Běžné nemoci 

Diabetes mellitus (cukrovka)

je chronické onemocnění způsobené nedostatkem inzulinu (hormonu produkovaného slinivkou břišní, která řídí pohyb glukózy v těle). Většina zkonzumované potravy se rozloží na glukózu, která v buňkách funguje jako zdroj energie.

Nedostatek inzulinu zamezí vstupu glukózy do buněk, ta se pak hromadí v krvi a způsobuje vysokou hladinu cukru – hyperglykémii – typický projev cukrovky. Zároveň postihuje i hospodaření s ostatními živinami a ovlivňuje tím celkově přeměnu látek v organismu. Jedná se o poruchu metabolismu cukrů (sacharidů). 

Hyperglykémie

je vysoká hladina glukózy v krvi – nad 7 mmol/l.

Její příčiny:

• dietní chyba (nadměrná porce jídla),
• vynechání či poddávkování inzulinu,
• infekce,
• infarkt, operace, úraz,
• stres,
• některá léčiva (kortikoidy, chemoterapeutika, diuretika, atypická antipsychotika),
• také hyperglykémie jako první projev diabetu. Pokud není hyperglykémie včas zjištěna a kompenzována, může se u nemocných s diabetem 1. typu rozvinout diabetická ketoacidóza (DK) či u nemocných s diabetem 2. typu hyperosmolární hyperglykemický stav (HHS). Jde o velmi závažný rozvrat vnitřního prostředí organismu, který vyžaduje hospitalizaci.

Onemocnění se může vyskytovat v každém věku a postihuje obě pohlaví, může vypuknout náhle, nebo ho může zjistit obvodní lékař při preventivní prohlídce, a to rozborem krve – když hladina glukózy v krvi přesáhne hodnotu 10 mmol/l.

Zvýšená hladina cukrů v krvi může mít 2 příčiny, podle nichž rozdělujeme diabetes mellitus na 2 typy:

Diabetes 1. typu – na inzulinu závislá cukrovka – je stav, kdy se ve slinivce netvoří žádný inzulin, a může postihnout prakticky kohokoliv. Vzniká nejčastěji v dětství jako autoimunitní choroba, kdy vlastní imunitní systém ničí buňky slinivky břišní, které produkují inzulin. Jde o onemocnění náhlé, které je označováno jako juvenilní diabetes.

Diabetes 2. typu – nejčastější typ onemocnění (přes 90 % všech diabetiků) – je na inzulinu nezávislý. Vyskytuje se u lidí nad 45 let, hlavně obézních jedinců, a je vyvolán poruchou uvolňování inzulinu, nebo jeho sníženou účinností. Až 90 % lidí s touto formou cukrovky trpí i nadváhou nebo obezitou.

Cukrovka propuká pozvolna po 30. roce života, často se vyskytuje i u obézních dětí s nedostatkem pohybu. Vlohy k tomuto onemocnění jsou často dědičně dány.

Dále je uváděna také cukrovka 3. typu, která postihuje asi 4 % těhotných žen. Hladina krevního cukru při ní roste v závislosti na těhotenských hormonech a u některých žen se slinivka břišní není schopna vyrovnat se zvýšenými požadavky na inzulin, který má udržet hladinu cukru v rovnováze. Potřeba inzulinu se v důsledku hormonálních změn v těhotenství zvyšuje na dvoj- až trojnásobek. Výskyt cukrovky během těhotenství se objevuje u žen, které nikdy podobné problémy neměly, a po porodu odeznívá. Narozené děti mívají větší porodní váhu a jsou často ohroženy nízkou hladinou cukru v krvi (hypoglykémií) a novorozeneckou žloutenkou.

Cukrovka může být příčinou slepoty, amputací končetin, onemocnění ledvin, zvyšuje pravděpodobnost infarktu myokardu a mozkové mrtvice.

Také hrozí hypoglykémie (nízká hladina glukózy v krvi – pod 3,3 mmol/l).

Příčiny:

• nedodržení stravovacího režimu,
• neobvykle intenzivní fyzická zátěž,
• stres,
• alkohol,
• opomenutí dávky jídla,
• některé léky – může se objevovat při léčbě diabetu některými antidiabetiky (deriváty sulfonylurey) nebo inzulinem.

Hodnota glykémie, při které se projeví symptomy, se liší mezi pacienty i u jednotlivce v závislosti na denní době a situaci.

Hypoglykémie do určité míry vzniká snahou o co nejpřísnější udržování hladiny cukru v krvi v mezích normy. Většina lidí, kteří usilují o dobrou hladinu cukru v krvi, zaznamená případy hypoglykémie častěji než ti, kteří o to dbají méně. Opakovaně prodělané hypoglykémie vyvolávají u pacienta i jeho rodiny strach z hypoglykémie. To je může vést k neúměrnému snižování dávek inzulinu s následnou hyperglykémií, zvyšováním hodnoty HbA_1c, a tak ke dlouhodobému zhoršení kompenzace.

