Běžné nemoci 

Omrzliny – congelationes – jsou poškozením kůže nízkou teplotou (dermatóza způsobená tepelnými vlivy). Průběh omrzlin je závislý na odolnosti organismu. Omrzliny nejčastěji postihují prsty u nohou, rukou, ušní boltce, špičku nosu, vznikají při lokálním působení chladu většinou na vnější oblasti lidského těla, které jsou na úkor životně důležitých orgánů méně zásobované teplou krví z tělesného jádra.

Působení chladu na organismus:

• celkové (vznik podchlazení organismu),
• lokální (vznik omrzlin).

Vznikaji při teplotach kolem 0 stupňů Celsia a nižšich, za spolupůsobeni větru a těsneho oděvu. Dochazi k poruše prouděni krve drobnymi cevami s naslednym sraženim krve, poruchou propustnosti cev a později k odumřeni tkani.

Chlad vyvolává u organismu stav vnitřního napětí – stres. Organismus na něj reaguje vytvořeným všeobecným adaptačním syndromem – aktivitou mozku a hormonů, která spočívá ve zvýšení tonu sympatického vegetativního systému. To má za následek vazokonstrikci cév v kůži (zúžení příčného průřezu cévy, kterou se pak dostává do tkáně méně krve). Vazokonstrikce přesměrovává více krve z povrchového systému do hlubokých žil, kde se krev, která je relativně chladnější (vrací se z končetin směrem k srdci), ohřívá od krve tepen, které jsou vedle.

1. To je první adaptační mechanismus na chlad. Tělo v tomto případě jen udržuje teplotu tělesného jádra, kde jsou uloženy klíčové orgány pro život; končetiny teď nejsou pro tělo prioritní.
2. Pokud se člověk v chladu pohybuje déle, fouká na něj vítr a roste vlhkost okolního vzduchu, vazokonstrikce cév už nestačí a teplota tělesného jádra klesá. V chladu se člověk musí snažit co nejvíce hýbat, dochází ke vzniku svalového třesu. Tělo tak může během několika minut několikanásobně zvýšit produkci tepla.
3. Selže-li i tento obranný mechanismus, dochází k tzv. hypotermii – poklesu teploty tělesného jádra pod 35 °C. Při poklesu teploty tělesného jádra pod 34 °C dochází k poruchám vědomí, o dva stupně níže vzniká bezvědomí. Člověk umírá při poklesu teploty tělesného jádra na 24 °C z důvodu selhání dýchání nebo selhání srdce.

Malé dítě je velmi náchylné k prochladnutí:

• nemá správně vyvinuté termoregulační mechanismy,
• hmotnost novorozence je malá oproti jeho relativně velkému tělesnému povrchu, takže snadno prochladne.

Kde omrzliny nejčastěji vznikají:

vznikají při lokálním působení chladu většinou na vnější oblasti lidského těla, které jsou na úkor životně důležitých orgánů méně zásobované teplou krví z tělesného jádra.

• typicky na okrajových částech těla
• na prstech nohou a rukou
• v obličeji na nose, uších, bradě a tvářích

Rizika omrzlin:

• postupně se omezuje prokrvení postižené části, ta může odumírat
• v krajním případě je nutná amputace postižené (odumřelé) oblasti

omrzlé části těla jsou necitlivé a tím náchylné k dalším poraněním (například prsty).

Rizikové faktory omrzlin:

• porucha prokrvení končetin (vrozená, či způsobena léky nebo cukrovkou),
• kouření,
• cukrovka.

Omrzliny:

1. stupeň se projeví stažením cév v kůži – zběláním postižené kůže. Následné rozevření cév, když se do oblasti dostává víc krve, znamená charakteristické začervenání: bolestivé a ohraničené zarudnutí kůže, doprovázené otokem.

2. stupeň – na postižené kůži se vytváří puchýře s krvavým obsahem.

3. stupeň – vyznačuje se tvorbou nekróz, kdy postižená tkáň zasáhla hlubší oblasti podkoží a poškodila přívodné cévy. Kůže je necitlivá, a dochází k jejímu zčernání.

Oznobeniny – Perniones – jsou kožní změny způsobené chladem u predisponovaných osob (poruchy prokrvení, zvýšené pocení apod.) s periferními cévními poruchami. Vznikají zejména na kůži rukou po opakovaném dlouhodobém vystavení chladu (kdy je teplota nad bodem mrazu). Častěji jsou postiženy ženy. Projevuje se vyzdviženými skvrnami či pupínky, které jsou v chladu červenomodré a v teple světle červené na kůži rukou, ale i na nohou, bércích, nose. Pacienta mohou svědit, pálit. Příznaky se zhorší v teple či při rychlých výkyvech teplot.

