Běžné nemoci 

Co jsou to antibiotika

Zdravý člověk žije v harmonii s normální mikrobiální flórou – jde o bakterie tělu vlastní, které osidlují části našeho těla (povrch těla, sliznice, trávicí trakt). Tato flóra je ovlivňována vnějším i vnitřním prostředím a chrání organismus před napadením příslušného místa jinými mikroby. Infekční onemocnění se rozvíjí, jestliže dojde k narušení vzájemného vztahu mezi člověkem a mikroby. O vzniku infekce rozhodují přirozené bariéry v těle člověka, jeho imunita a dále míra schopnosti choroboplodného organismu vyvolat infekci (jeho virulence).

Antibiotika jsou látky používané k léčbě nebo prevenci různých infekčních onemocnění způsobených bakteriemi, v menší míře mohou působit i na některé druhy hub a parazitů. Nejsou však účinná při virových onemocněních.

Jako antibiotika se označují látky, které byly původně získány jako přírodní produkty mikroorganismů, zatímco chemoterapeutika jsou látky, které byly připraveny chemickou syntézou nebo chemickou obměnou antibiotik. I původně přírodní antibiotika se však dnes připravují synteticky.

Antibiotika lze rozdělit:

• podle způsobu účinku na baktericidní, díky jejichž účinku jsou bakterie usmrcovány, a bakteriostatická, která zastavují růst a množení bakterií.
• podle spektra účinnosti: antimikrobní spektrum je výčet bakteriálních druhů a kmenů, které jsou citlivé k účinkům určitého antibiotika…
  • antibiotika úzkého spektra účinnosti působí pouze na užší skupinu bakterií. Používají se, pokud je přesně známa příčina infekce. Jejich podávání se musí opírat o výsledky mikrobiologického vyšetření nebo o jasný klinický obraz. Výhodou je, že léčí cíleněji a šetrněji, méně poškozují tělu vlastní a prospěšné bakterie,
  • antibiotika širokého spektra účinnosti (tzv. širokospektrální) působí současně na více druhů bakterií. Výsledkem jejich působení je však poškození nejen původců infekce, ale i bakterií, které jsou tělu vlastní. Používají se, když není jasná příčina infekčního onemocnění, nebo pokud je onemocnění způsobeno různými druhy bakterií.

Léčba antibiotiky by měla být zahájena až po stanovení původu infekce – k tomu je třeba odebrat vzorek krve, moči nebo tkáně a odeslat do mikrobiologické laboratoře. Lékař však potřebuje zahájit léčbu infekce co nejdříve – proto musí často spoléhat na své zkušenosti a znalostí a na jejich základě zvolí antibiotikum. Po obdržení výsledků z laboratoře může léčbu upravit. Rychlá diagnostika je možná např. testem streptokokových infekcí, jako jsou angína, spála, záněty nosohltanu – výtěr z krku na přítomnost streptokoka lze zjistit do 10 minut. Dalším rychlým testem je test na stanovení bakterií v moči.

Profylaktické podávání antibiotik

V některých spíše výjimečných případech je třeba antibiotikum podat jako ochranu před infekcí, která by teprve mohla nastat. To platí například pro náročné chirurgické výkony s rizikem vzniku infekčních komplikací (operace srdce, kloubů a podobně).

Nežádoucí účinky antibiotik

Stejně jako při podávání jiných léčivých přípravků může i podávání antibiotik vyvolat některé nežádoucí účinky…

