Běžné nemoci 

Imunita je schopnost organismu bránit se škodlivým látkám a odolnost proti nemocem.

Imunita je:

• přirozená – s určitou mírou odolnosti se již rodíme,
• a získaná – v průběhu života ji ale můžeme ještě posílit, např. očkováním.

Proděláním některých dětských nemocí naše imunita sílí – tělo se totiž učí bránit patogenům, se kterými se v průběhu života bude potýkat, a ukládá si do zásoby látky (B lymfocyty), které jsou odpovědné za tvorbu protilátek.

Ochrannou funkci má v těle každý orgán. Na posilování imunity se přímo podílí lymfatický systém, který odvádí z těla škodlivé látky.

Lymfatický systém je tvořen orgány, jako je:

• slezina,
• krční a nosní mandle,
• brzlík,
• kostní dřeň.

Významná pro naši imunitu je funkce brzlíku, kde dozrávají tzv. T lymfocyty, buňky klíčové pro rozběhnutí imunitní reakce.

Poruchy imunity z 90 % souvisí se špatnou funkcí střeva. Sliznice tenkého střeva je složena z miniaturních výstupků – klků, ve kterých se tvoří protilátky zvané imunoglobuliny. Střevo je osídleno různými druhy prospěšných mikroorganismů, které musí být v rovnováze. Jenže naše mnohdy špatná životospráva často střevní imunitu, tj. tuto rovnováhu, ničí.

Hlavní funkcí imunitní soustavy je rozpoznat antigeny tělu vlastní, a odstranit ty, které jsou tělu cizí – má nás chránit před škodlivými vlivy zevního i vnitřního prostředí.

Existují 3 linie obrany:

1. kůže a sliznice – tvoří bariéru a chrání před napadením mikroby,
2. pokud bacil překoná tuto linii, například prasklinkou, trhlinkou, oděrkou, začne fungovat 2. obranný mechanismus: imunitní systém funguje na základě složité sítě specifických a nespecifických kontrol a regulací. Správně fungující imunita je složitý systém zajišťující rovnováhu všech svých složek; vrozená imunita reaguje se všemi antigeny stejně. Hlavní buněčnou složkou je fagocytární systém, který pohlcuje a rozkládá mikroorganismy i antimikrobiální proteiny – zánět. Hlavní rozpustnou složkou jsou proteiny komplementu.
3. Neuchrání-li nás první dvě ochrany, má tělo další inteligentní obranu, kterou si člověk během svého vývoje vypěstoval: specifický obranný mechanismus složený z lymfocytů a protilátek. Imunitním systémem se míní tato 3. linie. Lymfocyty, klíčové buňky imunitního systému, jsou typem bílých krvinek (5 druhů).

Existují dva hlavní typy lymfocytů:

• B buňky,
• T buňky.

První z nich vznikají v kostní dřeni, zatímco druhé v brzlíku. Systém pracuje ve spolupráci i s jinými orgány těla. V těle jsou místa, kde lymfocyty plní své různé funkce, a orgány, kde se zachytí cizí molekuly a kde jsou i likvidovány – slezina, lymfatické uzliny, slepé střevo, krční mandle, oblasti tenkého střeva (Peyerovy pláty), tkáně v zadní části nosu – tzv. nosní mandle. Imunitní systém je řízen endokrinním systémem a nervovým systémem, vlivem našeho myšlení a stavu naší mysli.

Posílení imunity

Hlavní funkcí imunitní soustavy je rozpoznat antigeny tělu vlastní a odstranit ty tělu cizí. Funguje na podkladě složité sítě specifických a nespecifických kontrol a regulací.

Nespecifická (vrozená) imunita reaguje se všemi antigeny stejně. Hlavní buněčnou složkou je fagocytární systém, který pohlcuje a rozkládá mikroorganismy. Hlavní rozpustnou složkou jsou proteiny komplementu.

Funkcemi specifické imunity je učení, přizpůsobování se a paměť. Její buněčnou složku představuje lymfocyt (T buňky, B buňky, a non-B non-T buňky), rozpustný v imunoglobulinech (IgM, IgG, IgA, IgD, IgE).

