Běžné nemoci 

Přípravy na Velikonoce

správně začínají po čtyřicetidenním postním období, které letos končí takzvanou Škaredou středou 23. března. Po ní přichází Zelený čtvrtek, Velký pátek, Bílá sobota a Boží hod velikonoční, a pak tolik očekávané Velikonoční pondělí. Pro všechny tyto dny měli lidé v minulosti přesně určená jídla.

Velikonočního období a tradiční jídla

Škaredá středa má vliv i na jídlo, které by mělo vypadat jako nepovedené a být dokonce i nevzhledné. Většinou se v tento den pekly různé placky nebo bramboráky, které se při smažení a opékání při otáčení úmyslně potrhaly a tak vznikaly známé trhance.
Zelený čtvrtek je podle tradice ve znamení jarní zeleně a luštěnin. Připravovala se jídla z mladých kopřiv nebo petržele, pekly se škvarkové placky a různé preclíky. Mezi oblíbená jídla patřil třeba kočičí tanec, Šumajstr nebo Pučálka.
Velký pátek byl obvykle postní, v některých krajích se půst dodržoval velmi přísně a mohl se narušit pouze jídlem z ryb. Když si někde rybí maso nemohli dovolit, pekli místo ní bramborové těsto ve formě, která měla podobu ryby. Na Velký pátek se také připravovalo jen jedno jediné jídlo, nejčastěji hustá polévka z kysaného zelí a brambor. Připravoval se také špenát, hrách, jáhly, čočka nebo sladké knedlíky se sušeným ovocem, tedy jídla z potravin, které byly v každé domácnosti.
Bílá sobota už byla z pohledu hodování mnohem veselejší. Pekly se mazance, bochánky a věnce, které ale v minulosti nesladili cukrem. Většinou se používala sladká smetana, v některých krajích se mazanec plnil tvarohem nebo se namáčel do vína. Další tradičním velikonočním jídlem byly pečené Jidáše a jako hlavní chod se v sobotu podávala nádivka, které se říkalo také třeba sekanina, sekanice nebo snítek.
Boží hod velikonoční - neděle je dnem, kdy se ještě upečou klasické buchty z kynutého těsta a také tradiční beránek, připravovalo se ale i maso. Hostina podle tradice začínala masovým vývarem a pak se podávalo různě upravené, většinou ovšem pečené, jehněčí, telecí nebo kůzlečí maso. Na slavnostně prostřeném stole ale nikdy nesměl chybět beránek, pokud nebyl opravdový z masa, musel být alespoň upečený ze sladkého těsta.
Velikonoční pondělí je tradičně ve znamení vajíček. Vajíčka jako symbol nového života jsou součástí mnoha velikonočních jídel. Připravují se smažená i různě plněná, dělají se z nich pomazánky, přidávají se do omáček a samozřejmě nesmí chybět ve velikonoční nádivce.

Nádivka, mazanec, beránek, Jidáše, Pučálka a další velikonoční lahůdky

Tradiční velikonoční jídla představují pro většinu z nás vajíčka, pečený beránek, mazanec nebo nádivka. Jídel, která k svátkům jara patří, je ale mnohem víc. Je až obdivuhodné, co všechno v minulosti naši předci v kuchyni ze svých i velmi skromných zásob dokázali připravit a dokonce to bylo většinou i velmi zdravé! Inspirujte se v minulosti a připravte si letos trochu jiné velikonoční menu.
Pučálka – vyklíčený hrách, který se prudce opeče na rozpáleném másle a pak opepří a osolí. Může se také připravit tzv. na sladko s rozinkami, případně s medem a skořicí.
Pražmo – naklíčená obilná zrna, která se stejně jako hrách u Pučálky prudce osmaží na másle a pak ochutí.
Kočičí tanec – zapečená směs uvařené čočky a krup, která se ochutí česnekem, osmahnutou jemně nasekanou cibulí a majoránkou.
Šumajstr – zapečené vařené fazole a kroupy, ochucené česnekem, majoránkou a osmaženou cibulí.
Klobásníky – v minulosti klobása, zabalená a upečená v těstíčku, později se místo klobásy začalo používat i ochucené mleté maso. Vhodným těstem je například listové.
Velikonoční mazanec – bochánek, případně věnec z těsta kynutého těsta a velikonoční beránek z třeného nebo piškotového těsta o Velikonocích také nesmí chybět. Upéct si ale můžete třeba Jidáše nebo ptáčky.
Jidáše se připravují z kynutého těsta, správně by měly mít tvar splétaného provazu, pečou se ale i jako malé houstičky a většinou jsou posypané nasekanými mandlemi. Jedí se polité medem. Originální recept na Jidáše najdete na konci tohoto článku.
Ptáčci jsou také z kynutého těsta. Nejprve se vyválí tenké válečky, udělá se z nich uzel, delší část se zploští a ozdobí rozinkou. Těsto by mělo mít podobu ptáčka, část s rozinkou představuje jeho hlavičku.
Velikonoční nádivka je dalším tradičním jídlem a říká se jí také třeba hlavička, sekanice, sekanina nebo velikonoční snítek. V nádivce by neměla chybět vajíčka, ale také něco zeleného. Nejčastěji se v současnosti používá nať petrželky, ale vynikající jsou i mladé kopřivy, vyzkoušet můžete třeba i bazalku a jiné bylinky. Zelené natě můžete využít i k ochucení pomazánek, polévek nebo zapékaných jídel. Pokud chcete, aby nádivka obsahovala co nejméně tuku, použijte libové maso, velmi chutná je nádivka s uzeným kuřecím. Do nádivky můžete v podstatě zamíchat cokoliv, záleží jen na vaší chuti, fantazii a možnostech.

Zdroj: http://www.milujivelikonoce.cz/cs/temata/show/clanky/168-velikonocni-hodovani/