• Nejběžnější z nich bývají způsobeny narušením ochranné bariéry vytvářené mikroflórou tlustého střeva, což vede k průjmům.
• U žen může dojít k narušení mikroflóry v pochvě a vznikukvasinkové Infekce. Pro obnovení přirozené mikroflóry ve střevě nebo pochvě se doporučuje, zejména při dlouhodobější léčbě širokospektrálními antibiotiky, užívat probiotika – živé bakterie nebo kvasinky. Vyberte si probiotické výrobky, které jsou podporovány důkazy na základě klinických zkoušek a ověřeného složení.
• Mezi další častější nežádoucí účinky antibiotik patří alergické reakce. Během léčby se může objevit kožní vyrážka, zpravidla svědící. V takovém případě je nutno léčbu ukončit a co nejdříve se domluvit s ošetřujícím lékařem na dalším postupu. Pokud by se v léčbě pokračovalo, existuje zvýšené riziko, že se alergická reakce bude zhoršovat. Některá antibiotika mohou způsobit alergickou vyrážku při současném působení slunečního záření na kůži. Proto je nutno se v době užívání těchto antibiotik chránit před osluněním.
• Vzácně se může objevit velice závažná kožní reakce postihující celé tělo, otoky nebo spasmus průdušek. Nejtěžší formou alergické reakce je anafylaktický šok – život ohrožující reakce, která se projevuje dušností, poklesem krevního tlaku a oběhovým selháním.
• Někdy nastávají i změny funkce jater, ledvin nebo jiných orgánů.

I přes uvedené nežádoucí účinky jsou antibiotika nepostradatelnými léky, nezastupitelnými v léčbě infekcí. Možné nežádoucí účinky je třeba znát, aby jim bylo možno předcházet nebo včas zabránit jejich trvání, pokud se objeví. Veškeré údaje o známých nežádoucích účincích léčiv jsou uvedeny v příbalové informaci, která je umístěna v každém balení léčivého přípravku.

Příčinou nadměrného užívání antibiotik může být i stále se zvyšující počet lidí, kteří trpí alergiemi. Mnohé z těchto léků velmi oslabují už zmiňovanou střevní mikroflóru – postižené pak trápí nadměrná plynatost, průjmy… V mnoha případech dochází ve střevech i k přemnožení kvasinek a plísní – to zase způsobuje nepříjemná a dlouhodobá onemocnění. Většina žen po delším užívání antibiotik trpí také gynekologickou mykózou.

Antibiotika se také používají v potravním řetězci, především jako růstové stimulátory v živočišné potravinářské výrobě. Tato praxe je zakázána v Evropské unii (EU), nikoliv však v jiných částech evropského regionu Světové zdravotnické organizace (WHO). Někdy se u zvířat používají větší množství antibiotik než u lidí. I zde se vytváří rezistence, což celý problém ještě zhoršuje: rezistentní bakterie se šíří z potravního řetězce na lidi, i do nemocnic a na kliniky.

Příznaky nejsou delší dobu zřejmé.

Upozorňujeme, že tyto stránky nenahrazují návštěvu lékaře – slouží k akutní pomoci a samoléčbě běžných a některých dlouhodobých zdravotních problémů – podle definovaných obecných pravidel samoléčby a sebepéče (vydaných zdravotníky EU a AESGP pravidel uvedených v tomto projektu). Doporučujeme čtenáři těchto stránek, aby v případě komplikací konzultoval svůj léčebný postup a zdravotní stav s lékařem či lékárníkem.

Léky vždy vybírejte s ohledem na věk, hmotnost a celkový zdravotní stav nemocného…

• Vycházejte z jeho (všech) nemocí a léků, které na ně již užívá – možné vzájemné interakce.
• Vždy dodržujte dávkování doporučené zdravotníky nebo výrobci léků – nepřekračujte je. Tablety užívejte s jídlem nebo po něm, podle doporučení. Léčbu předčasně nepřerušujte.
• Pozorně si přečtěte příbalový leták nového léku, než ho začnete užívat.
• Zkontrolujte si vždy vše, co pravidelně (často) užíváte – léky, doplňky stravy, potraviny, byliny, čaje apod. Např. většina citrusových plodů, nebo třeba třezalkový čaj, pepř či kurkuma, mění účinnost některých léčiv.

Berete-li jen 3 léky, dají se interakce najít z jejich příbalových letáků. Ale užíváte-li více než 5 léků, měli byste si vždy kontrolovat, jestli na sebe nereagují negativně – je to již velmi pravděpodobné.

