REKLAMA
 

Běžné nemoci

Hledej:



Zvětšit text

Koho porod bolí a proč?

28/4

O individuálním vnímání bolestivosti porodu a všem, co ji ovlivňuje, jsme se bavili s MUDr. Mardešičovou a staniční sestrou Pirohaničovou z ÚPMD v Praze.

 

Lze obecně říct, že první porod je náročnější než následující porody, nebo je to pověra?

První porod je samozřejmě náročnější již tím, že rodička všechny pocity, obavy i bolesti zažívá poprvé. Neví, co přesně může očekávat, a je proto přirozené, že je pro ni první porod velkým stresem. Také měkké tkáně porodních cest jsou ještě neporušené, resp. pevnější, než jsou při porodu druhém, mluvíme-li v obou situacích o spontánních vaginálních porodech. Z tohoto důvodu je tedy první porod náročnější.

Na druhé straně ale nelze obecně říci, že další porody budou vždy snazší. Plod může mít v dalším těhotenství větší hmotnost, tedy větší rozměry hlavičky, hlavička nemusí správně naléhat na vchod pánevní, nemusí správně rotovat při prostupu porodními cestami, popř. může dojít k velkému množství dalších komplikací, které ve výsledku nakonec druhý, popř. jiný další porod udělají mnohem náročnějším, než byl první.

Je také velmi důležité, kolik let uplynulo od předchozího porodu. Je-li mezi jednotlivými vaginálními porody odstup pár let, dá se předpokládat větší poddajnost měkkých tkání porodních cest. Uplyne-li ale od předchozího porodu např. deset let, je to jako by rodička (alespoň co se měkkých tkání týká) rodila opět poprvé.

Je pravda, že při následujících porodech se již provádí daleko méně nástřihů hráze a celkově se méně „šije“? Hraje v tomto směru roli počet let uplynulých od prvního porodu?

Odpověď na tuto otázku prakticky kopíruje odpověď otázky předchozí. Samozřejmě, je-li odstup mezi jednotlivými vaginálními porody pouze pár let, lze předpokládat větší poddajnost měkkých tkání, tedy i tkání hráze. Opět ale nelze říci, že každá druhorodička může své druhé dítě porodit bez episiotomie (nástřih hráze).

Druhý plod může mít větší hmotnost a tedy větší rozměry hlavičky než předchozí dítě, nebo může dojít např. k tzv. abnormální rotaci hlavičky, kdy záhlaví nesměřuje ke sponě stydké jako při normální rotaci záhlaví, ale směřuje k hrázi, tedy dítě se rodí obličejem vzhůru. Při porodu hlavičky pak prochází větší obvod hlavy než při normální rotaci, a ani poddajnost tkání nemusí stačit k porodu hlavičky bez nastřižení či většího poranění hráze.

K této otázce bych ještě velmi ráda dodala, že malá episiotomie je pro rodičku, co se hojení a dalšího života týče, mnohem lepší než velká ruptura hráze, která může způsobit dokonce i inkontinenci stolice.

Odpověď na druhou otázku je již jasná. Je-li odstup mezi vaginálními porody dlouhý, např. deset let a více, je nutné rodičku brát (co se poddajnosti tkání týče) jako prvorodičku. Další faktor, který bych ráda zmínila, je věk rodičky samotné. Čím mladší rodička, tím pružnější tkáně. Tedy je větší šance, že pětadvacetiletá primipara (prvorodička) porodí své dítě bez nástřihu hráze, na rozdíl od prvorodičky, které je třicet pět let. Zde ale musím samozřejmě dodat, že je mezi ženami velký rozdíl a svou roli hrají velkým dílem i genetické faktory.

Čím je podle vás nejvíce ovlivněna míra bolestivosti porodu?

Každý spontánní vaginální porod bolí. Porod bez bolesti neexistuje. Ani epidurální analgezie není schopna zařídit, aby rodičku nebolela od začátku porodu do jeho konce ani jedna kontrakce. Dle mého názoru je míra bolestivosti porodu ovlivněna hlavně rodičkou samotnou, resp. jejím osobním přístupem k porodu.

Pokud se jedná o ženu, která si jasně uvědomuje, že porod bolí, je ale přesto připravená porodit, zvládá porodní bolesti mnohem lépe než úzkostná rodička, která si odmítá připustit, že ve 21. století může ještě něco takhle bolet. Důležitá je schopnost ženy se uvolnit, správně dýchat při kontrakcích. Někdy pomůže i podpora partnera, která ženy psychicky povzbudí. Samozřejmě všechna tato tvrzení ale platí pouze při fyziologickém průběhu porodu.

V případě některých patologií, jako např. vzácná ruptura dělohy při vaginálním porodu po předchozím císařském řezu v anamnéze, již jistě ani správný přístup rodičky k menší bolestivosti nepomůže.

Míra bolestivosti porodu je ale také ovlivněna jistě i kupř. velikostí plodu. Bolest ve druhé době porodní (vypuzovací – rodička již tlačí) bude o trochu menší pro ženu, která rodí plod o hmotnosti 3200 g, než pro rodičku, jejíž novorozenec pak váží např. 4200 g.

Jaké nefarmakologické metody úlev od bolesti při porodu nabízíte? Jak jsou v tomto směru školeny porodní asistentky?

V naší porodnici vycházíme ženám maximálně vstříc. Respektujeme v přijatelných mezích jejich přání ohledně vedení porodu jejich dítěte i tlumení porodních bolestí. Nepřeje-li si rodička farmakologicky tlumit bolest např. epidurální analgezií, nebo jí nemůže být ze zdravotních důvodů podána, má možnost vybrat si v naší porodnici z velkého množství dalších způsobů tlumení bolesti. Každá žena má během porodu k dispozici svůj vlastní pokoj s koupelnou.