Příčiny snížené imunity:

• nádorová onemocnění,
• poškození anatomických bariér (rozsáhlé popáleniny, močové katetry, žilní katetry),
• léčba cytostatiky, kortikoidy,
• dlouhodobé užívání antibiotik, kortikoidů,
• civilizační příčiny imunitních poruch,
• ne-kojení – k získání silné imunity je důležitá doba, po kterou je dítě kojeno. Dítě by mělo být kojeno minimálně do 6 měsíců věku, déle kojené děti mají méně infekčních onemocnění a alergií,
• prostředí – úzkostlivá hygiena je především u kojenců a nejmladších dětí z hlediska správné funkčnosti imunitního systému rozporuplná,
• oslabování střevní mikroflóry – nevyvážená strava a opakované podávání antibiotik může mít za následek nedostatečné osídlení střev prospěšnými bakteriemi, díky čemuž se přes střevní sliznici do těla mohou dostávat cizorodé patogeny,
• stres a životní styl – snížení funkce imunitního systému a větší náchylnost těla nejen k infekcím, ale dlouhodobě může být nepřiměřené psychické vypětí i příčinou alergií, autoimunitních chorob i nádorových onemocnění,
• nedostatek pohybu,
• špatná strava – např. nadměrná konzumace masa, při jehož trávení tělem prochází tzv. puriny, jedy vznikající při hnití (jakékoliv tělo od okamžiku úmrtí hnije). Tyto látky podporují množení plísní v krvi – plísně se živí puriny,
• potravinářská aditiva, konzervanty, barviva a ochucovadla,
• kouření,
• přecházení nemocí,
• hluboký smutek (například nad ztrátou milované osoby) má za následek vyřazení části imunitních reakcí – vede rychle k nemoci,
• chemikálie, toxické zatížení a nadužívání léků – zatěžuje imunitní systém, dědičná zátěž,
• fyzický a emocionální stres může poškodit imunitu – hormony vylučované z nadledvinek ovlivňují počet a aktivitu bílých krvinek, ale také mohou naopak imunitní systém potlačit či zastavit. Stavem mysli ovlivníme imunitu – vylučujeme a aktivujeme neurotransmitery, které komunikují s imunitním systémem. Když jsme v dobré náladě nebo v klidném stavu, pozitivně to ovlivňuje imunitu.

Imunitu snižují i některé složky stravy:

• konzumace cukru přispívá k přemnožení plísní a kvasinek ve střevě. Lidské tělo ve skutečnosti nepotřebuje rafinovaný cukr, stačí mu přírodní cukr (laktóza, fruktóza, sacharidy) obsažený v běžné stravě,
• bílá mouka – obilná zrna bílé mouky jsou zbavená slupky, ve které je obsaženo nejvíce vitamínů, minerálů a stopových prvků, které naše tělo i imunitní systém potřebuje. Bílá mouka vytváří na povrchu střeva jakýsi lepkavý povlak, který zabraňuje vstřebávání živin. Tímto způsobem negativně ovlivňuje naše zdraví,
• nadměrná konzumace masa – při trávení masa tělem prochází tzv. puriny, jedy vznikající při hnití (každé tělo od okamžiku úmrtí začne hnít). Tyto látky podporují množení plísní v krvi – plísně se totiž puriny živí,
• chemicky upravené potraviny – dnes již každá potravina obsahuje chemii – přibarvovače a konzervanty jsou ale pro tělo toxickými látkami.

Další vlivy na imunitní systém:

• antibiotika – nepřátelé imunity, které zabíjejí imunitě prospěšné mikroorganismy žijící ve střevech. Některá antibiotika jsou tak agresivní, že vyhlazují střevní klky, a tím ničí schopnost střev zpracovat některé potraviny a živiny. Při užívání antibiotik je proto vždy nutné užívat zároveň probiotika,
• imunitu si často oslabujeme stylem našeho života,
• kouření,
• častá konzumace alkoholu,
• stres,
• příčinou oslabené imunity je i vrozená porucha tvorby protilátek.

Slabá imunita pak snadno podléhá různým patogenům a toxinům a cesta ke vzniku různých alergií, infekcí, ale i rakovinného bujení je otevřená.

Návštěva lékaře při snížené imunitě:

Při celkových projevech zánětu, opakovaných infekcích – viz blíže samostatné sekce: Teplota, Astma, Bolest v krku, Alergie.

Onemocnění imunitního systému:

• alergie,
• astma bronchiale,
• atopický ekzém,
• senná rýma.

Blíže viz sekce Alergické problémy v tomto projektu.

K onemocněním imunitního systému patří čtyři velké skupiny onemocnění. Jsou to imunodeficience, autoimunitní onemocnění, vaskulitidy a alergická onemocnění.

Imunodeficience jsou poruchy imunitního systému, které vedou ke zvýšené náchylnosti k infekcím. Obecněji se jedná o jakoukoli poruchu mechanismu imunity. Tyto choroby mohou probíhat skrytě, kdy je porušena pouze určitá složka imunitního systému a zbylé součásti jsou schopny defektní funkci této složky zastat. Častěji ale dochází k manifestním onemocněním se závažnými celkovými projevy.