1. Prostudujte si jejich příbalové informace a vypište jejich názvy do bezplatné anonymní online poradny www.znamsveleky.cz. Po zadání názvů svých léků dostanete do 2 dnů zpět e-mailem odpověď. Nemáte-li internet, vypište si celé názvy svých léků na papír, než půjdete k lékaři či do lékárny, a odborníci za vás jejich interakce zjistí.
2. Nemocní by zde měli dostat nejen informace o nevhodných kombinacích léků, ale i doporučení, jaké bylinky, nápoje či jídlo by spolu s předepsanými léky neměli užívat.
3. Některé kombinace nejsou nebezpečné – stačí, když lékař změní jejich dávkování, nebo navrhne časový odstup při jejich užívání.
4. Nepřestávejte sami od sebe brát předepsané léky, ani neměňte jejich dávkování, ale zajděte (s e-mailovou odpovědí) za lékařem, který vám je předepsal, na konzultaci.

Nikdy nepodávejte při horečce dítěti do 12 let přípravky s kyselinou acetylsalicylovou – ASA (jako je Acylpyrin, Aspirin apod.) – je zde zvýšené riziko vzniku Reyeova syndromu.

• Nekombinujte např. více léků s obsahem paracetamolu (jako např. Coldrex a Paralen), ani při jejich užívání nepijte alkohol – může dojít k poškození jater.

Zvláštní pozornost podobně věnujte nemocným – poraďte se s lékařem/lékárníkem…

• v těhotenství a období kojení,
• u malých dětí a kojenců,
• u dlouhodobě nemocných lidí s oslabeným organismem.

Pokud problémy neustupují při samoléčbě, anebo dochází ke zhoršení stavu či komplikacím, navštivte lékaře.

Srdečně cévní onemocnění, vysoký krevní tlak, cukrovka a rakovina patří u nás mezi nejčastější příčiny úmrtí. Proto nadváha a obezita, přecházení „banálních“ nemocí a „nezájem“ o své zdraví představují potenciálně závažný zdravotní problém, který byste měli – ve spolupráci s lékaři – včas aktivně řešit.

Samotný výběr vhodného léku nebývá úplným řešením zdravotního problému.Možnosti farmakologické léčby jsou často omezené, nevyřeší onemocnění jako takové a často nepomohou tolik jako zdravý a aktivní způsob života spojený s racionální léčbou.

Svůj zdravotní stav můžete sami výrazně ovlivnit svým osobním a aktivním přístupem – změnou svého životního stylu:

• aktivnější péčí o své zdraví a tělo – zdravotní stav i vzhled,
• racionální stravou – 5x denně malé dávky jídla, omezením moučných a sladkých výrobků, s dostatkem čerstvé zeleniny a ovoce,
• vydatným pitným režimem – 2‑3 litry denně,
• nekouřením a omezením konzumace alkoholu a jiných drog,
• snížením své hmotnosti k normálnímu BMI – upravte si svou váhu,
• omezte možnosti vzniku rizikových situací a snažte se omezit i působení stresu,
• dodržováním předepsaných a osvědčených léčebných postupů dohodnutých s lékařem,
• pravidelnými tělesnými aktivitami – cvičení, procházky – za každého počasí,
• pravidelnou péčí o tělo, očkováním a kontrolami zdraví,
• dodržováním zásad hygieny a prevence,
• pečujte nejen o své tělo, ale i o svoji mysl – budujte si pozitivní náladu,
• udělejte si čas na své přátele a na své koníčky.

Vždy dodržujte režimová opatření – klid, dostatečné pití, vyšší dávky čerstvé zeleniny a ovoce - vitamíny apod.

• Vždy dbejte i na dobu nutné rekonvalescence po odeznění nemoci. Doporučujeme dobu rekonvalescence minimálně stejně dlouhou, nejlépe dvojnásobnou oproti době trvání akutního onemocnění.
• K době rekonvalescence přistupujte stejně zodpovědně jako k vlastnímu akutnímu onemocnění. Každá nemoc vyžaduje svůj čas a trpělivost. Pokud to pochopíme, budeme v naší péči o nemocné úspěšní.

