Běžné nemoci 

Hookah, shi-sha, kalian, nargile, hubble-bubble. To jsou některé z termínů, kterými vás vývěsky arabských kaváren a čajoven mohou lákat k vyzkoušení jejich tradičního nástroje uklidnění a odpočinku – vodní dýmky. Díky její rostoucí popularitě mezi českou mládeží vám tento termín pravděpodobně není cizí. Co však možná nevíte, je, kde, proč a jak si vodní dýmku dopřát, abyste dodrželi skutečnou tradici, a ne pouze naletěli obchodnímu záměru některých arabských podnikatelů. A také na co si dát pozor, abyste si z této výpravy neodnesli nepříjemný suvenýr v podobě infekční nemoci.

Osmanská siesta

Tradice vodní dýmky je stará zhruba 500 let. Pochází z Íránu, odkud se nejprve rozšířila na východ do Indie, kde si údajně první dýmku vyrobili z vydlabaného kokosu a dutého stébla. Popularitu však získala rychle i na západě a v 16. století se stala symbolem Osmanské říše. Hlavně v Íránu, Turecku, Egyptě, Libanonu nebo v Sýrii je tedy kouření vodní dýmky považováno za tradiční způsob relaxace a společenského setkání. Naopak v Alžírsku či Maroku je rostoucí množství kaváren nabízejících vodní dýmky pouze odpovědí na poptávku lačných turistů, které nemá s tradicí příliš co do činění.

Zdravotní rizika

1. Plíce. Tabákový kouř ve vodní dýmce je stejně škodlivý jako cigaretový – svým množstvím v jedné „dávce“ dokonce škodlivější. Při častém pravidelném kouření tak přináší stejná rizika.
2. Závislost. S nikotinem je na tom shi-sha podobně jako cigarety. Pokud to s ní přeháníte, může se ze zábavy rychle stát závislost, která vyžaduje náročné odvykání.
3. Infekce. O tomto riziku se často mlčí. Právě infekce vás však bude ohrožovat nejvíc, pokud patříte k pravidelným kuřákům, nebo chcete vodní dýmku vyzkoušet pouze kvůli zážitku. Jak konec hadičky, který při kouření vkládáme do pusy, tak i tělo dýmky či voda, skrz kterou kouř probublává, mohou být semeništěm bakterií a virů – například hepatitidy nebo břišního tyfu.

Bez náustku ani na zkoušku!

Při výpravě za tradicí, vzhledem k výše uvedeným nebezpečím, dodržujte následující pravidla:

• Klidně si připlaťte za seriózně vypadající podnik, kde dýmku dobře vyčistí a použijí kvalitní vodu.
• Na kovový konec hadičky nasaďte jednorázový plastový náustek, který by vám měli přinést spolu s dýmkou. Pokud se tak nestane, nestyďte se o něj požádat.
• Dávejte pozor, aby se náustek nikdy nedotkl koberce či stolku.
• I když se jedná o společenskou záležitost, vodní dýmku vždy sdílejte jen se sobě nejbližšími osobami, ideálně pouze s partnerem. Netušíte, co všechno se dá přenést slinami – například i zubní kaz.

Zdroj: http://www.cestovni-nemoci.cz/novinky/, www.tyden.cz