Imunodeficience se dělí na primární (při vrozeném postižení imunitního systému) a sekundární (imunodeficience je důsledkem jiné základní choroby). Dále se dělí podle toho, jaká složka imunitního systému je postižena. Příčiny primárních onemocnění jsou většinou na genové úrovni, v případě sekundárních jsou příčinou nejčastěji leukémie, metabolické choroby (cukrovka), podvýživa, otravy, mnohočetná poranění, nádorová onemocnění, některé léky a stavy po odstranění důležitých lymfatických orgánů (slezina, brzlík).

Druhou skupinu tvoří autoimunitní choroby, při kterých v těle vznikají protilátky proti vlastním buňkám. Některá z těchto onemocnění jsou zaměřena pouze na určité orgány nebo tkáně (ulcerózní kolitida, Crohnova choroba, celiakie, autoimunitní hepatitidy, autoimunitní endokrinopatie – Graves-Basedowova choroba, Addisonova choroba, některá neurologická onemocnění – myasthenia gravis, roztroušená skleróza, některé cytopenie, autoimunitní kožní onemocnění – pemphigus, pemphigoid), jiná postihují organismus jako celek (systémová onemocnění pojiva, revmatoidní artritida, sarkoidóza). Příčina jejich vzniku není známa, předpokládá se kombinace vnějších a vnitřních faktorů.

Třetí skupinou jsou vaskulitidy. Je to různorodá skupina onemocnění, jejímž společným znakem je zánětlivé postižení cév, které vede k jejich neprůchodnosti, případně porušení jejich stěny s krvácením. Dělí se podle toho, zda postihují velké, střední nebo malé cévy. K nejznámějším vaskulitidám patří arteritis temporalis, Takayasuova arteritida, polyarteritis nodosa, Kawasakiho choroba, Wegenerova choroba a Henoch-Schönleinova purpura.

Alergická onemocnění jsou čtvrtou skupinou poruch imunitního systému. Na jejich vzniku se podílí více faktorů, významná je dědičná dispozice, která v kombinaci s vnějšími faktory může vést ke vzniku alergie. Alergie může vznikat téměř na jakékoli cizorodé látky, často se alergie kombinují. Velmi často se alergie vyskytují u lidí trpících astma bronchiale. Velmi závažné jsou alergie na léky, které mohou mít fatální následky. Nejhorší formou alergií je anafylaktický šok, což je závažný, život ohrožující stav.

Onemocnění imunitního systému jsou většinou závažná onemocnění, vyžadující dlouhodobou, někdy celoživotní léčbu, kombinovanou s režimovými opatřeními, nutnými pro předcházení výskytu komplikací těchto chorob.

Příznaky poruchy imunity:

• časté nemoci a slabost organismu,
• celkové projevy zánětu,
• bolest v krku,
• alergie.

Návštěva lékaře při snížené imunitě:

• při celkových projevech zánětu,
• při opakované infekci – nemoci.

Tyto stránky nenahrazují návštěvu lékaře – slouží k akutní pomoci a samoléčbě běžných a některých dlouhodobých zdravotních problémů - podle definovaných obecných pravidel samoléčby a sebepéče (vydaných zdravotníky EU a AESGP - pravidel uvedených v tomto projektu).  Doporučujeme čtenáři těchto stránek, aby v případě komplikací konzultoval svůj léčebný postup  a zdravotní stav s lékařem či lékárníkem.

Vždy si léky vybírejte s ohledem na věk, hmotnost nemocného a jeho celkový zdravotní stav:

• Vycházejte z jeho (všech) nemocí a léků, které na ně již užívá – možné vzájemné  interakce.
• Vždy dodržujte jejich dávkování doporučené zdravotníky nebo výrobci léků – nepřekračovat je.  Tablety užívat s jídlem nebo po něm podle jejich doporučení. Léčbu předčasně nepřerušovat.
• Pozorně si přečtěte příbalový leták  nového léku, než ho začnete užívat.
• Zkontrolujte si vždy vše co pravidelně (často) užíváte  - léky, doplňky stravy, potraviny, byliny, čaje apod. Např. většina např. citrusových plodů, nebo třeba třezalkový čaj, nebo, pepř, či kurkuma mění účinnost některých léčiv.

