REKLAMA
 

Běžné nemoci

Hledej:



Zvětšit text

Druhý mozek a jeho vliv na naši osobnost

4/5

Pro mnohé z nás může být překvapivé, že nervový systém v našem trávicím systému neslouží jen ke zpracování potravy. Přehlížená síť neuronů, která vyvolává známý pocit motýlů v žaludku, je natolik rozsáhlá, že ji někteří vědci nazývají druhým mozkem.

 

Hlubší porozumění této nervové tkáně, plné důležitých neurotransmiterů, odhaluje, že má na starosti mnohem víc než jen řídit trávení nebo čas od času způsobit stres. Malý mozek v našich vnitřnostech, ve spojení s tím velkým v naší hlavě, má nezanedbatelný vliv také na náš duševní stav. A především hraje klíčovou roli v určitých onemocněních celého těla.

Vlastními reflexy a smysly vybavený druhý mozek dokáže řídit chování střev nezávisle na hlavním mozku

Přestože jeho vliv má pro nás dalekosáhlé důsledky, druhý mozek není sídlem jakéhokoli vědomého myšlení či rozhodování. "Druhý mozek nepomáhá se zpracováním zásadních myšlenkových procesů, jako jsou otázky náboženské a filozofické nebo poezie. Tyto pochody má výlučně na starosti náš hlavní mozek," říká odborník neurogastroenterologie Michael Gershon, který je šéfem oddělení anatomie a buněčné biologie v newyorské presbyteriánské nemocnici

Střevní nervový systém se skládá z plášťů neuronů, zakotvených ve stěnách našeho zažívacího traktu, jehož délka se od jícnu ke konečníku pohybuje k devíti metrům. „Druhý mozek obsahuje asi 100 milionů neuronů. Tedy více než mícha nebo periferní nervový systém,“ upozorňuje Gershon, který je autorem knihy "Druhý mozek" z roku 1998.

Takové množství neuronů v trávicím nervovém systému nám umožňuje "cítit" vnitřní svět našich střev a tedy i jejich obsah. Většina z těchto nervových vzruchů tak pochází z každodenního komplikovaného procesu trávení. Rozložení potravin, absorpce živin a vylučování odpadu vyžaduje chemické zpracování, mechanické míchání a rytmické svalové kontrakce, které se pohybují po celé linii trávicího systému.

Vlastními reflexy a smysly takto vybavený druhý mozek dokáže řídit chování střev nezávisle na hlavním mozku. Pravděpodobně jsme si evolucí vyvinuli tuto komplikovanou strukturu nervů, aby mohla řídit trávení a vylučování na jednom místě, aby zkrátka tento proces nemusel řídit náš hlavní mozek skrze prostředníka, tedy míchu. "Mozek v hlavě si zkrátka nechce špinit ruce s něčím tak nevábným, jako je trávení," usmívá se Gershon.

Nicméně společně s dalšími vědci vysvětluje, že komplexnost druhého mozku se pravděpodobně nemůže dávat do souvislosti pouze s tímto procesem. "Systém je příliš komplikovaný, aby se vyvinul jen proto, že se hlavní mozek nechce zabývat trávením," tvrdí Emeran Mayer, profesor fyziologie, psychiatrie a biobehaviorálních věd na Kalifornské univerzity v Los Angeles.

Druhý mozek posílá zprávy hlavnímu

Vědci byli například šokováni, když zjistili, že asi 90 procent vláken v primárním viscerálním nervu přenáší informace ze střev do mozku a nikoliv naopak. "Některé z těchto informací rozhodně nejsou příjemné," podotýká Gershon.

Druhý mozek informuje naši mysl mnohými další způsoby, záhadnějšími než si dokážeme připustit. "Velkou část našich emocí pravděpodobně ovlivňují nervy v našich střevech," vysvětluje Mayer. Klasičtí žaludeční motýli tak signalizují stresovou reakci. A to je pouze jeden příklad z mnoha,“ upozorňuje Gershon.

Ačkoli nepříjemný pocit v trávicím traktu může vyvolat náhlou změnu nálady, každodenní emoční pohoda se bude spíše odvíjet od zpráv, které druhý mozek pravidelně předává hlavnímu. „Například elektrická stimulace vagusu, desátého párového hlavového nervu, zvaného bloudivý, může napodobit tyto signály,“ říká Gershon.

Vzhledem k podobnosti obou mozků může léčba depresí neúmyslně ovlivnit střeva. Cévní nervový systém totiž používá více než 30 neurotransmiterů, stejně jako mozek, přičemž 95 procent tělesného serotoninu se nachází ve střevech.

