Běžné nemoci 

Jde o zánět, podráždění, onemocnění žaludku zánětem nebo drážděním výstelky (sliznice) žaludku nebo porušení žaludeční sliznice.

Může se objevit náhle (akutní gastritida), příznaky se vyvinou rychle a trvají krátce (1–2 dny), ale nemusí být bezpodmínečně těžké a závažné. Chronická gastritida se rozvíjí pomalu a může mít málo příznaků (symptomů), nebo vůbec žádné (asymptomatická gastritida).

Podráždění žaludku může být způsobeno:

• pitím velkého množství alkoholu,
• chronickým zvracením,
• stresem,
• užíváním určitých léků (aspirin a další protizánětlivé léky),
• v důsledku infekce Helicobacterem pylori,
• perniciózní anémií (chudokrevnost z nedostatku vitamínu B12),
• žlučovým refluxem (obrácený tok žluči směřující do žaludku),
• infekcí způsobenou dalšími bakteriemi a viry.

Zánět žaludku zhoršuje konzumace ostrých a kořeněných jídel.

Za normálních okolností prstencovitý svěrač na přechodu mezi žaludkem a tenkým střevem zabraňuje průniku žluče do žaludku, ale když svěrač nefunguje, nebo byl chirurgicky odstraněn, dostane se žluč do žaludku a může způsobit podráždění a zánět žaludeční výstelky vedoucí k chronické gastritidě.

Chemická gastritida je vyvolaná chemickými látkami, např. refluxem žluče nebo léky.

Autoimunitní gastritida – chronický zánět žaludku – vzniká na podkladě autoimunity: lidské tělo tvoří protilátky proti vlastnímu žaludku. Postihuje tělo žaludku a způsobuje zmenšení, ztenčení normálně vyvinuté sliznice s vymizením parietálních buněk. Tyto buňky tvoří HCl (kyselinu chlorovodíkovou) – základ kyselé žaludeční sekrece, a produkují vnitřní činitel. Je to látka potřebná pro vstřebání vitaminu B12 v tenkém střevě. Nedostatkem vitamínu B12 (jedné z látek potřebných k správné tvorbě červených krvinek) vzniká chudokrevnost. Gastritidy vznikají také jako součást jiných onemocnění, např. AIDS/HIV, Crohnova choroba, parazitární infekce, onemocnění jater a ledvin.

Mezi rizikové faktory patří:

• infekce H. pylori,
• autoimunitní onemocnění,
• alkohol,
• kouření,
• stres,
• těžko stravitelná kořeněná jídla,
• některé léky,
• věk.

Věk: Starší lidé jsou více ohroženi zánětem žaludku. Žaludeční výstelka má se stoupajícím věkem tendenci se ztenčovat a také se zvyšuje pravděpodobnost nákazy Helicobacterem pylori, nebo rozvinutí autoimunitních procesů.

Individuální odolnost jedince je ovlivňována onemocněním trávicího ústrojí, vlivy psychickými (emoce, nálada, výchova) i celkovým stavem organismu (období zotavování se z nemoci – rekonvalescence, únava, jiná onemocnění).

Komplikace gastritidy:

• Neléčena gastritida, hlavně ta, která je způsobena infekcí Helicobacter pylori, může vést ke vzniku žaludečních a dvanáctníkových vředů.
• Dalším nebezpečím je riziko krvácení do žaludku, zvýšené riziko vzniku rakoviny žaludku (většinou u gastritid, které trvají dlouho a vedou ke ztenčování výstelky žaludku, s postupným vymizením typických žaludečních buněk a jejich náhradou buňkami typickými pro střevní výstelku).

Příznaky zánětu žaludku:

• nevolnost,
• pálení žáhy,
• pocit kyselosti,
• nadýmání,
• bolest nadbřišku – břicha,
• křeče v břiše,
• snížená chuť k jídlu,
• pocit na zvracení,
• zvracení,
• průjem,
• poruchy trávení,
• pálivá a hlodavá bolest v žaludku mezi jídly a v noci,
• škytavka,
• hubnutí,
• zvracení krve a zvratky podobné kávové sedlině,
• černá dehtovitá stolice.

Příznaky gastritidy:

• tlak až bolest v nadbřišku (epigastrium),
• nechutenství až odpor k jídlu,
• říhání,
• pocit nevolnosti,
• nutkání ke zvracení (nauzea),
• zvracení,
• nadmutí,
• plynatost (flatulence),
• břišní kolika,
• průjem,
• tmavá stolice,
• úbytek hmotnosti - když obtíže trvají týden nebo i déle, měli byste navštívit svého lékaře.

