Běžné nemoci 

Avitaminóza – obecně – je chorobný stav vyvolaný nedostatkem určitého vitamínu. Může být způsoben jeho nedostatečným přívodem (i dlouhodobě), poruchou trávení, poškozením střevní mikroflóry, poruchou žláz s vnitřní sekrecí, nebo jeho nekrytou zvýšenou potřebou (např. při podávání léků působících jako antagonisté vitamínů). Stopové prvky jsou ty, které jsou v relativně malém množství důležité pro správný vývoj a fungování člověka. Jsou v některých druzích rostlin a organismů, v mnoha případech jsou nezbytné pro správné fungování enzymů – biokatalyzátorů – při reakcích, které probíhají v našem těle.

V těle člověka je asi 20 stopových prvků – lithium (Li), hliník (Al), nikl (Ni), stříbro (Ag), rubidium (Rb), cesium (Cs), brom (Br), molybden (Mo) a další. Jejich spotřeba je u každého organismu jiná. Při pestré a vyvážené stravě nebývá těchto stopových prvků nedostatek. Tyto reakce by v některých případech mohly proběhnout i bez enzymů, ale za delší dobu. Protože enzymy patří mezi bílkoviny, mohou fungovat pouze do určité teploty – při teplotě nad 40 °C dojde k zastavení činnosti a při teplotě nad 60 °C k jejich vysrážení (je to vlastně stejná reakce, jako když ponoříme maso do horké vody a to na povrchu začne bělat), a tím nevratnému zničení.

Kromě stopových prvků jsou nutné i minerální látky – prvky vyskytující se ve všech rostlinách i organismech v množství nad 0,05 %. Bez jejich přítomnosti by organismus nebyl schopen fungovat.

Název konkrétního typu avitaminózy je vytvořen přidáním přívlastku, který je shodný s deficitním vitamínem…

• nedostatek vitamínu A způsobuje šeroslepost, noční slepotu,
• nedostatek thiaminu (vitamínu B1),
• nedostatek niacinu (vitamínu B3),
• nedostatek  kobalaminu (vitamínu B12) vede ke zhoubné chudokrevnosti,
• nedostatek vitamínu C způsobuje kurděje – skorbut,
• nedostatek kalciferolu (vitamínu D) způsobuje rachitidu – křivici,
• nedostatek vitamínu K způsobuje krvácení.

U nás se avitaminóza vyskytuje jen ojediněle, jako lehčí forma – hypovitaminóza.

Hlavními prvky (primárními), které se v celém světě živé přírody nacházejí nejvíce, jsou uhlík (C), vodík (H), kyslík (O), fosfor (P) a dusík (N). Tvoří většinu základních látek, které tvoří tělo. Uhlík se nachází v každé buňce. Vodík se v těle vyskytuje spolu s kyslíkem v podobě vody, fosfor tvoří část genetické informace (DNA a RNA) a dusík je jedním z hlavních prvků tvořících bílkoviny. Příjem těchto prvků probíhá s jakoukoli potravou – je ve všem, co jíme.

Doplňující prvky (sekundární), také nezbytně nutné pro život, jsou v organismu zastoupeny v menším množství než prvky primární, a jsou také součástí veškerého života – rostlin, živočichů, mikroorganismů…). Obvykle se vyskytují ve formě iontů, nebo vázané ve složitých sloučeninách, a je jich sedm. Patří mezi ně sodík (Na), draslík (K), hořčík (Mg), vápník (Ca), síra (S), chlor (Cl) a železo (Fe).

Sodné a chloridové ionty

Tvoří hlavní součást tekutin, které se vyskytují mimo buňku. Tím vytvářejí rovnováhu mezi tekutinou, která se nachází v buňce (cytoplazmou), a tekutinou mimo ni (např. tkáňový mok). Pokud dojde ke zvýšení těchto iontů, buňka se začne zbavovat vody a v daném místě může vzniknout otok. Mají ale i další důležité funkce. Sodíku i draslíku máme v těle kolem 100 g a denně bychom měli přijmout 3–5 g sodíku a asi 3,5 g chloridových iontů. Oba tyto prvky se vyskytují hlavně v kuchyňské soli, dostáváme je ale i v potravě při konzumaci zeleniny.

Draslík

Co do výskytu je opakem sodíku a chloru. Vyskytuje se totiž převážně v buňkách. Celkově ho máme v těle kolem 150 g a jeho denní dávka by se měla pohybovat v rozmezí 1–4 g. Bohatým zdrojem draslíku je maso, dále také meruňky, banány a brambory.

