Běžné nemoci 

Ustát podzimní tažení bacilů je těžké. Nemocné vidíte všude kolem sebe, marodí i vaše děti nebo partner, a vy se děsíte, kdy a co chytíte. Nejdůležitější je vypěstovat si takovou imunitu, která vás v období viróz a chřipek uchrání.

„Nesmyslná je však taková představa, že právě teď kolem mě všichni prskají, a tak se rychle něčím ‚obalím‘, abych to nechytil. Imunitu musíte posilovat s předstihem,“ radí pražský lékař a homeopat Tomáš Karhan.

Mezi nejdůležitější posilovače imunity patří vitaminy. Když je budete pojídat průběžně, dáváte tělu potřebnou sílu bránit se nachlazení, viróze i vážnější chřipce. Jenže co vlastně jíst?

Nejpotřebnější je vitamin C, ale je lepší dopovat ho v přirozené formě. Pokud nakoupíte megadávky „céčka“ v lékárně, tělu příliš neprospějete – vezme si jen trochu, zbytek vyloučí. Lepší je jíst ovoce a zeleninu, kde se skrývá i cenná vláknina, případně pít šťávy, za den zhruba půl litru. Takové množství získáte asi tak ze tři čtvrtě kila ovoce a zeleniny.

Co provádíte tělu, když nemoc přecházíte

Pro organismus je každá nemoc zátěží a ta neléčená obzvlášť. Jakmile budete přecházet virózy provázené kašlem a rýmou, mohou se objevit komplikace v podobě zánětů nosohltanu nebo průdušek, jejichž léčba se neobejde bez antibiotik. Neléčená chřipka se může zvrhnout v zápal plic, a co hůř – chřipkové viry napadají i jiné orgány, mohou způsobit nenávratné poškození srdce, výjimečně dokonce zánět mozkových blan. Když přechodíte angínu, můžete si opět poškodit srdce nebo ledviny. Nemoci, které ignorujete, mohou v těle nastartovat chudokrevnost a snížit jeho obranyschopnost.

Před atakem nemoci vás hodně ochrání sluníčko. „Loni jsem si ověřil, jak je sluneční svit důležitý. Nikdy dřív jsme neměli tolik nemocných konstantně od prosince až do léta. Bylo to jistě minimem slunečních dní,“ říká lékař Tomáš Karhan.

Ono totiž platí, že když se člověk utápí ve špatné náladě a má pošramocenou psychiku, snáz onemocní. A sluníčko zlepšuje náladu. Když chybí v nížinách, je dobré za ním vyjet na hory. Ne nadarmo se říká, že týdenní dovolená v zimě na horách vydá za dva týdny letního volna. Vzdušná lázeň, horská kultura, vzdálení se realitě… To vše uzdravuje.

Otužujte se. Navštěvujte saunu, vyhledávejte procedury, při nichž se střídá teplo a chlad. Nebudete zchoulostivělí, získáte víc energie a vybudujete si lepší obranyschopnost.

Buďte hodně venku. Dlouhé procházky prospívají metabolismu (netloustnete) a zlepšují duševní zdraví.

Odpočívejte. Když pořád jen pracujete a odmítáte na chvíli zastavit, vaše tělo funguje ve stresovém režimu a je snadněji napadnutelné.

Jezte mořské ryby. Obsahují totiž důležité nenasycené mastné kyseliny, které posilují obranyschopnost. Sice je seženete i v kapslích, ale ty většinou nefungují. Proto lékaři doporučují jíst alespoň dvakrát týdně porci plodů moře nebo ryb.

Když přijde nemoc

Tohle všechno jsou rady, které fungují dlouhodobě. Kdo je dodržuje, má mnohem větší šanci ubránit se viróze, i když všichni kolem něho lehnou. Schválně píšu „větší šanci“, protože stoprocentní jistotu nedostanete – není to možné. Budete se možná divit, ale existuje ještě něco, co vaše tělo posiluje. Je to nemoc.

Jednou za čas je proto dobré nějakou virózu prodělat, aby si organismus vytvořil protilátky. Mně osobně se to stává jednou za rok – právě na podzim. Ochlazení v kteroukoliv jinou část roku zvládnu bez problémů, zářijový nebo říjnový bacil mě většinou dostane. Začne to škrábáním v krku, druhý den se přidá kašel a bolest na průduškách, utrpení končí rýmou, která mi z hlavy leze snad i ušima. Trvá to přesně týden.

„Na nemoc můžete reagovat dvěma způsoby. Buď se zděsíte, že zase máte horečku, musíte si vzít neschopenku, přijdete o peníze a bude vám špatně, nebo nemoc přijmete jako nástroj, který obnoví vaši imunitu. Psychika vám může pomoct i při samotném uzdravení. Nejlepší je nemoci říct: ‚Dobře, ty mrcho, když už jsi tady, můžeš mě posílit.‘ Bude to možná chvíli bolet, ale jinak zdravého jedince taková choroba pouze utuží. Jiná věc je, když má člověk jednu virózu za druhou – tam je nutné hledat příčinu,“ říká lékař Tomáš Karhan.

