Běžné nemoci 

Vysoký cholesterol (hypercholesterolémie)

Cholesterol v krvi zvyšuje riziko srdečního infarktu a pravděpodobně i mrtvice. Cholesterol je látka podobná tuku, která je trvale obsažena v krvi.

Organismus potřebuje určité množství cholesterolu k udržování buněčných membrán a zachování dalších životních funkcí. Vysoký cholesterol však vede k ucpávání cév (tuk se ukládá zevnitř do žil – ateroskleróza, kornatění cév), což bývá příčinou srdečního infarktu, cévní mozkové příhody nebo nedokrevnosti dolních končetin: žíly jsou užší, a tak přinesou méně kyslíku tam, kde je potřeba. Např. u srdečních žil přinesou méně kyslíku srdci a při námaze (např. chůzi do kopce) člověka „bolí a píchá u srdce“ a lékař hovoří o ischemické chorobě srdeční, anebo o angíně pectoris. 

Máte-li vyšší hladiny cholesterolu i triglyceridů, jde o smíšenou hyperlipoproteinémii (HLP).

Zvýšená hladina cholesterolu a ostatních tuků v krvi je chronická záležitost. Problémem je, že poruchy metabolismu tuků nebolí a většinou se na zvýšené hladiny cholesterolu a triglyceridů přijde při náhodném vyšetření krve, např. při preventivní prohlídce nebo předoperačním vyšetření.

Tuky v krvi cirkulují tělem ve formě lipoproteidů, kde jsou vázané na bílkoviny. Některé lipoproteidy přepravují tuky (cholesterol) z cév do jater, k tvorbě důležitých látek. Nazývají se HDL cholesterol (s vysokou hustotou) – „hodný“ cholesterol, kterého bychom měli mít nad 1 mmol/l.  

Naopak z jater do cév odnáší lipoproteidy s nízkou hustotou – LDL cholesterol, který se dobře a snadno usazuje v cévách a zužuje cévy (ateroskleróza).

Za zvýšenou hladinu cholesterolu (hypercholesterolémii) považujeme koncentraci v krvi vyšší než 5 mmol/l. Tímto názvem se často myslí nejen porucha metabolismu cholesterolu, ale také zvýšená hladina ostatních tuků v krvi, hlavně triglyceridů (triacylglycerolů; nad 2 mmol/l) nebo LDL cholesterolu (nad 3 mmol/l).

Příčiny hyperlipoproteinémie

Většinou je primární – geneticky podmíněná. K jejímu rozvinutí dochází vlivem vnějšího prostředí, nejčastěji vlivem:

• přejídání,
• obezity,
• nesprávné skladby jídelníčku,
• fyzické pasivity.

Sekundární HLP jsou důsledkem jiného onemocnění, které zasahuje do metabolismu tuků:

• onemocnění ledvin,
• jater,
• štítné žlázy,
• cukrovky apod.,

anebo jsou důsledkem:

• nadměrné konzumace alkoholu,
• užívání některých léků (např. kortikoidů, diuretik atd.),
• kouření…
• vyvolává poškození vnitřní stěny žil a následně se na toto poškození usazují zvýšené tuky, které jsou v krvi,
• způsobuje vyšší shlukovatelnost trombocytů, zvýšenou koncentraci fibrinogenů,
• kuřáci mají také výrazně vyšší hladiny celkového cholesterolu, LDL-cholesterolu, triglyceridů a VLDL (= všechno jsou to různé druhy tukových částic v krvi). 

Rozdělit se mohou na:

• hypercholesterolemie (= zvýšený cholesterol v krvi),
• smíšené hyperlipidemie (= zvýšené tuky v krvi),
• hypertriglyceridemie (= zvýšené triglyceridy v krvi). 

Všechny mohou vzniknout na základě:

• genetické dispozice (např. hubený mladý sportovec má „zvýšený cholesterol“), nebo jako
• následek jiných onemocnění (např. hypercholesterolémie při anorexii, hypertriglyceridemie při cukrovce, obezitě, alkoholismu… atd.,
• smíšená hyperlipidemie při hypotyreóze (=choroba štítné žlázy), nefrotický syndrom (onemocnění ledvin… atd.),
• nežádoucí účinek některých léků.

