Běžné nemoci 

Záškrt neboli diftérie je vážné infekční onemocnění způsobené bakteriálním toxinem Corynebacterium diphteriae. Plošné očkování proti záškrtu bylo zavedeno v roce 1946, a proto se ve vyspělých zemích téměř nevyskytuje. V České republice zaregistrovali poslední případ v roce 1995. V rozvojových zemích, kde jsou časté problémy s hygienou, se však stále vyskytuje. Zvýšený výskyt je zaznamenán i na území Ukrajiny, Lotyšska a Ruska.

Příčina a rizikové faktory záškrtu

Za vznikem záškrtu stojí výše zmíněný bakteriální toxin Corynebacterium diphteriae. Tento toxin se může šířit přímo vzduchem od nakaženého člověka, anebo nepřímo, infikovanými předměty. Bakterie diftérie jsou velmi odolné a přežívají na povrchu předmětů. Proto se mohou lehce šířit do jiných zemí, kde se záškrt nevyskytuje. Onemocnění se šíří i otevřenou ranou, jeho příčinou tudíž může být i štípnutí od hmyzu.

Rizikovou skupinou jsou imigranti bez správných hygienických návyků. Nadále je nutné celoplošné očkování, protože tyto bakterie nezmizely, jenom jsme proti nim díky očkování imunní.

Komplikace záškrtu

Špatná diagnóza a léčba mohou způsobit rozvoj zhoubného záškrtu, diphtheria maligna.

Zhoubný záškrt je často doprovázen zánětem srdečního svalu neboli myokarditidou a pozáškrtovými obrnami.

Pozdější následky působení toxinu zahrnují poškození nervů a poškození ledvin.

Infekce se nejčastěji projeví jako záškrt hrtanu (diphtheria laryngis, croup), záškrt mandlí, záškrt nosní sliznice a vzácně jako záškrt spojivek, kůže nebo genitálií.

Onemocnění začíná mírnou horečkou, polykacími obtížemi, nechutenstvím a malátností. Proto může dojít snadno k záměně s angínou. Hrtan a nosní dutina jsou oteklé, objevují se zduřené podčelistní mízní uzliny. Zduřelé mandle jsou povleklé žlutobílými pseudomembránami způsobujícími nasládlý zápach z úst. Tyto pseudomembrány tvoří organismus kvůli šíření jedu z bakterií. Nebezpečné jsou nám tím, že zneprůchodňují dýchací cesty a v konečném důsledku vedou ke smrti.

Špatná diagnóza a léčba mohou způsobit rozvoj zhoubného záškrtu, diphtheria maligna. Žlutobílé povlaky se rozšíří do okolí na sliznici měkkého patra a čípku. Teplota se poté zvýší až ke 40 °C a pacient ztěžka dýchá otevřenými ústy. Krk zduřuje, a takto zduřelý krk pak nazýváme caesarský.

Inkubační doba je udávána mezi 2–5 dny.

Upozorňujeme, že návštěva těchto stránek není náhradou za návštěvu lékaře! Stránky slouží k akutní pomoci a samoléčbě běžných a některých dlouhodobých zdravotních problémů podle definovaných obecných pravidel samoléčby a sebepéče (vydaných zdravotníky EU a AESGP pravidel uvedených v tomto projektu). Doporučujeme čtenáři těchto stránek, aby v případě komplikací konzultoval svůj léčebný postup a zdravotní stav s lékařem či lékárníkem.

• Pozorně si vždy přečtěte příbalový leták léku, než ho začnete užívat.
• Snažte se nekombinovat více léčivých přípravků a doplňků stravy najednou – jejich společné užívání raději konzultujte s lékárníky.

V případě, že problémy neustupují při samoléčbě ani po 3 dnech, či dochází ke komplikacím, navštivte lékaře.

Ustupte od samoléčby a jděte k lékaři, když:

• bolest v krku je silnější, na mandlích se objevil bílý povlak,
• mízní uzliny na krku jsou zduřelé a citlivé na dotek,
• horečka je vyšší než 38,5 °C a trvá déle než 2 dny,
• dostavují se návaly zimnice a pocení,
• objeví se bolest v uchu nebo bolest vedlejších nosních dutin,
• bolest na prsou, dušnost nebo pískot v průduškách,
• těžký kašel se zelenožlutým, šedým nebo krvavým hlenem,
• kašel trvá déle než 5 dnů.

