Běžné nemoci 

Otřes mozku (komoce) je porucha mozkové funkce, vyvolaná úrazem – otřesem. Spočívá v krátkodobé ztrátě vědomí (bezvědomí) a ztrátě paměti, s opakovaným zvracením, které není však podmínkou.

U otřesu mozku se jedná vždy o bezvědomí v časovém úseku několika sekund až 30 minut a dle této délky se dělí do tří skupin (viz dále).

Člověk v bezvědomí nereaguje na slovní podnět (neodpovídá na otázky) ani na algické podněty (bolestivé podněty – například štípnutí do ušního lalůčku, silné chycení pod dolními čelistmi či silné chycení za trapézové svaly na šíji).

Otřes mozku v souvislosti s bezvědomím je charakteristický tím, že se pacient z bezvědomí probírá sám a nepamatuje si na okamžik úrazu a krátkou dobu před ním. Tento jev se označuje jako retrográdní amnézie.

Pacient je dezorientovaný a spavý, je mu na zvracení nebo opakovaně zvrací, může být opocený.

Je důležité po takovémto úrazu jej udržovat při vědomí a zavolat pomoc, jelikož úraz hlavy může být těžší a může se vyskytovat krvácení do mozku (nitrolební krvácení) či zlomenina lebky. Při úrazu hlavy s poškozením tkáně (krvácivé rány na hlavě) a příznaky otřesu mozku je nutné, aby pacienta vyšetřil lékař.

Nesmí se zapomínat při úrazech hlavy na možné poškození páteře – hlavně krční, které může vést k poranění míchy a celkovému ochrnutí.

Úder do hlavy nebo náraz těla s nepřirozeně prudkým pohybem hlavy (např. při autonehodě) s následnou krátkodobou či dlouhodobou poruchou vědomí, dále následující nevolnost a spavost. Přičemž čím dříve po úraze následuje bezvědomí a nevolnost, tím horší je prognóza komoce.

Rizikové faktory otřesu mozku

Nejčastěji otřes mozku vzniká po pádech, při sportu, dopravních nehodách. Častý je u dětí, které si hrají a odněkud spadnou na hlavu. Pokud došlo ke ztrátě vědomí a nevolnosti, je nutno co nejdříve poraněného dopravit k lékaři.

Většina poranění hlavy se týká zranění, která jsou menší a nevyžadují hospitalizaci.

Ale pokud některý z níže uvedených příznaků jsou zřejmé, volejte tísňové číslo ZR (155).

Příznaky vedoucí k diagnostice otřesu mozku vyplývají z jeho definice.

Projevuje se po úrazu hlavy: krátkodobé bezvědomí do 30 minut, rozdělené do tří stupňů:

1. stupeň – od několika sekund do 5 minut,
2. stupeň – do 15 minut,
3. stupeň – do 30 minut.

Po úrazu hlavy při bezvědomí delším než 30 minut se již nejedná o otřes mozku, ale těžší postižení mozku formou kontuze neboli pohmoždění mozku.

Se samotným krátkodobým bezvědomím obvykle souvisí retrográdní amnézie – pacient si nevzpomíná na samotný úraz a brzké následující události. Pacient je spavý (zvláště v dětském věku) – je potřeba pacienta udržet při vědomí – mluvit na něj a hlavně od něj neodcházet.

Dalšími typickými příznaky jsou bolest hlavy, dezorientace, nevolnost, závratě, může se vyskytovat zvracení. Dále se vyskytuje pocení, zrychlená srdeční frekvence (tachykardie).

Komplikace otřesu mozku

Hlavními komplikacemi otřesu mozku jsou přidružená onemocnění vzniklá při samotném způsobení komoce, jako jsou krvácení do mozku, porucha mozkové činnosti, zlomeniny lebky či páteře (hlavně krční) nebo poranění míchy s následkem ochrnutí.

Další komplikací může být krvácení do mozku (nitrolební krvácení), které může mít vážné následky v poškození mozku. Prvním příznakem může být změna tvaru zorniček, stále větší bolest hlavy, počínající ochrnutí končetin (jejich necitlivost), opakované bezvědomí s prohlubující se zmateností.

Samotnou komplikací otřesu mozku je postkomoční syndrom, kterým trpí až polovina pacientů. Označuje jednotlivé příznaky související s otřesem mozku, ale mohou se projevit hned, po několika dnech, či po týdnech. Samy potom odeznívají, nejdéle do jednoho roku. Patří sem tyto příznaky: bolesti hlavy (migréna – může být i v souvislosti s poškozením krční páteře), pocit únavy, nesoustředěnost, závratě, poruchy spánku, závratě, snížením výkonnosti (v psychické i fyzické zátěži).