Pomáhá i eliminace alergenů:

• omezení styku s alergenem,
• v období největších potíží omezte větrání bytu během dne, větrejte nejlépe ráno,
• klimatická léčba v období potíží – na horách, u moře,
• proti domácímu prachu a roztočům – odstranit vyšší koberce, závěsy z těžších látek, čalouněný nábytek aj. – alergické děti by si neměly hrát s plyšovými hračkami; roztoči jsou i v peří ptáků, srsti zvěře, suché stravě rybiček apod.,
• dbejte i na lůžkoviny – časté, dlouhé větrání na mrazu; vysávat každý den matrace, pokrývky, polštáře; povlaky měnit jednou za týden; koberec šamponovat; používat čističe vzduchu; lůžkoviny ze syntetických materiálů vhodnější než přírodní,
• důkladný úklid; použít akaricidy (hubí roztoče), přípravky likvidující plísně; vhodné hračky,
• odstranění zvířat z domácnosti; alergie na zvířata i jako profesionální alergie,
• u pacientů přecitlivělých na hmyzí žihadlo: vyhýbejte se kvetoucím rostlinám, spadanému ovoci, nechodit bosí, nejíst a nepít v přírodě; nenosit barevné oblečení; hmyz nezabíjet (přilákalo by to další hmyz),
• profesionální poškození u pekařů, truhlářů, v zemědělství; používat ochranné pomůcky,
• vyloučení účinku potravinářských alergenů dohromady – více léků či doplňků stravy,
• eliminace kontaktních alergenů (chrom ve vydělávané kůži, nikl).

Antibiotika – správné použití

I přes uvedené nežádoucí účinky jsou antibiotika nepostradatelnými léky, nezastupitelnými v léčbě infekcí. Možné nežádoucí účinky je třeba znát, aby jim bylo možno předcházet nebo včas zabránit jejich rozvoji, pokud se objeví. Veškeré údaje o známých nežádoucích účincích léčiv jsou uvedeny v příbalové informaci, která je umístěna v každém balení léčivého přípravku.

Na co je třeba dbát při užívání antibiotik:

• Jedním z důvodů rostoucí rezistence je zbytečné užívání antibiotik při onemocněních virového původu…
• Antibiotika na viry neúčinkují. K onemocněním virového původu patří většina infekcí krku a uší, chřipka, běžná nachlazení, většina akutních zánětů průdušek (bronchitid), spalničky, zarděnky, žloutenka, AIDS.
• K onemocněním bakteriálního původu patří ve většině případů angína, zánět mozkových blan (meningitida), infekce močových cest, infekce pohlavních orgánů, kožní infekce a infekce ran.

Jak léčit nachlazení, bolest v krku a kašel?

1. Nejdůležitější při léčbě virové choroby: nachlazení, chřipky, kašle, rýmy a bolesti v krku, je zvýšit příjem tekutin a klidový režim.
2. Paracetamol nebo ibuprofen zmírní bolesti a sníží teplotu. Dopřejte si odpočinek. NE ANTIBIOTIKA! Blíže samostatné kapitoly Chřipka, nachlazení…
3. Poraďte se se svým lékárníkem o užití volně prodejných léčiv, která zmírní příznaky těchto onemocnění – desinfekční pastilky proti bolesti v krku, kapky do nosu, přípravky na kašel apod.
4. Pokud pravidelně užíváte nějaké léky, upozorněte na to lékaře nebo lékárníka dříve, než začnete užívat nějaké další.
5. Závažnější příznaky, jako je déle přetrvávající horečka, dechové obtíže a rychlé zhoršování celkového stavu, vždy konzultujte u svého ošetřujícího lékaře. Může se jednat o závažnější bakteriální infekci, která naopak antibiotickou léčbu vyžaduje.
6. Antibiotika jsou potřeba zejména: když má například dítě horečku, trochu kašle, je unavené a mrzuté, odmítá jíst… záněty dýchacích cest, nosní sliznice atd. Lékař musí rozhodnout: má, nebo nemá předepsat antibiotika? Jestliže jde o virovou nákazu, je to zbytečné, tyto léky by nezabraly. Dítěti, ale ani dospělému by nepřinesly úlevu, jen by mu zatížily organismus. Může to ale být i nebezpečná bakteriální infekce, a v takovém případě jsou antibiotika nevyhnutelná. Pro lepší a přesnější diagnózu v takových případech lékařům slouží přístroj na měření CRP (měří hladinu C-reaktivního proteinu v krvi). Dá se jím zjistit bakteriální zánět v organismu. Stačí několik kapek krve z prstu a výsledek má lékař za několik minut k dispozici. Tento přístroj už mají ve většině ambulancí praktických lékařů.

