Běžné nemoci 

Nejčastějším obdobím vzniku poruch příjmu potravy je dětství. Nejrizikovějším obdobím, kdy se mohou projevit příznaky související s nechutenstvím a odmítáním stravy, je období dospívání. Podle posledních údajů se dokonce věk dětí a dospívajících trpících těmito chorobami snižuje.

Příčiny poruch příjmu potravy

Samotné příčiny neznáme, ale pozorujeme řadu faktorů, které jejich vznik usnadňují.

Individuální faktory:

V období dospívání dochází v organismu k náhlým změnám jak tělesným, tak psychickým. Dívkám se začíná měnit postava, zaoblují se boky, rostou prsa, zesilují stehna a zadeček. Tento fakt některé dívky nedokážou akceptovat. Ze zkušeností z Poradenského centra víme, že dívky často nedokážou svoji postavu objektivně ohodnotit a nemají správnou představu o tom, jaká by měla být jejich optimální tělesná hmotnost. Často jsou také stresované z posměšků svých vrstevníků na jejich „nový“ tělesný vzhled.

Rodinné faktory:

Někteří rodiče promítají do svých dětí svá nenaplněná přání. Obzvláště matky, které měly vždy problémy se svou postavou a celý život se stravovaly podle nejrůznějších neodborných dietních režimů, kladou na své dcery ty nejvyšší požadavky. Někdy stačí jediné slovo k tomu, aby se dívky začaly stravovat tak, že u nich mohou časem nastat závažné zdravotní problémy a závažná onemocnění. Rodiče někdy také nedokážou v době intenzivního dospívání najít se svým potomkem společnou řeč. Rizikové jsou i rodiny, kde již jeden člen poruchu příjmu potravy má.

Sociokulturní faktory:

Nejčastěji vznikají poruchy příjmu potravy ve společnostech zaměřených na úspěch, výkon a sebeovládání. Pro tento životní styl je charakteristická péče o vzhled, štíhlost je spojována s mládím, atraktivitou a úspěchem. Nemalou roli hrají také média, která neustále zdůrazňují ideál ženské krásy reprezentovaný v mnohých případech přehnaně hubenou postavou. Reklamní kampaně na přípravky, které zaručují zeštíhlení problémových partií těla bez jakékoliv námahy, najdeme denně v časopisech, v televizních reklamách i na internetu. Není divu, že se již malé holčičky snaží napodobit to, co vidí kolem sebe.

Mentální anorexie:

Toto psychické onemocnění spočívá v odmítání stravy a zkreslené negativní představě o svém těle. Faktorů, které mohou ovlivnit vznik tohoto onemocnění, je celá řada. Jak už bylo výše řečeno, někdy stačí utrousit nevhodnou poznámku a dítě si ji okamžitě uloží do svého podvědomí a začne reagovat po svém. Pokud je nemoc v počátcích, děti (a dospívající, převážně dívky) začínají zprvu přehnaně sledovat svoji postavu, vidí se jako tlusté a nemotorné. Každodenní vážení je motivuje k tomu, aby přestávaly jíst a snižovaly svou hmotnost. Kolik by však měly optimálně ve svém věku vážit, buď vůbec nevědí, nebo jsou přesvědčené, že informace od odborníků jsou mylné. Nastává období, kdy se snaží omezit příjem některých potravin. Zprvu těch, které se postiženým jeví jako příliš kalorické, později omezují i všechny ostatní potraviny ve snaze snížit svůj denní energetický příjem na naprosté minimum. V nejtěžších stadiích přestávají přijímat i tekutiny, protože se mylně domnívají, že se i po nich tloustne. Proces hubnutí doprovází také přehnaná pohybová aktivita. Své chování samy před sebou odůvodňují tím, že se nemohou normálně stravovat, protože po jídle je jim těžko, a tím vytlačují z podvědomí skutečné přání zhubnout. První příznaky onemocnění jsou nenápadné, dospívající se naučí používat takové techniky, které rodiče ubezpečí o tom, že je vše v pořádku. Pokud ale problém trvá delší dobu, začínají hubnout a přestávají jíst i při společném stravování. Často dochází ke změnám nálad, zhoršuje se kvalita vlasů a pleti a rodiče mají podezření, že není vše v pořádku. To již ale nemoc propuká v plné síle.

Více viz zdravotní problém samotný zde na tomto portálu.