Příznaky vysokého cholesterolu

Vysoký cholesterol nemívá zvláštní příznaky, je však rizikovým faktorem pro jiná onemocnění s jasnými projevy, např. angina pectoris…

• jsou-li hodnoty cholesterolu hodně vysoké, může se to projevit tvorbou nažloutlých uzlíků pod kůží na loktech, kolenou nebo v kůži pod očima,
• zvýšená hladina cholesterolu a jiných tuků nebolí, ani se neprojevuje. Zjistíme ji jen vyšetřením krve,
• některé typy HLP se ale mohou projevovat na kůži:
• hrbolky na hýždích, nad klouby nebo šlachami rukou nebo nohou,
• plochými hrbolky na vnitřní straně víček,
• šedobílými prstenci okolo oční duhovky (arcus lipoides corneae),
• akutní zánět slinivky břišní – bolestivé onemocněním břicha,
• zanášení cév cholesterolem – ateroskleróza.

Často se poprvé po hladinách krevních tuků začne pátrat až v momentě výskytu komplikací. Ateroskleróza představuje riziko cévní mozkové příhody a ischemické choroby dolních končetin (nedokrevnosti).

Tyto stránky nenahrazují návštěvu lékaře – slouží k akutní pomoci a samoléčbě běžných a některých dlouhodobých zdravotních problémů - podle definovaných obecných pravidel samoléčby a sebepéče (vydaných zdravotníky EU a AESGP - pravidel uvedených v tomto projektu).  Doporučujeme čtenáři těchto stránek, aby v případě komplikací konzultoval svůj léčebný postup  a zdravotní stav s lékařem či lékárníkem.

Vždy si léky vybírejte s ohledem na věk, hmotnost nemocného a jeho celkový zdravotní stav:

• Vycházejte z jeho (všech) nemocí a léků, které na ně již užívá – možné vzájemné  interakce.
• Vždy dodržujte jejich dávkování doporučené zdravotníky nebo výrobci léků – nepřekračovat je.  Tablety užívat s jídlem nebo po něm podle jejich doporučení. Léčbu předčasně nepřerušovat.
• Pozorně si přečtěte příbalový leták  nového léku, než ho začnete užívat.
• Zkontrolujte si vždy vše co pravidelně (často) užíváte  - léky, doplňky stravy, potraviny, byliny, čaje apod. Např. většina např. citrusových plodů, nebo třeba třezalkový čaj, nebo, pepř, či kurkuma mění účinnost některých léčiv.

1. 1. Berete-li jen 3 léky, dají se interakce najít z jejich příbalových letáků.
   2. Ale užíváte-li  více než 5 léků,  měli byste si vždy kontrolovat jestli na sebe nereagují negativně - již velmi pravděpodobné. 
   3. Prostudujte si jejich příbalové informace a vypište je do „on-linové „ poradny  www.znamsveleky.cz. - bezplatné anonymní linky. Po zadání názvů svých léků dostanete do 2 dnů zpět e-mailem odpověď. Nemáte-li internet, vypište si celé názvy vašich léků, než půjdete k lékaři či do lékárny a odborníci za vás jejich interakce  zjistí.
   4. Nemocní  by zde měli dostat  nejen informace o nevhodných kombinacích léků, ale i doporučení jaké bylinky, nápoje či jídlo spolu s předepsanými léky by neměli užívat.
   5. Některé kombinace nejsou  nebezpečné – stačí když lékař změní jejich dávkování nebo navrhne jiný časový odstup jejich užívání.
   6. Nepřestávejte sami od sebe brát předepsané léky nebo neměňte jejich dávkování, ale zajděte (s e-mailovou odpovědí) za lékařem, který vám je předepsal na konzultaci.

• Nikdy nepodávejte při horečce dítěti do 12 let přípravky s kyselinou acetylsalicylovou – ASA (jako je  Acylpyrin, Aspirin apod.) - zvýšené riziko vzniku Reyova syndromu.
• Nekombinujte např. více léků s obsahem paracetamolu (jako např. Coldrex a Paralen), ani  při jejich užívání nepijte alkohol - může dojít k poškození jater.