Příznaky omrzlin:

• bolest kůže,
• zbělání postižené kůže, pak…
• zarudlá kůže,
• puchýře s krvavým obsahem,
• pálení kůže,
• znecitlivělá omrzlá kůže,
• otoky,
• zčernání kůže.

Jak omrzliny vypadají:

• kůže v místě postižení je bledá až šedožlutá
• povrch kůže je chladný a necitlivý
• po zahřátí dojde k zarudnutí kůže, objeví se bolest, svědění a mravenčení
• u vážnějších omrzlin mohou vznikat puchýře

Upozorňujeme, že obsah těchto stránek má informativní charakter a není náhradou za návštěvu lékaře.

Vždy je nutné, abyste léky vybírali s ohledem na věk, hmotnost a celkový zdravotní stav nemocného…

• Vycházet je třeba i z jeho ostatních nemocí, které měl už dříve, a léků, které na ně užívá – možné jejich interakce.
• Vždy dodržujte dávkování doporučené zdravotníky nebo výrobci léků – nepřekračujte je. Tablety užívejte s jídlem nebo po něm, podle jejich doporučení.
• Zkontrolujte si vždy vše, co pravidelně (často) užíváte – léky, doplňky stravy, potraviny, byliny, čaje apod. Např. většina citrusových plodů, nebo třeba třezalkový čaj, pepř či kurkuma, mění účinnost některých léčiv.

Berete-li jen 3 léky, dají se interakce najít z jejich příbalových letáků. Ale každý, kdo užívá více než 5 léků, by si měl vždy zkontrolovat, jestli některé z nich na sebe nereagují negativně, protože zde je to již velice pravděpodobné.

1. Bonusem pro pacienty je, že by měli dostat nejen informace o nevhodných kombinacích léků, ale i doporučení, jaké bylinky, nápoje či jídlo spolu s předepsanými léky neužívat.
2. Některé kombinace nejsou tak nebezpečné – stačí, když lékař změní dávkování, nebo navrhne časové odstupy při jejich užívání.
3. Prostudujte si příbalové informace a vypište názvy svých léků do bezplatné anonymní online poradny www.znamsveleky.cz. Po zadání názvů svých léků dostanete do 2 dnů zpět e-mailem odpověď. Nemáte-li internet, vypište si celé názvy svých léků na papír, než půjdete k lékaři či do lékárny, a odborníci za vás jejich interakce zjistí.
4. Nepřestávejte sami od sebe brát předepsané léky, ani neměňte jejich dávkování, ale zajděte s e‑mailovou odpovědí za lékařem, který vám je předepsal, na konzultaci.

Nekombinujte např. více léků s obsahem paracetamolu (jako např. Coldrex a Paralen), ani při jejich užívání nepijte alkohol – může dojít k poškození jater.

• Pozorně si přečtěte příbalový leták léku, než ho začnete užívat.
• Zvláštní pozornost podobně věnujte nemocným – poraďte se s lékařem/lékárníkem…
• v těhotenství a období kojení,
• u malých dětí a kojenců,
• u dlouhodobě nemocných lidí s oslabeným organismem.

Pokud problémy neustupují při samoléčbě, anebo dochází ke zhoršení stavu či komplikacím, navštivte lékaře.

Samotný výběr vhodného léku nebývá úplným řešením zdravotního problému. Možnosti farmakologické léčby jsou často omezené, nevyřeší onemocnění jako takové a často nepomohou tolik jako zdravý a aktivní způsob života spojený s racionální léčbou.

Svůj zdravotní stav můžete sami výrazně ovlivnit vaším osobním a aktivním přístupem – změnou životního stylu:

• aktivnější péčí o své zdraví a tělo – zdravotní stav i vzhled,
• racionální stravou - 5x denně malé dávky jídla, s čerstvou zeleninou a ovocem,
• vydatným pitným režimem – 2-3 litry denně,
• nekouřením a omezením konzumace alkoholu a jiných drog,
• snížením své hmotnosti k normálnímu BMI – upravte si svou váhu,
• omezte možnosti vzniku rizikových situací a snažte se omezit i působení stresu,
• dodržováním předepsaných a osvědčených léčebných postupů dohodnutých s lékařem,
• pravidelnými tělesnými aktivitami – cvičení, procházky – za každého počasí,
• pravidelnou péčí o tělo, očkováním a kontrolami zdraví,
• dodržováním zásad hygieny a prevence,
• pečujte nejen o své tělo, ale i o svoji mysl – budujte si pozitivní náladu,
• udělejte si čas na své přátele a na své koníčky.

Vždy dodržujte režimová opatření – klid, dostatečné pití, vyšší dávky čerstvé zeleniny a ovoce, vitamíny apod.