Vápník

Vyskytuje se hlavně v kostech a zubech, kde je součástí hydroxyapatitu – sloučeniny, která tvoří hlavní hmotu kosti. Má ale také svoje nezastupitelné místo v krvi. Bez vápníku by nebylo možné, aby došlo ke srážení krve při krvácení, a člověk by i po malém poranění vykrvácel. Vápníku máme v těle asi 1–1,5 kg a denně by měl být jeho příjem asi 1 g. Nejlepším zdrojem vápníku je mléko, sýr, luštěniny a ořechy.

Hořčík

Hořčík je dalším doplňujícím prvkem a v těle ho máme celkově kolem 20–30 g. V potravě se nachází v ořechách, hrachu, mléce a masu.

Železo

Železo se v těle nachází až v překvapivě velkém množství – každý člověk by měl mít správně 4–7 g. Pro fungování organismu je jeho přítomnost nezbytně nutná – je součástí krevního barviva – hemoglobinu, který vyplňuje červené krvinky (erytrocyty). Na hemoglobin se váží dýchací plyny – v plicích je to kyslík, ve tkáních se pak kyslík uvolní a místo něj se naváže oxid uhličitý. Ten je pak v plicích zase vydechován a vyměněn za kyslík. Bez účasti železa by ale tento proces nebyl možný. Železo se vyskytuje hlavně ve vnitřnostech, vejcích, rybách, ořeších a listové zelenině.

Rizikové faktory avitaminózy

V našich podmínkách se nedostatek stopových i doplňkových prvků vyskytuje pouze v omezené míře, což je dáno pestrostí stravy. Rizikovým faktorem tedy může být jednostranně zaměřená strava nebo vynechávání některých potravin z jídelníčku.

Komplikace avitaminózy

U nedostatku nebo nadbytku některých prvků může dojít až k těžkému poškození některých orgánů (například srdce, jater, slinivky). Pokud poškození dosáhne určitého stupně, je možné také selhání orgánu a mohou nastat s tím spojené komplikace.

Stopové i doplňující prvky jsou důležité, ale ve vysokých dávkách bychom se mohli i postupně otrávit. Některá léčiva navíc zvyšují vstřebávání některých prvků (například železa u pacientů s jeho nedostatkem), a proto je důležité, aby po jejich náhodném požití, třeba dětmi nebo lidmi, kterým nebyly určeny, byl okamžitě vyhledán lékař.

U některých žen se vyskytuje nedostatek železa, který je pak nutné kompenzovat doplňujícími preparáty. Prevencí je v tomto případě konzumace vnitřností, listové zeleniny, ořechů a vajec. Protože bychom ale neměli přijímat velké množství některých prvků, doporučuje se například nepřesolovat jídlo.

Co je čerstvá potravina

• Pečivo a cukrářské výrobky

Čerstvé je pouze pečivo, jehož výrobu nepřerušilo zmrazení ani jiný technologický zásah. Toto pravidlo by znamenalo tvrdou ránu pro řetězce, které využívají rozpékání pečiva přímo v prodejně.

• Potraviny s vejci apod.

Potraviny obsahující maso, vejce nebo majonézu lze považovat za čerstvé, pouze pokud od okamžiku zpracování neuplyne více než pět dní. Okamžikem zpracování by neměla být chvíle balení ani porcování.

• Drůbeží maso

Čerstvé drůbeží maso nesmí před zahájením skladování v teplotách ‑2 až +6 °C „ztuhnout“. Lze používat pouze chlazení vzduchem, což podle potravinářů brání – na rozdíl od chlazení vodou – šíření bakterií salmonely.

• Maso

Za čerstvé maso lze považovat takové, které prošlo zráním, ale nebylo zmrazené.

• Ovoce a zelenina

Místo „čerstvé“ by se měl používat výraz „sezonní“. To je ovoce a zelenina, typické pro aktuální roční období a danou oblast, kde se právě nacházíme. Ovoce by se mělo skladovat v prostorách s řízenou atmosférou a nemělo by projít ani povrchovým ošetřením. Od sklizně takto označeného ovoce by nemohlo uběhnout více než šedesát dní, u zeleniny pět dní. Na obalu by muselo být datum sklizně.

• Ryby

Čerstvé rybí maso nesmí být na cestě ke spotřebiteli nikdy zmraženo.

Protože každý prvek má v těle jinou funkci, jsou i příznaky u jednotlivých nedostatků vitaminů – avitaminóz – rozdílné.

Sodné a chloridové ionty

Nedostatek způsobí dehydrataci, protože tyto ionty vlastně zadržují vodu v těle.
Příznaky:

• sucho v ústech,
• pocit žízně (který však může u starších lidí chybět),
• bolesti hlavy,
• nechutenství,
• snížená schopnost soustředění,
• sníží se krevní tlak.

Při nadbytku sodíku:

• krevní tlak se s množstvím zadržovaných tekutin zvyšuje,
• srdce je namáháno – což může vést k infarktu, mozkovému poškození.