Mentální bulimie:

Pacienti trpící mentální bulimií se odlišují od nemocných s mentální anorexií tím, že jedí a nebývají extrémně vyhublí. Obě psychická onemocnění mají však některé společné symptomy, zejména postoj k vlastní tělesné hmotnosti a tvaru postavy. Mezi nejvíce postižené mentální bulimií patří dívky kolem 16. až 17. roku věku. Potřeba jíst je u pacientů tak velká, že dokážou naráz zkonzumovat až 20 000 kJ! To je množství jídla, které většinou nedokáže sníst ani dospělý muž během celého dne. Později se ale dostaví pocit viny a někdy snaha zbavit se snědeného jídla dobrovolně vyvolaným zvracením.

Nemocní také často používají diuretika a projímadla, které jim mají pomoci zbavit se nadměrných kilogramů. Opakované zvracení a užívání projímadel může narušit rovnováhu tekutin a minerálních látek v těle.

Více viz zdravotní problém samotný zde v tomto portálu.

Orthorexie:

Lidé trpící orthorexií – chorobnou posedlostí zdravým jídlem – často netuší, že jsou postiženi tímto onemocněním nového věku. Toto onemocnění se odlišuje od předešlých dvou zmíněných tím, že takto postižení lidé se stravují relativně normálně ve smyslu energetického příjmu. Jejich touha po zdravém způsobu stravování je ale přímo chorobná. Na počátku je snaha udělat něco pro své zdraví, sledování a dodržování trendů zdravé výživy nevyjímaje. U některých lidí se ale touha po zdravém stravování stává chorobnou posedlostí. Celé dny se zajímají jen o to, co jedí – odkud potraviny pocházejí, co přesně obsahují, jaká je jejich výživová hodnota, co v jejich těle způsobí spolknutí jednoho sousta atp. Řada takových lidí začne preferovat potraviny výhradně od jednoho výrobce, odmítají geneticky modifikované potraviny, pečlivě zjišťují množství a složení každého výrobku, sledují obsah „éček“, milují bio potraviny. Ačkoliv jim jejich posedlost zdravě žít a stravovat se komplikuje život, sami nevidí na svém chování nic špatného.

Tato porucha nepatří do mezinárodní klasifikace nemocí, ale vědci tento jev již poměrně přesně popsali a opakovaně jsou o něm publikovány vědecké články. Může nejspíše předcházet některé závažnější poruše příjmu potravy.

Zdravotní důsledky poruch příjmu potravy

Vlivem dlouhotrvajícího hladovění dochází v organismu k deficitu všech základních látek. To může mít za následek zastavení růstu i celkového vývoje dítěte. Postupem času dochází k selhání důležitých funkcí v organismu. V nejhorším případě může stav dlouhotrvajícího nedostatku energie a živin způsobit smrt.

Nedostatek bílkovin způsobuje zpomalení růstu a tělesného vývoje u dětí, snížení obranyschopnosti organismu, poruchy funkce důležitých orgánů a žláz s vnitřní sekrecí i narušení nervového systému.

Při nedostatku tuků chybí tělu vitaminy rozpustné v tucích a esenciální mastné kyseliny. Tuky patří také mezi důležité zdroje energie. Při jejich nedostatku může dojít k poruchám v centrální nervové soustavě a snižuje se schopnost soustředění, učení, ale i vidění. Při nedostatečném příjmu tuků v době dospívání může docházet u děvčat k poruchám či úplnému vymizení menstruace. Vlivem nedostatečného „obalení“ vnitřních orgánů tukovou tkání může docházet k jejich mechanickému poškození.

Také sacharidy jsou pro tělo nepostradatelné. Jedině bílý rafinovaný cukr, který nedodává organismu žádné důležité živiny, je v těle nahraditelný, a proto jeho nedostatek ve stravě život dítěte nijak závažně neohrozí. Ostatní sacharidové potraviny jsou však v jídelníčku dítěte nezbytné a patří mezi hlavní dodavatele energie, minerálních látek, vitaminů a vlákniny. Pokud tyto potraviny dítě ze svého jídelníčku vyloučí, mohou se dostavit v důsledku nedostatečného množství vlákniny problémy s vyprazdňováním, špatná činnost střev, větší ohrožení infekčními nemocemi aj. Nedostatek energie, kterou sacharidy dodávají, může mít za následek oslabení organismu, malátnost, vyčerpanost a únavu.

