Běžné nemoci 

Pokud patříte mezi „váhavce“, zkuste si odpovědět na deset následujících otázek. Pak už s největší pravděpodobností budete patřit mezi rozhodnuté.

Chce vůbec moje partnerka, abych u porodu byl?

I přesto, že 70 % žen svého muže u porodu chtějí, je tu stále těch 30 %, které považují porod za něco tak intimního a ženského, že muže do těchto míst nepustí. Pro tuto část žen mají pochopení i někteří gynekologové, žena se má totiž při porodu maximálně uvolnit a soustředit. Při porodu je v jakémsi jiném světě, kam podle některých názorů nemá muž vstupovat, aby přirozený vývoj porodu nenarušoval. Pro větší část žen je ale přítomnost muže výrazem podpory, porozumění a sounáležitosti.

Mluvili jsme o naší představě průběhu porodu dostatečně? Vím, jak chce moje žena rodit?

Budete-li u porodu, měl byste asi vědět, jak bude porod probíhat. Víte, jak si partnerka vše představuje? Souhlasí s epidurálem? S nástřihem hráze? Bude rodit do vody? V podřepu? Na stoličce? Jak si vůbec představuje porod? Tyto odpovědi byste měl znát nejen proto, abyste na sále nebyl zaskočen, že si vaše žena vyžádala epidurál, ale také proto, abyste v případě, že ona už nebude mít síly, sdělil personálu, co je třeba.

Budu pro partnerku opravdu přínosem?

Porod si můžete představovat nadmíru romanticky, ale romantický není. Bude to kus dřiny, kterou z větší části oddře vaše partnerka. Budete-li v panické hrůze sedět v rohu místnosti a žádat sestřičku, která vaši partnerku rodí, o pozornost, protože je vám špatně, dozajista velkým přínosem nebudete. Rozmyslete si tedy, jestli pro vás není pohled na porod až moc velké sousto, prohlédněte si několik porodů na videu.

Jak budu snášet bezmoc?

Je pravda, že porod samotný je práce vaší ženy, ale ani tak se nemusíte cítit jako páté kolo u vozu. Pro ni jste nadmíru důležitý, možná důležitější než všechny sestřičky a lékaři dohromady. Proto se neciťte zbytečný, vaše role při porodu je pro vaší ženu markantní. Své pocity bezmoci můžete potlačit aktivní součinností, pomáhat partnerce překonat bolest, předčítat jí knihu, držet ji za ruku, dýchat s ní atd.

Jak budu snášet pocit, že osoba, kterou miluji, za nás oba trpí?

Porod bolí, bolel a vždy bolet bude. Nepříjemné pocity jde sice tlumit prostředky proti bolesti, ale ani s nimi není porod bezbolestný. Připravte se tedy na to jako na fakt, který nezměníte. Ženské tělo je přírodou fyziologicky vybaveno k tomu, aby porodní bolesti bylo schopno snést a pak na tento zážitek rychle zapomenout. Proto rodí ženy a ne muži. Nemůžete na sebe vzít partnerčinu bolest, trpět bude ona tak jak tak. Vy jste tu od toho, abyste ji podporoval. Můžete ji masírovat, být s ní v teplé sprše, pomáhat jí chodit po místnosti, může se na vás zavěšovat, můžete pro ni udělat řadu jiných věcí, které vám poradí v předporodních kurzech či přímo v porodnici.

Budu schopen se partnerce po celou dobu věnovat a podporovat ji?

Počítejte s tím, že v nemocnici můžete strávit více než 15 hodin. Jste vůbec schopný celou tuto dobu někoho aktivně podporovat? Pokud si vedle ní budete po třech hodinách znuděně číst noviny, asi z vás nebude vaše žena zrovna nadšená. Nejste zde proto, abyste jí starosti přidělával, ale naopak jí s nimi pomáhal.

Budu ji schopen chápat?

I přesto, že si před porodem dáte společně dohromady porodní plán a řeknete si, co jak bude, nepočítejte s tím, že vše do puntíku vyjde. Vaše partnerka porod ještě nikdy nezažila (a jestliže zažila, už si všechny nepříjemnosti zřejmě nepamatuje) a proto nemůže vědět ani ona sama, jak se zachová. Většina, asi 80 % žen, je porodními bolestmi zaskočena i přesto, že s nimi počítají a o porodu vědí všechno. Proto partnerku pochopte, když vás třeba požádá, abyste odešel a nechal ji o samotě.

Vím toho o porodu dost?

Proč porod vůbec tak bolí? Co se s vaší partnerkou děje, když se miminko dere na svět? Většina otců se při porodu cítí bezmocně, protože netuší, co se právě děje. Ví, že jejich žena rodí, ale neví, jak ten proces bude trvat dlouho, jestli je normální, a co mají dělat. Nepřidávejte se k neinformovaným tatínkům, které pak zaměstnávají nejen rodičku, ale i lékaře, protože se vyděšeně potácejí po sále. Choďte s partnerkou do kurzů předporodní přípravy, získejte co nejvíce informací. Snažte se porod zvládnout nejdříve teoreticky, v praktické části vám to velmi pomůže.

Budu se chtít porodu aktivně účastnit?

Vyjasněte si s partnerkou, jaká vaše úloha při porodu bude. Budete jen sedět vedle a držet její ruku či budete aktivně pomáhat? Vaše partnerka by to měla vědět, aby poté nebyla zklamaná. Jestliže se necítíte na společné prodýchávání kontrakcí, podepírání při porodu samotném či přestřihávání pupeční šňůry, prostě to řekněte. Ona vás určitě pochopí.

Nechci, aby mi s podporou někdo pomohl?

Bojíte se, že zklamete? Že nebudete v tak velkém okamžiku dobrou oporou a pomocníkem? Neplašte se, vůbec to nevadí. V poslední době se staly velmi populární takzvané duly, ženy, které chodí k porodům. Na sále můžete být jak vy, tak dula a oba můžete partnerku aktivně podporovat. Dula je navíc vyškolený odborník na porod (něco jako porodní bába, jen bez lékařského vzdělání), takže bude oporou jak partnerce, tak vám, a vše vám ještě přitom bude odborně vysvětlovat.

Zdroj: http://www.babyweb.cz/deset-otazek-pro-otce-u-porodu