• Vždy dbejte i na dobu nutné rekonvalescence po odeznění nemoci. Doporučujeme dobu rekonvalescence minimálně stejně dlouhou, nejlépe dvojnásobnou oproti době trvání akutního onemocnění.
• K době rekonvalescence přistupujte stejně zodpovědně jako k vlastnímu akutnímu onemocnění. Každá nemoc vyžaduje svůj čas a trpělivost. Pokud to pochopíme, budeme v naší péči o nemocné úspěšní.

Pomáhá i eliminace alergenů:

• omezení styku s alergenem,
• v období největších potíží omezit větrání bytu během dne, nejlépe větrat ráno,
• klimatická léčba v období potíží – na horách, u moře,
• u domácího prachu a roztočů je eliminace obtížná: v bytě by neměly být vyšší koberce, závěsy z těžších látek, čalouněný nábytek aj. – alergické děti by si neměly hrát s plyšovými hračkami; roztoči se vyskytují i v peří ptáků,
• dbejte i na lůžkoviny: časté, dlouhé větrání na mrazu; vysávat každý den matrace, pokrývky, polštáře; povlaky měnit jednou za týden; koberec šamponovat; čističe vzduchu; lůžkoviny ze syntetických materiálů jsou vhodnější než přírodní,
• důkladný úklid; použít akaricidy (hubí roztoče), přípravky likvidující plísně; vhodné hračky,
• odstranění zvířat z domácnosti; alergie na zvířata může vzniknout i jako profesionální alergie,
• u pacientů přecitlivělých na hmyzí žihadlo: vyhýbejte se kvetoucím rostlinám, spadanému ovoci, nechodit bosí, nejíst a nepít v přírodě; nenosit barevné oblečení; hmyz nezabíjet (přilákalo by to další hmyz),
• profesionální poškození u pekařů, truhlářů, v zemědělství; používat ochranné pomůcky,
• vyloučení účinku potravinářských alergenů dohromady více léky či doplňky stravy,
• eliminace kontaktních alergenů (chrom ve vydělávané kůži, nikl).

Podle hloubky postiženi rozdělujeme omrzliny na tři stupně.

1. Prvni stupeň se projevuje mistnim začervenanim kůže,
2. druhy stupeň tvorbou puchyřů 
3. třeti stupeň odumrti tkaně.

Léčba omrzlin

• těžší případy – léčí lékař (jako popáleniny); na ránu aplikuje fyziologický roztok, ohřátý na správnou teplotu. Také je třeba zabránit průniku bakterií do kůže – obvazy. U nekrotických ploch lékař provádí nářezy k uvolnění tlaku, který by způsobil ischémii. Po určité době se nekrotická kůže odstraňuje a kryje se transplantátem. U kompletně odumřelých prstů či jiných periferních tkání se provádí amputace. Celkově jsou pacientovi podávány tekutiny (infúze), léky proti bolesti,
• podávání vazodilatačních preparátů (pentoxiphylin),
• pobyt omrzlého v teplejším prostředí.

Samoléčba omrzlin

Lehké omrzliny ošetříme sami, 

1. při prvotnim ošetřeni omrzlin prvniho stupně vystači lehke třeni suchymi šatky a aktivni pohyb,
2. u druheho a třetiho stupně omrzlin je nezbytne sterilni kryti postižene oblasti a neodkladne ošetřeni na urazove ambulanci. Rrychlou lékařskou pomoc. voláme především tehdy, pokud:

• • je zasažena větší část těla
  • postižené části i po zahřátí zůstávají bledé a necitlivé
  • podchlazený člověk má další zdravotní problémy

Důležitá je

• první pomoc, zabránit vzniku omrzlin – snížit jejich dopad,
• prevence – nepohybovat se v horách, a když, tak jen po vyznačených trasách,
• ohled na počasí,
• ohled na vlastní fyzické schopnosti,
• lehké omrzliny – dostat končetinu do teplejšího prostředí (nad 15 °C), nikdy ji nevystavovat sálavému teplu (oheň) či v danou chvíli extrémním teplotám (topení, fén). Omrzlina, i když lehká, je poškození kůže, která se stává náchylná k dalšímu poškození (a to teplem, chladem, infekcí),
• zdravá strava s dostatkem vitamínů a minerálů,
• pitný režim…
• teplé čaje, polévky…
• minimálně 6 sklenic vody denně – odplaví z organismu odpadové látky, které mohou být příčinou kožních problémů.

