Běžné nemoci 

Kofein versus melatonin

To, že kofein má povzbuzující účinky známe, třeba i na vlastní kůži, ale to, že kofein pozastavuje tvorbu melatoninu už mnozí neznají.

Co je to Melatonin?

Melatonin je hormon, který hraje důležité funkce v řízení rytmů den - noc. Tvoří se v šišince mozkové, odkud je uvolňován do krevního oběhu. Je tvořen z aminokyseliny tryptofanu a jeho produkce je řízena 24 hodinovým cyklem v oblasti hypothalamu. Světelné záření (především pak o vlnové délce 484 nm – což odpovídá světlemodré barvě) jeho tvorbu snižuje, naopak tma jeho produkci podporuje. Schopnost jeho tvorby se ale s narůstajícím věkem postupně snižuje.

Melatonin má antioxidační a protizánětlivé účinky. Melatonin může pomoci snížit krevní tlak a zlepšit cholesterolové profily. Melatonin se používá také pro neschopnost usnout (nespavost).

Upravuje hyperaktivitu dětí, tlumí vysoký krevní tlak, aktivuje beta - blokátory, které snižují srdeční tep, snižují sílu kontrakce svalů, snižují vodivost nervových vzruchů.

Výzkum v oblasti karcinomů

Melatonin je též nejúčinnějším vymetačem hydroxylových radikálů, které jsou karcinogenní. Proto se melatonin stal předmětem zájmu mnoha výzkumů a byla již publikována řada studií, které podporují představu, že nedostatek melatoninu posiluje rozvoj rakoviny a až o 50 % vyšší výskyt rakoviny prsu u žen pracujících v nočních směnách. Melatonin je toxický pro karcinogení buňky.

Výzkum v oblasti spánku

Kofein působí jako stimulant mozku a zvláště mozkové kůry. Jeho činnost je taková, že zablokuje v mozku chemickou látku s názvem adenosin, která zjednodušeně způsobuje ospalost. Kofein je stavebně podobný molekule adenosinu, mozkové buňky je od sebe nedokáží rozeznat, a tak po vypití kávy kofein obsadí na povrchu buněk místa patřící nevzniklému adenosinu. Výsledek je takový, že kofein potlačí únavu. Jeho činnost je ale dočasná, po vyloučení kofeinu z těla mozek zase ovládne adenosin s únavou.

Výzkum týmu kolem neurologického vědce Dr. John O’Neilla, z Medical Research Council  MRC Výzkumná laboratoř molekulární biologie, Cambridge, Velká Británie, (mimo jiné 10ti násobná držitelka Nobelovy ceny a dalších ocenění) ve spolupráci s Centrem pro Neurovědu při Universitě Colorado v USA, publikovali přesně před týdnem výsledky svého společného vědeckého výzkumu v rámci působení kofeinu na lidskou mozkovou buňku.

Ověřili, že kofein podaný 3 hodiny před spánkem ve formě dvojitého espressa, měl vliv na posunutí obnovy biorytmu, včetně tvorby melatoninu u mladých lidí do 20 let průměrně o 60 minut a u věku nad 60 let až o 4 hodiny později.

Zároveň uvedli, že kofein primárně ovlivňuje už adenosinové receptory, které se nacházejí ve všech buňkách a na ně, se váže právě adenosin. Pakliže se vzájemně spojí vytvoří na správné buňce cyklický adenosinmonofosfát (cAMP) – významný mezibuněčný most, přes který putují hormony do buněk, včetně melatoninu. Zároveň platí, že díky adensinovým receptorům se kofein snáze dostane do všech buněk těla, které stimuluje k činnosti a tím jim nabourává biorytmus.

Výsledek je takový, že sice tmou může vznikat melatonin, však díky absenci tvorby adenosinu potažmo následného cAMP se nedostane, tam kam má. Což především platí pro uživatele tablet melatoninu.

A ještě jeden výsledek vznikl tímto výzkumem a to ten, že jak dlouho místo spánku pobýváme na jasném světle, o tak dlouho se protáhne nástup tvorby adenosinu. Což velmi ovlivňuje lidi, kteří pracují v noci.