Příznaky otřesu mozku u dospělých:

• těžká hlava, krvácení hlavy nebo obličeje,
• krvácení nebo únik tekutin z nosu nebo uší,
• silné bolesti hlavy,
• změna stavu vědomí – déle než několik sekund,
• černo-modré zabarvení pod očima nebo za ušima,
• zástava dechu,
• porucha paměti,
• dezorientace místně a časově,
• zmatenost,
• ztráta rovnováhy – závratě,
• slabost nebo neschopnost použít ruku nebo nohu,
• nerovná velikost zornic,
• nadměrná nespavost,
• nezřetelná řeč,
• záchvaty,
• bledost,
• pocení,
• zrychlený tep.

Příznaky u dětí:

• některý z příznaků dospělých,
• neustávající pláč,
• odmítnutí jíst,
• vypouklé měkké místo na přední části hlavy (děti),
• opakované zvracení.

Upozorňujeme, že obsah těchto stránek má informativní charakter a není náhradou za návštěvu lékaře.

Vždy je nutné, abyste si léky vybrali s ohledem na věk, hmotnost a celkový zdravotní stav nemocného…

• Vycházet je třeba z jeho ostatních nemocí, které měl už dříve, a léků, které na ně užívá – možné jejich interakce.
• Vždy dodržujte dávkování doporučené zdravotníky nebo výrobci – nepřekračujte je. Tablety užívejte s jídlem nebo po něm, podle doporučení.
• Nekombinujte různé léky ani s doplňky stravy, a pokud by k tomu mělo dojít, konzultujte to raději s lékárníky.
• Nekombinujte více léků s obsahem paracetamolu (jako např. Coldrex a Paralen), ani při jejich užívání nepijte alkohol – může dojít k poškození jater.

Pozorně si přečtěte příbalový leták léku, než ho začnete užívat.

• Zvláštní pozornost věnujte nemocným – poraďte se s lékařem/lékárníkem…
1. v těhotenství a období kojení,
2. u malých dětí a kojenců,
3. u dlouhodobě nemocných lidí s oslabeným organismem.

Pokud problémy neustupují při samoléčbě ani po 4 dnech, anebo dochází ke zhoršení stavu či komplikacím, navštivte lékaře.

• Vždy dodržujte režimová opatření – klid, pití, vitamíny apod.
• Vždy dbejte i na dobu nutné rekonvalescence po odeznění nemoci. Doporučujeme dobu rekonvalescence minimálně stejně dlouhou, nejlépe dvojnásobnou oproti době akutního onemocnění. K době rekonvalescence přistupujte stejně zodpovědně jako k vlastnímu akutnímu onemocnění. Každá nemoc vyžaduje svůj čas a trpělivost. Pokud to pochopíme, budeme v naší péči o nemocné úspěšní.

Projektem zmiňované i další vhodné volně prodejné léky si můžete vybrat podle potřeby v subkapitole „Léky“, kam je postupně vkládáme s jejich přesným názvem, složením, velikostí balení, příbalovou informací ke správnému užívání a dalšími informacemi.

Srdečně cévní onemocnění, vysoký krevní tlak, cukrovka a rakovina patří u nás mezi nejčastější příčiny úmrtí. Proto nadváha a obezita, přecházení „banálních“ nemocí a „nezájem“ o své zdraví představují potenciálně závažný zdravotní problém, který byste měli – ve spolupráci s lékaři – aktivně řešit.

Samotný výběr vhodného léku nebývá úplným řešením celého zdravotního problému. Možnosti farmakologické léčby jsou často omezené, nevyřeší onemocnění jako takové a často nepomohou tolik jako zdravý a aktivní způsob života spojený s racionální léčbou.

Svůj zdravotní stav můžete sami výrazně ovlivnit svým aktivním přístupem – změnou chování a životního stylu:

• aktivnější péčí o své zdraví a tělo – zdravotní stav i vzhled,
• racionální stravou – 5x denně malé dávky jídla, s čerstvou zeleninou a ovocem,
• vydatným pitným režimem,
• nekouřením a omezením konzumace alkoholu,
• snížením své hmotnosti k normálnímu BMI – upravte si svou váhu,
• omezte možnosti vzniku rizikových situací a snažte se omezit i působení stresu,
• dodržováním předepsaných a osvědčených léčebných postupů dohodnutých s lékařem,
• pravidelnými tělesnými aktivitami – cvičení, procházky – za každého počasí,
• dodržováním zásad hygieny a pravidelné péče o tělo, přípravy a konzumace stravy,
• pečujte nejen o své tělo, ale i o svou mysl – budujte si pozitivní náladu,
• udělejte si čas na své přátele a na své koníčky.

Při výběru konkrétních přípravků si vždy přečtěte i související nezbytné subkapitoly, zejména „Popis nemoci“, „Léčba a samoléčba“, „Upozornění“ a „Prevence“, které jsou nedílnou součástí samoléčby a sebepéče. Bez jejich znalosti se vystavujete riziku možného neúspěchu samoléčby a případně i poškození zdraví.

