Běžné nemoci 

Jako abscesy označujeme ohraničené hnisavé záněty infekčního původu, které vznikají „roztavením“ (hnisavým zkapalněním) odumřelé tkáně.

Jsou ohraničeny proti okolí membránou, tvořenou zrnitou (granulační) tkání vznikající v rámci zánětlivého procesu.

Abscesy se mohou vyskytovat v kůži, podkoží, orgánech. Pokud je hnis nahromaděn v již předtím utvořené dutině, hovoříme o empyému. Abscesy jsou obvykle způsobené bakteriemi (stafylokoky, streptokoky, pneumokoky, pseudomonádami, bakteroidy atd.), často se jedná o smíšenou infekci vyvolanou více mikroorganismy.

Bakterie se normálně na lidské kůži vyskytují. Je-li lidská kůže zdravá, je pro tělo dobrou ochranou, a tyto mikroby nás pak neohrožují. Podaří-li se jim přes tuto přirozenou bariéru dostat, mohou způsobit infekci, která se projeví třeba jako hnisavý vřídek, nebo v horším případě mohou zapříčinit i celkové onemocnění organismu.

Kožní absces (furunkul) – absces je zánětem vzniklá dutina plná hnisu – nažloutlá hmota tvořená bílými krvinkami a bakteriemi. Podstatou vzniku kožního abscesu je průnik cizorodého mikroba do kůže a podkoží. Může se vyskytnout kdekoliv na těle, pokud je ale způsoben infekcí vlasového míšku nebo mazové žlázky, pak se jedná o furunkl, případně karbunkl.

Rizikové faktory furunklu a jeho vývoj:

Každé poškrábání by tedy mohlo vést k tvorbě furunklu, ale zásadní roli hraje i náš imunitní systém…

• snížená kvalita kůže, většinou díky jinému kožnímu onemocnění,
• nedostatečná hygiena,
• jiná onemocnění, která snižují přirozenou obranyschopnost (cukrovka, podvýživa, nádorová onemocnění),
• užívání léků, které snižují imunitu, nejčastěji kortikoidů.

Vývoj furunklu:

Furunkl nejčastěji vzniká tak, že mikrob pronikne do vlasového (chlupového) míšku (odborně folikulu) nebo mazové žlázky…

• zánět na kůži v okolí chloupku (vlasu),
• malý červený uzlík, zpravidla bolí,
• postižené místo je teplé,
• zánět se postupně šíří do okolí žlázky nebo vlasového míšku,
• v centru původně tuhého červeného uzlíku se začne tvořit hnis,
• zbělení, popř. zežloutnutí obsahu uzlíku,
• hnisavá čepička, praskne, hnis může volně odtékat,
• někdy furunkl postupně odezní i bez provalení hnisu.

Furunkly se mohou vytvořit kdekoliv na kůži, často jsou na hýždích, stehnech, v podpaží a na šíji. Je-li oslaben imunitní systém, dochází k mnohočetnému výskytu furunklů po těle – tzv. furunkulóze. Pokud se v okolí furunklu zanítí další žlázky, mohou takovéto furunkly splynout do jednoho velkého bolestivého uzlu – karbunklu. Karbunkly se vyskytují především na šíji.

Mechanismus vzniku abscesu / rizikové faktory:

Mikroorganismy vyvolávající absces se mohou dostat do tkáně:

• přímou cestou (např. při pronikajícím poranění nesterilním cizím tělesem),
• šířením infekce z okolní tkáně,
• rozsevem infekce ze vzdáleného místa mízní nebo krevní cestou.

Šířením infekce ze sousedního orgánu, který je těmito mikroorganismy běžně osídlen – k infekci dojde při porušení přirozené bariéry (prasknutí dutých břišních orgánů, např. střeva, vede ke vzniku nitrobřišních abscesů).

Obsah dutiny (abscesu) podléhá rozpadu, což vyvolává nasávání tekutiny, a absces se zvětšuje.