Lékařskou pomoc rovněž vyhledáme, jestliže:

• se nám nedaří snížit teplotu,
• dítě opakovaně zvrací,
• stěžuje si na prudké bolesti břicha,
• pozorujeme výraznou změnu chování – dítě je zmatené, blouzní, je agresivní, nebo naopak nereaguje a je nápadně netečné,
• odmítá-li dítě tekutiny a má-li silný průjem s vodnatými častými stolicemi, je nutné lékařské vyšetření, někdy i s krátkodobou hospitalizací k zajištění nitrožilní rehydratace a remineralizace.

Rozhodneme-li se navštívit lékaře, volíme vždy raději návštěvu u svého praktického lékaře pro děti a dorost v jeho ordinaci. Návštěvu na pohotovosti volíme v krajní nouzi, pokud je to nezbytné. Rozhodně není důvodem k návštěvě pohotovosti mírně zvýšená teplota.

Pozor! Malý kojenec se může dostat do metabolického rozvratu během několika hodin! Průjem u kojenců tedy nesmíme v žádném případě podcenit.

Vždy si léky vybírejte s ohledem na věk, hmotnost a celkový zdravotní stav nemocného…

• Vycházejte z jeho (všech) nemocí a léků, které na ně již užívá – možné vzájemné interakce.
• Vždy dodržujte dávkování doporučené zdravotníky nebo výrobci léků – nepřekračujte je. Tablety užívejte s jídlem nebo po něm, podle doporučení. Léčbu předčasně nepřerušujte.
• Pozorně si přečtěte příbalový leták nového léku, než ho začnete užívat.
• Zkontrolujte si vždy vše, co pravidelně (často) užíváte – léky, doplňky stravy, potraviny, byliny, čaje apod. Např. většina citrusových plodů, nebo třeba třezalkový čaj, pepř či kurkuma, mění účinnost některých léčiv.

Berete-li jen 3 léky, dají se interakce najít z jejich příbalových letáků. Ale užíváte-li  více než 5 léků, měli byste si vždy kontrolovat, jestli na sebe nereagují negativně – je to již velmi pravděpodobné.

1. Prostudujte si jejich příbalové informace a vypište jejich názvy do bezplatné anonymní online poradny www.znamsveleky.cz. Po zadání názvů svých léků dostanete do 2 dnů zpět e-mailem odpověď. Nemáte-li internet, vypište si celé názvy svých léků na papír, než půjdete k lékaři či do lékárny, a odborníci za vás jejich interakce zjistí.
2. Nemocní by zde měli dostat nejen informace o nevhodných kombinacích léků, ale i doporučení, jaké bylinky, nápoje či jídlo by spolu s předepsanými léky neměli užívat.
3. Některé kombinace nejsou nebezpečné – stačí, když lékař změní jejich dávkování, nebo navrhne časový odstup při jejich užívání.
4. Nepřestávejte sami od sebe brát předepsané léky, ani neměňte jejich dávkování, ale zajděte (s e‑mailovou odpovědí) za lékařem, který vám je předepsal, na konzultaci.

Nikdy nepodávejte při horečce dítěti do 12 let přípravky s kyselinou acetylsalicylovou – ASA (jako je Acylpyrin, Aspirin apod.) – je zde zvýšené riziko vzniku Reyeova syndromu.

• Nekombinujte např. více léků s obsahem paracetamolu (jako např. Coldrex a Paralen), ani při jejich užívání nepijte alkohol – může dojít k poškození jater.

Zvláštní pozornost věnujte nemocným – poraďte se s lékařem/lékárníkem…

• v těhotenství a období kojení,
• u malých dětí a kojenců,
• u dlouhodobě nemocných lidí s oslabeným organismem.

Srdečně cévní onemocnění, vysoký krevní tlak, cukrovka a rakovina patří u nás mezi nejčastější příčiny úmrtí. Proto nadváha a obezita, přecházení „banálních“ nemocí a „nezájem“ o své zdraví představují potenciálně závažný zdravotní problém, který byste měli – ve spolupráci s lékaři – včas aktivně řešit.

Samotný výběr vhodného léku nebývá úplným řešením zdravotního problému. Možnosti farmakologické léčby jsou často omezené, nevyřeší onemocnění jako takové a často nepomohou tolik jako zdravý a aktivní způsob života spojený s racionální léčbou.