Zvláštní pozornost podobně věnujte nemocným – poraďte se s lékařem/lékárníkem

• v těhotenství a období kojení
• u malých dětí a kojenců
• u dlouhodobě nemocných lidí s oslabeným organizmem

Pokud problémy neustupují při samoléčbě, či dochází ke zhoršení stavu či komplikacím - navštivte lékaře.

Srdečně cévní onemocnění, vysoký krevní tlak, cukrovka a rakovina patří, u nás mezi nejčastější příčiny úmrtí obyvatelstva. 

Proto nadváha a obezita, přecházení „banálních“ nemocí a „nezájem“ o své zdraví představují závažný zdravotní problém, který byste měli – ve spolupráci s lékaři včas aktivně řešit.

Samotný výběr vhodného léku nebývá úplným řešením zdravotního problému. Možnosti farmakologické léčby jsou často omezené, nevyřeší onemocnění, jako takové a často nepomohou tolik jako váš zdravý a aktivní způsob života - spojený s racionální léčbou.

Svůj zdravotní stav můžete sami výrazně ovlivnit vaším osobním a aktivním přístupem - změnou svého životního stylu: 

• aktivnější péčí o své zdraví a tělo – zdravotní stav i vzhled
• racionální stravou - 5x denně malé dávky jídla, omezením moučných a sladkých výrobků, s dostatkem  čerstvé zeleniny a ovoce
• vydatným pitným režimem – 2-3 litry denně
• nekouřením a omezením konzumace alkoholu a jiných drog
• snížením své hmotnosti k normálnímu BMI – upravte si svou váhu
• omezte možný vznik z rizikových situací a snažte se omezit i působení  stresu
• dodržováním předepsaných a osvědčených léčebných postupů dohodnutých s lékařem
• pravidelnými tělesnými aktivitami - cvičení, procházky – za každého počasí
• pravidelnou péčí o tělo, očkováním a kontrolami zdraví
• dodržováním zásad hygieny a prevence
• pečujte nejen o své tělo, ale i o Vaší mysl - budujte si pozitivní náladu 
• udělejte si čas na své přátele a na své koníčky

 Vždy dodržujte režimová opatření – klid, dostatečné pití, vyšší dávky čerstvé zeleniny a ovoce - vitamíny apod.

• Vždy dbejte i na dobu nutné rekonvalescence po odeznění nemoci. Doporučujeme dobu rekonvalescenci minimálně stejně dlouhou, lepší dvojnásobnou, době akutního onemocnění. 
• K době rekonvalescence přistupujte stejně zodpovědně jako k vlastnímu akutnímu onemocnění. Každá nemoc vyžaduje svůj čas a trpělivost. Pokud to pochopíme, budeme v naší péči o nemocné úspěšní.

Pomáhá i eliminace alergenů:

• omezení styku s alergenem
• v období největších potíží omezte větrání bytu během dne, větrejte nejlépe ráno
• klimatická léčba v období potíží – na horách, u moře
• proti domácímu prachu a roztočům - odstranit vyšší koberce, závěsy z těžších látek, čalouněný nábytek aj. – alergické děti by si neměly hrát s plyšovými hračkami; roztoči jsou i v peří ptáků, srsti zvěře, suché stravě rybiček apod.
• dbejte i na lůžkoviny -  časté, dlouhé větrání na mrazu; vysávat každý den matrace, pokrývky, polštáře; povlaky měnit jednou za týden; koberec šamponovat; používat čističe vzduchu; lůžkoviny ze syntetických materiálů vhodnější než přírodní
• důkladný úklid; použít akaricidy (hubí roztoče), přípravky likvidující plísně; vhodné hračky
• odstranění zvířat z domácnosti; alergie na zvířata i jako profesionální alergie
• u pacientů přecitlivělých na hmyzí žihadlo-  vyhýbejte se kvetoucím rostlinám, spadanému ovoci, nechodit bos, nejíst a nepít v přírodě; nenosit barevné oblečení; hmyz nezabíjet (přilákává další hmyz)
• profesionální poškození u pekařů, truhlářů, v zemědělství; používat ochranné pomůcky
• vyloučení účinku potravinářských alergenů dohromady - více léků či doplňků stravy
• eliminace kontaktních alergenů (chrom ve vydělávané kůži, nikl)

