REKLAMA
 

Běžné nemoci

Hledej:



Zvětšit text

Kožní problémy

Rány a zranění

Rozdíl mezi léky, homeopatiky a doplňky stravy

Rozdíl mezi léky, homeopatiky a doplňky stravy

Léky

Léčivý přípravek má prokazatelné a opakovatelné léčivé účinky. Je zákonem definován jako látka či kombinace látek, kterou lze použít u lidí nebo podat lidem za účelem obnovy, úpravy či ovlivnění fyziologických funkcí prostřednictvím farmakologického, imunologického nebo metabolického účinku nebo za účelem stanovení lékařské diagnózy, případně jako látka či kombinace látek prezentovaná s léčebnými nebo preventivními vlastnostmi v případě onemocnění lidí.

Homeopatika

Homeopatika jsou u nás registrována Státním ústavem pro kontrolu léčiv (SÚKL) jako volně prodejné léčivé přípravky – léky.

Doplňky stravy

Doplněk stravy je zákonem definován jako potravina, jejímž účelem je doplňovat běžnou stravu a která je koncentrovaným zdrojem vitaminů a minerálních látek nebo dalších látek s nutričním nebo fyziologickým účinkem, obsažených v potravině samostatně nebo v kombinaci, určená k přímé spotřebě v malých odměřených množstvích.

S tím souvisejí i zvláštní pravidla pro označování doplňků stravy – je výslovně zakázáno přisuzovat doplňkům stravy vlastnosti prevence, léčby či vyléčení lidských onemocnění, nebo na tyto vlastnosti odkazovat. Reklama na doplněk stravy pak nesmí uvádět v omyl přisuzováním vlastností prevence, ošetřování, léčby nebo vyléčení lidských onemocnění, nebo takové vlastnosti třeba jen naznačovat.

Pokud odborník doporučí zákazníkovi doplněk stravy jako léčivo (nebo místo něj), resp. nepřípustně prezentuje jeho léčivý efekt, zakládá to u něj podle okolností vznik řady odpovědností – z těch nejvýznamnějších zmiňme alespoň následující…

V prvé řadě takové jednání může naplnit skutkovou podstatu řady deliktů typu nekalé soutěže, které jsou upraveny v obchodním zákoníku (klamavá reklama, klamavé označování zboží a služeb, ohrožování zdraví spotřebitelů), přičemž zajímavostí je, že zde může žalovat nejen zákazník, ale i konkurenční lékárna, a v některých případech rovněž sdružení na ochranu spotřebitelů či podnikatelů. Pokud by takový delikt nekalé soutěže byl závažný (např. co do způsobené škody), může mít i rozměr trestněprávní (trestný čin porušení předpisů o pravidlech hospodářské soutěže). Vznikne-li v důsledku takového protiprávního jednání škoda, zakládá to samozřejmě též odpovědnost za škodu. Apod.

 

Zdroj: Zdravotnické noviny 44, 1. 11. 2010, 29. právní poradna – JUDr. Jan Vondráček, advokát, Praha

 


Doplňky stravy připravujeme

Připravujeme pro Vás seznam doplňků stravy, které by Vám mohli prospět


Kůže je orgán, který ochraňuje tělo před okolními škodlivinami (infekce, UV záření, chemikálie) a mechanickým poškozením. Má důležitou funkci při termoregulaci (udržení stálé tělesné teploty), chrání před ztrátami tekutin, probíhají v ní i důležité metabolické pochody (například část syntézy vitaminu D) a je zásobárnou energie (podkožní tuk).

Kůže má 3 vrstvy pokožku (epidermis), škáru (dermis) a podkožní vazivo (tela subcutanea), které je tvořeno převážně podkožním tukem.