U akutní gastritidy trvají obtíže většinou krátce, několik hodin až dnů, s rychlým návratem k původnímu stavu nebo pozvolným dozníváním příznaků. Způsobuje spíše nauzeu, pálivou bolest a pocit nepohodlí v nadbřišku. Někdy mohou být přítomny i bolesti hlavy. Horečka (tělesná teplota nad 38 °C) nebývá. Maximálně se mohou vyskytnout krátce trvající zvýšené teploty mezi 37 °C a 38 °C.

Chronická gastritida se rozvíjí postupně a způsobuje spíše tupou bolest, pocit sytosti nebo ztrátu chuti k jídlu. Někdy se může vyskytnout krvácení do žaludku, ale nebývá to závažné krvácení. Může se projevit zvracením krve, nebo odchodem černé dehtové stolice. V takovém případě je potřeba vyhledat ihned lékařskou pomoc.

Tyto stránky nenahrazují návštěvu lékaře – slouží k akutní pomoci a samoléčbě běžných a některých dlouhodobých zdravotních problémů - podle definovaných obecných pravidel samoléčby a sebepéče (vydaných zdravotníky EU a AESGP - pravidel uvedených v tomto projektu).  Doporučujeme čtenáři těchto stránek, aby v případě komplikací konzultoval svůj léčebný postup  a zdravotní stav s lékařem či lékárníkem.

Vždy si léky vybírejte s ohledem na věk, hmotnost nemocného a jeho celkový zdravotní stav:

• Vycházejte z jeho (všech) nemocí a léků, které na ně již užívá – možné vzájemné  interakce.
• Vždy dodržujte jejich dávkování doporučené zdravotníky nebo výrobci léků – nepřekračovat je.  Tablety užívat s jídlem nebo po něm podle jejich doporučení. Léčbu předčasně nepřerušovat.
• Pozorně si přečtěte příbalový leták  nového léku, než ho začnete užívat.
• Zkontrolujte si vždy vše co pravidelně (často) užíváte  - léky, doplňky stravy, potraviny, byliny, čaje apod. Např. většina např. citrusových plodů, nebo třeba třezalkový čaj, nebo, pepř, či kurkuma mění účinnost některých léčiv.

1. 1. Berete-li jen 3 léky, dají se interakce najít z jejich příbalových letáků.
   2. Ale užíváte-li  více než 5 léků,  měli byste si vždy kontrolovat jestli na sebe nereagují negativně - již velmi pravděpodobné. 
   3. Prostudujte si jejich příbalové informace a vypište je do „on-linové „ poradny  www.znamsveleky.cz. - bezplatné anonymní linky. Po zadání názvů svých léků dostanete do 2 dnů zpět e-mailem odpověď. Nemáte-li internet, vypište si celé názvy vašich léků, než půjdete k lékaři či do lékárny a odborníci za vás jejich interakce  zjistí.
   4. Nemocní  by zde měli dostat  nejen informace o nevhodných kombinacích léků, ale i doporučení jaké bylinky, nápoje či jídlo spolu s předepsanými léky by neměli užívat.
   5. Některé kombinace nejsou  nebezpečné – stačí když lékař změní jejich dávkování nebo navrhne jiný časový odstup jejich užívání.
   6. Nepřestávejte sami od sebe brát předepsané léky nebo neměňte jejich dávkování, ale zajděte (s e-mailovou odpovědí) za lékařem, který vám je předepsal na konzultaci.

• Nikdy nepodávejte při horečce dítěti do 12 let přípravky s kyselinou acetylsalicylovou – ASA (jako je  Acylpyrin, Aspirin apod.) - zvýšené riziko vzniku Reyova syndromu.
• Nekombinujte např. více léků s obsahem paracetamolu (jako např. Coldrex a Paralen), ani  při jejich užívání nepijte alkohol - může dojít k poškození jater.

Zvláštní pozornost podobně věnujte nemocným – poraďte se s lékařem/lékárníkem

• v těhotenství a období kojení
• u malých dětí a kojenců
• u dlouhodobě nemocných lidí s oslabeným organizmem

Pokud problémy neustupují při samoléčbě, či dochází ke zhoršení stavu či komplikacím - navštivte lékaře.

Srdečně cévní onemocnění, vysoký krevní tlak, cukrovka a rakovina patří, u nás mezi nejčastější příčiny úmrtí obyvatelstva. 

Proto nadváha a obezita, přecházení „banálních“ nemocí a „nezájem“ o své zdraví představují závažný zdravotní problém, který byste měli – ve spolupráci s lékaři včas aktivně řešit.

