Běžné nemoci 

Atopický ekzém neboli atopická dermatitida či alergický ekzém, je dlouhodobé onemocnění, které často vzniká už v dětském věku a doprovází člověka až do dospělosti. Objevit se však může i ve vyšším věku a často sám od sebe vymizí. Může být dědičně podmíněný a často se vyskytuje spolu s astmatem.

Stav naší pokožky mnohdy zrcadlí nejen stav kůže, ale i naší stravy, anebo dalších orgánových systémů našeho těla.

Atopický ekzém – neinfekční chronickéonemocnění kůže – lze dělit na dvě hlavní skupiny:

1. Atopický ekzém může být dědičně podmíněn a často se vyskytuje spolu s astmatem. Jde o chronické zánětlivé onemocnění kůže často alergického původu. Silně svědí, postižená místa – obličej i krk, ohyby končetin (jamky loketní a zákolenní) i trup – může být kdekoli na kůži. Nemocní mají snížený práh pro svědění. Některé nespecifické iritanty – alergeny – mohou stav zhoršit (vlna, stres, časté mytí, detergenty apod.). Stafylokoková infekce kůže může zhoršit chorobu a aktivovat atopický ekzém.
2. Kontaktní ekzém se může objevit v průběhu celého života v závislosti na výskytu příslušného alergenu, může vzniknout přílišným vysušováním kůže nebo dotykem s dráždivou látkou.

Na pokožce se objevují zánětlivá ložiska, která zejména v počáteční fázi zarudnutí silně svědí a nutí nemocného k drbání, které často vede k mechanickému poškození kůže poškrábáním, případně až ke vzniku infekce. Po odeznění zánětu se odumřelé vrstvy buněk šupinovitě olupují.

Atopická kůže má na svém povrchu porušenou tvorbou ochranného tukového filmu. Je méně chráněna před vnějšími vlivy a ztrácí odpařováním vodu, takže je trvale přesušená. Suchost kůže je jednou z příčin svědění. Je častým průvodním jevem spojeným s alergií (častý je příbuzenský výskyt – dědičnost, projevy již od útlého věku).

Vyrážka, ekzém, jsou definovány jako zánět kůže, který není vyvolán mikroorganismy napadajícími kůži. Tělo tímto způsobem dává najevo problém v celém těle, kterým může být infekce v těle, nedostatek nějaké živiny, problémy imunity, nebo onemocnění nějakého orgánu.

Příčiny svědění kůže, vyrážky, ekzému:

• atopický ekzém, alergie,
• snížená imunita a přítomnost infekce (např. plané neštovice, spála, pásový opar),
• překyselení organismu (únava, zimomřivost, studené končetiny, bolest hlavy, snížená imunita, alergie, špatné hojení ran, poruchy nervů),
• celiakie, alergie na lepek (bolest břicha, průjem, hubnutí, pocit plnosti, únava, krev ve stolici, kožní vyrážka),
• cukrovka, diabetes mellitus (únava, ospalost, žízeň, hlad, nadměrné močení, necitlivost, brnění končetin, svědění kůže, průjem, záněty močových cest, afty, zápach z úst a z moči),
• nedostatek polynenasycených mastných kyselin (únava, snížená imunita, suchá, svědivá kůže, špatné hojení ran, padání vlasů, zhoršení zraku, poruchy paměti, neplodnost, poruchy menstruace, nadměrná srážlivost krve, otoky nohou, bušení srdce, srdeční arytmie),
• nedostatek vitaminu B2 (suchá, pálící kůže, ekzémy, padání vlasů, bolestivé ústní koutky, lupy, třepení nehtů, únava, zánět spojivek, trávicí potíže, nespavost, závratě),
• nedostatek vitaminu B3 (citlivost na světlo, bolestivá, podrážděná kůže, bolestivost jazyka a ústní dutiny, únava, trávicí potíže, bolest břicha, průjem, ztráta hmotnosti, poškození nervů),
• nedostatek vápníku (záškuby, bolest svalů, kloubů, poruchy nervů, vyrážka, svědění kůže, lámání nehtů, špatné hojení ran, bušení srdce, deprese, podrážděnost, nespavost, řídnutí kostí, osteoporóza),
• nedostatek zinku (únava, popraskaná kůže, špatné hojení ran, vyrážky kůže, akné, lámání nehtů, padání vlasů, nechutenství, snížená imunita, šeroslepost, neplodnost),
• vypjaté emoce, stresové situace, prodělané trauma,
• pásový opar (různě intenzivní bolest dané oblasti, zarudnutí, vyrážka, ekzém, svědění kůže),
• žloutenka (žluté bělmo, pokožka a sliznice, tmavá moč, světlá stolice, bolest břicha, teplota, nechutenství, pocit plnosti, zvětšení jater, sleziny),
• zánět žlučníku, žlučových cest a městnání žluče (bolest břicha, bělavá, mastná, stolice, průjem, tmavá moč, žloutenka, svědění kůže, teplota, potíže s trávením),
• žlučové, žlučníkové kameny (urputné křeče břicha, žloutenka, svědění kůže, potíže s trávením, nevolnost, zvracení),
• rakovinu žlučníku a žlučových cest (únava, noční pocení, teplota, nechutenství, popřípadě hubnutí, žloutenka, svědění kůže, potíže s trávením, pocit plnosti, zvracení),
• selhání ledvin (únava, málo moči, otoky, nevolnost až zvracení, bolest hlavy, u akutního selhání až ztráta vědomí, u chronického bledost, svědění kůže, bolest hrudi, kostí),
• nadbytek vitaminu A (může poškodit plod, bolest hlavy, kostí, břicha, nevolnost, zvracení, průjem, svědění kůže, padání vlasů, nepravidelná menstruace, poruchy zraku),
• dna, pakostnice (nesnesitelná bolest a otok kloubů, může se objevit bolest hlavy, svalů, trávicí potíže, nadýmání, průjem, pálení konečníku, vyrážka),
• nedostatek biotinu (únava, popraskaná kůže, vyrážky, zvracení, padání vlasů, snížená imunita, deprese, záněty jazyka a úst, anémie, nízký cukr v krvi, vysoký cholesterol, bolesti svalů),
• nedostatek mědi (únava, průjem, snížená imunita, řídnutí kostí, blednutí a padání vlasů, vyrážka, neplodnost, anémie, zvýšený cholesterol),
• ojedinělý je nadbytek jódu z doplňků stravy (rýma, kašel, zvýšená teplota, kožní vyrážky a záněty),
• lupus erythematodes (únava, bolest kloubů, na hrudi, červená vyrážka, pupínky, padání vlasů, světloplachost, zvýšená krvácivost, nedostatek dechu, krev v moči),
• léky…
• slunění a kožní užití analgetik, antipyretik, antiflogistik,
• glukokortikoidy,
• slunění a třezalka tečkovaná patřící mezi antidepresiva,
• nitrofurantoin, chinolonová, makrolidová, sulfonamidová, tetracyklinová antibiotika, inhibitory dihydrofolátreduktázy,
• některá antivirotika,
• antiuretikum Alopurinol,
• antiepileptika,
• venofarmaka,
• tyreostatika tlumící štítnou žlázu,
• některá antituberkulotika.

Vznik nemoci je ovlivněn genetickou predispozicí a faktory vnějšího prostředí. Větší výskyt prachu, pylů, plevelů, prašnost, roztoči a plísně v bytech atd. může způsobit vznik atopického ekzému. Také strava má na toto onemocnění vliv. Často se s atopickým ekzémem vyskytují i další alergie, jako je senná rýma, astma, záněty spojivek, dutin, kopřivka nebo migréna.

Projevy onemocnění se mohou lišit. Nejčastěji se však projevuje zarudlými skvrnami na pokožce, které velmi svědí. Objevují se také praskliny a puchýřky, oblasti suché kůže. V pokročilém stádiu kůže může být ztluštělá. Na bércích a pažích se tvoří červená ložiska.

Vznik nemoci je ovlivněn:

• genetickými faktory,
• vnějším prostředím,
• větším výskytem prachu, pylů, plevelů,
• prašností,
• roztoči a plísněmi v bytech atd.
• strava má vliv na toto onemocnění,
• senná rýma,
• astma,
• záněty spojivek, dutin, kopřivka nebo migréna.