Komplikací léčby diabetu inzulinem je hypoglykémie – pokles hladiny cukru pod hodnoty snášené mozkovými buňkami – který je způsoben relativním přebytkem uměle podaného inzulinu (vzácně jiných léků). Příčinou je nedostatečný příjem potravy po podání inzulinu. Projevuje se změnami chování a ztrátou vědomí.

Chronický diabetický syndrom

je onemocnění provázející cukrovku.

Příznaky:

• změny na kůži,
• změny na sliznicích,
• změny na očích,
• změny sklon k infekci
• poruchy makrovaskulární a mikrovaskulární, které vedou k periferním poruchám prokrvení a k následným onemocněním kardiovaskulárního systému (mozková mrtvice, infarkt myokardu, hypertenze).

Rizikové faktory

Pro diabetes 1. typu nejsou rizikové faktory známy, asi je k němu nutná jistá genetická dispozice společně s proniknutím virové infekce. Vznik diabetu 1. typu tedy nesouvisí s tělesnou konstitucí (zda je člověk štíhlý nebo obézní), ani není závislý na jeho každodenních zvyklostech.

Pro diabetes 2. typu je faktorů hned několik – obezita, nedostatek pohybu, nezdravý životní styl a výživa. Dlouhodobé přejídání a nedostatek pohybu vede ke snížení počtu inzulinových receptorů na povrchu buněk.

Příčinou pozdních komplikací diabetu je dlouhotrvající hyperglykemie – zvýšená hladina glykovaného hemoglobinu. Riziko vzniku pozdních komplikací roste vůči zvyšující se hladině glykovaného hemoglobinu exponenciálně.

Dalšími faktory přispívajícími ke vzniku komplikací diabetu jsou:

• kouření,
• délka trvání diabetu,
• množství inzulinu používaného k léčbě,
• obezita nebo rychlé přibrání na váze,
• razantní změny glykemie v krvi.

Diagnózu stanoví lékař opakovaným stanovením hladiny glukózy v krvi.

U těhotenské cukrovky se provádí zátěžový test mezi 24.–28. týdnem těhotenství a stanovuje se glykemická křivka.

Příznaky cukrovky:

• nadměrné  a časté vylučování moči,
• žízeň – nadměrné pití a močení, až 10 litrů denně,
• polyurie (s nočním močením),
• hubnutí při normální chuti k jídlu,
• malátnost,
• přechodné poruchy zrakové ostrosti,
• poruchy vědomí až kóma – bezvědomí,
• dech páchnoucí po acetonu,
• opakované infekce močových cest,
• vysoká hladina krevního cukru,
• dvojité vidění,
• noční brnění nohou,
• pocity brnění rukou,
• pocit nadměrné únavy a slabosti,
• pomalé hojení oděrek a ran,
• opakující se infekce – hlavně záněty močových cest a afty,
• pocity snížené citlivosti a brnění v končetinách,
• zvýšená hladina cukru v krvi,
• glukóza v moči,
• zvýšená chuť k jídlu,
• svalová slabost,
• bolest nohou,
• svědění kůže,
• mdloby,
• zvracení.

U diabetu 1. typu dále:

• pocit žízně a suchosti v ústech,
• časté močení, únava,
• nedostatek energie,
• neustálý hlad,
• úbytek hmotnosti,
• opakující se infekce,
• pomalé hojení ran,
• často může být prvním příznakem onemocnění diabetické koma s poruchou vědomí.

U diabetu 2. typu:

• podobné potíže, ale většinou jsou méně výrazné,
• zvracení,
• svědění,
• žízeň,
• zamlžené vidění,
• ztráta ochlupení na nohou,
• únava,
• pomalé hojení ran,
• kožní infekce,
• nižší vnímání sladkostí,
• časté problémy zraku,
• příznaky podobné chřipce a nachlazení,
• nástup tohoto typu diabetu nastává pozvolna, proto se špatně rozpoznává.

Chronický diabetický syndrom provázející cukrovku:

• změny na kůži,
• změny na sliznicích,
• změny na očích,
• sklon k infekci,
• poruchy makrovaskulární a mikrovaskulární, které vedou k periferním poruchám prokrvení a k následným onemocněním kardiovaskulárního systému (mozková mrtvice, infarkt myokardu, hypertenze).

Hypoglykémie

(nízká hladina cukru v krvi) může mít více příčin, např. hladovění, přespřílišné cvičení, opoždění jídla, alkohol a podobně. Tato komplikace se projevuje:

• pocity hladu,
• závratěmi,
• bušením srdce,
• zmateností – změnou chování (jako opilý),
• mravenčením ve špičkách prstů,
• ztrátou vědomí,
• může dojít až ke kómatu a smrti.

Hyperglykémie

(zvýšená hladina cukru v krvi). Příznaky se projeví až po několika dnech:

• silná žízeň,
• zrychlený dech páchnoucí po jablkách,
• teplá zarudlá kůže,
• může být bolest břicha, eventuálně zvracení.