Vysoký cholesterol, potažmo ateroskleróza, představuje riziko cévní mozkové příhody a ischemické choroby dolních končetin (nedokrevnosti). Často se poprvé po hladinách krevních tuků začne pátrat až v momentě výskytu komplikací.

Léčba

Lékař s vámi probere váš životní styl, dietní zvyklosti a fyzické aktivity, ostatní onemocnění, zda kouříte, léky, které užíváte, výskyt nemocí v rodině, jako je srdeční infarkt, cévní mozková příhoda, ischemická choroba dolních končetin a i jiné cévní a metabolické poruchy. Změří krevní tlak, prohlédne kůži, celkově vás vyšetří (poslechne si srdce, plíce a šelesty nad velkými cévami) a odebere krev (pro stanovení hladiny cholesterolu, jeho HDL a LDL frakcí a triglyceridů, dále jaterní testy, funkce ledvin) atd.

Dle výsledků vám pak doporučí léčbu. Většinou se zahajuje úpravou diety a zvýšením fyzické aktivity. Patříte-li do velmi rizikové skupiny, pokud jde o možnost vzniku aterosklerózy, lékař asi zvolí léčbu léky. Léky užívané k léčbě hyperlipoproteinémie se nazývají hypolipidemika.

Samoléčba

Léčbu vždy řídí lékař. Cílem léčby je, aby byly tuky v krvi v normální hladině. Pacient ale může pomoci tím, co udělá pro své tělo…

Pohybové aktivity:

• doporučuje se běh, indiánský běh, procházky rychlou chůzí, jízda na kole, běh na lyžích, plavání, intenzivní tanec,
• délka cvičení 20–30 minut 4–5 krát denně nebo 45–60 minut 2–3 krát týdně,
• cvičení má být příjemné a cvičící má dosahovat 60–75% maximální tepové frekvence stanovené pro jeho věk,
• není nutné ani příliš intenzivní cvičení – vždyť procházka rychlou chůzí 3–5krát týdně 30 minut je pro tělo stejně užitečná jako intenzivní cvičení v posilovně,
• cvičení také snižuje chuť k jídlu, zlepšuje náladu, dává větší pocit zdraví – a toto příjemnější psychické rozpoložení samo motivuje nemocného k dodržování diety,
• všechny druhy aerobního, tj. vytrvalostního cvičení: začít s pravidelnými procházkami, které se budou postupně prodlužovat z 30 na 60 minut, nejprve 2x týdně a později alespoň 5x týdně,
• poznámka: rychlá chůze znamená, že člověk může hovořit, ale nemůže hovořit souvisle,
• rychlost chůze zvyšovat postupně. Ti zdatnější mohou zvolit místo chůze pomalý běh nebo cyklistiku, a kdo má vhodné podmínky, může začít pravidelně plavat,
• ani diabetik by se neměl vyhýbat jakékoliv práci, při které používá svaly, jako je práce v domácnosti, na zahrádce apod.,
• pravidelné fyzické aktivity – aerobní cvičení (běh, plavání, cyklistika, aerobik, jízda na kole) 2‑3x týdně alespoň 30 minut! Snížením tělesné hmotnosti dochází k poklesu hladiny krevního cukru, zvýšení citlivosti tkání na vlastní inzulín, a tím i k dalším následným metabolickým změnám, které snižují riziko onemocnění ischemickou chorobou srdeční.

U nemocných, kteří pravidelně cvičí, se vyskytuje méně srdečních chorob, a jejich úmrtnost je nižší.