Ekzém se nejčastěji objevuje již v raném dětství. U dětí postižených ekzémem dojde během dospívání k mizení nemoci, v dospělosti se však znova objevuje. Kontaktní ekzém se může objevit v průběhu celého života v závislosti na výskytu příslušného alergenu, může vzniknout přílišným vysušováním kůže nebo dotykem s dráždivou látkou.

Na kůži se náhle objeví červená skvrna, která svědí a nutí nemocného k drbání, které často vede k mechanickému poškození kůže poškrábáním, případně až ke vzniku infekce. Po odeznění zánětu se odumřelé vrstvy buněk šupinovitě olupují.

Plísňové infekce

se vyskytují především v průmyslových zemích: mnoho léků (širokospektrá antibiotika, prostředky proti rakovině a protizánětlivé přípravky) a velká spotřeba cukrů oslabují imunitu těla vůči plísňovým onemocněním. Plísňové infekce se mohou vyskytovat na celém těle a jsou nakažlivé.

Průběh

Typickými kožními projevy akutního ekzému jsou zánětlivá ložiska, červená, mokvající a silně svědící. Pokožka s chronickým ekzémem je suchá a rozpraskaná, ale také většinou silně svědí. Na postižení plísní ukazují více či méně jemné šupinky, které jsou prstencovitě uspořádané kolem holého centra.

Silně svědí, postižená místa – obličej i krk, ohyby končetin (jamky loketní a zákolenní) i trup – mohou být kdekoli na kůži. Nemocní mají snížený práh pro svědění. Některé nespecifické iritanty – alergeny – mohou stav zhoršit (vlna, stres, časté mytí, detergenty apod.).

Stafyloková infekce kůže může zhoršit chorobu a aktivovat atopický ekzém.

Atopická kůže má na svém povrchu porušenou tvorbu ochranného tukového filmu. Je méně chráněna před vnějšími vlivy a ztrácí odpařováním vodu, takže je trvale přesušená. Suchost kůže je jednou z příčin svědění. Je častým průvodním jevem spojeným s alergií (častý je příbuzenský výskyt – dědičnost, projevy již od útlého věku).

Příčiny ekzémů

• dlouhodobá alergická reakce, která postihuje a poškozuje kůži zánětem. Alergickým postižením kůže vzniká i kopřivka, která se však od atopického ekzému odlišuje,
• u kopřivky vznikne svědivá vyrážka krátce po kontaktu s určitým alergenem a za krátkou dobu vymizí,
• atopický ekzém také vzniká na podkladě alergické reakce, ale je dlouhodobý; a většinou se vůbec nezjistí, co je vyvolávajícím alergenem.

Projevy ekzémů

Atopický ekzém se projevuje různě a projevy se obvykle liší podle věku postiženého člověka – rozlišujeme tak několik forem nemoci.

1. Forma kojenecká – objevuje se u dítěte kolem 2. měsíce věku. Na kůži se vytváří rozsáhlé červené skvrny, které svědí a mokvají. Postižen bývá zejména obličej, krk, břicho a horní končetiny. Nejproblematičtější je svědění – nemá se škrábat. Rozškrábaná kůže se stává ideálním prostředím pro následné bakteriální infekce.

2. Forma větších dětí – projevy nemoci už nejsou tak rozsáhlé a ekzém se přesouvá do loketních a kolenních jamek a na zápěstí. Postupně mizí charakter rudé mokvavé vyrážky a postižená kůže začíná vysychat a bývá ztluštělá.

3. Forma dospívajících a starších jedinců – může vzniknout u do té doby zdravého člověka, nebo v ni mohou postupně přejít formy předchozí. Postižená kůže se u této formy vysušuje a bývá ztluštělá. Postiženy nejsou jen loketní a kolenní jamky a zápěstí, ale i čelo, krk, hrudník, prsty a nehty. Svědivá začervenalá vyrážka se u této formy vyskytuje také.

V pubertě velmi často atopický ekzém vymizí a člověka již dále neobtěžuje. U některých lidí však přetrvává. Zejména postižení rukou může být velmi nepříjemné. Projevy se obvykle zhoršují při kontaktu s různými dráždivými látkami (saponáty, čističe, dezinfekce apod.), což člověka mnohdy omezuje v zaměstnání.

