REKLAMA
 

Běžné nemoci

Hledej:



Zvětšit text

Co je to tréma? Obava, úzkost, strach či fobie…

30/4

Pocit strachu je znám většině normálních zdravých lidí, běžný strach z reálného nebezpečí může být dokonce prospěšný. V poslední době však přibývá lidí, kteří se svého strachu v určitých situacích nemohou zbavit. Nejenže ho nezvládnou, ale strach se pro ně stává chorobnou zátěží – trpí fobií…

 

Strach a úzkost mají k sobě blízko

Strach je obava z něčeho konkrétního. Obvykle je podmíněná již prožitou negativní zkušeností. Tuto emoci doprovázejí například návaly, třes bušení srdce, chvění, změna tlaku. Jedná se o reakci na skutečné nebezpečí. Strach je často ovlivňován naší představivostí.

Úzkost je naopak obava z čehosi nekonkrétního, často se jí říká „strach z ničeho“. Úzkostný člověk se snaží předem připravit na všechny možné problémy, které většinou nikdy nenastanou. Úzkostní lidé se vždy snaží o stoprocentní výkon, aby nezklamali. Výsledkem pak často bývá celkové zhroucení organismu.

Přirozená úzkost

Mezi přirozené úzkosti patří obava z opuštění. Jedny z prvních pocitů strachu prožívá dítě asi v osmi měsících, v době, kdy se už dokáže od své matky fyzicky vzdálit. Toto odloučení pro něj totiž představuje jisté riziko. Děti, které trpí tzv. separační úzkostí, pak vyžadují neustálou přítomnost matky. V lepším případě stačí, když je na dohled.

Přibližně v deseti letech si dítě začíná uvědomovat, že některé věci jsou konečné, a začíná chápat, že na světě nebude věčně. Připadá si bezmocné, protože tento fakt nemůže samo ovlivnit. Příznačná je úzkost v pubertě, kdy se mladý člověk nedokáže plně zařadit a hledá odpovědi na otázky, co ho čeká, kam směřuje…

Co si počít se strachem?

Když vás přepadne záchvat strachu, v těle se zvyšuje adrenalin. Když se před mnoha stovkami let setkal náš předek s příslušníkem jiné tlupy, měl před sebou dvě možnosti – začít s ním bojovat, nebo utíkat pryč. Napnuly se mu svaly, zrychlil se srdeční tep, dýchal rychleji, jeho organismus se zkrátka připravoval na fyzický výkon. Podobné reakce zažíváme při trémě, strachu či úzkosti i my, naše tělo se také připraví na akci… V této situaci se nesnažte být v klidu a relaxovat. Možná vám pomůže pohyb a cvičení, abyste adrenalin „spálili“. Pokud zrovna nemáte možnost pohybu, zkuste namáhat svaly. I hra se svaly adrenalin perfektně spaluje.

Tréma na veřejnosti

Tréma je nepříjemný pocit před vystoupením na veřejnosti. Po zahájení činnosti by se měla „rozplynout“. Pokud se naopak stupňuje a člověk pod jejím vlivem není schopen jednat, hovoříme o patologickém strachu.

Patříte-li celý život mezi trémisty, těžko se svého strachu zbavíte ze dne na den. Pokud nejste například schopni vystoupit před fórem odborníků, ačkoli máte srovnatelné vědomosti, „trénujte“ se svými přáteli či s lidmi, s nimiž se cítíte bezpečně. Když to zvládnete, pokračujte dále…

Ucítíte-li, že vás pohlcuje strach, snažte se věnovat něčemu, co může upoutat vaši pozornost. Počítejte pozpátku od 1000, soustřeďte se na čtení, mluvte nahlas, nebo se zhluboka nadechujte a současně počítejte nádechy i výdechy.

Fobie člověku znemožní běžný život

Fobie je úzkostí provázený chorobný strach z určitého jevu, osoby, zvířete nebo situace. Člověku, který jí trpí, velmi znepříjemňuje život, nutí jej vykonávat určité aktivity, které by jinak nedělal, nebo mu naopak některé běžné věci dělat nedovolí. Už řecký lékař Hippokrates se ve čtvrtém století před Kristem zmiňuje o chorobném strachu, ale klasický popis fobie v dnešním chápání učinil až na konci 19. století německý lékař Westphal.