Jestliže je absces v blízkosti povrchu tkáně, popřípadě se k němu dostane svým zvětšováním, většinou se tzv. provalí navenek, a to buď široce, nebo se vytvoří pouze úzký kanálek – hnisavá píštěl. Dutina abscesu se tak vyprázdní, kolabuje (hroutí se), granulační tkáň vyprázdněnou dutinu postupně vyplní a vytvoří se jizva.

Obecně dochází k rozvoji zánětu nejprve na povrchu dané struktury, která je infikována (pokud se nejedná o nějaké pronikající poranění). Jestliže se infekce šíří do hloubky tkáně, většinou dochází k tvorbě abscesu. Tak vznikají například abscesy při angínách, zánětech plic atd., jsou tedy komplikací původního onemocnění.

Další známky abscesu se odvíjejí od toho, kde se nachází.

Při postižení zubní skloviny – její demineralizací (tu nejčastěji způsobuje zubní kaz) se mikroby dostávají do tkáně zubu a pronikají přes dřeň zubu až k jeho kořeni a posléze do dásní, kde způsobí vznik abscesu – v tomto případě se mu také často lidově říká váček. Projevuje se stálou bolestí zubů, která se zvyšuje při kousání, zuby jsou také více citlivé.

Dásně jsou červené, bolestivé, může na nich být patrné vyklenutí, popřípadě píštěl z provaleného abscesu.

Peritonzilární absces se nalézá v blízkosti krčních mandlí. Je nejčastější komplikací angíny. Projevuje se bolestí v krku, která zesiluje při polykání. Nemocný má problémy polknout jak tuhou, tak tekutou stravu, proto i zvýšeně sliní. Mívá zvýšenou teplotu, při mluvení „huhňá“. Pokud absces zužuje dýchací cesty, může způsobit í dýchací obtíže.

Tvorbou abscesu v plicích může být komplikován těžký zápal plic, k vdechnutí (aspiraci) infikovaného materiálu z horních dýchacích cest dochází většinou u jedinců s poruchou vědomí, také se může objevit jako komplikace rakoviny plic. Příznaky plicního abscesu se objevují náhle nebo postupně a jsou v podstatě stejné jako u zápalu plic – celková malátnost, horečka, nevolnost, nechutenství, kašel s vykašláváním hlenů, zápach z úst. Při provalení abscesu do dýchacích cest (průdušek) nemocný vykašlává velké množství hnisavého hlenu.

Mezi místa častého výskytu patří kůže. Zde je absces znám pod názvem furunkl.

Abscesy kolem řitního otvoru (perianální abscesy) vznikají většinou při zánětu žlázek, které se zde nacházejí. Mohou být uloženy v blízkosti řitě, nebo hlouběji pod sliznicí, někdy až mezi svaly dna pánevního. Postižený má vysokou teplotu, třesavku, bolesti v okolí řitního otvoru, které se zvětšují při stolici, pro výraznou bolest se nemůže posadit.

Abscesy mohou vzniknout prakticky v jakémkoli orgánu lidského těla. Infekce je sem zavlečena prostřednictvím krve, kam mohou mikroby, pokud je tělo oslabeno, proniknout. Příznaky jsou ale v tomto případě už většinou závažnější, protože se jedná o celkovou infekci organismu (sepsi). Patří sem horečka, třesavka, zimnice, zchvácení, nevolnost, nechutenství a pak mnoho dalších příznaků, které jsou důsledkem selhávání funkce jednotlivých orgánů, které tento celotělový zánět vyvolává.

Rizikovými faktory pro tvorbu abscesů jsou:

• snížená obranyschopnost,
• přítomnost cizího tělesa,
• uzávěr močových, žlučových nebo dýchacích cest,
• snížené prokrvení tkáně,
• odumřelá tkáň (nekróza),
• krevní výron (hematom),
• prosáknutí tkáně např. při povšechných otocích, poranění apod.