1. 1. Berete-li jen 3 léky, dají se interakce najít z jejich příbalových letáků.
   2. Ale užíváte-li  více než 5 léků,  měli byste si vždy kontrolovat jestli na sebe nereagují negativně - již velmi pravděpodobné. 
   3. Prostudujte si jejich příbalové informace a vypište je do „on-linové „ poradny  www.znamsveleky.cz. - bezplatné anonymní linky. Po zadání názvů svých léků dostanete do 2 dnů zpět e-mailem odpověď. Nemáte-li internet, vypište si celé názvy vašich léků, než půjdete k lékaři či do lékárny a odborníci za vás jejich interakce  zjistí.
   4. Nemocní  by zde měli dostat  nejen informace o nevhodných kombinacích léků, ale i doporučení jaké bylinky, nápoje či jídlo spolu s předepsanými léky by neměli užívat.
   5. Některé kombinace nejsou  nebezpečné – stačí když lékař změní jejich dávkování nebo navrhne jiný časový odstup jejich užívání.
   6. Nepřestávejte sami od sebe brát předepsané léky nebo neměňte jejich dávkování, ale zajděte (s e-mailovou odpovědí) za lékařem, který vám je předepsal na konzultaci.

• Nikdy nepodávejte při horečce dítěti do 12 let přípravky s kyselinou acetylsalicylovou – ASA (jako je  Acylpyrin, Aspirin apod.) - zvýšené riziko vzniku Reyova syndromu.
• Nekombinujte např. více léků s obsahem paracetamolu (jako např. Coldrex a Paralen), ani  při jejich užívání nepijte alkohol - může dojít k poškození jater.

Zvláštní pozornost podobně věnujte nemocným – poraďte se s lékařem/lékárníkem

• v těhotenství a období kojení
• u malých dětí a kojenců
• u dlouhodobě nemocných lidí s oslabeným organizmem

Pokud problémy neustupují při samoléčbě, či dochází ke zhoršení stavu či komplikacím - navštivte lékaře.

Srdečně cévní onemocnění, vysoký krevní tlak, cukrovka a rakovina patří, u nás mezi nejčastější příčiny úmrtí obyvatelstva. 

Proto nadváha a obezita, přecházení „banálních“ nemocí a „nezájem“ o své zdraví představují závažný zdravotní problém, který byste měli – ve spolupráci s lékaři včas aktivně řešit.

Samotný výběr vhodného léku nebývá úplným řešením zdravotního problému. Možnosti farmakologické léčby jsou často omezené, nevyřeší onemocnění, jako takové a často nepomohou tolik jako váš zdravý a aktivní způsob života - spojený s racionální léčbou.

Svůj zdravotní stav můžete sami výrazně ovlivnit vaším osobním a aktivním přístupem - změnou svého životního stylu: 

• aktivnější péčí o své zdraví a tělo – zdravotní stav i vzhled
• racionální stravou - 5x denně malé dávky jídla, omezením moučných a sladkých výrobků, s dostatkem  čerstvé zeleniny a ovoce
• vydatným pitným režimem – 2-3 litry denně
• nekouřením a omezením konzumace alkoholu a jiných drog
• snížením své hmotnosti k normálnímu BMI – upravte si svou váhu
• omezte možný vznik z rizikových situací a snažte se omezit i působení  stresu
• dodržováním předepsaných a osvědčených léčebných postupů dohodnutých s lékařem
• pravidelnými tělesnými aktivitami - cvičení, procházky – za každého počasí
• pravidelnou péčí o tělo, očkováním a kontrolami zdraví
• dodržováním zásad hygieny a prevence
• pečujte nejen o své tělo, ale i o Vaší mysl - budujte si pozitivní náladu 
• udělejte si čas na své přátele a na své koníčky

 Vždy dodržujte režimová opatření – klid, dostatečné pití, vyšší dávky čerstvé zeleniny a ovoce - vitamíny apod.

• Vždy dbejte i na dobu nutné rekonvalescence po odeznění nemoci. Doporučujeme dobu rekonvalescenci minimálně stejně dlouhou, lepší dvojnásobnou, době akutního onemocnění. 
• K době rekonvalescence přistupujte stejně zodpovědně jako k vlastnímu akutnímu onemocnění. Každá nemoc vyžaduje svůj čas a trpělivost. Pokud to pochopíme, budeme v naší péči o nemocné úspěšní.

