Běžné nemoci 

Potíže s trávením, nechutenství, dyspepsie

Trávicí potíže, nechutenství, nadýmání, pocit plnosti a plynatost, meteorismus… obtěžují mnohé z nás. Dyspepsii lze charakterizovat i jako souhrn obtíží, které nemocný lokalizuje do oblasti trávicího traktu. Podle lokalizace lze dyspepsii rozdělit na dyspepsii horní – lokalizovanou do epigastria (nadbřišku) nebo okolí pupku, a dyspepsii dolní – v celém břiše, spojenou většinou s poruchou vyprazdňování. Tento text se zabývá dyspepsií horní části trávicího traktu.

Pokud se jedná o akutní krátkodobé potíže (momentální stres, zkažené, nevhodné potraviny), můžeme předpokládat jejich vymizení.

Měli bychom se vždy soustředit na potíže dlouhodobé, které začínají velice nenápadně, ale mohou tvořit živnou půdu pro vážnější onemocnění a zhoršovat kvalitu života.

Příčiny nechutenství až poruchy trávení

Za nejčastější příčiny nechutenství a trávicích potíží můžeme označit:

• přejídání či špatnou stravu,
• poruchy nebo chyby v životosprávě,
• kompenzace psychických potíží,
• psychosociální vlivy, jako je stres, obavy, úzkost a napětí – partnerské, pracovní, rodinné neshody,
• obecně zánětlivá onemocnění a rakovina, nádorový růst, jsou také provázeny nechutenstvím,
• organické choroby jícnu, žaludku a duodena (vředy, karcinomy), onemocnění žlučníku, žlučových cest a slinivky břišní,
• užívání některých léků – nejčastěji při léčbě nesteroidními antirevmatiky (NSA),
• celkové onemocnění mimo oblast zažívacího ústrojí – např. nastupující viróza, zápal plic, srdeční, nádorové onemocnění, atd.,
• snížená imunita,
• nadužívání kofeinu,
• závislost na alkoholu (hubnutí, trávicí potíže, nadýmání, vyčerpanost, sklíčenost, nezájem o okolí, podrážděnost, agresivní chování, pocity viny, sebelítost).

Při hodnocení dyspeptických potíží je důležité zjištění rizikových faktorů a alarmujících příznaků.

Rizikové faktory

• Užívání ulcerogenních léků (např. NSA, kyselina acetylsalicylová – ASA, kortikoidy, KCI atd.),
• kouření,
• chronická onemocnění,
• rodinná zátěž,
• věk nad 45 let.

Alarmující příznaky:

• nevysvětlitelný úbytek hmotnosti,
• opakované zvracení,
• hemateméza, meléna, neobjasněná hypochromní anémie, dysfagie, odynofagie,
• silná bolest v epigastriu (nadbřišku), resistence v epigastriu nebo jinde v břiše,
• náhle vzniklá dyspepsie u pacienta nad 45 let nebo změna charakteru dřívějších dyspeptických obtíží,
• obtíže u pacienta po operačním zákroku či s anamnézou žaludečního vředu.

Další možné příčiny dle orgánových systémů:

• nemoci trávicí soustavy,
• nádorové bujení,
• nadbytky či nedostatky ve výživě a nemoci metabolismu,

Může souviset s jinou nemocí:

U nás je zažito, že trpět potížemi s vyprazdňováním (průjem či zácpa, bolest břicha, nechutenství, nadýmání, plynatost, vážnější zvracení, či krev ve stolici) je ostuda, a je lépe o tom nemluvit a přehlížet to. Ve skutečnosti jde o nerovnováhu v našem zažívání a ostudné je spíše neřešit ji.

(viz POPIS)

Tyto stránky nenahrazují návštěvu lékaře – slouží k akutní pomoci a samoléčbě běžných a některých dlouhodobých zdravotních problémů - podle definovaných obecných pravidel samoléčby a sebepéče (vydaných zdravotníky EU a AESGP - pravidel uvedených v tomto projektu).  Doporučujeme čtenáři těchto stránek, aby v případě komplikací konzultoval svůj léčebný postup  a zdravotní stav s lékařem či lékárníkem.

Vždy si léky vybírejte s ohledem na věk, hmotnost nemocného a jeho celkový zdravotní stav:

• Vycházejte z jeho (všech) nemocí a léků, které na ně již užívá – možné vzájemné  interakce.
• Vždy dodržujte jejich dávkování doporučené zdravotníky nebo výrobci léků – nepřekračovat je.  Tablety užívat s jídlem nebo po něm podle jejich doporučení. Léčbu předčasně nepřerušovat.
• Pozorně si přečtěte příbalový leták  nového léku, než ho začnete užívat.
• Zkontrolujte si vždy vše co pravidelně (často) užíváte  - léky, doplňky stravy, potraviny, byliny, čaje apod. Např. většina např. citrusových plodů, nebo třeba třezalkový čaj, nebo, pepř, či kurkuma mění účinnost některých léčiv.