Výraz fobie pochází z řeckého slova fobos, což se rovná hrůza, děs. Existuje řada věcí, ze kterých lidé trpí fobií, takže různé fobie mají v názvu před slovem fobie ještě jedno slovo pocházející z řečtiny a označující onen konkrétní předmět fobii vyvolávající.

Všechny fobie postiženého jedince oslabují a omezují, protože ho obtěžuje nejen strach samotný, ale i snaha vyhnout se situaci, která ho vyvolává. To ho někdy nutí i měnit životní styl. Postižený si svůj nesmyslný strach plně uvědomuje, ale není schopen ho vlastní vůlí potlačit.

Příznaky fobie jsou stejné jako příznaky absolutní paniky: tělo se dostane do stavu „bojuj nebo uteč“, při kterém se zrychlí oběh krve a stoupne hladina adrenalinu, protože tělo se připravuje na boj s nepřítelem nebo na útěk. Tento proces se vyznačuje zrychleným tepem a bušením srdce, napětím svalů, pocením a pocitem nevolnosti, případně chvěním s po celém těle. Fyzická reakce může být tak prudká, že postižený člověk může mít pocit, že omdlí, nebo dokonce zemře na infarkt nebo ho stihne mozková příhoda.

Příčiny fobií

Existuje několik teorií, které vysvětlují vznik fobií. Podle některých fobie mohou vzniknout jako následek nepříjemného zážitku z dřívějška s předmětem, kterého se teď nemocný bojí.

Někteří odborníci jsou přesvědčeni, že fobie mohou být i dědičné, protože jsou důkazy, že člověk daleko pravděpodobněji trpí fobií, jestliže se tato porucha vyskytuje i v rodině. Jenže v takovém případě může jít i o naučené chování – tj. strach odpozorovaný od někoho, kdo je nám blízký.

Školní fobie se projevuje odmítáním učení a školy vůbec. Objevuje se u dětí se sociálně úzkostnou poruchou (iracionální strach z určitých konkrétních předmětů a situací). Někdy souvisí s již zmíněnou separační úzkostí, k níž obvykle dochází po nějaké traumatizující události v životě dítěte (stěhování, rozvod rodičů, úmrtí v rodině atd.) Často se školní fobie může vyvinout u dětí, na které jsou kladeny příliš vysoké nároky.

Psychologové dělí fobie na dva typy

Jednoduché fobie jsou vyvolávány specifickými předměty nebo situacemi, což může být třeba strach z ptáků (ornitofobie), nebo strach z výšek (akrofobie). Tyto specifické (izolované) fobie patří mezi nejčastější duševní poruchy (10 až 20 %), přičemž jsou jimi dvakrát častěji postiženy ženy než muži. Některé začínají často v raném dětství (např. fobie ze zvířat kolem 4 let), naopak situační fobie teprve okolo třicítky.

Složité či společenské fobie se vyskytují vzácněji, ale jsou mnohem vážnější a mohou výrazně ovlivnit a omezit život postiženého. Například agorafobie (strach z otevřeného prostoru) se projevuje tak, že se dotyčný bojí vyjít z domu. Výtahy, tunely, restaurace a přeplněné dopravní prostředky jsou pro lidi trpící klaustrofobií (strach z uzavřeného prostoru) noční můrou.

Sociálními fobiemi trpí lidé, kteří mají strach z kontaktu s jinými lidmi. Může jít o izolovanou fobii (např. strach z veřejného vystoupení) nebo o složitou fobii, kdy se obavy týkají většiny sociálních kontaktů.

Sociální fobie se rozvíjejí u téměř poloviny pacientů již před započetím desátého roku věku, u zbytku pacientů před 20. rokem. Muži a ženy jsou postiženi stejně. Časný rozvoj obtíží způsobuje závažné vývojové problémy: schopnost vzdělávat se, navazovat partnerské vztahy.