Vitaminy a minerální látky sice nedodávají tělu žádnou energii, přesto jsou nezbytně nutné pro celou řadu tělesných pochodů. Tělo si je neumí vytvořit samo, a proto musí být přijímány stravou. Dlouhodobý nedostatek vitaminů v těle může vyvolat řadu závažných problémů, jako například špatné hojení ran, zpomalení růstu, zvýšený výskyt infekčních onemocnění, porušení metabolických pochodů v těle, špatnou mineralizaci kostí a zubů, či zhoršit činnost srdečního svalu a způsobit výkyvy krevního tlaku atd.

Poruchy výživy jsou v dnešní západní společnosti jedním z nejčastějších problémů. Na prvním místě stojí obezita, kterou trpí vysoké procento populace a která s sebou nese zvýšené riziko vzniku některých vážných onemocnění. V rozvojových zemích a zemích třetího světa je s výživou problém opačný: zde lidé trpí ponejvíce podvýživou.

Každý člověk je individualita, a to platí, i pokud jde o tělesnou konstituci. Všichni máme svoji ideální váhu, při které v těle probíhá vše tak, jak má, bez vážnějšího přetěžování organismu. Tento stav je podmíněn (mimo jiné) množstvím a složením přijímané potravy. Pokud dojde k tomu, že je příjem dlouhodobě narušen ve smyslu plus nebo mínus, dochází v těle k nadbytku, nebo naopak nedostatku některých látek, které mohou být pro správné fungování těla nezbytné, v druhém případě zatěžující.

Obezita:

Postihuje osoby každého věku a nese s sebou řadu komplikací, jak fyzických, tak psychických. Příčin obezity je mnoho (hormonální, metabolické, genetické, psychické), ale nejčastěji jde o prosté přejídání.

Velkým problémem je výskyt obezity v dětství, neboť děti si s sebou do dospělosti odnášejí chybné vzorce stravování, a mají tak mnohem menší šanci se obezity zbavit.

Obezitu je nutno brát jako chorobu, neboť je příčinou řady závažných onemocnění (kardiovaskulárních, endokrinologických, metabolických, onemocnění pohybového aparátu a dalších). Obezita – viz samostatné heslo.

Podvýživa:

Druhým pólem v poruchách výživy je podvýživa (malnutrice). Malnutrice může být způsobena mnohými chorobami jak tělesnými, tak duševními. Při nedostatku základních látek nutných pro stavbu a fungování organismu dochází k závažným následkům, které mohou postihovat víceméně všechny orgány.

Malnutrice může být selektivní (dochází k nedostatku pouze některých živin – vitamínů, bílkovin, cukrů…), nebo neselektivní. K malnutrici vedou některá chronická onemocnění (nádorová onemocnění, nedostatečnost některých orgánů, ovlivňujících trávení – játra, slinivka břišní), některé organické a funkční změny trávicí trubice, zvýšené ztráty některých látek a některé akutní stavy (úrazy, otrava krve, popáleniny aj.). Dále mohou být příčinou psychiatrická onemocnění (mentální anorexie, mentální bulimie).

Vliv poruch příjmu potravy

Účinky poruch příjmu potravy jsou dalekosáhlé a některé vás možná překvapí. Vezměme si statistiky poruch příjmu potravy a jejich účinky…

Statistiky týkající se poruch příjmu potravy:

• Poruchy příjmu potravy jsou nejnebezpečnější ze všech duševních chorob.
• Asi 50 % všech Američanů zná někoho, kdo trpí stavem, jako je anorexie nebo bulimie, takže můžete vidět, že účinky poruch příjmu potravy jsou opravdu dalekosáhlé.
• Národní asociace mentální anorexie a její zprávy uvádějí, že 5‑10 % lidí s anorexií zemřou do 10 let od začátku jejich poruchy příjmu potravy a 18‑20 % zemře do 20 let.
• Třetím nejčastějším chronickým onemocněním u dospívajících dívek je anorexie.

Fyzikální vliv poruch příjmu potravy:

Anorexie a bulimie mohou způsobit řadu zdravotních problémů, včetně následujících:

• problémy se srdcem,
• osteoporóza (křehké kosti),
• nutriční nedostatky,
• poškození ledvin,
• problémy se štítnou žlázou,
• záchvaty,
• dehydratace,
• zácpa nebo průjem (může se střídat),
• břišní křeče a bolest,
• problémy se zuby,
• vředy,
• ruptura jícnu v důsledku opakovaného zvracení u lidí s bulimií,
• hypotermie (nízká tělesná teplota),
• problémy s krevním tlakem,
• potíže se spánkem,
• slabost a únava,
• vypadávání vlasů,
• suchá kůže,
• lanugo (jemné chlupy rostoucí po celém těle),
• absence menstruace u žen,
• infekce močových cest,
• metabolické poruchy,
• nerovnováha elektrolytů.