To nejdůležitější k zapamatování:

1. Většina nachlazení a chřipek je způsobena viry – proti nimž antibiotika NEJSOU účinná.
2. Nevhodné nebo chybné zacházení s antibiotiky způsobuje odolnost u mnoha druhů bakterií a může ohrozit Vás i Vaši rodinu.
3. Pokud vám lékař antibiotika předepíše, vždy dodržujte jeho pokyny (či pokyny lékárníka), kdy a jak antibiotika užívat!

Doba trvání běžných virových infekcí dýchacích cest: Příznaky běžného nachlazení, které se projevuje jako rýma a pálení v nosohltanu, obvykle trvají asi 1 týden a nevyžadují podání antibiotik.

Základní pravidla užívání antibiotik…

… kterými můžete zároveň sami přispět k zachování jejich účinnosti:

• užívat antibiotika jen v nutných případech – ne při virových onemocněních, antibiotika nejsou univerzálním lékem na nachlazení,
• antibiotika předepisuje lékař, proto nepoužívejte antibiotika získaná od přátel či příbuzných, která jim například zbyla z předchozí léčby (i pokud by bylo vaše onemocnění bakteriálního původu, může vyžadovat jiná antibiotika, jinou délku jejich podávání, můžete na ně mít alergickou reakci, mohou mít prošlou dobu použitelnosti atd.),
• pokud lékař antibiotika předepíše, je nutné zahájit léčbu ihned,
• vždy dodržte délku podávání – antibiotika se neužívají pouze „do doby, než mi bude dobře“, je nutné je doužívat celá,
• dodržujte i velikost dávek a intervaly jejich užití, včetně dalších doporučení týkajících se způsobu podávání – doporučujeme pročíst příbalovou informaci. Tuto informaci by měl samozřejmě též podat lékař nebo lékárník (například některá antibiotika ztrácejí účinnost v kombinaci s mlékem, při užívání jiných není vhodné pít kyselé nápoje, u některých je vhodné užívání spolu s jídlem z důvodu zmírnění nežádoucích účinků, nebo naopak důsledně nalačno),
• předčasné ukončení léčby může vést k opětovnému vzplanutí infekce a ke vzniku bakteriální rezistence k danému antibiotiku,
• řiďte se radami lékaře a lékárníka, kdy a jak antibiotika užívat,
• užívejte jenom antibiotika předepsaná Vám lékařem, nepoužívejte „zbytky“ z domácí lékárničky, ani antibiotika získaná bez lékařského předpisu.

Podporujte svou imunitu:

• zejména na podzim jezte hodně čerstvého ovoce a zeleniny, občas můžete podpořit organismus vhodným potravinovým doplňkem nebo vitaminy. Vynikající je česnek, výtažek z hlívy ústřičné, které podporují imunitní systém,
• důležitá je i hygiena. Na trhu lze koupit i mýdla, která zničí 99 % bakterií. Myjte pravidelně ruce sobě i svým dětem, například po kýchání nebo kašli, dříve než se budete dotýkat jiných věcí nebo lidí,
• důležitá je i čistota v bytě (kuchyně, WC…) a na pracovišti,
• je-li to možné, předcházejte infekci pomocí vhodného očkování (zejména pro starší, oslabené nebo chronicky nemocné osoby),
• otužování od dětství je také vynikající i pro odolnost proti nemocem, a tedy i antibiotikům.