Chloridové ionty jsou součástí kyseliny chlorovodíkové v žaludku, která zajišťuje určité procesy během trávení, a také zajišťuje, aby se do dalších částí zažívacího traktu nedostaly mikroorganismy. Příznaky jejich nedostatku:

• zvracení,
• svalové křeče,
• vliv na tvorbu kyseliny chlorovodíkové.

Draselné kationty

Příznaky nedostatku:

• mravenčení v končetinách,
• svalová slabost,
• hučení v uších,
• nepravidelný tep,
• pocity nevolnosti,
• zvracení.

Při nadbytku draslíku:

• celková zmatenost,
• halucinace.

Vápník

se vyskytuje v kostech i v krvi. Při jeho nedostatku je tělem odebírán z kostí a zubů, které mají pak menší pružnost a křehnou – hlavně u žen po menopauze.

Příznaky:

• osteoporóza (řídnutí kostí). Protože chybí nejen v kostech, ale i v krvi, kde je důležitý při jejím srážení po různých poraněních, je tu také…
• zvýšená krvácivost,
• svalové křeče,
• zvýšená lámavost nehtů a vlasů,
• opary.

Nadbytek vápníku negativně ovlivňuje vstřebávání jiných prvků a přispívá k rychlejšímu stárnutí.

Hořčík

Nedostatek – příznaky:

• zvýšená únava,
• padání vlasů,
• častější bolesti hlavy,
• třes těla,
• křeče,
• bušení srdce.

Při nadbytku:

• průjem,
• zvracení,
• svalové křeče,
• dýchací obtíže,
• snížený krevní tlak,
• závratě.

Železo (součást hemoglobinu)

Nedostatek – příznaky:

• chudokrevnost (anémie),
• zadýchávání se (dušnost),
• bledost,
• snížená chuť k jídlu,
• celková slabost.

Nadbytek železa fyziologicky nastat nemůže, tělo se jeho nadbytečnému příjmu brání. Ale tělo lidí s vrozeným deficitem těchto mechanismů a tělo alkoholiků se železem postupně otravuje – jde o velice vážný stav, který je nutné včas a odborně řešit, protože postupem času dochází k ničení jater, slinivky břišní a srdce. Na tento nadbytek jsou pak nejvíce citlivé děti.

Upozorňujeme, že tyto stránky nenahrazují návštěvu lékaře – slouží k akutní pomoci a samoléčbě běžných a některých dlouhodobých zdravotních problémů – podle definovaných obecných pravidel samoléčby a sebepéče (vydaných zdravotníky EU a AESGP – pravidel uvedených v tomto projektu). Doporučujeme čtenáři těchto stránek, aby v případě komplikací konzultoval svůj léčebný postup a zdravotní stav s lékařem či lékárníkem.

Vždy léky vybírejte s ohledem na věk, hmotnost a celkový zdravotní stav nemocného…

• Vycházejte z jeho (všech) nemocí a léků, které na ně již užívá – zvažte možné vzájemné interakce.
• Vždy dodržujte dávkování léků doporučené zdravotníky nebo výrobci – nepřekračujte je. Tablety užívejte s jídlem nebo po něm, podle jejich doporučení. Léčbu předčasně nepřerušujte.
• Pozorně si přečtěte příbalový leták nového léku, než ho začnete užívat.
• Zkontrolujte si vždy vše, co pravidelně (často) užíváte – léky, doplňky stravy, potraviny, byliny, čaje apod. Např. většina citrusových plodů, nebo třeba třezalkový čaj, pepř či kurkuma, mění účinnost některých léčiv.

Berete-li jen 3 léky, dají se interakce najít z jejich příbalových letáků. Ale užíváte-li více než 5 léků, měli byste si vždy kontrolovat, jestli na sebe nereagují negativně – je to již velmi pravděpodobné.

1. Prostudujte si příbalové informace a vypište názvy léků do online poradny www.znamsveleky.cz – bezplatné anonymní linky. Po zadání názvů svých léků dostanete do 2 dnů zpět e-mailem odpověď. Nemáte-li internet, zapište si celé názvy svých léků, než půjdete k lékaři či do lékárny, a odborníci za vás jejich interakce zjistí.
2. Nemocní by zde měli dostat nejen informace o nevhodných kombinacích léků, ale i doporučení, jaké bylinky, nápoje či jídlo by spolu s předepsanými léky neměli užívat.
3. Některé kombinace nejsou nebezpečné – stačí, když lékař změní jejich dávkování, nebo navrhne časové odstupy při jejich užívání.
4. Nepřestávejte sami od sebe brát předepsané léky, ani neměňte jejich dávkování, ale zajděte (s e-mailovou odpovědí) za lékařem, který vám je předepsal, na konzultaci.