Tyto stránky nenahrazují návštěvu lékaře – slouží k akutní pomoci a samoléčbě běžných a některých dlouhodobých zdravotních problémů - podle definovaných obecných pravidel samoléčby a sebepéče (vydaných zdravotníky EU a AESGP - pravidel uvedených v tomto projektu).  Doporučujeme čtenáři těchto stránek, aby v případě komplikací konzultoval svůj léčebný postup  a zdravotní stav s lékařem či lékárníkem.

Vždy si léky vybírejte s ohledem na věk, hmotnost nemocného a jeho celkový zdravotní stav:

• Vycházejte z jeho (všech) nemocí a léků, které na ně již užívá – možné vzájemné  interakce.
• Vždy dodržujte jejich dávkování doporučené zdravotníky nebo výrobci léků – nepřekračovat je.  Tablety užívat s jídlem nebo po něm podle jejich doporučení. Léčbu předčasně nepřerušovat.
• Pozorně si přečtěte příbalový leták  nového léku, než ho začnete užívat.
• Zkontrolujte si vždy vše co pravidelně (často) užíváte  - léky, doplňky stravy, potraviny, byliny, čaje apod. Např. většina např. citrusových plodů, nebo třeba třezalkový čaj, nebo, pepř, či kurkuma mění účinnost některých léčiv.

1. 1. Berete-li jen 3 léky, dají se interakce najít z jejich příbalových letáků.
   2. Ale užíváte-li  více než 5 léků,  měli byste si vždy kontrolovat jestli na sebe nereagují negativně - již velmi pravděpodobné. 
   3. Prostudujte si jejich příbalové informace a vypište je do „on-linové „ poradny  www.znamsveleky.cz. - bezplatné anonymní linky. Po zadání názvů svých léků dostanete do 2 dnů zpět e-mailem odpověď. Nemáte-li internet, vypište si celé názvy vašich léků, než půjdete k lékaři či do lékárny a odborníci za vás jejich interakce  zjistí.
   4. Nemocní  by zde měli dostat  nejen informace o nevhodných kombinacích léků, ale i doporučení jaké bylinky, nápoje či jídlo spolu s předepsanými léky by neměli užívat.
   5. Některé kombinace nejsou  nebezpečné – stačí když lékař změní jejich dávkování nebo navrhne jiný časový odstup jejich užívání.
   6. Nepřestávejte sami od sebe brát předepsané léky nebo neměňte jejich dávkování, ale zajděte (s e-mailovou odpovědí) za lékařem, který vám je předepsal na konzultaci.

• Nikdy nepodávejte při horečce dítěti do 12 let přípravky s kyselinou acetylsalicylovou – ASA (jako je  Acylpyrin, Aspirin apod.) - zvýšené riziko vzniku Reyova syndromu.
• Nekombinujte např. více léků s obsahem paracetamolu (jako např. Coldrex a Paralen), ani  při jejich užívání nepijte alkohol - může dojít k poškození jater.

Zvláštní pozornost podobně věnujte nemocným – poraďte se s lékařem/lékárníkem

• v těhotenství a období kojení
• u malých dětí a kojenců
• u dlouhodobě nemocných lidí s oslabeným organizmem

Pokud problémy neustupují při samoléčbě, či dochází ke zhoršení stavu či komplikacím - navštivte lékaře.

Srdečně cévní onemocnění, vysoký krevní tlak, cukrovka a rakovina patří, u nás mezi nejčastější příčiny úmrtí obyvatelstva. 

Proto nadváha a obezita, přecházení „banálních“ nemocí a „nezájem“ o své zdraví představují závažný zdravotní problém, který byste měli – ve spolupráci s lékaři včas aktivně řešit.

Samotný výběr vhodného léku nebývá úplným řešením zdravotního problému. Možnosti farmakologické léčby jsou často omezené, nevyřeší onemocnění, jako takové a často nepomohou tolik jako váš zdravý a aktivní způsob života - spojený s racionální léčbou.

Svůj zdravotní stav můžete sami výrazně ovlivnit vaším osobním a aktivním přístupem - změnou svého životního stylu: 

• aktivnější péčí o své zdraví a tělo – zdravotní stav i vzhled
• racionální stravou - 5x denně malé dávky jídla, omezením moučných a sladkých výrobků, s dostatkem  čerstvé zeleniny a ovoce
• vydatným pitným režimem – 2-3 litry denně
• nekouřením a omezením konzumace alkoholu a jiných drog
• snížením své hmotnosti k normálnímu BMI – upravte si svou váhu
• omezte možný vznik z rizikových situací a snažte se omezit i působení  stresu
• dodržováním předepsaných a osvědčených léčebných postupů dohodnutých s lékařem
• pravidelnými tělesnými aktivitami - cvičení, procházky – za každého počasí
• pravidelnou péčí o tělo, očkováním a kontrolami zdraví
• dodržováním zásad hygieny a prevence
• pečujte nejen o své tělo, ale i o Vaší mysl - budujte si pozitivní náladu 
• udělejte si čas na své přátele a na své koníčky

 Vždy dodržujte režimová opatření – klid, dostatečné pití, vyšší dávky čerstvé zeleniny a ovoce - vitamíny apod.