  • Běžné říznutí a škrábnutí je nepříliš hluboké poškození pokožky.
  • Hmyzí bodnutí obsahuje látky způsobující reakci – otok a pálení.
  • Rána je porušení celistvosti kůže, sliznice nebo povrchu orgánu. Rány mají různý charakter – jsou řezné, sečné, bodné, tržné, kombinované. Povrchová rána zasahuje většinou jen do podkoží, projevuje se obvykle krvácením různé intenzity, které většinou není životu nebezpečné, s výjimkami (pacienti léčení léky proti srážení krve, hemofilici a pacienti s jinými poruchami srážlivosti krve).
  • Naražení vzniká přímým působením tupého násilí na určitý okrsek tkáně – řadí se mezi tzv. zavřená poranění, tj. kožní kryt zůstává neporušen. Průběh, závažnost a následky poranění bývají přímo úměrné stupni násilí, jímž bylo poranění vyvoláno, a místu, kde násilí působilo. Naražení se projevuje krvácením do tkáně, od drobných tečkovitých krevních výronů až po rozsáhlé krevní výrony.
  • Pohmoždění kůže – nejmenší tečkovitý krevní výron do kůže se nazývá ekchymóza. Při větším násilí vzniká prokrvácení kůže, které může mít za následek poruchu její výživy, vyúsťující až v odúmrť kožního krytu.
  • Pohmoždění podkožní tkáně – odtržení kožního krytu od spodiny většího rozsahu. I drobné krevní výrony do svalů a povázek nebo trhliny svalů významně omezují svalovou funkci a bývají značně bolestivé. Svalové trhliny vznikají většinou tehdy, když násilí působí v okamžiku svalového stahu, zřídka u svalu ochablého. Poruší-li se povrchová svalová povázka, při uvolnění svalu vyhřezává svalová tkáň; stav je označován jako „svalová kýla“. Při svalovém stahu výhřez mizí.

U povrchové rány je poškozena pouze epidermis (např. odběr štěpů v popáleninové medicíně). U zavřené rány nedochází k poškození celistvosti kůže (příkladem může být vymknutí či podvrtnutí, zavřená zlomenina), poškozeny jsou však hluboké struktury.

Proces primárního hojení rány

… má 4 fáze:

  1. Tělo na každé poškození reaguje jednotným mechanismem – nejdříve zastaví krvácení a v místě rány dojde zánětu (charakteristický je otok, zarudnutí, bolest a zvýšená teplota postiženého místa), který má za úkol ránu vyčistit (čisticí fáze) – do tkáně putují buňky imunitního systému, likvidující zničené struktury a bránící tělo proti škodlivinám (bakteriím, virům atd.), které nyní mohou do organismu volně pronikat poničenou kůží. Dochází k migraci zánětlivých buněk (leukocytů, histiocytů, fibroblastů), s primární úlohou fagocytózy – procesu rozpoznávání a pohlcování cizorodých částic. V místě rány často vzniká nekróza – mechanická a funkční překážka v uzavírání rány, stejně jako fibrinový povlak. Pro úspěšný proces hojení je odstranění nekróz – odumřelé tkáně a povlaků – nutností; lze provést chirurgicky, či zvolit šetrnější enzymatický či autolytický debridement – hydroterapie, vakuová terapie nebo larvoterapie. Tato „úklidová“ fáze trvá asi 3 dny.
  1. Navazuje růstová fáze, jež má do rány přivést nové cévy a materiál pro výstavbu nové tkáně. 4. den začíná vznikat tzv. granulační (novotvořená) tkáň složená z fibroblastů (což jsou buňky potřebné pro syntézu pojiva) a cév.
  2. Když získá rána dostatek stavebních prvků, stáhne se a povrch začne překrývat epitel (povrchové buňky) ze zdravé tkáně z okolí rány (epitelizační fáze).
  3. Odeznívá zánětlivá reakce, výsledkem hojení rány je jizva (která může být nenápadná, stříbřitá, ale mohou vzniknout i jizvy deformující, vystouplé, s odlišnou pigmentací).