Samotný výběr vhodného léku nebývá úplným řešením zdravotního problému. Možnosti farmakologické léčby jsou často omezené, nevyřeší onemocnění, jako takové a často nepomohou tolik jako váš zdravý a aktivní způsob života - spojený s racionální léčbou.

Svůj zdravotní stav můžete sami výrazně ovlivnit vaším osobním a aktivním přístupem - změnou svého životního stylu: 

• aktivnější péčí o své zdraví a tělo – zdravotní stav i vzhled
• racionální stravou - 5x denně malé dávky jídla, omezením moučných a sladkých výrobků, s dostatkem  čerstvé zeleniny a ovoce
• vydatným pitným režimem – 2-3 litry denně
• nekouřením a omezením konzumace alkoholu a jiných drog
• snížením své hmotnosti k normálnímu BMI – upravte si svou váhu
• omezte možný vznik z rizikových situací a snažte se omezit i působení  stresu
• dodržováním předepsaných a osvědčených léčebných postupů dohodnutých s lékařem
• pravidelnými tělesnými aktivitami - cvičení, procházky – za každého počasí
• pravidelnou péčí o tělo, očkováním a kontrolami zdraví
• dodržováním zásad hygieny a prevence
• pečujte nejen o své tělo, ale i o Vaší mysl - budujte si pozitivní náladu 
• udělejte si čas na své přátele a na své koníčky

 Vždy dodržujte režimová opatření – klid, dostatečné pití, vyšší dávky čerstvé zeleniny a ovoce - vitamíny apod.

• Vždy dbejte i na dobu nutné rekonvalescence po odeznění nemoci. Doporučujeme dobu rekonvalescenci minimálně stejně dlouhou, lepší dvojnásobnou, době akutního onemocnění. 
• K době rekonvalescence přistupujte stejně zodpovědně jako k vlastnímu akutnímu onemocnění. Každá nemoc vyžaduje svůj čas a trpělivost. Pokud to pochopíme, budeme v naší péči o nemocné úspěšní.

Pomáhá i eliminace alergenů:

• omezení styku s alergenem
• v období největších potíží omezte větrání bytu během dne, větrejte nejlépe ráno
• klimatická léčba v období potíží – na horách, u moře
• proti domácímu prachu a roztočům - odstranit vyšší koberce, závěsy z těžších látek, čalouněný nábytek aj. – alergické děti by si neměly hrát s plyšovými hračkami; roztoči jsou i v peří ptáků, srsti zvěře, suché stravě rybiček apod.
• dbejte i na lůžkoviny -  časté, dlouhé větrání na mrazu; vysávat každý den matrace, pokrývky, polštáře; povlaky měnit jednou za týden; koberec šamponovat; používat čističe vzduchu; lůžkoviny ze syntetických materiálů vhodnější než přírodní
• důkladný úklid; použít akaricidy (hubí roztoče), přípravky likvidující plísně; vhodné hračky
• odstranění zvířat z domácnosti; alergie na zvířata i jako profesionální alergie
• u pacientů přecitlivělých na hmyzí žihadlo-  vyhýbejte se kvetoucím rostlinám, spadanému ovoci, nechodit bos, nejíst a nepít v přírodě; nenosit barevné oblečení; hmyz nezabíjet (přilákává další hmyz)
• profesionální poškození u pekařů, truhlářů, v zemědělství; používat ochranné pomůcky
• vyloučení účinku potravinářských alergenů dohromady - více léků či doplňků stravy
• eliminace kontaktních alergenů (chrom ve vydělávané kůži, nikl)

Při výběru konkrétních přípravků si vždy přečtěte i související nezbytné subkapitoly, zejména „Popis nemoci“, „Léčba a samoléčba“, „Upozornění“ a „Prevence“, které jsou nedílnou součástí samoléčby a sebepéče. Bez jejich znalosti se vystavujete riziku možného neúspěchu samoléčby a případně i poškození zdraví.

Léčba gastritidy

Léčba autoimunitní gastritidy není známa. Jelikož je u ní porušeno vstřebávání vitaminu B12 ze žaludku (možnost vzniku perniciózní anémie), vitamín se do těla dodává jinou formou (formou injekcí).

Léčba začíná vyšetřením:

• histologické – kus tkáně ze žaludku musí vidět patolog pod mikroskopem po endoskopickém vyšetření,
• rentgenové vyšetření žaludku – sledují se známky zánětu, případně další změny na žaludku. Vyšetření se většinou provádí s použitím kontrastní látky, která se polyká,
• vyšetření krve, test na okultní krvácení ve stolici a další.