Hormon melatonin

Účinek hormonu má velmi pomalý nástup, proto i po odeznění kofeinového efektu trvá přibližně až 45 minut než znovu spustí svou činnost. Zároveň platí, že čím větší koncentrace melatoninu je, tím hlubší máme spánek. Standardně se při běžném biologickém režimu a spánku tvoří od cca 22 hodin do 4 hodin k ránu. Jeho maximum se nachází přibližně ve dvě hodiny. U dobře fungujících biologických hodin ho za noc vznikne 20 - 25 mikrogramů denně.

Spojité nádoby melatonin a serotonin

Z rámečku výše již víme, že výchozí látkou pro melatoninovou syntézu je tryptofan. Tryptofan je také společnou látkou pro syntézu serotoninu.

Co je to serotonin?

Serotonin je hormon, který také  hraje důležité funkce v řízení cirkadiálního režimu. Tvoří se v šišince mozkové, odkud je uvolňován do krevního oběhu. Sám o sobě má přesně opačnou funkci, než melatonin. V těle, může být nejvíce známý pro jeho roli hormonu štěstí. Zvýšené hladiny serotoninu jsou spojeny s pocity štěstí a relaxace. Nízké hladiny serotoninu, na druhé straně, jsou spojeny s oslabenou imunitou a depresí.

Mnoho experimentů demonstruje, že aktivita šišinky je regulována prvořadě světlem. Světlo ukončuje syntézu melatoninu zatímco syntézu serotoninu stimuluje. Ovšem důležité pro tvorbu serotinu je melatonin. Protože meziproduktem syntézy melatoninu je látka, ze které se díky světlu tvoří hormon serotonin. Znamená to, že melatonin je příbuzný hormonu serotoninu. Šišinka synchronizuje cirkadiánní (denní) rytmy prostřednictvím sekrece hormonu melatoninu, který vzniká ze serotoninu za tmy, zatímco ve dne (za světla) se tvoří serotonin.

Důsledky nedostatku melatoninu

V první řadě nevyspalost, tělo si dostatečně neodpočine, nezregeneruje se. Krom toho, že se přidají i vizuální důsledky typu kruhů pod očima a neustálého zívání, se budeme pro fungování těla v práci snažit pít kávu, nebo Colu či energetické nápoje, začneme si postupně budovat závislost na kofeinu, tedy na látce která utlumuje tvorbu melatoninu. Pakliže není melatonin, chybí i serotonin. Začneme mít špatnou náladu, postupně se zeslabí imunita a začneme být o to víc nemocní, neřku-li ještě horší stav, v noci nemůže organismus odpočívat, stále pracuje, nebrání se volným radikálům a chybí mu imunita. Tedy prostor pro zhoubné bujení.

Serotonin ovlivňující pozitivní činnost svalstva, i toho hladkého, proto se ztrácí pohyb trávicí soustavy. Tíží nás zácpy střídané s průjmy, možné křeče s bolestmi žaludku. Srdce nám bije jak o závod i když si lehneme a snažíme se spát, tím se zvýší i naše rychlost dýchaní. Přes bolavý žaludek se můžeme dostat k omezování jídla, neboť agresivní kofein oslabenou žaludeční stěnu dráždí a nadýmá nás. Tím ztrácíme i dostatek cukrů pro fungování mysli, a začíná nám deprese, kdy je nám všechno jedno.

Není neobvyklé, že se snažíme najít další zdroj energie, který se většinou hledá v alkoholu. Nemůžeme ale tolik pít, protože to nedává náš žaludek, tak se pije koncentrovaněji. Bohužel alkohol má vliv na tvorbu serotoninu, po alkoholu se díky opilosti dobře spí. Ale ne dlouho, protože není-li serotonin, začne chybět i melatonin. Naše rozčílenost a podrážděnost přechází v letargii, zároveň po alkoholu nás chvilku nic nebolí, proto pijeme více, už jen proto, že dosavadní hladina nám už nestačí.

Trpíme depresí, která nás nechává ležet v posteli, a protože jsme unavení, ležíme čím dál víc, a vůbec nám nepřijde divné a vlastně ani již nevadí, že chybíme v práci, nebo ve škole.

Pijeme alkohol a večer se už nám nedaří usnout, nespíme, mozek jede na plné obrátky, srdce i dech také. Jsme nervózní, nic si nepřipouštíme, začneme mít halucinace a vůbec by nám už nevadilo, tu nebýt.

Můžeme chtít umřít, nebo chtít spáchat sebevraždu. Zachrání nás osoba, která se chopí situace a doslova nás odvleče na psychiatrii.

Zdroj: http://www.hledamzdravi.cz/melatonin