Akutní rány jsou rány, které se hojí v krátkém čase (do 6 týdnů) a bez výrazných komplikací (primární hojení).

Příčiny vzniku:

a) mechanické – (dle mechanismu) rány řezné, bodné, tržné a zhmožděné. Většinou prochází celou kůží i podkožím; jsou-li zasaženy i hlubší struktury (svaly, kosti a vnitřní orgány), jde o komplikované rány, které mohou bezprostředně ohrožovat život – krvácením i masivní infekcí:

  • odřeniny,
  • tržné rány,
  • řezné rány,
  • střelné rány,
  • zhmožděniny,
  • rány způsobené kousnutím;

b) termické – působení tepla, chladu, záření či chemikálií způsobuje destrukci kůže. Rozsah závisí na typu, délce a intenzitě působení, u termických také na hmotě, která popáleninu způsobila (rozdílné popáleniny vyvolá pára a rozpálený kov):

c) chemické a radiační rány,

d) ostatní – viz samostatné kapitoly stejného jména:

Chronická rána

je sekundárně se hojící rána, která ani přes správnou terapii nevykazuje po dobu 6–8 týdnů tendenci k hojení. Většinou představuje poslední stadium destrukce tkáně, vyvolané venózními či arteriálními poruchami, nebo poruchami výměny látkové, podmíněnými cévními chorobami, poškozeními vzniklými v důsledku déletrvajícího působení tlaku nebo záření.

Léčení chronických ran je obtížné a je spojeno s vysokými náklady. Jde zejména o násl.:

  • dekubity, proleženiny – vznikají v místech dlouhodobého kontaktu kůže pacienta s podložkou (např. u nemocných dlouhodobě upoutaných na lůžko). V místech neustálého kontaktu a tlaku dochází k útlaku drobných cév, tkáně jsou špatně zásobovány živinami a kyslíkem, a tak dochází k jejich postupnému odumírání – vznikají dekubity,
  • diabetická noha – komplikace onemocnění cukrovkou (diabetes mellitus), kdy se na dolních končetinách vyskytují chronické nehojící se defekty. Vznikají z poškození nervů a poruchy krevního zásobování, tedy postižení cév. Dle závažnosti se může pohybovat od povrchových vředů až po gangrénu či nekrózu celé nohy,
  • anální fisury a hemoroidy,
  • bércové vředy – poškození kůže (ztráta tkáně), které může zasahovat až do podkožních vrstev. Vytvoří se zpravidla pacientovi, který dlouhodobě trpí onemocněním cévního systému dolních končetin. Častou příčinou vytvoření bývá chronická žilní nedostatečnost, kdy se vlivem změn na stěnách cév městná žilní krev v dolních končetinách a dochází ke vzniku přetlaku v žilním řečišti, žíly se rozšiřují a objevují se varixy (křečové žíly). Příčinou vzniku bércového vředu může být i poranění, například chemikáliemi, nebo infekceviz též samotné téma Bércový vřed.

Komplikace hojení ran:

Rychlost a jak dobře se rána zhojí, závisí na celkovém zdravotním stavu postiženého organismu, na způsobu vzniku rány a na dalších okolnostech. Na rány působí mnoho okolností, které mohou mít zásadní vliv na průběh hojení. Proces hojení může ovlivnit mnoho vnějších i vnitřních faktorů, mohou působit lokálně v místě rány, či jsou dány celkovým stavem poškozeného.

Celkové faktory ovlivňující hojení ran:

Jsou dány stavem poraněného, a kromě obecných faktorů (věk, mobilita, obezita apod.) sem řadíme základní a přidružená onemocnění:

  • chronická žilní choroba,
  • trombóza a posttrombotický syndrom,
  • hypertenze a arterioskleróza,
  • diabetes mellitus a jiné metabolické poruchy,
  • ischemická choroba dolních končetin,
  • neuropatické choroby,
  • lymfedém,
  • vaskulitida a autoimunitní choroby,
  • revmatické choroby,
  • malnutrice,
  • krevní poruchy a anémie,
  • maligní bujení.