Pomáhá i eliminace alergenů:

• omezení styku s alergenem
• v období největších potíží omezte větrání bytu během dne, větrejte nejlépe ráno
• klimatická léčba v období potíží – na horách, u moře
• proti domácímu prachu a roztočům - odstranit vyšší koberce, závěsy z těžších látek, čalouněný nábytek aj. – alergické děti by si neměly hrát s plyšovými hračkami; roztoči jsou i v peří ptáků, srsti zvěře, suché stravě rybiček apod.
• dbejte i na lůžkoviny -  časté, dlouhé větrání na mrazu; vysávat každý den matrace, pokrývky, polštáře; povlaky měnit jednou za týden; koberec šamponovat; používat čističe vzduchu; lůžkoviny ze syntetických materiálů vhodnější než přírodní
• důkladný úklid; použít akaricidy (hubí roztoče), přípravky likvidující plísně; vhodné hračky
• odstranění zvířat z domácnosti; alergie na zvířata i jako profesionální alergie
• u pacientů přecitlivělých na hmyzí žihadlo-  vyhýbejte se kvetoucím rostlinám, spadanému ovoci, nechodit bos, nejíst a nepít v přírodě; nenosit barevné oblečení; hmyz nezabíjet (přilákává další hmyz)
• profesionální poškození u pekařů, truhlářů, v zemědělství; používat ochranné pomůcky
• vyloučení účinku potravinářských alergenů dohromady - více léků či doplňků stravy
• eliminace kontaktních alergenů (chrom ve vydělávané kůži, nikl)

Podpora a posilování imunitního systému, samoléčba

Život v civilizovaném světě je spojen s řadou vlivů (znečištění prostředí, chybná životospráva) narušujících schopnost aktivace imunitních buněk a imunitu oslabujících. Tento faktor je možno ovlivnit.

Zejména na jaře je velice důležitá činnost jater – čistí organismus od toxických látek, podílejí se na trávení a zpracování tuku – s tím souvisí i jarní únava.

Některé ze způsobů, jak podpořit imunitu:

• celoroční otužování – vzduchem, účinnější je vodou…
• omývání mokrou žínkou, houbou či ručníkem, resp. poléváním, sprchováním,
• omývání 3–4 min., sprchování 1–2 minuty,
• otužujeme se několikrát za den,
• ráno začít cvičením při otevřeném okně či venku. Pak ranní mytí (do půl těla) studenou vodou, anebo sprcha. Saunování 1x týdně. Děti otužovat vlažným sprchováním po koupeli,
• dostatečný spánek – dlouhodobý nedostatek spánku oslabuje imunitu – spát alespoň 7 hodin denně, případný deficit i jednorázově dospat,
• v zimním období se snažte se pobývat na sluníčku, i procházka 20 minut venku či jízda na kole na čerstvém vzduchu pomáhá zvýšit imunitu,
• vyhýbejte se stresu – stresovým situacím,
• pravidelně sportujte – pravidelná fyzická aktivita snižuje duševní napětí, posiluje srdce a krevní oběh, pomáhá snižovat krevní tlak a cholesterol, zvyšuje odolnost proti nemocem, podporuje i sexuální funkce – pravidelné procházky, plavání, jízda na kole – zhruba 30 minut denně či 45 minut obden,
• pravidelné cvičení – jóga, taichi a také pět tibeťanů. Cvičte pravidelně, jen tak se dostaví blahodárný účinek pohybu na náš imunitní systém,
• můžete-li, tak 1–2 zastávky MHD raději jděte pěšky – rozproudíte oběhový systém, spálíte kalorie a opustí Vás několik stovek virů a bakterií,
• dopřávejte si kvalitní a pravidelnou stravu – v přiměřeném množství, s dostatkem čerstvé zeleniny a ovoce, netučné maso,
• nepřecházejte nemoci a vyhýbejte se stresu,
• dostatek odpočinku – věnujte čas relaxu,
• častý, ale rozumný pobyt na slunci,
• omezte kouření, alkohol a kofein,
• naučte se pečovat o duševní hygienu – najděte si způsoby, jak se odreagujete, porušte týdenní stereotypy, stýkejte se s lidmi, kteří jsou veselí a optimističtí.

Imunitu snižují i některé složky potravy, které musíme omezit:

• konzumace cukru přispívá k přemnožení plísní a kvasinek ve střevě. Lidské tělo ve skutečnosti nepotřebuje rafinovaný cukr, stačí mu přírodní cukr (laktóza, fruktóza, sacharidy) obsažené v běžné stravě,
• bílou mouku – obilná zrna bílé mouky jsou zbavená slupky, ve které je obsaženo nejvíce vitamínů, minerálů a stopových prvků, které naše tělo i imunitní systém potřebuje. Bílá mouka vytváří na povrchu střeva jakýsi lepkavý povlak, který zabraňuje vstřebávání živin. Tímto způsobem negativně ovlivňuje naše zdraví,
• nadměrná konzumace masa – při trávení masa tělem prochází tzv. puriny, jedy vznikající při hnití (každé tělo od okamžiku úmrtí začne hnít). Tyto látky podporují množení plísní v krvi – plísně se totiž puriny živí,
• chemicky upravené potraviny – dnes již každá potravina obsahuje chemii, přibarvovače a konzervanty jsou ale pro tělo toxickými látkami.