První pomoc

Zejména pokud se objeví závažná poranění hlavy:

• nepohybujte poraněným, a pokud je to nutné, zamezte pohybu této osoby – krk. Pokud má zraněný na sobě helmu, neodstraňujte ji,
• udržujte zraněného v klidu a vleže, dokud nedorazí lékařská pomoc, hlavu a ramena mírně zvýšená,
• zastavte jakékoliv krvácení. Použijte pevný tlak na ránu sterilní gázou nebo čistým hadříkem. Ale neplatí přímý tlak na ránu, pokud máte podezření na frakturu lebky,
• dávejte pozor na změny v dýchání a bdělosti poraněného,
• pokud zraněný nevykazuje žádné známky krevního oběhu (dýchání, kašel nebo pohyb), začněte s KPR (kardiopulmonální resuscitací).

Léčba otřesu mozku

Otřes mozku je jedním z nejobvyklejších onemocnění způsobených úrazem. Nejčastěji je vidíme u dětí a při sportu. Otřes mozku je třeba léčit již od prvního okamžiku, a to zavoláním první pomoci – záchranné služby či lékaře.

• Postiženého kontrolujte, zda je stále při vědomí,
• nedovolte mu usnout,
• zbytečně s pacientem nehýbejte, pokud to není nutné, a zvlášť pokud si stěžuje na bolesti páteře,
• nedávejte mu nic pít ani jíst, protože bez rentgenu (RTG) či počítačové tomografie (CT) nelze jednoznačně říct, zda je nebo není poškozen mozek či lebka a nebude nutná operace pod anestezií.
• Pokud by hrozil velký otok mozku, nebo bylo přítomno silné krvácení, byla by nutná anestézie a pro pacienta i anesteziologa (lékař, který řídí anestézii – uspání – a kontroluje životní funkce během operace) je to prospěšnější.
• Zvrací-li postižený, udržujte jej v takové poloze, aby se zabránilo vdechnutí žaludečního obsahu. Do příjezdu lékaře jej stále kontrolujte!
• Při náhlém selhání srdce či dýchání začněte bez rozmýšlení s kardiopulmonární resuscitací– více viz „První pomoc“, podsekce „Náhlé uměny stavu – úraz“.

Po příjezdu záchranné služby následuje rychlý sled událostí.

• Je důležité zafixovat krční páteř – nasazením vhodného krčního límce (krční límec se má nasazovat při každém úrazu hlavy a páteře – hlavně u pádů a dopravních nehod). Krční límec je prevencí před dalším poraněním při transportu nemocného.
• Jedná-li se o vážnou dopravní nehodu nebo pád z větší výšky, ke krčnímu límci se jako fixace používá vakuová matrace na celé tělo. Takto zajištěný pacient je již připravený k převozu.
• Musí se neustále kontrolovat životní funkce a vhodné je poraněného udržovat při vědomí.

Při předání do nemocnice by měl následovat rentgen nejen mozku, ale především krční páteře, a pak ostatních částí těla dle mechanismu úrazu. Podle rentgenového snímku se zjistí, zda nejsou přítomna jiná zranění – pak je léčba dle nich.

Pokud se jedná o samotný otřes mozku, pacient by měl být alespoň tři dny hospitalizován pro vyloučení závažného krvácení do mozku či jiné komplikace.

• Po tuto dobu by se neměly zatěžovat oči – nedoporučuje se dívat na televizi, ani si číst.
• Měl by se dodržovat klid na lůžku a chůze za doprovodu personálu, jelikož pacient může stále pociťovat závratě.
• Symptomatická léčba – léčí se příznaky, které se u pacienta projevují. Podávají se obvykle analgetika (léky proti bolesti) na bolest hlavy. Pacient je po dobu hospitalizace připojen na přístrojích, které monitorují jeho životní funkce.

Po propuštění z nemocnice by měl pacient ještě dodržovat alespoň tři týdny klidový režim – být doma, nepřepínat se, nesportovat atd. Pokud je s otřesem mozku spojeno jiné zranění – poranění páteře – je doba rekonvalescence a pobytu v nemocnici dána tímto zraněním.

Opakované otřesy mozku mohou vést k nevratným změnám – zhoršení paměti, nesoustředěnost, mikrokrvácení do mozkových center vedoucí k trvalým změnám. Každý otřes mozku může být zkomplikován v průběhu hojení do několika týdnů až měsíců postkomočním syndromem.

Samoléčba

Kromě zmiňované prevence je nutno si říci, co dělat v případě podezření na komoci.

Zajistit co nejrychlejší transport poraněného do nemocnice, hlídat jeho základní životní funkce, při bezvědomí je zabezpečit.

Prevence otřesu mozku:

• ochrana hlavy při sportu,
• ochranné pomůcky v pracovním prostředí,
• hlídání dětí,
• ochrana výškových budov – zábradlí…

Zdroje:

weby First Aid – Mayo Clinic, vitalion.cz, wikiskripta.eu/index.php/Otřes_mozku