Běžné nemoci 

Lidské tělo, které je nedílnou součástí přírody, přirozeně reaguje na výkyvy teplot, tlaku, na vítr, vlhko nebo naopak na sucho. Organismus v mladém věku, kdy je plný síly, se snadno s těmito přírodními vlivy vyrovná. Ve vyšším věku přibývá chorob a imunita se snižuje. Organismus se nestačí s prudkými výkyvy počasí vyrovnat a reaguje zhoršením zdravotního stavu. Nejcitlivějšími jsou kardiaci, lidé, kteří prodělali vážnější úraz, astmatici, revmatici a další oslabení jedinci. V seniorském věku počet meteosenzitivních prudce roste. Bolesti kloubů, zad, migrény, závratě, únava, potíže s dýcháním, deprese, nespavost, nervozita, ale i srdeční potíže jsou nejčastější projevy meteosenzitivity.

Teplota

Nejohroženější skupinou jsou kardiaci a lidé, kteří mají problémy s oběhovým systémem. Například lidé s nízkým tlakem špatně horké počasí snášejí a jsou aktivnější, jakmile se ochladí. U pacientů s hypertenzí je tomu naopak. Při prudkém ochlazení se zužujou cévy a zhoršuje se prokrvení orgánů. V krajním případě může dojít až k infarktu myokardu nebo cévní mozkové příhodě. Chladno a vlhko škodí revmatikům, stejně jako lidem s psychickým onemocněním.

Tlak

Obecně se dá říci, že nejpříznivější pro nás je tlaková výše, která přináší pěkné počasí bez větru. Tlaková níže, která je provázena poklesem teplot a dešti, naopak mnoha lidem zdravotní problémy zhoršuje. Za nižšího atmosférického tlaku se krevní tlak zvýší. Proto nejčastěji na změny reagují opět kardiaci a lidé s oběhovými potížemi. Prudký pokles tlaku před bouřkou může vyvolat například změny srdečního rytmu, v horším případě vést až k infarktu. Řada lidí trpí před bouřkou silnými migrénami.

Oblačnost, vítr

Zamračené počasí, vlhko, nízké teploty, velmi ovlivňují také psychiku. Citliví lidé mohou trpět nervozitou, podrážděností, upadnout do depresí, nespavosti a trpět následnou trvalou únavou. Statisticky je prokázáno, že v měsících, kdy podobné počasí přetrvává celé týdny, stoupá i počet sebevražd. Bolesti v kloubech, zhoršení zánětlivých procesů v těle, dýchací problémy jsou další následky „psího“ počasí. Většinou jde totiž ruku v ruce se zhoršením rozptylových podmínek, a tak se na zdraví negativně podepisují i škodliviny v ovzduší.

Jste citliví na změny počasí?

Zlata Čabajová, doktorka přírodních věd, se změnami počasí a jejich vlivem na člověka zabývá už déle než třicet let. Na toto téma zpracovává výzkumy, píše odborné práce a provozuje web www.biopocasie.sk. Vyzkoušejte si následující její test meteosenzitivity:

1. Zhoršuje se můj zdravotní stav zdánlivě bez příčiny?
2. Má podobné potíže ve stejnou dobu více osob?
3. Zhoršil se můj zdravotní stav v době náhlé změny počasí?
4. Pozorovali jste při zhoršení zdravotního stavu zhoršení více příznaků onemocnění?
5. Trvaly poruchy zdravotního stavu relativně krátkou dobu?
6. Opakovaly se poruchy zdravotního stavu ve stejné situaci?
7. Všimli jste si už dříve, že jste citliví na změny počasí?

Odpovíte-li na většinu otázek kladně, je pravděpodobné, že patříte mezi meteosenzitivní osoby. Co s tím?

Nejdůležitější je prevence

1. Strava: Jezte stravu bohatou na bílkoviny (zakysané mléčné výrobky, sýry) a čerstvé potraviny s vysokým obsahem vitamínu C a hořčíku (např. banány), při potížích vynechejte tučné výrobky, červené maso. Sacharidy lépe ve formě cereálií.
2. Pohyb: Pravidelně se pohybujte na čerstvém vzduchu, cvičte.
3. Otužujte se.

Kdy k lékaři?

Pokud jste citliví natolik, že nejste schopni bránit se vlivu přírody ani úpravou životosprávy, a příznaky vašich nemocí se při každé bouřce významně zhoršují, nezbývá, než se obrátit na ošetřujícího lékaře. Bude dobré, když s sebou vezmete záznamy k pozorování, za jakých okolností ke zhoršení dochází.

Zdroj: zijemenaplno.cz