Příznaky atopického ekzému:

• suchá, popraskaná, bolestivá kůže, 
• červené skvrny až tvorba puchýřků,

• ekzém,
• zarudnutí (zčervenání) kůže,

• otok,
• svědění kůže,
• malé puchýřky,
• zánětlivá ložiska – mokvavá kůže,
• suchá a popraskaná kůže,
• ztluštělá pokožka,
• zánět po škrabání,
• pupínky,
• šupiny na kůži.

Projevy onemocnění se mohou lišit. Nejčastěji se však projevuje zarudlými skvrnami na pokožce, které velmi svědí. Objevují se také praskliny a puchýřky, oblasti suché kůže. V pokročilém stádiu kůže může být ztluštělá. Na bércích a pažích se tvoří červená ložiska.

Onemocnění se obvykle postupně ztrácí do 20. roku života. Pokud i nadále přetrvává, často mizí po 40. až 50. roce života.

Upozornění:

Eliminace alergenů:

• omezení styku s alergenem
• v období největších potíží omezit větrání bytu během dne, nejlépe větrat ráno
• klimatická léčba v období potíží na horách, u moře
• u domácího prachu a roztočů je eliminace obtížná: v bytě by neměly být vyšší koberce, závěsy z těžších látek, čalouněný nábytek aj. - alergické děti by si neměly hrát s plyšovými hračkami; roztoči i v peří ptáků
• dbát na lůžkoviny: časté, dlouhé větrání na mrazu; vysávat každý den matrace, pokrývky, polštáře; povlaky měnit jednou za týden; koberec šampónovat; čističe vzduchu; lůžkoviny ze syntetických materiálů vhodnější než přírodní
• důkladný úklid; použít akaricidy (hubí roztoče); přípravky likvidující plísně; vhodné hračky
• odstranění zvířat z domácnosti; alergie na zvířata i jako profesionální alergie
• u pacientů přecitlivělých na hmyzí žihadlo: vyhýbat se kvetoucím rostlinám, spadanému ovoci, nechodit bos, nejíst a nepít v přírodě; nenosit barevné oblečení; hmyz nezabíjet (přilákává další hmyz)
• profesionální poškození u pekařů, truhlářů, v zemědělství; používat ochranné pomůcky
• vyloučení účinku potravinářských alergenů a léků
• eliminace kontaktních alergenů (chrom ve vydělávané kůži, nikl)

Tyto stránky nenahrazují návštěvu lékaře – slouží k akutní pomoci a samoléčbě běžných a některých dlouhodobých zdravotních problémů - podle definovaných obecných pravidel samoléčby a sebepéče (vydaných zdravotníky EU a AESGP - pravidel uvedených v tomto projektu).  Doporučujeme čtenáři těchto stránek, aby v případě komplikací konzultoval svůj léčebný postup  a zdravotní stav s lékařem či lékárníkem.

Vždy si léky vybírejte s ohledem na věk, hmotnost nemocného a jeho celkový zdravotní stav:

• Vycházejte z jeho (všech) nemocí a léků, které na ně již užívá – možné vzájemné  interakce.
• Vždy dodržujte jejich dávkování doporučené zdravotníky nebo výrobci léků – nepřekračovat je.  Tablety užívat s jídlem nebo po něm podle jejich doporučení. Léčbu předčasně nepřerušovat.
• Pozorně si přečtěte příbalový leták  nového léku, než ho začnete užívat.
• Zkontrolujte si vždy vše co pravidelně (často) užíváte  - léky, doplňky stravy, potraviny, byliny, čaje apod. Např. většina např. citrusových plodů, nebo třeba třezalkový čaj, nebo, pepř, či kurkuma mění účinnost některých léčiv.