1. 1. Berete-li jen 3 léky, dají se interakce najít z jejich příbalových letáků.
   2. Ale užíváte-li  více než 5 léků,  měli byste si vždy kontrolovat jestli na sebe nereagují negativně - již velmi pravděpodobné. 
   3. Prostudujte si jejich příbalové informace a vypište je do „on-linové „ poradny  www.znamsveleky.cz. - bezplatné anonymní linky. Po zadání názvů svých léků dostanete do 2 dnů zpět e-mailem odpověď. Nemáte-li internet, vypište si celé názvy vašich léků, než půjdete k lékaři či do lékárny a odborníci za vás jejich interakce  zjistí.
   4. Nemocní  by zde měli dostat  nejen informace o nevhodných kombinacích léků, ale i doporučení jaké bylinky, nápoje či jídlo spolu s předepsanými léky by neměli užívat.
   5. Některé kombinace nejsou  nebezpečné – stačí když lékař změní jejich dávkování nebo navrhne jiný časový odstup jejich užívání.
   6. Nepřestávejte sami od sebe brát předepsané léky nebo neměňte jejich dávkování, ale zajděte (s e-mailovou odpovědí) za lékařem, který vám je předepsal na konzultaci.

• Nikdy nepodávejte při horečce dítěti do 12 let přípravky s kyselinou acetylsalicylovou – ASA (jako je  Acylpyrin, Aspirin apod.) - zvýšené riziko vzniku Reyova syndromu.
• Nekombinujte např. více léků s obsahem paracetamolu (jako např. Coldrex a Paralen), ani  při jejich užívání nepijte alkohol - může dojít k poškození jater.

Zvláštní pozornost podobně věnujte nemocným – poraďte se s lékařem/lékárníkem

• v těhotenství a období kojení
• u malých dětí a kojenců
• u dlouhodobě nemocných lidí s oslabeným organizmem

Pokud problémy neustupují při samoléčbě, či dochází ke zhoršení stavu či komplikacím - navštivte lékaře.

Srdečně cévní onemocnění, vysoký krevní tlak, cukrovka a rakovina patří, u nás mezi nejčastější příčiny úmrtí obyvatelstva. 

Proto nadváha a obezita, přecházení „banálních“ nemocí a „nezájem“ o své zdraví představují závažný zdravotní problém, který byste měli – ve spolupráci s lékaři včas aktivně řešit.

Samotný výběr vhodného léku nebývá úplným řešením zdravotního problému. Možnosti farmakologické léčby jsou často omezené, nevyřeší onemocnění, jako takové a často nepomohou tolik jako váš zdravý a aktivní způsob života - spojený s racionální léčbou.

Svůj zdravotní stav můžete sami výrazně ovlivnit vaším osobním a aktivním přístupem - změnou svého životního stylu: 

• aktivnější péčí o své zdraví a tělo – zdravotní stav i vzhled
• racionální stravou - 5x denně malé dávky jídla, omezením moučných a sladkých výrobků, s dostatkem  čerstvé zeleniny a ovoce
• vydatným pitným režimem – 2-3 litry denně
• nekouřením a omezením konzumace alkoholu a jiných drog
• snížením své hmotnosti k normálnímu BMI – upravte si svou váhu
• omezte možný vznik z rizikových situací a snažte se omezit i působení  stresu
• dodržováním předepsaných a osvědčených léčebných postupů dohodnutých s lékařem
• pravidelnými tělesnými aktivitami - cvičení, procházky – za každého počasí
• pravidelnou péčí o tělo, očkováním a kontrolami zdraví
• dodržováním zásad hygieny a prevence
• pečujte nejen o své tělo, ale i o Vaší mysl - budujte si pozitivní náladu 
• udělejte si čas na své přátele a na své koníčky

 Vždy dodržujte režimová opatření – klid, dostatečné pití, vyšší dávky čerstvé zeleniny a ovoce - vitamíny apod.

• Vždy dbejte i na dobu nutné rekonvalescence po odeznění nemoci. Doporučujeme dobu rekonvalescenci minimálně stejně dlouhou, lepší dvojnásobnou, době akutního onemocnění. 
• K době rekonvalescence přistupujte stejně zodpovědně jako k vlastnímu akutnímu onemocnění. Každá nemoc vyžaduje svůj čas a trpělivost. Pokud to pochopíme, budeme v naší péči o nemocné úspěšní.