Komplikací abscesů může být:

• gangréna: i přes membránu, která je kolem abscesu vytvořena, může infekce přejít do okolí a způsobit tak gangrénu (nekrózu napadené tkáně),

• je-li organismus oslaben, mohou se mikroby dostat do lymfatických cév a jejich prostřednictvím do oběhového systému a vyvolat tak systémovou zánětlivou reakci – sepsi,
• vyplavení bakterií do krevního oběhu (bakteriémie),
• rozšíření infekce do vzdálených míst,
• provalení abscesu do okolní solidní tkáně nebo orgánu, případně do dutých orgánů, nebo na vnější povrch těla s následnou tvorbou drénujících píštělí,
• krvácení z cév „nahlodaných“ zánětem,
• zhoršení funkce postižených orgánů. Při dlouhém trvání onemocnění dojde k celkovému vyčerpání organismu následkem nechutenství, zhoršené výživy a dlouhotrvajícího tkáňového rozpadu.

Příznaky kožních nebo podkožních abscesů:

• zčervenání,
• zvýšená teplota kůže,
• bolest,
• otok,
• citlivost a zarudnutí nad postiženým místem,
• může být přítomna i horečka, zvláště je-li i v okolí abscesu difúzní zánět (tzv. celulitida),
• při hluboko uložených abscesech jsou hlavními nálezy:
• místní bolestivost…
• … i celkové příznaky – horečka, a nespecifické potíže,
• nechutenství,
• úbytek hmotnosti,
• únava.

Při orgánových abscesech může dojít k poruše orgánové funkce, např. ochrnutí končetin při abscesu mozku.

Tyto stránky nenahrazují návštěvu lékaře – slouží k akutní pomoci a samoléčbě běžných a některých dlouhodobých zdravotních problémů – podle definovaných obecných pravidel samoléčby a sebepéče (vydaných zdravotníky EU a AESGP – pravidel uvedených v tomto projektu). Doporučujeme čtenáři těchto stránek, aby v případě komplikací konzultoval svůj léčebný postup a zdravotní stav s lékařem či lékárníkem.

Vždy je nutné, abyste léky vybírali s ohledem na věk, hmotnost a celkový zdravotní stav nemocného…

• Vycházet je třeba z jeho ostatních nemocí, které měl už dříve, a léků, které na ně užívá – možné jejich interakce.
• Vždy dodržujte dávkování doporučené zdravotníky nebo výrobci – nepřekračujte je. Tablety užívejte s jídlem nebo po něm, podle doporučení.
• Nekombinujte různé léky ani s doplňky stravy, a pokud by k tomu mělo dojít, konzultujte to raději s lékárníky.
• Vždy dodržujte jejich dávkování doporučené zdravotníky nebo výrobci léků – nepřekračovat je.  Tablety užívat s jídlem nebo po něm podle jejich doporučení. Léčbu předčasně nepřerušovat.
• Pozorně si přečtěte příbalový leták  nového léku, než ho začnete užívat.
• Zkontrolujte si vždy také vše, co již pravidelně (často) užíváte – léky, doplňky stravy, potraviny, byliny, čaje apod. Např. většina např. citrusových plodů, nebo třeba třezalkový čaj, pepř či kurkuma mění účinnost některých léčiv.
• Berete-li jen 3 léky, dají se interakce najít z jejich příbalových letáků.
• Ale užíváte-li  více než 5 léků, měli byste si vždy zkontrolovat, jestli na sebe nereagují navzájem negativně – je to pak již velmi pravděpodobné.
• Prostudujte si jejich příbalové informace a vypište je do „online poradny“ www.znamsveleky.cz – bezplatné anonymní linky. Po zadání názvů svých léků dostanete do 2 dnů zpět e-mailem odpověď. Nemáte-li internet, vypište si celé názvy svých léků, než půjdete k lékaři či do lékárny, a odborníci za vás jejich interakce zjistí. Nemocní by zde měli dostat nejen informace o nevhodných kombinacích léků, ale i doporučení, jaké bylinky, nápoje či jídlo spolu s předepsanými léky by neměli užívat.
• Některé kombinace nejsou nebezpečné – stačí, když lékař změní jejich dávkování, nebo navrhne časový odstup mezi jejich užíváním.
• Nepřestávejte sami od sebe brát předepsané léky, ani neměňte jejich dávkování, ale zajděte (s e-mailovou odpovědí) za lékařem, který vám je předepsal, na konzultaci.
• Nikdy nepodávejte při horečce dítěti do 12 let přípravky s kyselinou acetylsalicylovou – ASA (jako je  Acylpyrin, Aspirin apod.) - zvýšené riziko vzniku Reyova syndromu.
• Nekombinujte více léků s obsahem paracetamolu (jako např. Coldrex a Paralen), ani při jejich užívání nepijte alkohol – může dojít k poškození jater.