Další vlivy na imunitní systém:

• Pokud to jde, omezte spotřebu antibiotik – nepřátel imunity, která zabíjejí mj. i imunitě prospěšné mikroorganismy žijící ve střevech. Některá antibiotika jsou tak agresivní, že vyhlazují střevní klky a tím ničí schopnost zpracovávat některé potraviny a živiny. Při užívání antibiotik je proto vždy nutné užívat zároveň probiotika.

• Změna jídelníčku a úpravy jídla…
• jezte více čerstvé zeleniny (saláty),
• zkuste očistnou kůru (půst), omezte maso a minimalizujte příjem bílkovin,
• jezte častěji kyselé zelí (samostatně nebo jako přílohu) a kořenovou zeleninu – kulatou i listovou – tepelně upravená nezatěžuje organismus,
• kratší vaření, dušení a napařování,
• minimálně 1x týdně rybu,
• snížíme přísun pečiva, které brání očistě a zatěžuje trávení – nahradíme vařenou obilovinou – rýže, kukuřice, oves,
• jako přílohu jezte i divokou zeleninu jako kopřivy, sedmikrásky, pampelišky,
• dejte do souladu příjem potravy, spotřebu, se svým kalorickým výdejem (nepřejídat se) – snížit podíl tuků,
• zkuste půst (např. desetidenní stravu bez tuků a pečiva, rýžový půst apod.),
• dostatečné pití – neslazených tekutin.

• Zvyšujte přísun vitamínů – zejména C, D, B… v čerstvých citrusových plodech, rajčatech, paprice, bramborách, kyselém zelí… Zkuste i multivitaminy a přísun jódu, selenu, kyseliny listové a vápníku…

• Napodobením stimulačního vlivu, jaký má na imunitu setkání s mikroorganismem, jsou bakteriální lyzáty – zlomky bakterií, jež aktivují imunitním systém, který je tak později, při setkání se skutečnou bakterií, „v pohotovosti“ – užitečné zejména těm, kdo mají častěji infekce dýchacích cest.
• Pomáhají i tzv. beta-glukany – specifické polysacharidové molekuly získávané z některých hub a rostlin, které signalizují organismu napadení vnějším patogenem. Imunostimulační účinek mají zejména beta-glukany izolované z některých dřevokazných hub, jako např. hlíva ústřičná nebo některé orientální houby jako shi-take, mai-take a další. Jejich nevýhodou oproti přípravkům obsahujícím izolované beta-glukany je nestandardizovaný obsah a účinnost.
• Echinacea – rostlina ze Severní Ameriky. Vede k aktivaci bílých krvinek a fagocytů. Nejvíce účinných látek obsahuje kořen, ze kterého se připravují alkoholické nebo suché extrakty. Používá se zejména k prevenci nachlazení.
• Ženšen – vedle toho, že má tlumivý vliv na stres, prospívá také sexuální kondici.
• Propolis – látka, kterou užívají včely k dezinfekci – jako kapky se používá v lidovém léčitelství jako prevence proti nachlazení.
• Směsi rostlinných enzymů s proteolytickým účinkem mohou napomáhat odbourávání imunokomplexů a dočasné stimulaci buněčné imunity – to ovlivňuje i zánětlivé procesy. Používá se pro různé chronické záněty sliznic a pohybového aparátu, otoky, hojení ran po úrazu či operaci. Zkušenosti existují i v oblasti prevence respiračních onemocnění u dětí.
• Flavonoidy obsažené v propolisu posilují přirozenou obranu organismu a stimulují očišťování organismu od toxických látek. Dle svého složení mohou mít silné antibiotické, antivirové a antifungální účinky a určité protizánětlivé a hojivé účinky.
• Oscillococcinum – homeopatický lék (užívaný zejména v USA a ve Francii) k prevenci a včasné léčbě při prvních příznacích chřipek.
• Příznivé účinky na funkce imunitního systému se pozorují i při obnově střevní mikroflóry pravidelným podávání probiotik.