1. 1. Berete-li jen 3 léky, dají se interakce najít z jejich příbalových letáků.
   2. Ale užíváte-li  více než 5 léků,  měli byste si vždy kontrolovat jestli na sebe nereagují negativně - již velmi pravděpodobné. 
   3. Prostudujte si jejich příbalové informace a vypište je do „on-linové „ poradny  www.znamsveleky.cz. - bezplatné anonymní linky. Po zadání názvů svých léků dostanete do 2 dnů zpět e-mailem odpověď. Nemáte-li internet, vypište si celé názvy vašich léků, než půjdete k lékaři či do lékárny a odborníci za vás jejich interakce  zjistí.
   4. Nemocní  by zde měli dostat  nejen informace o nevhodných kombinacích léků, ale i doporučení jaké bylinky, nápoje či jídlo spolu s předepsanými léky by neměli užívat.
   5. Některé kombinace nejsou  nebezpečné – stačí když lékař změní jejich dávkování nebo navrhne jiný časový odstup jejich užívání.
   6. Nepřestávejte sami od sebe brát předepsané léky nebo neměňte jejich dávkování, ale zajděte (s e-mailovou odpovědí) za lékařem, který vám je předepsal na konzultaci.

• Nikdy nepodávejte při horečce dítěti do 12 let přípravky s kyselinou acetylsalicylovou – ASA (jako je  Acylpyrin, Aspirin apod.) - zvýšené riziko vzniku Reyova syndromu.
• Nekombinujte např. více léků s obsahem paracetamolu (jako např. Coldrex a Paralen), ani  při jejich užívání nepijte alkohol - může dojít k poškození jater.

Zvláštní pozornost podobně věnujte nemocným – poraďte se s lékařem/lékárníkem

• v těhotenství a období kojení
• u malých dětí a kojenců
• u dlouhodobě nemocných lidí s oslabeným organizmem

Pokud problémy neustupují při samoléčbě, či dochází ke zhoršení stavu či komplikacím - navštivte lékaře.

Srdečně cévní onemocnění, vysoký krevní tlak, cukrovka a rakovina patří, u nás mezi nejčastější příčiny úmrtí obyvatelstva. 

Proto nadváha a obezita, přecházení „banálních“ nemocí a „nezájem“ o své zdraví představují závažný zdravotní problém, který byste měli – ve spolupráci s lékaři včas aktivně řešit.

Samotný výběr vhodného léku nebývá úplným řešením zdravotního problému. Možnosti farmakologické léčby jsou často omezené, nevyřeší onemocnění, jako takové a často nepomohou tolik jako váš zdravý a aktivní způsob života - spojený s racionální léčbou.

Svůj zdravotní stav můžete sami výrazně ovlivnit vaším osobním a aktivním přístupem - změnou svého životního stylu: 

• aktivnější péčí o své zdraví a tělo – zdravotní stav i vzhled
• racionální stravou - 5x denně malé dávky jídla, omezením moučných a sladkých výrobků, s dostatkem  čerstvé zeleniny a ovoce
• vydatným pitným režimem – 2-3 litry denně
• nekouřením a omezením konzumace alkoholu a jiných drog
• snížením své hmotnosti k normálnímu BMI – upravte si svou váhu
• omezte možný vznik z rizikových situací a snažte se omezit i působení  stresu
• dodržováním předepsaných a osvědčených léčebných postupů dohodnutých s lékařem
• pravidelnými tělesnými aktivitami - cvičení, procházky – za každého počasí
• pravidelnou péčí o tělo, očkováním a kontrolami zdraví
• dodržováním zásad hygieny a prevence
• pečujte nejen o své tělo, ale i o Vaší mysl - budujte si pozitivní náladu 
• udělejte si čas na své přátele a na své koníčky

 Vždy dodržujte režimová opatření – klid, dostatečné pití, vyšší dávky čerstvé zeleniny a ovoce - vitamíny apod.

• Vždy dbejte i na dobu nutné rekonvalescence po odeznění nemoci. Doporučujeme dobu rekonvalescenci minimálně stejně dlouhou, lepší dvojnásobnou, době akutního onemocnění. 
• K době rekonvalescence přistupujte stejně zodpovědně jako k vlastnímu akutnímu onemocnění. Každá nemoc vyžaduje svůj čas a trpělivost. Pokud to pochopíme, budeme v naší péči o nemocné úspěšní.

Léčba a samoléčba atopického ekzému

Diagnostika

Diagnózu většinou určuje kožní lékař a pomoci mu může alergolog. Kromě vyrážky se v krvi postiženého většinou najde vyšší hladina proalergické protilátky IgE. Konkrétní alergeny lze hledat pomocí kožních testů, ale u atopického ekzému se mnohdy žádný konkrétní vyvolávající alergen nenajde.