Zdravotní komplikace poruch příjmu potravy mohou vést až ke smrti. Poruchy příjmu potravy mohou také vést k řadě dalších psychologických problémů, jako jsou deprese a úzkostné poruchy. Tyto psychické problémy zvyšují u některých lidí riziko spáchání sebevraždy.

Viz POPIS a LÉČBA / SAMOLÉČBA.

Upozorňujeme, že obsah těchto stránek má informativní charakter a není náhradou za návštěvu lékaře.

Vždy je nutné, abyste si léky vybrali s ohledem na věk, hmotnost nemocného a jeho celkový zdravotní stav:

• Vycházet je třeba z jeho ostatních nemocí, které měl už dříve a léků, které na ně užívá – možné jejich interakce.
• Vždy dodržujte dávkování doporučené zdravotníky nebo výrobci léků – nepřekračovat je.  Tablety užívat s jídlem nebo po něm podle jejich doporučení.
• Zkontolujte si vždy vše co pravidelně (často) užíváte  - léky, doplňky stravy, potraviny, byliny, čaje apod. Např. většina např. citrusových plodů, nebo třeba třezalkový čaj, nebo, pepř, či kurkuma mění účinnost některých léčiv.
1. Berete-li jen 3 léky, dají se interakce najít z jejich příbalových letáků.
2. Ale každý kdo užívá více než 5 léků,  by si měl vždy zkontrolovat  jestli na sebe nereagují negativně, protože je to již velice pravděpodobné. 
• Prostudujte si jejich příbalové informace a vypište je do on-linové poradny www.znamsveleky.cz. - bezplatné anonymní linky. Po zadání názvů svých léků dostanete do 2 dnů zpět e-mailem odpověď. Nemáte-li internet, vypište si celé názvy vašich léků než půjdete k lékaři či do lékárny a odborníci za vás jejich interakce  zjistí.
• Nepřestávejte sami od sebe brát předepsané léky nebo neměňte jejich dávkování, ale zajděte s e-mailovou odpovědí za lékařem, který vám je předepsal na konzultaci.
1. Bonusem pro pacienty je že by zde měli dostat i nejen informace o nevhodných kombinacích léků, ale i doporučení jaké bylinky, nápoje či jídlo spolu s předepsanými léky neužívat.
2. Některé kombinace nejsou tak nebezpečné – stačí  když lékař změní dávkování nebo navrhne jiný časový odstup jejich užívání.
• Nekombinujte např. více léků s obsahem paracetamolu (jako např. Coldrex a Paralen), ani  při jejich užívání nepijte alkohol - může dojít k poškození jater.
• Pozorně si přečtěte příbalový leták léku, než ho začnete užívat.
• Zvláštní pozornost podobně věnujte nemocným – poraďte se s lékařem/lékárníkem
1. v těhotenství a období kojení
2. u malých dětí a kojenců
3. u dlouhodobě nemocných lidí s oslabeným organizmem

Pokud problémy neustupují při samoléčbě ani po 4 dnech, či dochází ke zhoršení stavu či komplikacím - navštivte lékaře.

• Vždy dodržujte režimová opatření – klid, pití, vitamíny apod.
• Vždy dbejte i na dobu nutné rekonvalescence po odeznění nemoci. Doporučujeme dobu rekonvalescenci minimálně stejně dlouhou, lepší dvojnásobnou, době akutního onemocnění. 
• K době rekonvalescence přistupujte stejně zodpovědně jako k vlastnímu akutnímu onemocnění. Každá nemoc vyžaduje svůj čas a trpělivost. Pokud to pochopíme, budeme v naší péči o nemocné úspěšní.

Samotný výběr vhodného léku nebývá úplným řešením zdravotního problému. Možnosti farmakologické léčby jsou často omezené, nevyřeší onemocnění, jako takové a často nepomohou tolik jako váš zdravý a aktivní způsob života - spojený s racionální léčbou.