Může tedy využít horké sprchování. Často je používán velký gumový míč, na kterém může lehce „hopsat“, lze ho vzít i do sprchy. V každém porodním boxu je i přehrávač, může si pustit hudbu dle svého výběru. Další možností lze využít aromaterapii.

Rodička si může přinést své vlastní aroma oleje, nebo si může s pomocí porodní asistentky vybrat z množství našich bylinných vonných olejů ten nejvhodnější. Na jednom porodním boxu je i velká porodní vana. Další možností je masáž zad olejem.

Naše porodní asistentky mají bohatou praxi a poznají, která z možností analgezie je pro rodičku vhodná, a rády poradí, popř. vyhoví přání rodičky. Kromě toho navštěvují vzdělávací semináře s nejrůznějšími tématy, kde prohlubují své vědomosti a dělí se o své zkušenosti.

Jakou roli má na porodním sále vaše porodní asistentka?

Během porodu jsou úkoly, které musí porodní asistentka dělat vždy. Hlavním úkolem je samozřejmě hlídat stav rodícího se dítěte, tzn. monitorování plodu pomocí kardiotokografu či jinými pomocnými metodami ordinovanými lékařem.

Dále jsou ale úkoly, které sice jsou doporučovány, ale pokud si je rodička nepřeje, asistentka vyhoví (např. příprava k porodu – tzv. klystýr, tedy vyprázdnění střev).

Rodičkám se snažíme opravdu vyjít všemožně vstříc. Asistentka se ženě představí po jejím přijetí na porodní sál. Asistentka již většinou sama pozná, o jaký typ rodičky se jedná a jak asi bude žena chtít rodit. S rodičkou si promluví a pozná, zda žena chce maximální pozornost a péči své asistentky, nebo zda chce být co nejvíce sama.

Od jejího přání se pak odvíjí další péče porodní asistentky o rodičku. Všechna tato fakta ale platí pouze při fyziologickém průběhu první, druhé i třetí porodní doby. Jakmile se objeví cokoliv suspektního, je většinou přítomnost asistentky u rodičky nutná kvůli monitorování stavu plodu nebo rodičky.

Nabízíte velmi kvalitní vybavení, krásné sály – máte jistotu, že k nim nabízíte podobně dokonalý personál?

Samozřejmě. ÚPMD je perinatologické centrum. Všechen náš personál je tedy kompetentní k řešení úplně všech abnormalit během gravidity, porodu i šestinedělí, co se týče žen i jejich dětí.

Během porodu samotného je velmi důležitým úkolem porodní asistentky upozornit lékaře na jakoukoli odchylku od normálu. Pokud tato situace nastane, řeší ji lékař dle svého uvážení. Porodní asistentky tedy neřeší patologie, ale starají se o ženu během porodu.

Porodní asistentky neprocházejí psychologickými testy. Procházejí však výběrem, tzn. že během prvních 3 měsíců, kdy se porodní asistentka adaptuje na kolektiv a pracovní prostředí a zaučuje se dle pracovního řádu na porodním sále pod dohledem zkušených porodních asistentek, se většinou projeví schopnosti a vlastnosti, které jsou nutné k výkonu této profese.

Pro výběr porodní asistentky jsou určena kritéria, týkající se úrovně odborných znalostí, chování a jednání, vlastností a schopností nové asistentky. Na výběru se podílí management porodního sálu, zkušené porodní asistentky a lékaři.

Na osobnost porodní asistentky jsou kladeny vysoké nároky zejména po psychické stránce. Často jsou vystaveny náročným stresovým situacím. Porodní asistentka pracuje pod drobnohledem doprovodu u porodu.

Musí se umět orientovat v psychologii, umět zvládat problémové situace a řešit pohotově urgentní stavy ve spolupráci s lékařem. Důležitou roli ve vztahu s těhotnou, rodičkou a doprovodem zaujímá schopnost přizpůsobit se, schopnost umění jednat s lidmi a poskytování aktivní ošetřovatelské péče.

Na otázky odpovídala MUDr. Mardešičová a staniční sestra Pirohaničová z Ústavu pro matku a dítě v Praze Podolí.

Zdroj: http://zena.centrum.cz/clanek.phtml?id=702660

 


Další články

Letní průjmy: Jak vychytat rizika a nejlépe raději vůbec …

17/8

Nechcete si dovolenou zkazit průjmem? Rizika zažívacích potíží minimalizovat lze.

více

Na vodu v těchto vedrech nezapomínejte. S perlivou to ale…

15/8

Sycená, s bublinkama nebo perlivá. Přívlastků pro vodu s přidaným oxidem uhličitým máme několik. Stejně jako existuje několik tvrzení o tom, co může…

více

Chronický zánět a kyselost tkání

13/8

Mnoho nemocí, zvláště chronických, je podloženo překyselením tkáně. Je to způsobeno hlavně špatným stravovacím návykem, nedostatečným pitným režimem,…

více

Chyby, kvůli kterým nemůžete spát: Děláme je skoro všichni

10/8

Spánek je naprosto nezbytný pro správné fungování organismu. Mnoho z nás s ním má ale problémy. Možná za to může pár následujících nešvarů, kterých…

více

Umíte používat klimatizaci? Oči může poškodit navždycky

8/8

Kromě rýmy, agíny a zatuhlých svalů může klimatizace způsobit i potíže se zrakem. Vysuší vám oči!

více

Odběr novinek

Chcete-li odebírat naše novinky, vyplňte níže Váš e–mail.


Další články



Odkazy 

Zdroje 

Kontakt 

Občanské sdružení péče o vlastní zdraví a aktivní život

© Copyright 2013 pzaz.cz


Nahoru