• Vždy dbejte i na dobu nutné rekonvalescence po odeznění nemoci. Doporučujeme dobu rekonvalescenci minimálně stejně dlouhou, lepší dvojnásobnou, době akutního onemocnění. 
• K době rekonvalescence přistupujte stejně zodpovědně jako k vlastnímu akutnímu onemocnění. Každá nemoc vyžaduje svůj čas a trpělivost. Pokud to pochopíme, budeme v naší péči o nemocné úspěšní.

Pomáhá i eliminace alergenů:

• omezení styku s alergenem
• v období největších potíží omezte větrání bytu během dne, větrejte nejlépe ráno
• klimatická léčba v období potíží – na horách, u moře
• proti domácímu prachu a roztočům - odstranit vyšší koberce, závěsy z těžších látek, čalouněný nábytek aj. – alergické děti by si neměly hrát s plyšovými hračkami; roztoči jsou i v peří ptáků, srsti zvěře, suché stravě rybiček apod.
• dbejte i na lůžkoviny -  časté, dlouhé větrání na mrazu; vysávat každý den matrace, pokrývky, polštáře; povlaky měnit jednou za týden; koberec šamponovat; používat čističe vzduchu; lůžkoviny ze syntetických materiálů vhodnější než přírodní
• důkladný úklid; použít akaricidy (hubí roztoče), přípravky likvidující plísně; vhodné hračky
• odstranění zvířat z domácnosti; alergie na zvířata i jako profesionální alergie
• u pacientů přecitlivělých na hmyzí žihadlo-  vyhýbejte se kvetoucím rostlinám, spadanému ovoci, nechodit bos, nejíst a nepít v přírodě; nenosit barevné oblečení; hmyz nezabíjet (přilákává další hmyz)
• profesionální poškození u pekařů, truhlářů, v zemědělství; používat ochranné pomůcky
• vyloučení účinku potravinářských alergenů dohromady - více léků či doplňků stravy
• eliminace kontaktních alergenů (chrom ve vydělávané kůži, nikl)

Léčba cukrovky

Všechny typy onemocnění mají společnou součást léčby, kterou představuje dieta a pohyb.

Diabetes 1. typu se navíc neobejde bez pravidelných dodávek inzulinu.Aplikuje se injekcemi do paže, stehna nebo břicha cca 1–6× denně. Vše pod dozorem lékaře.

• Nemocní by měli mít kromě pravidelných dávek inzulinu také přístroj glukometr, kterým je možné měřit z kapky krve aktuální hodnotu cukru v krvi (glykemii).
• Dietní opatření zahrnují častý přísun potravy o malém množství (min. 5–6 chodů denně). Dále by se neměla překračovat dávka 30 g cukru denně a nedoporučují se výrobky slazené sacharózou.
• Pravidelná fyzická aktivita by měla být přiměřená, rozhodně by nemělo dojít k nedostatku cukru v krvi (hypoglykémii). Proto nesmí diabetici nikdy dlouho hladovět ani praktikovat náročnou, dlouhodobou činnost.

Pro diabetes 2. typu je zpravidla nutné:

• snížení tělesné hmotnosti a podávání léků, tzv. perorálních antidiabetik, která zvyšují citlivost tkání k inzulinu,
• dieta – spočívá ve snížení množství kalorií v potravě (méně než 1800 kcal/den), omezení cukrů a tuků a naopak zvýšení přísunu vlákniny. Vhodné je maso z ryb a drůbeže a také dia výrobky. Pod kontrolou by mělo být také množství bílkovin, které by nemělo dosahovat příliš vysokých hodnot, aby nezatěžovalo činnost ledvin. Doporučuje se 0,9 – 1,0g bílkovin na kg tělesné hmotnosti/den)
• Fyzická aktivita je nutná z důvodu udržení svalového tonu a zdatnosti, snížení hladiny glukózy v krvi, kontroly hladiny tuků v krvi a tím i kontroly hmotnosti. Mimo jiné byl po fyzické zátěži prokázán i výrazný efekt ve zvýšení citlivosti organismu na účinnost léků.

Pokud by však výše zmíněná opatření nepomohla udržet nízkou hladinu cukru v krvi, byla by nutná léčba inzulinem, podobně jako u diabetu 1. typu (stejná zásada platí i u těhotenského diabetu).

Samoléčba cukrovky (resp. první pomoc)

Změřte glykemii, pokud můžete. Dále pak:

• V případě hypoglykemie nebo podezření na ni podejte cukr v jakékoliv podobě – sladký nápoj, čokoláda, kostka cukru; opatrně při poruše vědomí – pozor na vdechnutí! Při hypoglykemii podání cukru významně pomůže, při hyperglykemii již stav výrazně nezhorší.
• V případě hyperglykemie podávejte nemocnému neslazené tekutiny, případně si podle své zkušenosti může zvýšit dávku inzulinu, pokud jej užívá.
• Vždy v případě poruchy vědomí přivolejte záchrannou službu – tel. 155 nebo 112.