Nemoc ovlivňuje členy celé rodiny nemocného.

Vliv na dítě:

• častý pláč – kůže svědí, dítě se škrábe a v noci špatně spí,
• postižení viditelných partií (obličej, ruce) – dítě se špatně vyrovnává se svou odlišností, pociťuje odtažitost okolí, které se ho může i štítit, s postupujícím věkem se stále zvětšuje psychosociální hendikep,
• pocit odtržení od matky – nemůže se účastnit společných domácích prací,
• omezené hry a koníčky – úzký výběr zájmových a sportovních činností, nemožnost účastnit se rodinných akcí či aktivit, jako je např. plavání na koupališti,
• kožní infekce – atopický ekzém často provázejí kožní infekce, které dítě zcela vyřazují z denního režimu a představují riziko rozšíření ekzému na další ložiska po těle,
• nedostatečná reakce organismu na léčbu.

Vliv na rodinu:

• nedostatečný spánek – dítě v noci pláče, nespí ani rodina – snížená pracovní výkonnost,
• ztížené domácí práce – mytí nádobí, uklízení, připravování jídla a krmení je ztíženo,
• rodinné aktivity – čas věnovaný nákupům i zájmům,
• rodinné výdaje – zvýšené v důsledku nákladů spojených s léčbou a speciálním oblečením,
• celková únava a vyčerpání – rodiče mohou mít pocit viny, dostavují se emocionální úzkosti, deprese, frustrace,
• problémy spojené se vztahy mezi partnery (rodiči) a sourozenci, kteří se do ošetřování a léčby dítěte zapojují.

Tento obrázek (obr.) ukazuje nejčastější lokalizaci atopického ekzému (tmavé plochy). Přirozeně je nutné brát ho s určitou rezervou a počítat s tím, že atopický ekzém se může vyskytovat i na jiných místech.

Onemocnění se obvykle postupně ztrácí do 20. roku života. Pokud i nadále přetrvává, často mizí po 40. až 50. roce života.

Stav onemocnění ovlivňuje i prostředí a životospráva.

Na jaře, na podzim a v zimě bývá kůže více vysušená zejména v obličeji – mastnějšími krémy. V létě či u moře se nemocným obvykle ulevuje.

Kožní lékař by měl rozlišit, zda se jedná nebo nejedná o zánětlivou formu, a tomu také následující léčbu přizpůsobit. Ke zmírnění zánětu lze použít zinkové pasty. Při těžším průběhu ekzému se užívají kortikoidy, jejich užívání však musí být kontrolováno lékařem.

Léčba

Alergický kontaktní ekzém se hojí jen v případě, že je odstraněn kontakt s látkou vyvolávající alergii. Pak se kůže loupe a pomalu se hojí.

Léčba je prostá: spouštěči je nutné se vyhýbat!

Akutní potíže je možno zmírnit:

• proti svědění vezmeme kostku ledu v igelitovém sáčku a pokládáme ji na postižené místo. Aby nevznikly omrzliny, vkládáme mezi kůži a led tenký šátek,
• proti mokvajícím ekzémům: kousek látky namočený do mléka přikládáme na pár minut na postižené místo. To lze i několikrát opakovat. Pak je třeba pokožku omýt, neboť zasychající mléko nepříjemně zapáchá,
• v akutních fázích pomáhají mimo jiné obklady z černého nebo zeleného čaje: čaj necháme louhovat nejméně 15 minut, aby se uvolnily účinné látky. Pokud se symptomy zčásti zmírnily, je možno nanášet nemastný krém. Vysušuje-li se ekzém, nebo se tvoří šupinky, je možno přejít k mastnému krému,
• kontaktní ekzémy: při ekzémech na kůži rukou se mýt jen jemným mýdlem, dobře osušit a při namáhavých činnostech nosit ochranné rukavice,
• při akutních ekzémech jsou velmi účinné masti a krémy s kortikosteroidy. Neměly by se ale užívat déle než po dobu čtyř týdnů, jinak je velké nebezpečí vedlejších účinků (poškození pokožky),
• antihistaminika, která tlumí alergický proces a svědění,
• účinné jsou kortikoidy ve formě mastí, které však při dlouhodobém používání kůži poškozují, proto je třeba je dávkovat dle rozhodnutí kožního lékaře. Kortikoidy tlumí imunitu a tím i alergickou reakci v kůži a jsou přímo zázračné – ekzém většinou rychle zmizí. Po jejich vysazení se však často znovu objeví,
• moderní imunomodulační léčba, ta je ovšem v působnosti alergologů. Podáváním různých speciálních léků lze odstranit přecitlivělost imunitního systému a zabránit tak alergii.