Léčba fobií je nutná

V dnešní době trpí strachy, obavami a depresemi hodně lidí, ale jen málokdo jim přisuzuje takovou váhu, aby se poradil s odborníkem.

Fobie jsou považovány za celkem běžné poruchy – trpí jimi asi jeden člověk z osmnácti. Přesné číslo samozřejmě neznáme, protože mnoha lidem je nepříjemné jít za lékařem kvůli tomu, že je něco děsí.

Freudova teorie

Psychoterapie vychází z Freudovy myšlenky, že existuje spojení mezi potlačovanými emocemi a fobií. Freud tvrdil, že stejně jako u mnoha forem duševních nemocí i fobie jsou způsobeny procesem potlačování, kdy existuje vnitřní boj mezi tím, co člověk opravdu chce, a tím, co je mu neustále vštěpováno, že by neměl dělat. V takové situaci si postižený člověk promítne strach z toho, že bude jednat společensky nepřijatelným nebo nepříjemným způsobem. Nejprve je třeba objevit potlačované emoce, které vedly k fobii a potom přimět pacienta, aby se k nim postavil čelem. Pak se může psychoterapeut pokusit pacientovi pomoci vyrovnat se se situací a odstranit zdroj věčného strachu.

Další metody léčby

Psychologové z jedné americké univerzity navrhují léčit fobie virtuální realitou. Pro svou novou metodu používají hry (podobné počítačovým) s dobrými zvukovými efekty, kdy aktéři mají pocit, že vše, co se děje, je reálné. Pomocí takové hry je možné vytvořit hromy a blesky pro ty, co se bojí bouřek, posadit do letadla ty, co se bojí létat.

Kontroverzní technika zvaná zaplavování nevyužívá v boji proti fobii postupné kroky, ale konfrontuje pacienta s předmětem budícím strach, nebo ho staví do situace budící jeho strach na dlouhou dobu, přičemž mu neposkytne žádnou možnost úniku. Tento způsob vystavení je prý daleko účinnější než alternativa postupného přivykání.

Někteří odborníci rovněž předpokládají, že může pomoci změna stravovacích návyků. Za důkaz bychom mohli považovat to, že mnozí lidé trpící fobií pijí značně velké množství kávy, nebo jedí sladké bonbony a koláče – to vše jsou výrobky, jež mohou navodit pocity stresu a úzkosti.

 

Zdroj: Strach, úzkost, nebo fobie? – článek na stránkách ČPZP, autor: - kš -

 


Další články

Osamělost zabíjí, potvrdili vědci

22/6

Zemřít na zlomené srdce? Mohlo by se zdát, že jde o mýtus z romantické literatury. Jenže vědci tvrdí, že osamělost skutečně až zdvojnásobuje riziko…

více

Brambory jsou zázrak: Štáva z nich vymačkaná uzdraví…

20/6

Bramborová šťáva dokáže zázraky. Plodina chudých, která se vždy dočkala uznání až v období hladu, v sobě skrývá nepoznané dovednosti. Šťáva z brambor…

více

Nechte si změřit plicní věk

18/6

Plíce jsou jedním z nejdůležitějších orgánů v našem těle. S každým nádechem okysličují krev, s každým výdechem odvádějí z těla oxid uhličitý. Pokud…

více

Nejlevnější způsob, jak shodit kilogramy navíc

15/6

Běh je určitě nejlepším způsobem, jak ubrat pár kil. Mám pro vás pár jednoduchých tipů, které Vám pomohou snadněji začít.

více

Tanec jako terapie

13/6

Tanec je nejpřirozenějším pohybem člověka. Klasické taneční styly však bývají dost sešněrované a navíc místo přirozeného projevu je zapotřebí se…

více

Odběr novinek

Chcete-li odebírat naše novinky, vyplňte níže Váš e–mail.


Další články



Odkazy 

Zdroje 

Kontakt 

Občanské sdružení péče o vlastní zdraví a aktivní život

© Copyright 2013 pzaz.cz


Nahoru