Léčba léky:

Léčba léky se zahajuje, pokud po 3‑6 měsících nedojde ke snížení hladiny cholesterolu a tuků v krvi,

Přestat kouřit:

Kouření opravdu vadí. Je nutné ho zcela zanechat. Kouření násobí kardiovaskulární riziko 2‑4násobně! (Kardiovaskulární riziko = srdeční infarkt, angina pectoris, arytmie = chybný srdeční rytmus). Riziko úmrtí na srdeční infarkt nebo jinou, podobnou nemoc klesá po ukončení kouření během 5‑10 let po ukončení kouření téměř až k hodnotám rizika jako u nekuřáků!

Dieta:

Cílem je dosažení normální hmotnosti. Ale i ti, kteří zhubli o 5‑10 % a hmotnostní pokles si udrželi dlouhodobě, snížili významně svá zdravotní rizika!

• Snížení denního příjmu kalorií v jídle u lidí s nadváhou – jíst malé porce a často!
• Tuky mají tvořit maximálně 25‑35 % energie z celkové denní energie celodenního jídla.
• Živočišné tuky mají tvořit maximálně 7 % denní energie, olivový olej má tvořit do 20 % denní energie!
• POZOR! Nízkotučná dieta může snížit i HDL-cholesterol, což není žádoucí. Proto je třeba tuky pouze omezit (na 25‑35 % denní energie) a do jídelníčku zařadit ryby (3 rybí jídla týdně).
• Cholesterol v jídle: maximálně 200 mg/den.
• Zelenina a ovoce: 400 g/den.
• Má-li člověk vysoký tlak, je nutno omezit denní příjem soli na 7‑8 g/den. (Pozor na skrytou sůl!)
• Je nutné vyloučit nadměrnou spotřebu alkoholu.

Dietní zásady jsou podobné jako pro prevenci a léčbu pacientů s diabetem 2. typu, obezitou či hypertenzí.

Jste-li obézní, či máte nadváhu, redukujte tělesnou hmotnost:

• snížením příjmu energie v potravě – snížit obsah tuků,
• omezit vnitřnosti, máslo, sádlo, slaninu, tučná masa, masové konzervy, uzeniny, šlehačku, smetanu, majonézu, tučné sýry, sladkosti, ořechy,
• tuky by měly představovat 30 % denního příjmu energie. Důležité je složení tuků,
• preferujeme mononenasycené tuky (např. olivový olej) – měly by tvořit asi 14 % denního příjmu energie,
• živočišné tuky (např. máslo, maso, sádlo) a polynenasycené tuky (např. rybí tuk, oleje) by měly být obsaženy z méně než 10 %. Obsah cholesterolu by neměl být vyšší než 300 mg za den,
• vhodná jsou libová masa (kuře, krůta, králík, ryby), netučné mléko, bílý jogurt, nízkotučné sýry, rostlinné ztužené tuky,
• omezit i nadměrnou konzumaci alkoholu a soli,
• zvýšení obsahu vlákniny v potravě – hlavně zeleniny, luštěnin a tmavého pečiva.

Redukce váhy:

• Úspěšnější je snižovat nadváhu kombinováním redukční diety a pravidelného cvičení. Zatížené svaly potřebují pro svoji činnost více energie, kterou si nejprve berou ze zdrojů v krvi (glukóza), a později je nutné uvolňovat energii ze zásob v těle, a to především tukových - týdně při pohybu spálit více než 3500 kcal.