Vzhledem k tomu, že antidepresivní léky nazývané selektivní inhibitory zpětného vychytávání serotoninu (SSRI) zvyšují jeho hladinu, není divu, že léky, které mají způsobit chemické změny v mysli, často vyvolávají problémy trávicího traktu jako vedlejší účinek. Syndrom dráždivého tračníku také vzniká zčásti z příliš velkého množství serotoninu v našich vnitřnostech. Může se tak považovat za duševní onemocnění druhého mozku.

Druhý mozek a jeho vliv na další onemocnění

Podle vědců serotonin, který vytváří v trávicím nervovém systému, může také hrát roli v mnoha překvapivějších onemocněních. Studie z roku 2017 zjistila, že lék, který zabraňoval uvolňování serotoninu ze střev, vyvolal osteoporózu u samiček hlodavců po menopauze. "Bylo zcela neočekávané, že střeva regulovala kostní hmotu takovým způsobem, že alespoň u hlodavců způsobila osteoporózu," prohlásil Gerard Karsenty, hlavní autor studie a předseda katedry genetiky a vývoje na Kolumbijské univerzitě.

Serotonin, vylučovaný druhým mozkem, může dokonce hrát svou roli v autismu. Gershon zjistil, že tytéž geny, které se podílejí na tvorbě synapse mezi neurony v mozku, se podílejí na tvorbě synapsí ve střevech. "Pokud jsou tyto geny postiženy autismem, mohlo by to vysvětlit, proč tolik dětí s touto diagnózou má trávicí potíže, kromě zvýšené hladiny serotoninu v krvi,“ míní Gershon.

Nový obor neurogastroenterologie tak nabízí netradiční pohled na fungování druhého mozku a jeho vliv na tělo a mysl. "Nikdy jsme se systematicky nezajímali o trávicí nervový systém v souvislosti s chorobami, které se týkají centrálního nervový systému. Jednoho dne tak možná vědci objeví spojení mezi onemocněními nervového systému střev a například roztroušenou sklerózou.

Špičkový výzkum v současné době proto bádá, jak druhý mozek zprostředkovává imunitní odpověď těla. Koneckonců minimálně 70 procent našeho imunitního systému je spojeno se střevy, které mají za úkol vyhnat a zabít cizí vetřelce, jakými jsou nežádoucí bakterie, viry či plísně. (Velmi dobře v tomto směru pomáhá na zvýšení imunity Sangre de Drago.)

Profesor Mayer v současné době pracuje na studii, která zkoumá, jak bilióny bakterií ve střevě komunikují s buňkami trávicího nervového systému. Jeho práce v tomto oboru jej dovedla k názoru, že v příštích letech bude psychiatrie potřebovat rozšířit léčbu druhého mozku, aby doplnila pozornost, věnovanou mozku hlavnímu.

Do budoucna bude žádoucí, abychom se všichni více věnovali našim pocitům ve střevech. Třeba se brzy dočkáme vědeckého potvrzení, že skutečně jsme to, co jíme.

 

Autor: Adam Hadhazy

Zdroj: http://www.energiezivota.com/vedecke-objevy/1247-druhy-mozek-a-jeho-vliv-na-nasi-osobnost


Další články

Štítná žláza a medikamentózní léčba. Je vždy nutná?

25/5

Co se ve skutečnosti děje v našem těle, pokud začneme užívat hormony štítné žlázy? Pokusíme se vám na tuto otázku odpovědět.

více

Vlasy a chlupy slouží na těle jako antény?

23/5

Armádní studie odhalila, že dlouhé vlasy a u mužů také vousy mají zásadní význam pro náš nervový systém, což by mnohé z nás zřejmě vůbec nenapadlo.…

více

Nové designové stínění do interiéru i na terasu

21/5

Že řešit zastínění oken a terasy na jaře je předčasné? Ostré sluneční paprsky a tropické teploty jsou tady raz dva! Připravte se a užijte si pohodové…

více

Přírodní látky pro pevné kosti

16/5

Kosti, společně se zuby, patří k nejpevnějším tkáním našeho těla. Přesto musíme jejich stavu věnovat pozornost, zejména s přibývajícím věkem. Jaké…

více

Jak vystrnadit tříleťáka z manželské postele? Tohle by…

14/5

Spát s miminkem v jedné posteli je pohodlné, hřejivé a podle některých odborníků přínosné pro pozdější vývoj dítěte. Jenže co dělat, když se z…

více

Odběr novinek

Chcete-li odebírat naše novinky, vyplňte níže Váš e–mail.


Další články



Odkazy 

Zdroje 

Kontakt 

Občanské sdružení péče o vlastní zdraví a aktivní život

© Copyright 2013 pzaz.cz


Nahoru