Svůj zdravotní stav můžete sami výrazně ovlivnit svým osobním a aktivním přístupem – změnou svého životního stylu:

• aktivnější péčí o své zdraví a tělo – zdravotní stav i vzhled,
• racionální stravou – 5x denně malé dávky jídla, omezením moučných a sladkých výrobků, s dostatkem čerstvé zeleniny a ovoce,
• vydatným pitným režimem – 2–3 litry denně,
• nekouřením a omezením konzumace alkoholu a jiných drog,
• snížením své hmotnosti k normálnímu BMI – upravte si svou váhu,
• omezte možnosti vzniku rizikových situací a snažte se omezit i působení stresu,
• dodržováním předepsaných a osvědčených léčebných postupů dohodnutých s lékařem,
• pravidelnými tělesnými aktivitami – cvičení, procházky – za každého počasí,
• pravidelnou péčí o tělo, očkováním a kontrolami zdraví,
• dodržováním zásad hygieny a prevence,
• pečujte nejen o své tělo, ale i o svoji mysl – budujte si pozitivní náladu,
• udělejte si čas na své přátele a na své koníčky.

Vždy dodržujte režimová opatření – klid, dostatečné pití, vyšší dávky čerstvé zeleniny a ovoce, vitamíny apod.

• Vždy dbejte i na dobu nutné rekonvalescence po odeznění nemoci. Doporučujeme dobu rekonvalescence minimálně stejně dlouhou, nejlépe dvojnásobnou oproti době trvání akutního onemocnění.
• K době rekonvalescence přistupujte stejně zodpovědně jako k vlastnímu akutnímu onemocnění. Každá nemoc vyžaduje svůj čas a trpělivost. Pokud to pochopíme, budeme v naší péči o nemocné úspěšní.

Pomáhá i eliminace alergenů:

• omezení styku s alergenem,
• v období největších potíží omezte větrání bytu během dne, větrejte nejlépe ráno,
• klimatická léčba v období potíží – na horách, u moře,
• proti domácímu prachu a roztočům – odstranit vyšší koberce, závěsy z těžších látek, čalouněný nábytek aj. – alergické děti by si neměly hrát s plyšovými hračkami; roztoči jsou i v peří ptáků, srsti zvěře, suché stravě rybiček apod.,
• dbejte i na lůžkoviny – časté, dlouhé větrání na mrazu; vysávat každý den matrace, pokrývky, polštáře; povlaky měnit jednou za týden; koberec šamponovat; používat čističe vzduchu; lůžkoviny ze syntetických materiálů jsou vhodnější než přírodní,
• důkladný úklid; použít akaricidy (hubí roztoče), přípravky likvidující plísně; vhodné hračky,
• odstranění zvířat z domácnosti; alergie na zvířata se vyskytuje i jako profesionální alergie,
• u pacientů přecitlivělých na hmyzí žihadlo – vyhýbejte se kvetoucím rostlinám, spadanému ovoci, nechoďte bosí, nejezte a nepijte v přírodě; nenoste barevné oblečení, hmyz nezabíjejte (přilákalo by to další hmyz),
• profesionální poškození u pekařů, truhlářů, v zemědělství; používat ochranné pomůcky,
• vyloučení účinku potravinářských alergenů dohromady – více léků či doplňků stravy,
• eliminace kontaktních alergenů (chrom ve vydělávané kůži, nikl).

Léčba

Včasné rozpoznání nemoci je nejdůležitější, protože pozdní léčba může způsobit i smrt. Při podezření na záškrt se provede výtěr tamponem z mandlí nebo jiných postižených míst a poté se zahájí léčba antibiotiky. Léčba antibiotiky se provádí ihned, jelikož čas je v tomto případě největší nepřítel. Současně se podává záškrtový antitoxin, jenž neutralizuje jed produkovaný Corynebacterium diphteriae. Pacient musí být po celou dobu léčby pod řádným dohledem lékařů na infekčním oddělení.

Každý případ difterie se musí nahlásit hygienické stanici. Vyšetření musí podstoupit také lidé z okolí nakaženého.

Účinnou obranu proti záškrtu Vám poskytne povinné očkování. Od roku 2007 se provádí očkování hexavakcínou, která v jedné dávce brání dávivému kašli, záškrtu, tetanu, virové hepatitidě typu B, dětské obrně a invazivním hemofilovým nákazám. Vakcína by měla být šetrnější, ale i tak se najdou mnohé děti, které ji hůře snášejí (nejčastěji působí horečku, zvracení).

Miminka se začínají očkovat od 13. týdne života, kdy v prvním roce dostanou celkově 3 dávky. Mezi prvními třemi dávkami jsou doporučovány minimálně měsíční rozestupy. Čtvrtá dávka musí pak být podána do 18. měsíce života, minimální odstup po předchozí dávce je 6 měsíců.

Přeočkování se provádí mezi 5. a 6. rokem jako tzv. posilující látka. Pozdější přeočkování se doporučuje jen osobám starším 50 let, které plánují cestu do rizikových oblastí.

Zdroj:

web vitalion.cz