Samoléčba

Léčba ekzému je složitá a dlouhodobá záležitost. Pokud se stav nezlepšuje ani po níže uvedených postupech, navštivte lékaře, dermatologa, alergologa…

• Ochranné koupele,
• emulze a masti zmírňující potíže,
• nemocní se musí naučit s tímto onemocněním žít a dodržovat určitou životosprávu, která ovlivňuje jeho stav,
• pohovory a konzultace s dermatology a psychology,
• trvale suchou kůži je třeba stále promašťovat – každý nemocný by si měl vyzkoušet, jaký přípravek mu nejlépe vyhovuje, podle stupně vysušení jeho kůže. Vazelína například je vhodná jen pro extrémně vysušenou pokožku, v ostatních případech může stav spíše zhoršit, protože zabraňuje přirozenému dýchání kůže – např. masťové základy jako Ambiderman, Ung. leniens, Neoaquasorb, případně přípravky z řady Excipial, Linola, Lipobase…
• ke zklidnění zánětu se používají vlažné obklady Jarischovým roztokem, následně znovu promašťovat – Atoderm krém promašťuje, zvláčňuje a zklidňuje kůži,
• La Roche Lipikar kosmetická řada vyvinutá pro ošetřování suché kůže se sklonem k atopickým ekzémům – obsahuje mýdlo, mycí gel změkčující tělové mléko,
• lokální kortikoidy,
• antihistaminika,
• pomoci mohou též: dermatologika – antimykotika – Myco-Decidin, roztok k zevnímu použití, sprej ve formě roztoku k zevnímu použití,
• kortikosteroidy, dermatologické přípravky: Triamcinolon kapky na kůži, roztok k zevnímu použití,
• kůži nadměrně vysušuje časté mytí – nemocní by měli upřednostňovat krátkou sprchu před koupáním,
• zapovězené jsou pěny do koupele,
• po omytí je třeba pokožku promastit. Při koupání se doporučuje používat koupelové oleje (Balmandol, Linnola Fett olbad); pro ošetřování zánětlivých ložisek existuje řada prostředků,
• přiměřené slunění může zlepšit stav kůže na několik týdnů až měsíců. Nemocní a rodiče by měli zjistit, které vlivy jim přitěžují,
• pozornost je třeba věnovat i výběru materiálu oblečení a ložního prádla, vhodná bývá bavlna,
• potraviny, které obvykle dráždí a které se nemají podávat dětem do jednoho roku:
• ovoce: citrusové plody, kiwi, ananas, mango, fíky, datle, rybíz, angrešt, maliny, jahody, ostružiny (borůvky jsou povoleny),
• zelenina: rajčata, celer, paprika, ředkev, ředkvičky, křen, kyselé zelí, luštěniny: fazole, hrách, čočka,
• ořechy, mandle, pistácie, mák, slunečnicová a dýňová semínka,
• sladkosti, cukr, med, čokoláda, kakao,
• řeřicha, bazalka, exotické koření (vanilka, skořice, kari, muškátový oříšek aj.),
• vejce, mléko, mléčné výrobky, ryby, měkkýši, uzeniny, vepřové maso,
• silně kořeněná a kyselá jídla,
• nemocného často dráždí i různé mycí a prací prostředky – domácí práce v gumových rukavicích,
• ekzém se zhoršuje také zapocením a psychickým vypětím,
• pobyt u moře a na horách – prevencí je zdravé životní prostředí,
• nosit volné a nedráždivé oblečení, které umožní provzdušnění kůže a brání zapařování,
• vyhnout se kontaktu kůže s jakýmikoliv agresivnějšími chemikáliemi, jako jsou například čisticí prostředky,
• zjistíme-li alergie na cokoliv (potraviny, pyly, roztoče apod.), těmto alergenům se vyhýbat,
• suchou kůži promašťovat a hydratovat šetrnými přípravky, jako jsou krémy a masti, rady vám podá váš kožní lékař,
• u kojenců – vyloučení některých alergenů ze stravy matky,
• u dospělých atopiků: ekzém se zlepší, pokud najdete zdroj alergie a vyhnete se mu – vyloučením alergenu dojde k ústupu onemocnění do klidové fáze,
• kůži atopiků pravidelně až 2x denně promazávat mastným krémem,
• může jít i o potravinovou intoleranci – je třeba přísně eliminovat alergeny ze stravy, zejména je nutné věnovat zvýšenou pozornost tzv. skrytým alergenům, například v emulgátorech přidávaných do stravy,
• v případě potíží je třeba zpřísnit dietu a odhalit alergen ve stravě, a zároveň potírat postižená místa. Vhodné k promašťování pokožky jsou olejové koupele. Používejte přípravky, které neobsahují parfémy a dráždivé konzervační látky. Zcela nevhodné je obyčejné mýdlo,
• nemocný se musí naučit s tímto onemocněním žít a dodržovat určitou životosprávu, která ovlivňuje jeho stav.

