Běžné nemoci 

Kde se vzaly věnce

Historie, která předcházela vzniku tradice s adventním věncem, je skutečně bohatá. Zvyk mohl inspirovat židovský svátek světel neboli Chanuka, o které lidé postupně zapalují osm svíček na speciálním svícnu. Křesťané se mohli vzhlédnout i v dávném zvyku germánů, kteří v zimě zapalovali oheň uprostřed zeleného kruhu, aby tím znázornili Slunce.

Na konci 19. století pak přišel zdánlivě nenápadný, ale klíčový nápad. Habsburský pedagog a kněz Johann Hinrich Wichern tehdy učil malé sirotky a před Vánoci je chtěl trochu potěšit. 30. listopadu, na svatého Ondřeje, proto do společné jídelny nechal zavěsit kolo od vozu, ozdobené po okrajích celkem 23 svícemi, které symbolizovaly 23 dní do příchodu Vánoc.

Myšlenka se lidem rychle zalíbila. Netrvalo dlouho a v kostele v Cáchách se měl objevit první adventní věnec moderního typu. Na tom už byly jen čtyři svíce symbolizující čtyři adventní neděle. U nás se však zvyk uchytil až někdy v polovině 20. století.

Symbolika svící

Jistě vás nepřekvapí, že každá svíčka má svůj přesně daný význam. Existují pravidla, jak přesně je zapalovat, každá má své jméno a důležitá je dokonce i jejich barva, barva ozdob či použité materiály.

• 1. svíčka: Ta nese jméno Naděje. Letos ji zapálíme 2. prosince na první adventní, tedy železnou neděli. Od ní postupujeme proti směru hodinových ručiček.
• 2. svíčka: Mír. Zapalujeme ji na druhou, tedy bronzovou neděli. Letos 9. prosince.
• 3. svíčka: Přátelství. Zapalujeme ji na třetí adventní, tedy stříbrnou neděli. Letos to vyjde na 16. prosince.
• 4. svíčka: Ta se jmenuje Láska. Zapalujeme ji na čtvrtou, tedy poslední adventní, neboli zlatou neděli. V letošním roce to bude 23. prosince. Tato svíčka bývala podle tradice růžová.
• 5. svíčka: Do věnce můžete přidat i pátou svíci. Ta se dávala doprostřed a měla bílou barvu. Symbolizovala samotného Krista. Lidé ji zapalovali na Štědrý den po západu slunce.

Barvy a materiály

Dnes už to tak úplně nebývá, ale historicky k adventu neodmyslitelně patřila fialová barva, která symbolizovala noblesu, důstojnost, rozjímání a pokání. Tuto barvu oblékal i kněz. Na čtvrtou adventní neděli však nosil roucho růžové. Tato barva odkazuje na naději upřenou ke zrození Ježíše Krista.

Právě tři fialové svíčky se proto dávaly i na věnec. Doplnila je jedna růžová. Tyto barvy však nemusí být vyhrazeny jen svícím. Na věnec můžete použít svíčky jiné barvy a doplnit je například fialovými a růžovými stuhami.

Jak to tak bývá, tradic vzniklo více. V některých kruzích se používaly svíčky červené a zlaté. Červená měla symbolizovat Kristovu prolitou krev a zlatá potom život a vítězství dobra. Červená se v minulosti používala hlavně v protestantských rodinách, dnes jsou však tyto barvy poměrně moderní a červená se zlatou jsou možná nejoblíbenější vánoční barevnou kombinací. Vysoké oblibě se těšily a těší rovněž svíčky bílé, které symbolizují sváteční atmosféru.

Samotný slaměný věnec měl symbolizovat věčnost. Podle nejstarších tradic měl rovněž odhánět zlé duchy a zajistit proto domácnosti požehnání. Kromě svíček, mašlí a dalších dekorací, ho zdobily hlavně větvičky jehličnanů či cesmíny.

Autor: Barbora Pisingerová

Zdroj: https://www.frekvence1.cz