Lokální faktory ovlivňující hojení ran:

Jsou dány stavem rány – přítomností infekce, macerací – rozmáčením okrajů rány, vzniklým působením zpravidla sekrecí z rány, či dehiscencí – rozpadem rány.

Infekce: Přítomnost bakterií v ráně nemusí vždy znamenat infekci. Její rozvoj závisí na virulenci daného kmene, počtu přítomných bakterií, stavu rány a organismu pacienta. Rána s infekcí se zastaví v zánětlivé fázi, a to na tak dlouho, dokud je patogen v ráně přítomen.

Rizikem je nejen tvorba píštělí a abscesů, ale zejména možný rozvoj systémové sepse.

K rozvoji bakteriální infekce přispívá přítomnost nekrózy, cizí tělesa v ráně včetně stehů, ale i hypoxie tkáně v místě rány.

Příčiny špatného hojení ran:

  • snížená imunita, napadení rány infekcí, její hnisání
  • překyselení organizmu (únava, zimomřivost, studené končetiny, bolest hlavy, snížená imunita, alergie, špatné hojení ran, poruchy nervů)
  • cukrovka, diabetes mellitus (únava, ospalost, žízeň, hlad, nadměrné močení, necitlivost, brnění končetin, svědění kůže, průjem, záněty močových cest, afty, zápach z úst a z moči),
  • nedostatek polynenasycených mastných kyselin (únava, snížená imunita, suchá, svědivá kůže, špatné hojení ran, padání vlasů, zhoršení zraku, poruchy paměti, neplodnost, poruchy menstruace, nadměrná srážlivost krve, otoky nohou, bušení srdce, srdeční arytmie),
  • nedostatek zinku (únava, popraskaná kůže, špatné hojení ran, vyrážky kůže, akné, lámání nehtů, padání vlasů, nechutenství, snížená imunita, šeroslepost, neplodnost),
  • nedostatek vitaminu A (únava, snížená imunita, častější nemocnost, zhoršené vidění, nemoci dýchacích cest, kožní potíže, špatné hojení ran, padání vlasů, záněty ucha, poruchy reprodukčních orgánů),
  • nedostatek vitaminu E (špatné hojení ran, poruchy menstruace, poruchy svalů a nervů, chudokrevnost, anémie, neplodnost),
  • nedostatek vitaminu B6 (únava, suchá kůže, svalové křeče, anémie, snížená imunita, padání vlasů, akné, bolest hlavy, deprese, trávicí potíže, závratě, zánět spojivek, špatné hojení ran, podrážděnost, poruchy paměti, bolest zápěstí),
  • nedostatek vitaminu C (únava, krvácení dásní, zápach z úst, otoky, modřiny, podlitiny, padání zubů, vlasů, bolest kloubů, podrážděnost, špatné hojení ran, hemoroidy, křečové žíly, zánět cév),
  • nedostatek vápníku (záškuby, bolest svalů, kloubů, poruchy nervů, vyrážka, svědění kůže, lámání nehtů, špatné hojení ran, bušení srdce, deprese, podrážděnost, nespavost, řídnutí kostí, osteoporóza),
  • podvýživa, vychrtlost, hubenost,
  • kouření,
  • léky…
    glukokortikoidy (ovlivňují imunitu, kůži, dýchací cesty, hospodaření s živinami, minerály, zdraví cév, ledvin, zažívací soustavy, náladu).

 

Pokračujte čtením článku v sekci příznaky

Více informací

Související zdravotní problémy


REKLAMA

Odběr novinek

Chcete-li odebírat naše novinky, vyplňte níže Váš e–mail.



Odkazy 

Zdroje 

Kontakt 

Občanské sdružení péče o vlastní zdraví a aktivní život

© Copyright 2013 pzaz.cz


Nahoru