Ačkoli se jedná o tři různé typy stejného onemocnění, principy diagnostiky, léčby a dietních opatření jsou v zásadě stejné.

U všech typů diabetu je třeba:

• aktivní přístup a spolupráce nemocného,
• dodržovat přísný dietní režim – minimalizovat výkyvy hladiny cukru v krvi, pokud možno ji udržovat v optimálním rozmezí,
• diabetes I. typu je zcela závislý na podávání inzulinu, úprava dietního režimu je nezbytná,
• diabetes II. typu lze léčit pouze dietou, nebo v kombinaci s podáváním léků…
• inzulinová léčba nastupuje až v případě, že předchozí léčba je neefektivní. Hlavním předpokladem pro účinnou léčbu je trvalé snížení nadváhy a pravidelný pohybový a dietní režim,
• diabetik, který je ještě při vědomí, se napije sladkého čaje, jenž se rychle vstřebá,
• při ztrátě vědomí je riskantní dávat „kostku cukru pod jazyk“ – může dojít k zadušení. Je nutné podání glukózy nitrožilně – nejlépe lékař,
• dieta – častý přísun potravy o malém množství (min. 5–6 chodů denně). Dále by se neměla překračovat dávka 30 g cukru denně a nedoporučují se výrobky slazené sacharózou,
• pohyb – přiměřená pravidelná fyzická aktivita,
• pravidelné dávky inzulinu – aplikuje se injekcemi do paže, stehna nebo břicha,
• v případě, že hodnoty cukru v krvi nepřiměřeně kolísají, je nutné využití inzulinové pumpy,
• naučit nemocného kontrolovat svou nemoc – příznaky změny stavu,
• podporovat jeho psychiku,
• pravidelně si měřit pomocí glukometru (z kapky krve) glykemii (aktuální hodnoty cukru v krvi),
• nemocný by měl stále u sebe nosit rezervu rychle působících cukrů a kartu diabetika – pro případ rychlé hypoglykemie,
• pravidelně si testovat cukr v moči (glykosurii) pomocí testovacího proužku,
• stejně jako nemocný, i jeho rodina a přátelé by měli znát zásady první pomoci diabetikovi – jak doplnit hladinu cukru při hrozící hypoglykemii – rozpoznat příznaky (slabost, zmatenost, bledý obličej, nadměrné pocení, zápach acetonu z úst) – uložit nemocného, kontrolovat jeho stav a případně dodat další cukr nebo sladkosti i v tekutém stavu, případně volat lékaře – RZ.

Při těžké a dlouhotrvající hypoglykemii dochází k poškození mozku. Okamžitým řešením je podání cukru nebo škrobů (pečivo).

U diabetu 2. typu je třeba:

• snížení tělesné hmotnosti,
• podávání léků, tzv. perorálních antidiabetik, která zvyšují citlivost tkání k inzulinu,
• fyzická aktivita k udržení svalového tonu a zdatnosti, snížení hladiny glukózy v krvi, kontroly hladiny tuků v krvi, a tím i kontroly hmotnosti,
• dieta – snížení množství kalorií v potravě (méně než 1800 kcal/den), omezení cukrů a tuků, a naopak zvýšení přísunu vlákniny. Vhodné je maso z ryb a drůbeže, a také dia a celozrnné výrobky. Kontrola množství bílkovin, které by nemělo dosahovat příliš vysokých hodnot, aby nezatěžovalo činnost ledvin – cca 0,9–1,0 g bílkovin na kg tělesné hmotnosti/den,
• dietní léčba:
  • rozdělení jídel do 5–6 jídel denně (u dětí i více) – pacient si musí hlídat množství zkonzumovaného cukru (i škrobů, které se rozkládají na jednoduché cukry),
  • základem jídelníčku je zelenina a libové maso. Množství příloh resp. obsah cukrů v přílohách se musí přepočítat na jednotky a hlídat jejich množství dle doporučení lékaře,
  • jezte celá zrna a zeleninu, abyste udrželi krevní cukr pod kontrolou. Sójové produkty mohou zlepšit kontrolu krevního cukru, chránit před vznikem aterosklerotického srdečního onemocnění a zmírňovat zátěž ledvin,
  • vhodné potraviny u diabetické diety – snižující hladinu cukru v krvi – jsou česnek, cibule, lněné semeno, fazolové lusky, bobuloviny, pivovarské kvasnice, mléčné výrobky (především nízkotučné sýry), ryby, salát z mladých lístků smetánky lékařské, kyselé zelí, listová zelenina, zelené rostliny, luštěniny, sója, ořechy, celozrnné výrobky, pšeničné klíčky, mrkev, baklažány, olivy, artyčoky, cibule, celozrnné výrobky. Z dalších (bylin) pak např. ženšenový kořen, borůvky, kořen pampelišky (smetanky lékařské), borůvkové listy a listy kopřivy …,
  • ovoce by mělo rovněž tvořit větší součást stravy diabetiků, je ale třeba hlídat množství fruktózy v něm obsažené. U diabetu je jedno, jaký typ cukru tělo přijímá, zda jednoduché cukry (glukóza, fruktóza), či cukry složené (sacharóza – řepný cukr), musí se hlídat jen jeho množství a dle přepočtu na jednotky zvolit vhodný typ a množství aplikovaného inzulinu (diabetes I. typu a pokročilý diabetes II. typu). U diabetu s aplikací inzulinu je třeba dietu dodržovat velmi přísně. U ostatních typů „stačí“ hlídat množství cukrů a…
  • … dostatek čerstvé zeleniny,
• pravidelná přiměřená fyzická aktivita – snížením tělesné hmotnosti dochází k poklesu hladiny krevního cukru, zvýšení citlivosti tkání na vlastní inzulín, a tím i k dalším následným metabolickým změnám, které snižují riziko onemocnění ischemickou chorobou srdeční – 75 % diabetiků, kteří mají cukrovku 2. typu, je obézních,
• úspěšnější je snižovat nadváhu u těchto pacientů kombinováním redukční diety a pravidelného cvičení. Pracující svaly potřebují pro svoji činnost více energie, kterou si nejprve berou ze zdrojů v krvi (glukóza), a později je nutné uvolňovat energii ze zásob v těle, a to především tukových – u těch, kteří týdně při pohybu spálí více než 3500 kcal, je pravděpodobnost vzniku diabetu II. typu poloviční,
• cvičení také u některých nemocných snižuje chuť k jídlu. Zlepšuje náladu, dává větší pocit zdraví, a toto příjemnější psychické rozpoložení samo motivuje nemocného k dodržování diety,
• všechny druhy aerobního, tj. vytrvalostního cvičení – začít s pravidelnými procházkami, které se budou postupně prodlužovat ze 30 na 60 minut, nejprve 2x týdně a později alespoň 5x týdně. Rychlost chůze zvyšovat postupně. Ti zdatnější mohou zvolit místo chůze pomalý běh nebo cyklistiku, a kdo má vhodné podmínky, může začít pravidelně plavat.

Diabetik by se neměl vyhýbat jakékoliv práci, při které používá svaly, jako je práce v domácnosti, na zahrádce apod.

• U nemocných, kteří pravidelně cvičí, se vyskytuje méně srdečních chorob, i jejich úmrtnost je nižší,
• léčba spočívá v úpravě životního stylu. Potraviny, které člověk denně konzumuje, by měly obsahovat všechny živiny v rozumném množství,
• nekuřte – kouření je největší rizikový faktor vzniku rakoviny, je stejně rizikové i pro lidi ve vaší blízkosti, které také ohrožujete. Čekáte-li dítě a kouříte, pak přenášíte rizika přímo na dítě,
• sledujte svoji hmotnost – minimálně 2x týdně cvičte nebo plavte 30 minut, denně ujděte pěšky alespoň 4 km, snažte se udržet si aktivním pohybem hmotnost a kondici. Obezita je riziko,
• pravidelný pohyb i na čerstvém vzduchu – choďte, hýbejte se, cvičte, a omezte aktivity, při nichž dlouho sedíte – například u počítače nebo televize. Zpočátku je výborná chůze, minimálně 30 minut 3× v týdnu s postupným prodlužováním,
• Jezte pestrou stravu – 5x denně v rozumném množství, je to dobrá prevence četných nemocí,
• každý den jezte hodně zeleniny a ovoce – stravu bohatou na vitamin A a C,
• zeleninu a ovoce v kombinaci pěti druhů denně, např.: mrkev + jablko + červená řepa + kiwi + banán + kyselé zelí,
• přidávejte do jídla složky s vysokým obsahem vlákniny – celozrnné pečivo (celozrnný chléb a mouka, pšeničné a kukuřičné klíčky, sezamové, dýňové a slunečnicové semínko, rýže natural), ovoce a zelenina,
• odstraňte ze svého jídla tuky:
• jezte libové maso, kuře nebo krůtu bez kůže, ryby,
• snižte konzumaci smažených jídel a máslových dezertů,
• pijte nízkotučné mléko a jezte nízkotučné sýry,
• omezte ve stravě šunku, slaninu, salámy a uzeniny – obsahují chemikálie, které je chrání před zkažením, ale zvyšují riziko nádorového onemocnění,
• omezte alkohol – kouření a pití alkoholu zvyšuje riziko onemocnění jater, úst, krku, žaludku a možná i prsu,
• snažte se omezit stres a předcházet takovým situacím,
• chraňte se před sluncem…
• v době mezi 10.–15. hodinou,
• noste čepici, šátek,
• používejte opalovací krém s ochranným faktorem minimálně 15 (a výše),
• nejlepší je, když se slunci vyhnete,
• nepoužívejte horské slunko a solária,
• jestliže se na kůži objeví rána, která se nehojí, nebo pozorujete změnu mateřského znaménka, požádejte lékaře, aby si je prohlédl.