Zásady první pomoci:

• s postiženými místy zacházejte velmi šetrně (opatrnost při zouvání bot apod.)
• postižený s omrzlinami na nohou by se měl pokud možno vyvarovat chůze
• zamezte dalšímu ochlazování (prsty vložte do podpaží, obličej chraňte šátkem, vyměňte mokrý oděv apod.)
• omrzliny nikdy netřete sněhem!
• postiženého dopravte do tepla a sundejte mu mokrý oděv
• postižená místa vždy zahřívejte postupně, nikoli prudkým zahřátím přímým teplem!
• ruce nebo nohy ponořte do teplé vody (40° C), nejlépe s přidáním dezinfekce (například Betadine)
• postižená místa můžete také zabalit do teplé utěrky nebo ručníku
• omrzliny překryjte sterilním obvazem
• postiženému podejte teplé slazené nápoje
• vyhledejte lékařské ošetření, pokud přetrvává necitlivost některých částí

Strava:

• omezte množství tučných jídel,
• více ovoce a zeleniny, zvláště mrkve (obsahující beta-karoten),
• potravinová alergie, na vejce, mléko, čokoládu a oříšky. Testy na alergii prokážou, je-li příčinou některá speciální potravina. Podle klinických zkoušek může stav pacientů s ekzémem zlepšit vynechání lepku a mléčných výrobků.

Důležitá je dostatečná ochrana před slunečním zářením – i 1 den na slunci způsobí nenapravitelné škody na kožních buňkách a možná i na DNA, které mohou vést až k rakovině kůže a jejímu předčasnému stárnutí.

Další doporučení, bylinky, doplňky stravy:

• méně časté mytí…
• používat jen vlažnou vodu a neparfémovaná mýdla,
• jemné vysušování kůže poťukáváním namísto tření ručníkem,
• odvar z pampelišky, kopřivy, lučního jetele, přestupu a šťovíku stimuluje funkci jater a ledvin – podporuje vylučování toxinů a zlepšuje vzhled kůže,
• omega-3 a omega-6 mastné kyseliny v rybím tuku nebo lněném oleji Tyto tuky také přinášejí úlevu při svědění a zánětlivých projevech na kůži, od erysipelu po svrab. Nejlepší je jejich kombinace s antioxidanty, například s vitaminem C a vitaminem E, které pomáhají chránit kůži před poškozením zvnějšku a před volnými radikály poškozujícími buňky. Tyto vitaminy zklidňují vyrážky a ekzémy, hojí popáleniny, oděrky i řezné rány. Potlačují zánět a zmírňují svědění a suchost kůže,
• zinek – při léčení suché kůže, akné a psoriázy, i jako podpora hojení poškozené tkáně,
• multivitaminový a multiminerální doplněk s obsahem zinku a selenu,
• echinacea, kterou lze nanášet také přímo na kůži při léčení ran, ekzémů a popálenin,
• pupalkový olej – při mnohých kožních onemocněních, zvláště zánětlivých, lze rovněž aplikovat místně,
• olej tea tree (melaleukový olej),
• levandulový olej se rovněž nanáší na kůži, aby podpořil hojení hmyzího bodnutí a štípnutí, řezných ranek a odřenin a zabránil jejich infikování,
• aloe vera zklidňuje popáleniny a hojí poraněnou kůži,
• heřmánkový krém a jogurt můžete použít místně proti svědění a měsíčkový krém proti zánětu,
• rybí tuk…
  dávkování: 2 lžičky denně,
  pozor: užíváte-li léky proti srážení krve, poraďte se s lékařem,
  doporučení: vegetariáni mohou nahradit i lžící lněného oleje,
• vitamin C…
  dávkování: 500 mg denně,
  doporučení: objeví-li se průjem, snižte dávku,
• vitamin E…
  dávkování: 250 mg denně,
  pozor: užíváte-li léky proti srážení krve, poraďte se s lékařem,
• zinek…
  dávkování: 15 mg denně,
  doporučení: užíváte-li zinek déle než měsíc, přidejte doplněk obsahující 2 mg mědi,
• echinacea (třapatka)…
  dávkování: 200 mg třikrát až čtyřikrát denně,
  doporučení: při akutní infekci užívejte vždy po několika hodinách,
• pupalkový olej…
  dávkování: 1000 mg dvakrát až třikrát denně,
  doporučení: užívejte při jídle.

Prevence:

• vhodné oblečení s ohledem na počasí,
• nepohybovat se dlouho v nepříznivých podmínkách,
• otužování a zdravá strava.

Podrobnější informace o omrzlinách naleznete na webu horska-medicina.cz, horosvaz.cz

Zdroj:  

Jelen T. První pomoc. Praha: Česká obec sokolská, 2009.

weby mayoclinic.com/health/first-aid-frostbite/FA00023, ordinace.cz, vitalion.cz, u lekare.cz