Odstranění (vyléčení) konkrétní příčiny. Jde-li např. o gastritidu vyvolánu léky nebo alkoholem, doporučuje se omezit přísun těchto látek. Antagonisté H2 receptorů (antihistaminika – ranitidin) nebo inhibitory protonové pumpy (př. omeprazol, Helicid) tlumí nebo zabraňují tvorbě žaludeční kyseliny, na rozdíl od první skupiny (antacida), které přítomnou kyselinu na sebe navážou a tím zabrání jejímu dráždivému působení na zánětem změněnou stěnu žaludku

Infekční gastritida se léčí antibiotiky a perniciózní anémie dodávkou vitamínu B12.

Samoléčba gastritidy

Vhodný postup u náhle vzniklých potíží si můžeme zvolit a vyléčit se sami, někdy i bez pomoci léků…

• klid na lůžku,
• dietní režim, první 1–2 dny by se měly pít jenom tekutiny (dobrý je vlažný černý neslazený čaj), popř. sníme dietní suchar. Na 2. den můžeme sníst starší pečivo. 3. den se přidávají obilné polévky (krupková, rýžová, z ovesných vloček). Přechod na normální stravu má probíhat pozvolna, asi za týden.

Poznámka:Níže zmiňované i další vhodné volně prodejné léky si můžete vybrat podle potřeby v subkapitole „Léky“, kde je jejich přesný název, složení, velikost balení, příbalová informace ke správnému užívání a další informace.

• Při léčbě vážnějších stavů podáváme léky proti bolesti – spazmoanalgetika,
• léky proti zvracenía léky, které snižují kyselost žaludku, za účelem zmírnění příznaků a potíží, pomáhají i urychlit proces hojení,
• antacida (např. soda bikarbona) na snížení kyselosti – spíše při mírnějších zánětech žaludku. Způsobují rychlou úlevu od bolesti,
• antagonisté H2 receptorů (antihistaminika – ranitidin) nebo inhibitory protonové pumpy (např. omeprazol, Helicid) tlumí nebo zabraňují tvorbě žaludeční kyseliny, na rozdíl od první skupiny (antacid), které přítomnou kyselinu na sebe navážou a tím zabrání jejímu dráždivému působení na zánětem změněnou stěnu žaludku,
• 1x ročně vyšetření krve a udělat si test na okultní krvácení ve stolici,
• omezení nadměrného pití alkoholu,
• omezit kouření,
• pokud to jde, zkuste nahradit užívání volně prodejných léků na bolest a horečky typu Aspirin, Acylpirin, Ibuprofen jinými. Třeba látkami s paracetamolem (Paralen, Panadol, Efferalgan),
• dodržování správné životosprávy,
• vyhýbejte se jídlům, která se nám zdají dráždivá, jako např. hodně kořeněná, tučná, smažená, nebo kyselá jídla,
• vyhýbejte se horkému a ostrému jídlu,
• jezte pomalu a dobře kousejte,
• u jídla relaxovat,
• jezte menší porce, pravidelně vícekrát přes den, abyste zabránili nadměrnému působení žaludeční kyseliny na žaludek v době hladovění,
• konzumovat kokosové mléko, rýžovou kaši, měsíčkový čaj, mléko,
• lidé popisují úlevu po vypití šťávy z nastrouhaných syrových brambor (nalačno),
• můžete zkusit také kokosové mléko, rýžovou kaši, měsíčkový čaj, mléko,
• udržujte si svou váhu – hmotnost,
• pravidelně cvičte,
• omezujte stres,
• živočišné uhlí,
• dechová a jiná lehká cvičení, např. procházky, plavání.

Prevence a léčba gastritidy:

• 1x ročně vyšetření krve a test na okultní krvácení ve stolici,
• vyhýbat se horkému a ostrému jídlu,
• dodržování správné životosprávy,
• vyhýbat se jídlům, které se nám zdají dráždivá, jako např. hodně kořeněná, tučná, smažená, nebo kyselá jídla,
• jíst pomalu,
• u jídla relaxovat,
• jíst menší porce, pravidelně vícekrát přes den, abychom zabránili nadměrnému působení žaludeční kyseliny na žaludek v době hladovění,
• udržovat si hmotnost,
• pravidelně cvičit,
• omezovat stres,
• omezení nadměrného pití alkoholu a kouření,
• pokud to jde, zkuste nahradit užívání volně prodejných léků typu aspirin, ibuprofen jinými. Třeba látkami s paracetamolem (Paralen, Panadol).