Co je „nevhodné“ používání (nebo způsob používání) antibiotik:

• užívání antibiotika z nesprávného důvodu: většina nachlazení a chřipek je způsobena viry, proti nimž antibiotika NEJSOU účinná. V těchto případech se Váš stav užíváním antibiotik nezlepší: antibiotika nesnižují horečku, ani neomezují příznaky, jako například kýchání,
• jestliže zkracujete délku léčby,
• snižujete-li předepsané dávky,
• nedodržujete-li počty dávek (berete lék jednou místo 2krát či 3krát denně apod.).

Ve Vašem těle pak nebude dostatek léčiva, bakterie přežijí a mohou se stát odolnými vůči účinku antibiotik.

Antibiotika a pití alkoholu

S největší pravděpodobnos­tí se nic hrozného nestane (když si například dáte skleničku vína), ale lékaři to důrazně nedoporučují. Antibiotika zatěžují játra a alkohol pro ně představuje další zátěž. Kromě toho léky ve společném působení s alkoholem ztrácejí svoji účinnost, nebo mohou vyvolat závažnou alergickou reakci!

Antibiotika a účinky antikoncepce

Tyto léky skutečně mohou výrazně narušit účinek pilulek proti nechtěnému početí. Ženy, které hormonální antikoncepci užívají, by se měly během léčby antibiotiky při sexuálním styku chránit ještě i jinak – nejlépe kondomem a podobně. Lékaři doporučují zvýšenou opatrnost ještě další týden po dobrání antibiotik!

Antibiotik a potřeba se vyhnout některým typům jídel

Tyto léky se například nemají zapíjet mlékem, může to snížit jejich účinek. Vzít je můžete tak za 1,5 až 2 hodiny po mléčné svačince…

• při užívání antibiotik se většinou nedoporučuje pít mléko,
• u některých antibiotik se nedoporučuje vůbec jíst citrusové ovoce.

Naopak je velmi žádoucí během a zejména po ukončení antibiotické terapie konzumovat probiotické preparáty, protože antibiotika vybijí v našem těle všechny bakterie, tedy i ty užitečné, zejména v zažívacím traktu a ve střevech. Když je výrazně oslabená naše imunita, potřebujeme obnovit střevní mikroflóru. Její správné množství a „osazení“ ve střevech zásadním způsobem ovlivňuje obranyschopnost těla proti nemocem.

Více informací najdete na stránkách České lékárnické komory www.lekarnici.cz a Státního zdravotního ústavu www.szu.cz.

Prevencí nutnosti užívání antibiotik je:

• racionální stravování, s dostatkem čerstvé zeleniny a ovoce,
• otužování,
• dostatečný a pravidelný pohyb,
• dále viz též kapitola Léčba / samoléčba.

Zdroje:

materiály a letáky WHO – Evropa, SZÚ, SÚKL – Informační listy Státního ústavu pro kontrolu léčiv určené široké laické veřejnosti. Autor: PharmDr. Alena Petříková, PharmDr. MVDr. Vilma Vranova. Recenze: Jan Šturma. Grafická úprava: PharmDr. Alena Petříková. Vydal Státní zdravotní ústav, Šrobárova 48, Praha 10. Realizoval GEOPRINT, s.r.o., Krajinská 1110, Liberec, 2. vydání, Praha 2011, Státní zdravotní ústav.

INFOLISTY – šéfredaktor: Doc. MUDr. Bohumil Seifert, Ph.D., Členové redakční rady: MUDr. Eva Jirsová, MUDr. Doubravka Košťálová, MUDr. Eva Vítková, CSc., Mgr. Petra Keřková.