Pozorně si přečtěte příbalový leták léku, než ho začnete užívat.

• Zvláštní pozornost věnujte nemocným – poraďte se s lékařem/lékárníkem…
• v těhotenství a období kojení,
• u malých dětí a kojenců,
• u dlouhodobě nemocných lidí s oslabeným organismem,

Pokud problémy neustupují při samoléčbě ani po 3 dnech, anebo dochází ke zhoršení stavu či komplikacím, navštivte lékaře.

Ustoupit od samoléčby a jít k lékaři je nezbytné, když:

• bolest v krku je silnější a na mandlích se objevil bílý povlak,
• mízní uzliny na krku jsou zduřelé a citlivé na dotek,
• horečka je vyšší než 38,5 °C a trvá déle než 2 dny,
• dostavují se návaly zimnice a pocení,
• dostaví se bolest v uchu nebo bolest vedlejších nosních dutin,
• bolest na prsou, dušnost nebo pískot v průduškách,
• těžký kašel se zelenožlutým, šedým nebo krvavým hlenem,
• kašel trvá déle než 5 dnů.

Lékařskou pomoc vyhledáme také v případech, jestliže:

• se nám nedaří snížit teplotu,
• dítě opakovaně zvrací,
• stěžuje si na prudké bolesti břicha,
• pozorujeme-li výraznou změnu chování – dítě je zmatené, blouzní, je agresivní, nebo naopak nereaguje a je nápadně netečné,
• odmítá-li dítě tekutiny a má-li silný průjem s vodnatými častými stolicemi, je nutné lékařské vyšetření, někdy i s krátkodobou hospitalizací k zajištění nitrožilní rehydratace a remineralizace,
• pozor: kojenec se může dostat do metabolického rozvratu během několika hodin! Průjem u kojenců tedy nesmíme v žádném případě podcenit,
• rozhodneme-li se navštívit lékaře, volíme vždy raději návštěvu u svého praktického lékaře nebo lékaře pro děti a dorost v jeho ordinaci. Návštěvu na pohotovosti volíme v krajní nouzi, pokud je to nezbytné. Rozhodně není důvodem k návštěvě pohotovosti zvýšená teplota,
• vždy dodržujte režimová opatření – klid, pití, vitamíny apod.,
• vždy dbejte i na dobu nutné rekonvalescence po odeznění nemoci. Doporučujeme dobu rekonvalescence minimálně stejně dlouhou, nejlépe dvojnásobnou oproti době akutního onemocnění. K době rekonvalescence přistupujte stejně zodpovědně jako k vlastnímu akutnímu onemocnění. Každá nemoc vyžaduje svůj čas a trpělivost. Pokud to pochopíme, budeme v naší péči o nemocné úspěšní.

Projektem zmiňované i další vhodné volně prodejné léky si můžete vybrat podle potřeby v subkapitole „Léky“, kam je postupně vkládáme s jejich přesným názvem, složením, velikostí balení, příbalovou informací ke správnému užívání a dalšími informacemi.

Srdečně cévní onemocnění, vysoký krevní tlak, cukrovka a rakovina patří u nás mezi nejčastější příčiny úmrtí. Proto nadváha a obezita, přecházení „banálních“ nemocí a „nezájem“ o své zdraví představují potenciálně závažný zdravotní problém, který byste měli – ve spolupráci s lékaři – aktivně řešit.

Samotný výběr vhodného léku nebývá úplným řešením celého zdravotního problému. Možnosti farmakologické léčby jsou často omezené, nevyřeší onemocnění jako takové a často nepomohou tolik jako zdravý a aktivní způsob života spojený s racionální léčbou.