• Nikdy nepodávejte při horečce dítěti do 12 let přípravky s kyselinou acetylsalicylovou – ASA (jako je Acylpyrin, Aspirin apod.): je zde zvýšené riziko vzniku Reyeova syndromu.
• Nekombinujte např. více léků s obsahem paracetamolu (jako např. Coldrex a Paralen), ani při jejich užívání nepijte alkohol – může dojít k poškození jater.

Zvláštní pozornost podobně věnujte nemocným – poraďte se s lékařem/lékárníkem…

• v těhotenství a období kojení,
• u malých dětí a kojenců,
• u dlouhodobě nemocných lidí s oslabeným organismem.

Pokud problémy neustupují při samoléčbě, anebo dochází ke zhoršení stavu či komplikacím, navštivte lékaře.

Srdečně cévní onemocnění, vysoký krevní tlak, cukrovka a rakovina patří u nás mezi nejčastější příčiny úmrtí. Proto nadváha a obezita, přecházení „banálních“ nemocí a „nezájem“ o své vlastní zdraví představují potenciálně závažný zdravotní problém, který byste měli – ve spolupráci s lékaři – včas aktivně řešit.

Samotný výběr vhodného léku nebývá úplným řešením zdravotního problému. Možnosti farmakologické léčby jsou často omezené, nevyřeší onemocnění jako takové a často nepomohou tolik jako váš zdravý a aktivní způsob života spojený s racionální léčbou.

Svůj zdravotní stav můžete sami výrazně ovlivnit změnou svého životního stylu:

• aktivnější péčí o své zdraví a tělo – zdravotní stav i vzhled,
• racionální stravou – 5x denně malé dávky jídla, omezení moučných a sladkých výrobků, dostatek čerstvé zeleniny a ovoce,
• vydatným pitným režimem – 2‑3 litry denně,
• nekouřením a omezením konzumace alkoholu a jiných drog,
• snížením své hmotnosti k normálnímu BMI – upravte si svou váhu,
• omezte možnosti vzniku rizikových situací a snažte se omezit i působení stresu,
• dodržováním předepsaných a osvědčených léčebných postupů dohodnutých s lékařem,
• pravidelnými tělesnými aktivitami – cvičení, procházky – za každého počasí,
• pravidelnou péčí o tělo, očkováním a kontrolami zdraví,
• dodržováním zásad hygieny a prevence,
• pečujte nejen o své tělo, ale i o svoji mysl – budujte si pozitivní náladu,
• udělejte si čas na své přátele a na své koníčky.

Vždy dodržujte režimová opatření – klid, dostatečné pití, vyšší dávky čerstvé zeleniny a ovoce – vitamíny apod.

• Vždy dbejte i na dobu nutné rekonvalescence po odeznění nemoci. Doporučujeme dobu rekonvalescence minimálně stejně dlouhou, nejlépe dvojnásobnou oproti době trvání akutního onemocnění.
• K době rekonvalescence přistupujte stejně zodpovědně jako k vlastnímu akutnímu onemocnění. Každá nemoc vyžaduje svůj čas a trpělivost. Pokud to pochopíme, budeme v naší péči o nemocné úspěšní.

Léčba avitaminózy

Deficit kteréhokoli prvku je obvykle léčen jeho dodáním v podobě tabletek a často i změnou stravovacích návyků. Někdy může lékař předepsat léky, které zvýší vstřebávání některého prvku.

Celkem neobvyklá je léčba u onemocnění, kdy je železa trvale nadbytek. Tito pacienti docházejí pravidelně na transfúze, kdy je jim odebráno asi 400 ml krve. Ta se jim za nějaký čas dotvoří a množství železa v těle jim na nějaký čas poklesne.

Samoléčba

• Změna stravovacích návyků – racionální strava, pravidelné menší dávky 5x denně,
• dostatek čerstvé zeleniny, ovoce (meruňky, banány, luštěniny, listová zelenina, ořechy, hrách a brambory)… mléko, sýr, maso, vnitřnosti, vejce, ryby,
• nepřijímat velké množství některých prvků – nepřesolovat jídlo…
• zamyslet se nad svou stravou – jak je vyvážená, co by bylo vhodné do ní přidat, zda není jednostranně orientovaná a které potraviny by bylo vhodné přidat,
• vhodná je konzultace s odborníkem na výživu,
• pokud se ale objevují přetrvávající obtíže, je vhodné navštívit lékaře.

Prevence avitaminózy

Prevencí je vyvážená, pestrá strava, která splňuje podmínky racionální výživy. Obvykle není potřeba se nad příjmem stopových prvků nějak zamýšlet, protože v našich podmínkách se ve stravě vyskytují v nadbytku.

Zdroj:

web Vitalion.cz a další - Seznam