Jednou za čas se prostě stane, že vás nemoc skolí, přestože si myslíte, že jste pro svoji obranu udělali maximum. Jenže právě kontakt s nemocí umožní, že si utvoříte protilátky.

Nemá smysl se s chorobou přetahovat, ignorovat ji a dělat si z ní velkou hlavu. Smiřte se s tím, že vás na pár dní vyřadí z provozu, a lehněte si. Čím dřív to totiž uděláte, tím dřív se vrátíte do procesu. A jestli si myslíte, že vašemu nadřízenému prokazujete službu, když se ploužíte polomrtví po kanceláři, hodně se pletete. Většinou nikdo neocení, jak moc se trápíte. S horečkou nejspíš nebudete ani enormně výkonní.

Navíc zařídíte, že onemocní i vaši nejbližší kolegové. Nejvíc jim zavaříte, když se doplazíte do práce s opravdovou chřipkou – ta se šíří nejrychleji, proto tak často propukají epidemie této nemoci. Nejčastěji se tak stává na přelomu ledna a února.

Nakažlivé jsou ale všechny nemoci, které se přenášejí kapénkovou infekcí. Při kýchání a kašli se uvolňují drobounké kapičky, které jiný člověk vdechne. Pokud je oslabený, infekce se rozšíří – proto vás škrábe v krku a tvoří se hlen v dýchacích cestách, který vás chvílemi nutí vykašlat si plíce.

Kdy jste nejnakažlivější? Začíná to bohužel v době, kdy o nemoci ještě nevíte. Zhruba den předtím, než naplno propuknou symptomy chřipky nebo nachlazení. Nakažlivé období potom trvá zhruba do pěti až sedmi dnů po propuknutí nemoci.

„Nejlepší je naslouchat svému tělu, a kdykoliv je to možné, nemoc vyležet. I kdyby měl pacient zůstat ležet v posteli od pátku do neděle – v případě lehčí virózy se z toho dostane,“ říká lékař. Pokud berete antibiotika, nechoďte do práce dřív, než je doberete.

Teplotu nesrážet

Uznali jste, že občas je třeba nemoci dovolit promořit vaše tělo, berete to pozitivně, ležíte doma a nechodíte do práce, to je dobrý začátek. Teď zkuste dodržet ještě jednu zásadu: necpěte do sebe za každou cenu vše, co vyprodukují farmaceutické firmy.

Největší chybu uděláte, když si na noční stolek vyskládáte všechny možné pastilky na bolest v krku, jedny kapky na utlumení kašle, další na vykašlávání, pak něco na bolest hlavy a kloubů, snížení horečky… Tím vším si akorát zatěžujete žaludek, navíc spousta jednotlivých léků na tlumení projevů viróz a chřipek se nemá míchat dohromady.

Chybou je srážení horečky za každou cenu. Naměřit si 37,5 °C a hned spolknout paralen je chyba. Teplota je reakcí těla na infekci, jde o přirozený způsob obrany organismu.

„Je důležité mít ji pod kontrolou – někde kolem osmatřiceti. Když ji uměle nesrážím, protilátky v těle se utvoří dříve a doba stonání se zkrátí. V opačném případě dáváme tělu pokyn, aby se pohybovalo v zóně 37 až 37,5 stupně, což vyvolává prodloužené teploty – ještě několik dní po nemoci se člověk potýká se zvýšenou teplotou,“ upozorňuje lékař Karhan.

A co funguje, když nemoc udeří? Stejně jako v případě posilování imunity je to vitamin C ve formě čerstvého ovoce a zeleniny.

Doktor Karhan nedá dopustit na Oscillococcinum – homeopatikum, které lze brát preventivně po celou dobu chřipkové sezony a funguje i ve chvíli, kdy opravdová chřipka propukne. „Obsahuje informační stopy jater a srdce divokých kachen, které přenášely chřipkové viry z Asie. Tělo se díky nim potká s informací ‚pozor, chřipka‘ a začne se přirozeně bránit – nemoc se zkrátí a průběh urychlí,“ tvrdí lékař (jiný názor na homeopatika čtěte zde).

V domácí lékárničce by neměla chybět ani hlíva ústřičná, houba, která zlepšuje imunitu. V jejím případě můžete dát přednost tabletám před čerstvou houbou, protože v přirozené formě jí do sebe nedostanete tolik, a hlíva pomáhá jen tehdy, pokud se požívá pravidelně. Vlastně jako všechno, čím si můžeme utužovat obranyschopnost.

(Autor: Jana Syslová)

Zdroj: https://ona.idnes.cz/jak-se-branit...