Svůj zdravotní stav můžete sami výrazně ovlivnit svým aktivním přístupem – změnou chování a životního stylu:

• aktivnější péčí o své zdraví a tělo – zdravotní stav i vzhled,
• racionální stravou – 5x denně malé dávky jídla, s čerstvou zeleninou a ovocem,
• vydatným pitným režimem,
• nekouřením a omezením konzumace alkoholu,
• snížením své hmotnosti k normálnímu BMI – upravte si svou váhu,
• omezte možnosti vzniku rizikových situací a snažte se omezit i působení stresu,
• dodržováním předepsaných a osvědčených léčebných postupů dohodnutých s lékařem,
• pravidelnými tělesnými aktivitami – cvičení, procházky – za každého počasí,
• dodržováním zásad hygieny a pravidelné péče o tělo, přípravy a konzumace stravy,
• pečujte nejen o své tělo, ale i o svoji mysl – budujte si pozitivní náladu,
• udělejte si čas na své přátele a na své koníčky.

Při výběru konkrétních přípravků si vždy přečtěte i související nezbytné subkapitoly, zejména „Popis nemoci“, „Léčba a samoléčba“, „Upozornění“ a „Prevence“, které jsou nedílnou součástí samoléčby a sebepéče.Bez jejich znalosti se vystavujete riziku možného neúspěchu samoléčby a případně i poškození zdraví.

Pomáhá i eliminace alergenů:

• omezení styku s alergenem,
• v období největších potíží omezte větrání bytu během dne, větrejte nejlépe ráno,
• klimatická léčba v období potíží – na horách, u moře,
• proti domácímu prachu a roztočům – odstranit vyšší koberce, závěsy z těžších látek, čalouněný nábytek aj. – alergické děti by si neměly hrát s plyšovými hračkami; roztoči jsou i v peří ptáků, srsti zvěře, suché stravě rybiček apod.,
• dbejte i na lůžkoviny – časté, dlouhé větrání na mrazu; vysávat každý den matrace, pokrývky, polštáře; povlaky měnit jednou za týden; koberec šamponovat; používat čističe vzduchu; lůžkoviny ze syntetických materiálů jsou vhodnější než přírodní,
• důkladný úklid; použít akaricidy (hubí roztoče), přípravky likvidující plísně; vhodné hračky,
• odstranění zvířat z domácnosti; alergie na zvířata se vyskytuje i jako profesionální alergie,
• u pacientů přecitlivělých na hmyzí žihadlo: vyhýbejte se kvetoucím rostlinám, spadanému ovoci, nechodit bosí, nejíst a nepít v přírodě; nenosit barevné oblečení; hmyz nezabíjet (přilákává další hmyz),
• profesionální poškození u pekařů, truhlářů, v zemědělství; používat ochranné pomůcky,
• vyloučení účinku potravinářských alergenů – více léků či doplňků stravy dohromady,
• eliminace kontaktních alergenů (chrom ve vydělávané kůži, nikl).

Laboratorní vyšetření:

Obvykle je zvýšený počet bílých krvinek v krvi (leukocytóza) s tzv. „posunem doleva“ (zvýšený podíl nezralých forem bílých krvinek). U nemocných cukrovkou je typicky zvýšena hladina krevního cukru, a mohou nastat i další metabolické změny.

Léčba abscesu:

Volba léčby abscesu závisí na jeho umístění a velikosti. Obecně platí zásada: Pokud je někde hnisavé ložisko, je třeba je „vypustit“.

Povrchové abscesy se proto léčí chirurgicky – naříznutím povrchu abscesu a jeho vypuštěním. Dutina abscesu se poté proplachuje, aby se odstranily všechny rozpadlé tkáně a nedošlo znovu k hnisání. Poté se do dutiny zavede drén, který jeho případný další obsah odvádí.

Rána je sterilně kryta a často se podávají antibiotika. Jedná se o ambulantní výkon a nemocný je tudíž po zákroku propuštěn domů.