Stav onemocnění ovlivňuje i prostředí a životospráva.

Prevence atopického ekzému

Vzniku nemoci zabránit neumíme, snažíme se však bránit jejímu zhoršování. Zhoršování se musí bránit komplexně, protože konkrétní vyvolávající příčinu neznáme.

• Kdo už jako malé dítě měl příznaky alergie (atopický ekzém, alergická rýma aj.), neměl by vykonávat taková povolání, při kterých se dostává často do kontaktu s látkami s velkou schopností alergizovat,
• pokud se v rodině již alergie vyskytují, není žádoucí nosit na kůži šperky z kovových slitin, je třeba se vyhýbat kontaktu s kovy, luštěninám, produktům z kakaa a ovsa (obsahují mnoho niklu), jídlo je lépe vařit ve smaltovaných a skleněných nádobách,
• nealergický ekzém: důsledně nosit ochranné rukavice, ošetřovat pokožku jemnými, nemastnými přípravky, eventuálně změnit povolání,
• omezte déletrvající koupele,
• nenoste vlněné oblečení,
• vyvarujte se pocení,
• vyloučit alergeny,
• prevencí je zdravé životní prostředí. U kojenců je to vyloučení některých alergenů ze stravy matky,
• ekzém se zlepší, pokud najdete zdroj alergie a vyhnete se mu. Vyloučením alergenu dojde k ústupu onemocnění do klidové fáze,
• pravidelné promazávání kůže atopiků (je velmi citlivá a suchá) – olejové koupele,
• používejte přípravky, které neobsahují parfémy a dráždivé konzervační látky. Zcela nevhodné je obyčejné mýdlo,
• v případě potíží je třeba zpřísnit dietu a odhalit alergen ve stravě, a zároveň potírat postižená místa. Na prevenci myslete už v těhotenství,
• odstranit všechny provokační a zhoršující faktory,
• optimální je co nejdelší doba kojení. Nejlepší pro dítě je výlučné kojení do 6 měsíců. V případě, že matka kojit nemůže, je dobré, aby dítě dostávalo speciální mléčné přípravky se sníženým obsahem alergenů. Pro kojence by rodiče měli vyřadit vaječný bílek až do věku jednoho roku,
• nekouřit v okolí dítěte,
• zabránit styku s domácími zvířaty,
• omezit prašnost domácího prostředí,
• odstranit peřiny a žíněné matrace z místnosti, kde dítě pobývá,
• omezit pobyt v místech se silně znečištěným ovzduším,
• lůžkoviny, závěsy, popřípadě koberce by měly být prány ve vodě horké minimálně 60 °C a vlhkost místností by měla být pod 50 %. Tyto zásady by měly platit i pro děti, u nichž už se ekzém objevil.

Zdroj:

weby stefajir.cz, anamneza.cz