Homeopatie může posílit imunitu vašeho dítěte

Jaké homeopatické léky na posílení imunity doporučuje nejčastěji svým pacientům paní doktorka MUDr. Eva Kettmannová, odbornice v homeopatii?

Na posílení imunity často nemocných dětí, které navštěvují kolektiv a procházejí tzv. „imunitním tréninkem“, doporučuji užívání těchto homeopatických léků:

• Oscillococcinum – preventivní dávkování je 1x týdně 1 tuba. V mé praxi se mi u dětí, které trpí častěji na nachlazení, osvědčilo preventivní dávkování: zvýšit na 2x týdně (například v pondělí a ve čtvrtek).
• Echinacea 5 CH – užívat 5 granulí 1x denně po dobu 7 dnů, pak týden pauzy, znovu 7 dnů a týden pauzy… Takto pokračovat během celého zimního období. Tento lék je vhodný v kombinaci s Oscillococcinem a Siliceou, nebo konstitučním lékem dítěte.
• Silicea 15 CH – 10 granulí 1x týdně během zimního období; vhodné pro všechny děti, které začaly navštěvovat kolektiv.
• Thymuline 9 CH – tento lék je na individuální lékařský předpis. 5 granulí 1x denně 1x za týden, celkem 4 týdny po sobě. Následně stačí 1 dávka každé 2 týdny během celého zimního období. Lék má silný imunostimulační účinek jak v dětském, tak v dospělém věku.
• Aviaire 15 CH – tento lék je na individuální lékařský předpis. Vhodný u dětí, které trpí častými záněty středního ucha. 5 granulí 1x denně 1x za týden, celkem 4 týdny po sobě. Dále postačí 1 dávka každé 2 týdny během celého zimního období.

Nicméně v homeopatii neexistuje paušální návod. Homeopatie je léčba individuální a pro daného pacienta může na stejný problém existovat jiný lék. Proto je zejména u dětí se sníženou imunitou nutné konzultovat stav dítěte s lékařem, odborníkem v homeopatii.

Upozornění: Informace o homeopatické léčbě akutních i chronických nemocí publikované na stránkách svethomeopatie.cz mají pouze informační a vzdělávací charakter. V žádném případě nenahrazují osobní konzultaci v ordinaci praktického lékaře/pediatra nebo osobní konzultaci v homeopatické poradně.

Všechny přípravky mohou reagovat s jinou imunomodulační léčbou, proto je nutné vždy kontrolovat možné interakce. Imunostimulační účinek může snižovat účinek protizánětlivých a zejména imunosupresivních léčiv, proto se všeobecně imunomodulace nedoporučuje u pacientů po transplantaci, s autoimunitním onemocněním, AIDS nebo hematoonkologickým onemocněním.

Lékaři v poslední době mluví o tzv. oxidačním stresu, který by mohl být příčinou mnoha civilizačních onemocnění (ischemické a kardiovaskulární onemocnění, ale také rakovina). Vše ovlivňují volné radikály, které se v našem organismu vytvářejí vinou stresu, znečištěného životního prostředí a dalších rizikových faktorů dnešní doby.

Organismus se jim snaží bránit tzv. antioxidanty, kterými jsou především vitaminy A, C a E, ale také např. minerál selen.

Nedostatek vitaminů a minerálů

bývá provázen řadou nespecifických znaků od nadměrného padání vlasů, přes lámavost vlasů i nehtů až k popraskání ústních koutků. Nedostatek zmíněných látek může však vést také k závažnějším onemocněním, jako jsou šeroslepost nebo poruchy trávení.

Také důvod zvýšeného výskytu infekčních onemocnění můžeme hledat v nedostatku vitaminů, který souvisí se sníženou imunitou.

Vitaminy a minerály nás provázejí celým životem – jejich název byl ostatně odvozen od latinského slova vita – život.

Jaké vitaminy známe a jaký je jejich význam?

V současné době známe 13 vitaminů. V tabulce najdete stručný přehled základních informací o jednotlivých vitaminech a minerálech, které je důležité doplňovat:

Doplňování vitaminů a minerálů lze provádět i formou multivitaminových přípravků.

Nevýhoda úpravy potravin je ve veliké citlivosti vitaminů i minerálů vůči vnějším podmínkám (teplotě, vlhkosti, vzduchu a světlu). Obsah vitaminů a minerálů v přijímané stravě se liší v závislosti na odrůdě, podnebí, půdě, zralosti plodů, ale také způsobu sklizně, dopravy a skladování. K většině ztrát dochází při tepelném zpracování (pasterizaci, sterilizaci, ale i obyčejném varu v kuchyni).