Pokud je absces uložen v orgánech, např. v plicích, absces se pod kontrolou nějaké zobrazovací metody (CT, ultrazvuk) nalezne a pomocí drénu též vypustí.

Antibiotika jsou podávána do žíly. V tomto případě se léčba celou dobu odehrává v nemocnici, jde o závažný stav, který může vést k celkovému zánětu organismu a v nejhorších případech i ke smrti.

Celkově podaná antibiotika (ve formě tablet, popř. injekce) jsou vhodná při hluboko uložených infekcích, ale bez doprovodné drenáže abscesu jsou často neúčinná.

Pro výběr vhodného antibiotika je nepostradatelné mikroskopické vyšetření vzorku hnisu či tkáně abscesu, kultivace mikroba ve vhodné kultivační půdě a vyšetření jeho citlivosti na antibiotika.

Méně často se absces sám pomalu rozpustí působením látek štěpících bílkoviny (tzv. proteolytických enzymů), a to i bez spontánního prasknutí či chirurgického otevření hnisavého ložiska; vzniklá čirá sterilní tekutina se většinou vstřebá do krve, méně často se opouzdří a vznikne tzv. cysta.

Samoléčba:

• Provalení furunklu – uvolnění hnisu z vřídku – nemačkat ani násilně nepropichovat! Nechat jej prasknout nebo odeznít samovolně,
• prasknutí napomáhá přikládání teplého obkladu, který urychlí tvorbu hnisavé čepičky. Namočte čistou látku do misky s teplou vodou, pečlivě vyždímejte a přiložte na postižené místo. Není vhodné, aby obklad vychladl, proto jej opakovaně namáčejte, aby byl stále teplý. Nechte jej působit asi ½ hodiny, postup opakujte 4× denně,
• hnisavý obsah furunklu je infekční, protože mimo jiné obsahuje i mikroby, Snažte se, aby nepřišel do kontaktu s prádlem, pokud se tak stane, vyperte prádlo vyvářkou,
• dbejte na důslednou hygienu rány – když vřídek praskne, přiložte čistou gázu,
• místo pravidelně omývejte,
• dezinfikujte,
• pokaždé sterilně kryjte, dokud se zcela nezahojí,
• při bolesti postiženého místa podejte analgetika,
• dostatečný přísun ovoce a zeleniny – vitamínu C.
• Nedochází-li ke zlepšování infekčního onemocnění, kterým trpíte (tonsilofaringitida – angína, zápal plic, …), je možné, že se zde vytvořil absces, a proto je nutné léčbu přehodnotit: vyhledejte svého lékaře!

Bakterie, které furunkl způsobily, se mohou dostat do krevního oběhu a způsobit infekci, jež se projeví zvýšenou teplotou a zvětšením lymfatických uzlin, většinou v blízkosti furunklu – neprodleně vyhledejte lékařskou pomoc!

Jakmile se bakterie dostanou do krevního oběhu, jsou rozneseny po celém těle a mohou infikovat prakticky každý orgán (kde tvoří podobné abscesy jako na kůži) a způsobit velmi závažné onemocnění – např. endokarditidu (zánět vnitřní blány srdeční), osteomyelitidu (zánět kostí), artritidu (zánět kloubu), empyém (tělesná dutina naplněná hnisem – často pohrudniční dutina).

Prevence abscesu a furunklu:

• Dodržovat základní hygienu:
• pravidelně se mýt,
• nosit čisté oblečení, které je volné a zbytečně nedráždí a nezraňuje pokožku,
• poraněnou kůži vždy dostatečně dezinfikovat,
• dbejte na celkovou pohodu organismu,
• pravidelný pohyb na čerstvém vzduchu,
• vyvážená a racionální strava,
• přijímat dostatek vitamínů a minerálů,
• trpíte-li nějakou chronickou nemocí (např. cukrovkou), dbejte rad svého lékaře a řádně dodržujte terapii.

Zdroje:

weby nemoci.vitalion.cz/furunkl/, lekari-online.cz/kozni-lekarstvi/zakroky/lecba-furunkulu, anamneza.cz