Pomáhá i eliminace alergenů:

• omezení styku s alergenem
• v období největších potíží omezte větrání bytu během dne, větrejte nejlépe ráno
• klimatická léčba v období potíží – na horách, u moře
• proti domácímu prachu a roztočům - odstranit vyšší koberce, závěsy z těžších látek, čalouněný nábytek aj. – alergické děti by si neměly hrát s plyšovými hračkami; roztoči jsou i v peří ptáků, srsti zvěře, suché stravě rybiček apod.
• dbejte i na lůžkoviny -  časté, dlouhé větrání na mrazu; vysávat každý den matrace, pokrývky, polštáře; povlaky měnit jednou za týden; koberec šamponovat; používat čističe vzduchu; lůžkoviny ze syntetických materiálů vhodnější než přírodní
• důkladný úklid; použít akaricidy (hubí roztoče), přípravky likvidující plísně; vhodné hračky
• odstranění zvířat z domácnosti; alergie na zvířata i jako profesionální alergie
• u pacientů přecitlivělých na hmyzí žihadlo-  vyhýbejte se kvetoucím rostlinám, spadanému ovoci, nechodit bos, nejíst a nepít v přírodě; nenosit barevné oblečení; hmyz nezabíjet (přilákává další hmyz)
• profesionální poškození u pekařů, truhlářů, v zemědělství; používat ochranné pomůcky
• vyloučení účinku potravinářských alergenů dohromady - více léků či doplňků stravy
• eliminace kontaktních alergenů (chrom ve vydělávané kůži, nikl)

Klíčová je změna stravovacích návyků, u někoho postačí jíst méně, tedy přestat se přejídat…

• U někoho nezbývá než přebudovat jídelníček na zdravou stravu,
• popřípadě podpořit činnost trávicího systému pohybem (pravidelný sport).

Moderní medicína nabízí probiotika a prebiotika, prokinetika, deflatulencia.

Je-li nechutenství způsobeno jiným prokázaným onemocněním,
je třeba léčit toto onemocnění.

Změna životosprávy a režimová opatření

• Vylučte hůře tolerovanou stravu,
• uklidnění – na lůžku,
• relaxovat – odpočinkové aktivity,
• omezte konzumaci kávy, silného čaje, alkoholu, omezte kouření cigaret,
• nemocní se sklonem ke krvácení musí omezit kořeněná jídla,
• stravujte se častěji a v menších dávkách, omezit tučnou stravu,
• snižovat hmotnost,
• nejíst před ulehnutím,
• omezit předklánění a zvedání břemen,
• veškeré užívané léky a doplňky stravy vždy konzultujte s lékárníky.

Při funkční dyspepsii…

• Na prvním místě je dieta a nalézt nemocnému stravu nedráždící jeho spastický žaludek,
• vyloučení chladných či horkých potravin,
• vylučte konzumaci nápojů sycených CO₂, nápojů s kofeinem,
• nekonzumujte tučnou stravu ani přepalovaný tuk,
• chabý žaludek tonizovat kořením, úpravou stravy – používat šumivé nebo hořké nápoje, možno aperitiv,
• preferujte stravu s vlákninou a bakteriemi pro vhodnou střevní mikroflóru,
• zajistěte si:
  • dostatek spánku,
  • pravidelnou stravu,
  • mírné sportovní aktivity – ke zvládnutí stresů,
• případně podpořit činnost našeho trávicího systému pohybem (pravidelným sportem),
• pomoc ovlivnit psychiku nemocného - tzv. terapeutický pohovor. Věnovat pacientovi čas a pozornost, uklidnit, zvláště v případě kancerofobie. U některých pacientů mají vedle psychologického přístupu dobrý efekt podpůrné psychofarmaka (některé benzodiazepine např. oxazepam, alprazolam), případně antidepresiva (SSRI) nebo hypnotika. Psychoterapie, relaxační metody, hypnoterapie a autogenní trénink jsou neověřenou, ale akceptovatelnou součástí doplňkové terapie.