U starších osob nastává ještě jedno riziko, a tím je zhoršené vstřebávání.

Pro bližší představu uvádíme několik příkladů ztrát vitaminů v potravinách:

• skladováním špenátu v lednici se ztrácí až 33 % vitaminu C,
• vařením brokolice ztrácíme až 60 % vitaminu C a až 50 % kyseliny listové,
• obsah beta-karotenu v zelenině klesá v závislosti na teplotě skladování od 1 do 24 %.

Podle čeho vybírat? – Je nutné si všímat hned několika věcí:

• kdo je výrobcem – zda jde o farmaceutickou nebo potravinářskou výrobu (zda používají nejmodernější technologie, zda je vyrábí výrobce, který je zárukou kvality),
• jak je přípravek dlouho na trhu s nezměněným obsahem (tzv. reaguje na moderní trendy v oblasti výživy a vitaminologie – nemluví poslední výzkumy proti jeho složení?),
• jaký je poměr jednotlivých vitaminů a minerálů k denním doporučeným dávkám (ty totiž odpovídají jakémusi minimu, které by člověk měl do organismu dodávat – nejsou optimální, protože člověk je vystaven neustálému působení negativních vlivů,
• jak přípravky reagují na specifické stravovací návyky v ČR (naše stravovací návyky jsou jiné než např. v USA, nebo obecně přímořských zemích, ale významně se liší i od stravovacích návyků našich nejbližších sousedů – Němců, Maďarů),
• mají přípravky něco jedinečného – něco, čím se liší od jiných (obsahují důležitou kombinaci látek, kterou nemají jiné).

Prevence a zachování dobré imunity spočívá i v úpravě životního stylu.

Potraviny, které člověk denně konzumuje, by měly obsahovat všechny živiny v rozumném množství.

• Nekuřte – kouření je největší rizikový faktor vzniku rakoviny, je stejně rizikové i pro lidi ve vaší blízkosti, které také ohrožujete. Čekáte-li dítě a kouříte, pak přenášíte rizika přímo na dítě.
• Omezte konzumaci alkoholu a drog.
• Sledujte svoji hmotnost – minimálně 2x týdně cvičte nebo plavte 30 minut, denně ujděte pěšky alespoň 4 km, snažte se aktivním pohybem si udržet hmotnost a kondici. Obezita je riziko.
• Pravidelný pohyb i na čerstvém vzduchu– choďte, hýbejte se, cvičte a omezte aktivity, při nichž dlouho sedíte – například u počítače nebo televize. Zpočátku je výborná chůze, minimálně 30 minut 3× v týdnu s postupným prodlužováním.
• Jezte pestrou stravu – 5x denně v rozumném množství; je to dobrá prevence před četnými nemocemi…
• každý den jezte hodně zeleniny a ovoce – stravu bohatou na vitamin A a C,
• zeleninu a ovoce v kombinaci pěti druhů denně, např. mrkev + jablko + červená řepa + kiwi + banán + kyselé zelí.
• Přidávejte do jídla složky s vysokým obsahem vlákniny – celozrnné pečivo (celozrnný chléb a mouka, pšeničné a kukuřičné klíčky, sezamové, dýňové a slunečnicové semínko, rýže natural), ovoce a zelenina.
• Odstraňte ze svého jídla tuky…
• jezte libové maso, kuře nebo krůtu bez kůže, ryby,
• snižte konzumaci smažených jídel a máslových dezertů,
• pijte nízkotučné mléko a jezte nízkotučné sýry.
• Omezte ve stravě šunku, slaninu, salámy a uzeniny – obsahují chemikálie, které je sice chrání před zkažením, ale zvyšují riziko nádorového onemocnění.
• Omezte alkohol – kouření a pití alkoholu zvyšuje riziko onkologického onemocnění jater, úst, krku, žaludku a možná i prsu.
• Odstraňte, nebo alespoň omezte stres.
• Chraňte se před sluncem…
• v době mezi 10.–15. hodinou,
• noste čepici, šátek,
• používejte opalovací krém s ochranným faktorem minimálně 15 a výše,
• nejlepší je, když se slunci vyhnete,
• nepoužívejte horské slunko a solária,
• jestliže se na kůži objeví rána, která se nehojí, nebo pozorujete změnu mateřského znaménka, požádejte lékaře, aby je prohlédl.
• Pracujete-li s chemikáliemi nebo materiály, jako je azbest, chraňte se ochranným oblečením a dodržujte pokyny bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Ujistěte se, že víte, jak postupovat při nehodě.