Dietní léčba

• Rozdělení jídel do 5‑6 jídel denně (u dětí i více) – pacient si musí hlídat množství zkonzumovaného cukru (i škrobů, které se rozkládají na jednoduché cukry).
• Základem jídelníčku je zelenina a libové maso. Množství příloh resp. obsah cukrů v přílohách se musí přepočítat na jednotky a hlídat jejich množství dle doporučení lékaře.
• Jezte celá zrna a zeleninu, abyste udrželi krevní cukr pod kontrolou. Sójové produkty mohou zlepšit kontrolu krevního cukru, chránit před vznikem aterosklerotického srdečního onemocnění a zmírňovat zátěž ledvin.
• Konzumujte bílé maso, tj. zejména drůbež a ryby – protože obsahují také tzv. omega 3 mastné kyseliny, které působí antiskleroticky. Týdenní dávka ryb by měla být alespoň 2 x 200 g.
• Upřednostňujte:
• kvalitní oleje (za studena lisovaný olivový, sezamový olej či lněný olej),
• tmavý chléb, tmavé pečivo, dalamánky, celozrnné těstoviny, rýži Natural,
• čerstvě vylisované šťávy - z řepy, karotky, celeru, petržele, špenátu, citrusových plodů a rybízu.
• Omezte množství soli a tuků. Místo soli použijte k dochucení bylinky, houby nebo jiné směsi koření. Omezte také konzumaci:
• uzenin, slaných sýrů,
• instantních jídel,
• chipsů a slaného pečiva,
• živočišné tuky nahraďte raději rostlinnými.
• Dále se vyhněte konzumaci:
• kofeinu, tedy zvláště kávy (nahraďte kávou bez kofeinu nebo meltou),
• energetických nápojů,
• různých limonád,
• čajů typu Maté,
• u minerálních vod buďte obezřetní, nevhodné jsou ty s vysokým obsahem sodíku.
• Ovoce by mělo tvořit větší součást stavy.
• Pravidelný dietní režim.

Vhodné potraviny diety:

• snižující hladinu cukru v krvi – česnek, cibule, lněné semeno, fazolové lusky, bobuloviny, pivovarské kvasnice, mléčné výrobky (především nízkotučné sýry), ryby, salát z mladých lístků smetanky lékařské, kyselé zelí, listová zelenina, zelené rostliny, luštěniny, sója, ořechy, celozrnné výrobky, pšeničné klíčky, mrkev, baklažány, olivy, artyčoky, cibule, celozrnné výrobky,
• z bylin je možné doporučit ženšenový kořen, borůvky, kořen pampelišky (smetanky lékařské), borůvkové listy a listy kopřivy,
• rybí tuk může zvyšovat hladinu HDL (prospěšného cholesterolu) v krvi, a tím snižovat riziko aterosklerotického srdečního onemocnění,
• antioxidanty jsou účinné v prevenci poškození nervů, očí a srdce. Při dlouhodobém užívání zinku je nutné přidat zároveň měď,
• borůvka pomáhá v prevenci diabetického poškození očí a aminokyselina taurin může bránit abnormálnímu srážení krve, nebezpečnému při srdečním onemocnění,
• doma prováděné testy hodnot cholesterolu jsou sice vyhovující a výsledky získáte během několika minut, nejsou však vždy zcela spolehlivé a neměří hodnoty HDL cholesterolu. Proto je bezpečnější ověřit si údaje vyšetřením u lékaře,
• hodnotu cholesterolu může pomoci kontrolovat několik přírodních doplňků. Začněte užívat zároveň vitaminy C, E a česnek…
  • vitamin E nesnižuje cholesterol přímo, ale zvyšuje hodnotu HDL cholesterolu a brání počátkům tvorby koronárních plátů. Dávkování: 250 mg dvakrát denně. Pozor: užíváte-li léky proti srážení krve, poraďte se s lékařem,
  • vitamin C zvyšuje účinnost vitaminu E a předpokládá se, že kromě toho zvyšuje hladinu ochranného HDL cholesterolu. Dávkování: 500 mg dvakrát denně. Doporučení: objeví-li se průjem, snižte dávku,
  • schopnost česneku snižovat hladinu cholesterolu není zcela prokázaná, ale ve vyváženém množství je prospěšný, Dávkování: 400 až 600 mg sušeného koncentrátu denně. Doporučení: lepší jsou enterální tablety obsahující 4000 mcg alicinového potenciálu,
• chrom pomáhá snižovat škodlivý cholesterol u lidí, jejichž strava obsahuje příliš mnoho chemicky čištěných potravin, a zároveň zvyšuje hladinu prospěšného cholesterolu.
• stravu chudou na vlákninu můžeme obohatit semínky jitrocele blešníkového a ovesnými otrubami, které mají podobný účinek,
• ke snížení vstřebávání cholesterolu z potravy…
  • z vylučované žluče můžete užívat beta-sitosterol. Také výtažek z artyčoku se může ukázat jako účinná alternativa léků na snížení cholesterolu,
  • chrom – dávkování: 200 mcg jednou denně. Doporučení: užívejte snadno vstřebatelné formy, jako je GTF chrom nebo chrom pikolinát,
  • beta-sitosterol – dávkování: 300 mg dvakrát denně. Doporučení: pravděpodobně je nutné dlouhodobé užívání,
  • artyčok – dávkování: 500 mg výtažku třikrát denně. Doporučení: výtažek standardizovaný na obsah 15 % cynarinu,
  • jitrocel blešníkový – dávkování: jednu lžičku prášku rozpustit ve sklenici vody nebo šťávy a užívat dvakrát denně; pozor: blešník může mít projímavý účinek,
• pití tří sklenek pomerančového džusu denně zlepší hodnotu prospěšného HDL cholesterolu v krvi.