Svůj zdravotní stav můžete sami výrazně ovlivnit vaším osobním a aktivním přístupem - změnou životního stylu: 

• aktivnější péčí o své zdraví a tělo – zdravotní stav i vzhled
• racionální stravou - 5x denně malé dávky jídla, s čerstvou zeleninou a ovocem
• vydatným pitným režimem – 2-3 litry denně
• nekouřením a omezením konzumace alkoholu a jiných drog
• snížením své hmotnosti k normálnímu BMI – upravte si svou váhu
• omezte možný vznik z rizikových situací a snažte se omezit i působení  stresu
• dodržováním předepsaných a osvědčených léčebných postupů dohodnutých s lékařem
• pravidelnými tělesnými aktivitami - cvičení, procházky – za každého počasí
• pravidelnou péčí o tělo, očkováním a kontrolami zdraví
• dodržováním zásad hygieny a prevence
• pečujte nejen o své tělo, ale i o Vaší mysl - budujte si pozitivní náladu 
• udělejte si čas na své přátele a na své koníčky

Viz PREVENCE.

Vliv poruch příjmu potravy na rodinu

Statistiky ukazují, že poruchy příjmu potravy mají podstatný vliv na stav celé rodiny. Jejími účinky trpí nejen člověk s touto poruchou, ale celá rodina. Některé způsoby, jak postihují celé rodiny:

• Rodinní příslušníci se musí starat o blízkého člověka s poruchou příjmu potravy.
• Lidé s poruchami příjmu potravy se často nemohou zúčastnit sociálních aktivit, kdy je podáváno jídlo, a tak mohou odmítnout účast na dovolených, večeřích, slavnostních obědech, večírcích a jiných rodinných a společenských akcích.
• Lidé s poruchami příjmu potravy trpí nesčetným množstvím zdravotních problémů, jak je vidět i z výše uvedeného výčtu, takže rodinní příslušníci by na ně měli dohlížet a pomáhat jim.
• U lidí s poruchami příjmu potravy se častěji rozvíjí další psychické problémy, jako jsou úzkostné poruchy a deprese, což má vliv na ostatní členy rodiny.
• Lidé, kteří jsou schopni pracovat, i když mají závažné poruchy příjmu potravy, se na podporu nebo pomoc své rodiny nemohou spolehnout.
• Rodiče trpící poruchami příjmu potravy mohou mít potíže s péčí o své děti. Kromě toho tito rodiče trpí zdravotními problémy a těžkými psychickými poruchami, což je pro jejich malé děti stresující.
• Náklady na léčbu poruch příjmu potravy jsou významné. Ústavní léčba může být nutná často po několik týdnů nebo i déle. Ambulantní péče o duševní zdraví a nutriční poradenství je nezbytné a často je nutná i další zdravotní péče. Zdravotní pojištění může zahrnovat jen některé náklady, často nekryje vše. Rodinní příslušníci často nesou tíhu plateb za léčbu.

Léčba

Statistiky týkající se poruch příjmu potravy ukazují, že léčba není vždy efektivní. Jako nejlepší se jeví komplexní dlouhodobá léčba – pomáhá zmírnit škodlivé účinky poruch příjmu potravy. Statistiky týkající se poruch příjmu potravy ukazují, že úspěšná léčba těchto nemocí musí být rozmanitá a zahrnovat:

• lékařskou péči,
• péči o duševní zdraví,
• nutriční poradenství a vzdělávání,
• psychotropní léky mohou být také užitečné.

Ve většině případů mentální anorexie a bulimie je nutné pacienty hospitalizovat na psychiatrickém oddělení. Doba hospitalizace bývá podle zdravotního stavu pacienta 2‑3 měsíce.

Kromě zlepšení zdravotního stavu je terapie zaměřena na změnu patologických vzorců ve vztahu ke stravování, na postoj k vlastnímu tělu, změnu způsobu myšlení atp. Zpočátku komunikuje lékař s rodiči a individuálně s pacientem, v konečné fázi se pracuje s celou rodinou společně.

Dietní péče

Základy dietní léčby jsou stejné jak pro pacienty hospitalizované, tak pro ambulantní léčbu. Úkolem je dosáhnout a udržet normální stav výživy u dospělých a normální tělesný růst u dětí, zavést normální jídelní chování, podporovat normální postoj k jídlu, vytvořit reakce na podněty hladu a nasycení, působit pozitivně jak na pacienta, tak jeho rodinu a snažit se mít nemocného stále pod dohledem i po propuštění z nemocnice. 

Výživa a životní styl

Z hlediska zdravé výživy je nutné, aby byly v jídelníčku zastoupeny všechny základní živiny – bílkoviny (z 15 %), tuky (z 30‑40 %), sacharidy (z 55 %), vitaminy a minerální látky. Také pravidelnost hraje ve zdravém jídelníčku důležitou roli. Děti by měly jíst 5‑6x za den v rozmezí 2,5 až 3 hodin.