V léčbě mohou pomoci i doplňky stravy:

• 500 mg vitamin E – nejen brání zvyšování hladiny volných radikálů, spojenému s cukrovkou, ale zlepšuje také kontrolu krevního cukru posílením účinku inzulinu,
• B vitaminy pomáhají v tvorbě enzymů, které přeměňují glukózu na energii, a mohou zabránit poškození nervů,
• chrom snižuje hladinu cukru a cholesterolu v krvi. Gymnema sylvestre – indická bylina – zlepšuje kontrolu krevního cukru a může někdy snížit i potřebu inzulinu,
• rybí tuk může zvyšovat hladinu HOL (prospěšného cholesterolu) v krvi, a tím snižovat riziko aterosklerotického srdečního onemocnění,
• antioxidanty jsou účinné v prevenci poškození nervů, očí a srdce. Mnozí diabetici mají nízkou hladinu hořčíku a zinku, které pomáhají organismu využívat inzulin a přispívají k hojení ran (vysoká hladina glukózy v krvi tuto funkci porušuje). Při dlouhodobém užívání zinku je nutné přidat zároveň měď,
• borůvka pomáhá v prevenci diabetického poškození očí a aminokyselina taurin může bránit abnormálnímu srážení krve, nebezpečnému při srdečním onemocnění,
• pravidelný dietní režim, redukce váhy (diabetes II. typu).

Byliny používané při tomto onemocnění mohou mít podpůrný charakter především v podobě příznivého ovlivnění metabolických pochodů ovlivňujících metabolismus cukrů a tuků. Dále se mohou podílet na zpomalení progrese orgánového postižení plynoucího z tohoto onemocnění a na podpoře imunitního systému, který bývá u diabetiků pravidelně narušen.

Nejčastěji se při léčbě cukrovky užívají tyto byliny:

• borůvka – užívá se čaj z listů,
• brusinka – užívá se čaj z listů,
• jestřabina lékařská – užívá se čaj z kvetoucí nati,
• smetanka lékařská (pampeliška) – užívá se čaj z kořene,
• fazol obecný – užívá se odvar ze sušených lusků,
• čekanka obecná – užívá se čaj z kořene,
• černý bez.

Desatero diabetika:

1. Poznejte cukrovku tak, abyste jí mohli přizpůsobit svůj život, nikoli cukrovku životu.
2. Neustále se vzdělávejte a nové poznatky přenášejte do běžné denní praxe.
3. Nenechávejte si své problémy pro sebe, poraďte se se svým lékařem.
4. Správná dieta je základem léčby Vaší cukrovky, i když jste léčeni tabletami nebo inzulínem.
5. Máte-li nadváhu, cukrovka se nezlepší, nebudete-li nadváhu postupně snižovat.
6. Vytvořte si svůj denní stereotyp, pravidelnost v denním režimu je předpokladem úspěšné léčby.
7. Zařaďte fyzickou aktivitu do svého denního programu.
8. Nezapomínejte pečovat o své nohy, noste pohodlnou obuv, vyvarujte se otlaků a odřenin.
9. O všech změnách v užívání léků informujte svého lékaře.
10. Cukrovku si léčíte kvůli sobě, nikoli kvůli lékaři.

Viz též První pomoc při hypoglykemii v sekci „První pomoc“.

Prevence a léčba cukrovky

Liší se podle závažnosti onemocnění:

• dieta (u někoho stačí),
• zvýšení fyzické aktivity,
• dalším stupněm je užívání pilulek či inzulinu.

Prevence brání vzniku diabetu 2. typu:

• snížení tělesné hmotnosti,
• zvýšení fyzické aktivity,
• preventivní opatření pro diabetes 1. typu dosud neexistují,
• diabetu 2. typu se člověk vyvarovat může tím, že odstraní ze svého života všechny rizikové faktory pro toto onemocnění,
• dodržování přísných pravidel v každodenním životě,
• dbát na dostatek pohybových aktivit,
• zdravý životní styl,
• vyvážená strava (s energetickou hodnotou úměrnou fyzické aktivitě),
• u špatně kompenzovaných pacientů se řeší situace podáváním léků.

Cukrovka tedy není důsledkem nadměrného pojídání sladkostí, jak si mnoho lidí myslí, ale jedná se o reakci organismu na přebytečnou konzumaci jakýchkoliv potravin. Sladké pokrmy si diabetik musí odpírat až po propuknutí tohoto onemocnění, a to z důvodu neschopnosti organismu vyrovnat se se zpracováním nadměrného množství cukru v krvi.

Prevence spočívá v úpravě životního stylu. Potraviny, které člověk denně konzumuje, by měly obsahovat všechny živiny v rozumném množství.

