tom, jakým způsobem budou trávit svůj čas v průběhu svého života – učením se, v práci, ve volném čase a v péči o druhé.

Pozitivním cílem práce v důchodovém věku je spokojenost, naplnění potřeby seberealizace, být užitečný, finanční přilepšení, podpora zdravého sebehodnocení a sebevědomí, udržování vztahů s okolím, vlastního psychického i tělesného zdraví a tím i kvality života.

Práce v důchodu zpomaluje stárnutí

Řadu profesí nejde dělat do sedmdesáti let. Starší lidé budou muset v některých oborech „se­stoupit“ na jiné, mnohdy třeba i nižší pozice. Nicméně práce v důchodu, která člověka nepřetěžuje fyzickou námahou či stresem, je aktivitou, která zpomaluje stárnutí.

Viz záložka LÉČBA / SAMOLÉČBA.

Zdroje: http://www.mineralfit.cz/, článek v časopisu moje zdraví 2010, http://www.samolecba.cz/,
uzis.cz – Mgr. Vlasta Mazánková, článek v MF Dnes 24.06.2011 – Silvie Králová