Organismus energii odčerpává průběžně dle svých potřeb a nepotřebuje si vytvářet zásoby. To je jedním z bodů v prevenci vzniku obezity. V případě hladovění tělo ukládá energii do tukových zásob, které využívá v době nedostatku. To může vést paradoxně k tloustnutí. Tuto skutečnost většina dívek neví, nebo ji odmítá přijmout, a omezuje počet jídel za den v domnění, že budou díky tomu štíhlé.

Poruchy výživy patří mezi častá a závažná onemocnění, v případě obezity často související s životním stylem. Je proto důležité uvědomit si, zda při některých stravovacích návycích domýšlíme jeho důsledky (většinou velmi vzdálené).

• Kromě pravidelné denní fyzické aktivity bychom se měli stravovat 5x denně – malé dávky racionální, nejlépe čerstvé a pestré stravy s dostatkem zeleniny a ovoce,
• pitný režim,
• nekouřit,
• sledovat svoji hmotnost – snížit nadváhu,
• omezit konzumaci alkoholu a jiných drog,
• omezovat stres a podobné situace,
• najít si čas na rodinu, přátele a relax.

Lékaři v poslední době mluví o tzv. oxidačním stresu, který by mohl být příčinou mnoha civilizačních onemocnění (ischemická a kardiovaskulární onemocnění, ale také rakovina). Vše ovlivňují volné radikály, které se v našem organismu vytvářejí vinou stresu, znečištěného životního prostředí a dalších rizikových faktorů dnešní doby. Organismus se jim snaží bránit tzv. antioxidanty, kterými jsou především vitaminy A, C a E, ale také např. minerál selen.

Nedostatek vitaminů a minerálů bývá provázen řadou nespecifických znaků od nadměrného padání vlasů přes lámavost vlasů i nehtů až po praskání ústních koutků. Nedostatek zmíněných látek může však vést také k závažnějším onemocněním, jakými jsou šeroslepost nebo poruchy trávení.

Také důvod zvýšeného výskytu infekčních onemocnění můžeme hledat v nedostatku vitaminů, který souvisí se sníženou imunitou. (Vitaminy a minerály nás provázejí celým životem – jejich název byl ostatně odvozen od latinského slova vita – život.)

Jaké vitaminy známe a jaký je jejich význam?

V současné době známe 13 vitaminů. V tabulce najdete stručný přehled základních informací o jednotlivých vitaminech a minerálech, které je důležité doplňovat:

Zdroj: vitalion.cz, quickcare.org

Prevence poruch příjmu potravy

Abychom předešli poruchám ve stravování u svých potomků, je nesmírně důležitá prevence. Prvním, kdo by se měl zabývat zdravou výživu dětí, jsou jejich rodiče. Sledování stravovacího režimu dítěte by mělo být v období, kdy může hrozit reálné nebezpečí poruch příjmu potravy, na prvním místě. Rodiče by měli reagovat již na sebemenší známky špatného jídelního režimu svého dítěte (např. vynechávání některých denních jídel, vyhazování svačin, odmítání jídel, přehnané cvičení, dlouhé setrvávání na toaletě, špatná nálada, nevrlost, postupné hubnutí a neprospívání, psychické problémy či konflikty s okolím). Faktorů, které nám signalizují, že se z dítětem něco děje, je celá řada. Záleží pouze na rodičích, zda mají dostatek času na své dítě a postřehnou, že není vše v pořádku.

Pokud rodiče odhalí některý z výše jmenovaných příznaků, měli by se neprodleně obrátit na lékaře, ke kterému chodí jejich dítě na pravidelné preventivní prohlídky. Tento lékař zná nejlépe zdravotní stav dítěte a dokáže posoudit, zda je vše v pořádku. V případě potřeby může u dítěte provést náležitá vyšetření, která buď potvrdí, anebo vyloučí poruchu v jeho stravovacím režimu.

Nemalá je i úloha pedagogů, kteří tráví s dětmi většinu času ve škole. Ti znají také své svěřence jak po stránce fyzické, tak psychické. I oni by proto měli reagovat na známky neobvyklého chování dítěte a informovat rodiče. Čím dříve je dítě trpící poruchou příjmu potravy odhaleno, tím je větší pravděpodobnost úspěchu pomoci a léčby.

Zdroj:

web zeny.e15.cz/magazin/zdravi/poruchy-prijmu-potravy-.aspx,
Dana Růžičková, DiS., nutriční terapeutka, Poradenské centrum Výživa dětí, Praha,
weby vitalion.cz, quickcare.org