Doporučení: pijte denně osm sklenic vody!

Pokud se ve vaší rodině vyskytovaly zvýšené hladiny cholesterolu a ostatních tuků, je možné, že i vy, přes dodržování zdravého životního stylu, budete mít hodnoty krevních lipidů o něco vyšší. Ale určitě ne o tolik jako ti, kteří se přejídají a nesportují!

Prevence vysokého cholesterolu

Prevence spočívá i v úpravě životního stylu. Potraviny, které člověk denně konzumuje, by měly obsahovat všechny živiny v rozumném množství.

• Nekuřte – kouření je největší rizikový faktor vzniku rakoviny, je stejně rizikové i pro lidi ve vaší blízkosti, které také ohrožujete. Čekáte-li dítě a kouříte, pak přenášíte rizika přímo na dítě.
• Omezte spotřebu alkoholu a drog.
• Sledujte svoji hmotnost – minimálně 2x týdně cvičte nebo plavte 30 minut, denně ujděte pěšky alespoň 4 km, snažte se aktivním pohybem udržet svoji hmotnost a kondici. Obezita je riziko.

• Pravidelný pohyb i na čerstvém vzduchu – choďte, hýbejte se, cvičte a omezte aktivity, při nichž dlouho sedíte, například u počítače nebo televize. Zpočátku je výborná chůze, minimálně 30 minut 3× v týdnu s postupným prodlužováním.

• Jíst pestrou stravu – 5x denně v rozumném množství – je dobrou prevencí před četnými nemocemi:
• každý den jezte hodně zeleniny a ovoce – stravu bohatou na vitamin A a C,
• zeleninu a ovoce v kombinaci pěti druhů denně, např.: mrkev + jablko + červená řepa + kiwi + banán + kyselé zelí.
• Přidávejte do jídla složky s vysokým obsahem vlákniny – celozrnné pečivo (celozrnný chléb a mouka, pšeničné a kukuřičné klíčky, sezamové, dýňové a slunečnicové semínko, rýže natural), ovoce a zelenina.
• Odstraňte ze svého jídla tuky:
• jezte libové maso, kuře nebo krůtu bez kůže, ryby,
• snižte konzumaci smažených jídel a máslových dezertů,
• pijte nízkotučné mléko a jezte nízkotučné sýry.
• Omezte ve stravě:
• šunku, slaninu, salámy a uzeniny – obsahují chemikálie, které je sice chrání před zkažením, ale zvyšují riziko nádorového onemocnění.
• Omezte alkohol + kouření – zvyšují riziko onemocnění jater, úst, krku, žaludku, plic, a možná i prsu apod.

• Odstranění stresu a napětí.
• Relax, přátelé, koníčky.

• Chraňte se před sluncem:
• v době mezi 10.‑15. hodinou,
• noste čepici, šátek,
• používejte opalovací krém s ochranným faktorem minimálně 15 a výše,
• nejlepší je, když se slunci vyhnete,
• nepoužívejte horské slunko a solária,
• jestliže se na kůži objeví rána, která se nehojí, nebo pozorujete změnu mateřského znaménka, požádejte lékaře, aby si je prohlédl.

Zdroj:

web nemoci.vitalion.cz/vysoky-cholesterol/ a další zdroje viz Seznam