Běžné nemoci 

Sval se skládá ze svalových vláken, která udržují stále jisté napětí, takzvaný svalový tonus. Obecně je natržení svalu charakterizováno jako přetržení několika svalových vláken. Dochází k přepětí svalu (zvýšení svalového tonu), které je vyšší než při natažení svalu (tzv. „přetažení“ svalových vláken) a nižší, než by vedlo k úplné ruptuře celého svalu.

Jak natržený sval poznáte?

Dovolím si to charakterizovat mými slovy, když se mi stala částečná ruptura lýtkového svalu (která je díky častému přetížení lýtek velmi častá) v oblasti vnitřní hlavy m. gastrocnemius v kombinaci s m. soleus. Cituji se: „Aaaaa, k…, do…, ty v…, aaaaa!!!“  To vše několikrát dokola a v různých obměnách. To celé v poloze „umírajícího fotbalisty“, který se v leže na zádech drží za nohu s bolestivou grimasou ve tváři, ať už dostal úder kamkoliv nebo spadnul jakkoliv.

Jinými slovy – je to velmi silná, řezavá bolest v lýtku, doprovázená křupnutím v postižené oblasti. To celé vás složí k zemi, protože se na nohu nemůžete postavit a nemůžete nijak hýbat v kotníku. Toto může nastat při neočekávaném prudkém pohybu, doprovázeném tlakem na lýtkový sval, při únavě, chronickém přetížení, dehydrataci, a samozřejmě při špatném/nedostatečném rozcvičení. Já přisuzuji můj úraz prvním dvěma důvodům… Poté můžete za krátký čas zjistit otoky v místě bolesti, případně modřiny a velkou citlivost svalu v postiženém místě. První pomoc by měla nastat okamžitě – a to kompresní stažení svalu a ledování. Poté ideálně převoz do nemocnice na vyšetření a zahájení léčby.

Léčba natrženého lýtka

Následná léčba může trvat u nižšího poškození cca 2 týdny, u větších poškození (bohužel můj případ) až měsíc. A léčba? Absolutní klid, v případě znehybnění kotníku (např. sádrovou dlahou) s nohou nahoře kvůli návratu krve, protože se znehybněním pracují špatně tzv. svalové pumpy, které při aktivitě svalu pomáhají pumpovat krev nahoru z dolní končetiny. Takže vzniká i riziko trombózy. K tomu je samozřejmě zakázané jakékoliv zatížení (možnost opětovného poškození), včetně domácích prací, milé dámy… Chůze s berlemi, protože na nohu není šance ani došlápnout. Po doléčení vzniká ve svalu pružná jizva, která ale může zapříčinit následný trvalý lehký tah v lýtkové oblasti.

Takže tak vypadá ve zkrácené a zjednodušené formě zranění typu natržení lýtkového svalu. Příště se budu věnovat ohledně tohoto tématu následné rehabilitaci. A co v ní bude? Dle lékařů rozhýbání a postupné zatěžování poškozené dolní končetiny. Bohužel toto je jen část celé rehabilitace, nicméně to je „klasika“. Ale chápu, že lékaři a rehabilitace nemohou čerpat od pojišťoven více peněz než na několik rehabilitačních „sezení“. Jenže poškozená noha bohužel není vše, protože je potřeba, jako vždy, pracovat s celým tělem a na měsíc změněný pohybový stereotyp je třeba také následná rehabilitace. Takže já k tomu přidávám ještě uvolňování a relaxace druhé, přetížené, dolní končetiny, po které týdny chodíte a skáčete. K tomu následné uvedení zádových svalů do rovnoměrné práce, která je narušená týdny se belhajícím pacientem po jedné noze… Ještě že existují centra, která takovou post-rehabilitační péči nabízejí (např. to naše – Centrum Funkčního Pohybu nebo např. centrum na Moravě jedné z našich lektorek: Pilates for Health). Jenže to už se často klientům nechce platit. Nicméně nakonec jim díky trvajícím problémům nic jiného nezbývá…

Autor článku: Mgr. Zbyněk Petr

Zdroj: http://www.iqpohyb.cz/clanky/reportaz/688/