• Nekuřte – kouření je největší rizikový faktor vzniku rakoviny, a je stejně rizikové i pro lidi ve vaší blízkosti, které také ohrožujete. Čekáte li dítě a kouříte, pak přenášíte rizika přímo na dítě,
• sledujte svoji hmotnost – minimálně 2x týdně cvičte nebo plavte 30 minut, denně ujděte pěšky alespoň 4 km, snažte se udržet si aktivním pohybem hmotnost a kondici. Obezita je riziko,
• pravidelný pohyb na čerstvém vzduchu – choďte, hýbejte se, cvičte a omezte aktivity, při nichž dlouho sedíte, například u počítače nebo televize. Zpočátku je výborná chůze, minimálně 30 minut 3× v týdnu s postupným prodlužováním,
• jezte pestrou stravu – 5x denně v rozumném množství – je to dobrá prevence četných nemocí,
• každý den jezte hodně zeleniny a ovoce – stravu bohatou na vitamin A a C,
• zeleninu a ovoce v kombinaci pěti druhů denně, např.: mrkev + jablko + červená řepa + kiwi + banán + kyselé zelí,
• přidávejte do jídla složky s vysokým obsahem vlákniny – celozrnné pečivo (celozrnný chléb a mouka, pšeničné a kukuřičné klíčky, sezamové, dýňové a slunečnicové semínko, rýže natural), ovoce a zelenina,
• odstraňte ze svého jídla tuky…
• jezte libové maso, kuře nebo krůtu bez kůže, ryby,
• snižte konzumaci smažených jídel a máslových dezertů,
• pijte nízkotučné mléko a jezte nízkotučné sýry,
• omezte ve stravě šunku, slaninu, salámy a uzeniny – obsahují chemikálie, které je chrání před zkažením, ale zvyšují riziko nádorového onemocnění,
• omezte alkohol – kouření a pití alkoholu zvyšuje riziko onemocnění jater, úst, krku, žaludku a možná i prsu,
• odstranění stresu,
• chraňte se před sluncem…
• v době mezi 10.–15. hodinou,
• noste čepici, šátek,
• používejte opalovací krém s ochranným faktorem minimálně 15 (a výše),
• nejlepší je, když se slunci vyhnete,
• nepoužívejte horské slunko a solária,
• jestliže se na kůži objeví rána, která se nehojí, nebo pozorujete změnu mateřského znaménka, požádejte lékaře, aby si je prohlédl.

Zdroje:

1. Cukrovka, MUDr. Jarmila Křížová PhDr., www.vitalia.cz
2. Cukrovka, MUDr. Jarmila Křížová Ph.D., Doporučené postupy ČLS
3. Jirkovská, A., a kol.: Jak (si) kontrolovat a léčit diabetes: manuál pro edukaci diabetiků, Praha: Panax, 1999; Pelikánová, T., Bartoš, V.: Praktická diabetologie, 4. vydání, Praha: Maxdorf, 2010; Piťhová, P., Perušičová, J.: Samostatná kontrola diabetu. In: Perušičová, J., Diabetes mellitus 1. typu, Praha – Geum, 2007,
4. Rybka, J., a kol.: Diabetologie pro sestry, Praha: Grada Publ., 2006
5. Rybka, J.: Diabetes mellitus – komplikace a přidružená onemocnění. Diagnostické a léčebné postupv Praha: Grada Publ., 2007
6. Haluzík, M., a kol.: Trendy soudobé diabetologie, sv. 12, Praha: Galén, 2008 (téma Potravinové doplňky v diabetologii – Svačina, Š., Matoušek, M., Jiráčková, L.)

SEZNAM INFORMAČNÍCH ZDROJŮ

1. Výbor České diabetologické společnosti: Standardy péče o diabetes mellitus l. typu, 2. typu, o diabetes mellitus v těhotenství. Laboratorní diagnostika a sledování stavu diabetu mellitu, 2005
2. Rybka, J.: Monitoring glykemického stavu – základní kámen kontroly kompenzace diabetu v ordinaci PL, Med Pro Praxi 2008; 5(10); 362–366
3. Brož, J.: Současné možnosti monitorování glykémie, Remedia 2/2006; 178–185
4. DIA 2005 – vzdělávací projekt pořádaný ČLK (přednáškový materiál)
5. Pečujeme o kůži, www.diacentrum.cz
6. Komplikace cukrovky, www.ordinace.cz
7. Pelikánová, T.: Léčba pacientů s diabetem 1. typu, Medicína po promoci, Suppl. 2/2007 
8. www.diab.cz, Standardy dietní léčby pacientů s diabetem – aktualizace 2007
9. Jirkovská, A: Možnosti léčby pacientů se syndromem diabetické nohy. Medicína po promoci, Suppl. 2/2007,36-42
10. Russell-Jones, D.: Můžeme u DM 2. typu kontrolovat glykémii i hmotnost současně?, Medical Tribune 11/2009
11. Pelikánová, T.: Metabolický syndrom a hyperglykémie, Remedia 2/2006; 153–158
12. SELFMONITORING GLYKÉMIE V LÉKÁRNĚ, autoři: Mgr. Katarína Mikušová, Mgr. Michal Hojný