Možnosti medikamentózní léčby

• Probiotika – prevence a léčba postantibiotických a infekčních průjmů, funkční dyspepsie spojené s nadýmáním, zácpou a průjmem, profylaxe karcinogeneze – fermentované mléčné výrobky, suplementa obsahující hlavně kmeny některých bakterií (Lactobacilli, Bifidobacteria, Streptococcus thermo philus, Escherichia coli – kmen Nissle 1917, Bacillus subtilis) nebo kvasinky (Saccharomyces boullardii), v kombinaci s prebiotiky se označují jako synbiotika.
• Prebiotika – stimulují růst a metabolickou aktivitu mikroflóry, vytvářejí vhodné prostředí pro kolonizaci probiotik; podávána samostatně nebo jako synbiotika působí synergicky – inulin, fruktooligosacharidy, lactulosa.
• Antacida – při bolestech, pocitech překyselení, přinášejí úlevu zvláště na začátku léčby. Podávat s nejméně dvouhodinovým odstupem od jiných léků vzhledem k ovlivnění jejich resorpce – např. jedlá soda; vhodnější však jsou adsorpční antacida (účinnější, méně nežádoucích účinků) – po konzultaci s pacientem lze vybrat, která chuť a léková forma pacientovi více vyhovuje.
• Antagonisté Hz receptorů – efekt dlouhodobější a výraznější, velmi dobře účinné u pálení žáhy vyvolaného dietní chybou, kouřením nebo stresem a napětím…
• inhibitory protonové pumpy (IPP) – nejefektivnější inhibice kyselé žaludeční sekrece, a to nezávisle na druhu stimulace, dobře tolerovány – v nižší síle jsou dostupné jako OTC, vyšší dávky jsou pak na předpis,
• prokinetika – u příznaků, které nemocný pociťuje jako ochablý žaludek (sníženou chuť k jídlu, pocit netrávení a pocit nepohybujícího se trávicího ústrojí – z OTC je dostupný domperidon (jako samoléčbu ho lze ovšem užívat pouze krátkodobě),
• deflatulencia – pokud je hlavním příznakem nadýmání a zhoršený odchod plynů, lze užívat OTC simethicon,
• pankreatické enzymy – součást empirické léčby. Účinnost je prokázána spíše zkušenostmi než klinicky.

Rady uvedené na této stránce nemohou nahradit návštěvu lékaře kvalifikovaného terapeuta, neboť JAKÉKOLIV ONEMOCNĚNÍ MŮŽE MÍT U KAŽDÉHO Z NÁS ROZDÍLNÉ PŘÍČINY. Uvedené příspěvky mají ukázat možnosti, jak lze usilovat o zdraví. (Informační zdroje)

Terapie při tzv. akutní dyspepsii – zvracení, průjem

Příčinou mohou být infekce (bakteriální, virové) nebo nevhodná potrava – nezvyklá úprava, nevhodná kombinace, nezvyklé složení (příliš tučná jídla, koření), nevhodné nápoje, stáří surovin. Individuální snášenlivost jídla ovlivňují i emoce, nálada, zvyky, celkový stav organismu (rekonvalescence, únava, jiné onemocnění).

Hlavní léčebná opatření:

• dietní klid, tj. jednoduchá strava s vyloučením tuků,
• doplnění tekutin – chladné nápoje polykané v malých doušcích, pití minerálních vod nebo tzv. rozpustných multivitaminových přípravků obohacených minerály k doplnění vyloučených minerálů,
• antidiarhoika – živočišné uhlí, přírodní silikáty (diosmectit),
• u průjmů neinfekčního původu lze použít loperamid, při podezření na infekční příčinu lze podat i cloroxin.

(viz samoléčba)

Zdroj:  web nasclovek.cz

Další použité informační zdroje:

1. Hep A., Lukáš K., Charvátová E.: Dyspepsie horního typu, Aktualizované doporučené postupy pro praktické lékaře,
2. Seifert B., Charvátová E.: Dyspepsie horního typu ve všeobecném lékařství. Standard léčebného plánu CatCode=126
3. Charvátová E. : Horní dyspeptický syndrom - je vše jasné a jednoduché?. Med. Pro Praxi 2008; 5(4): 155-156
4. Obrtlík M.: Léčba funkční dyspepsie, Remedia 5/2002
5. Závada F.: Funkční dyspepsie horní a dolní. Doporučené postupy pro praktické lékaře
6. Hronek M., Kudláčková Z., Nekvindová J.: Probiotika a prebiotika v profylaxi a terapii poruch GIT a v prevenci karcinogeneze, Prakt. lékáren., 2005; 1
7. Kohout P.:Probiotika v rukou praktického lékaře, Med Pro Praxi, 2009; 3
8. Kohout P.: Funkční poruchy trávicího traktu, Angis revue 2/2009
9. Rösch W., Liebregts T., Gundermann K. J., Vinson B., Holtmann G.: Fytoterapie funkční dyspepsie: přehled klinických důkazů pro rostlinný přípravek STW 5, Prakt. lékáren., 2008; 5
10. Lukáš K.: Gastroenterologie a hematologie pro zdravotní sestry, Grada 2005, 67–70
11. Dítě P., Seifert B.: Prevence a léčba gastropatie z NSAR, Aktualizované doporučené postupy pro praktické lékaře
12. Doporučený diagnostický a léčebný postup pro všeobecné praktické lékaře: Dyspepsie horního typu, kolektiv autorů, CDP-PL, novelizace 2008
13. Bureš J.: Refluxní choroba jícnu, Doporučené postupy pro praktické lékaře
14. Dyspepsie: běžné obtíže, nebo vážný zdravotní problém?
15. Refluxní choroba jícnu. Standardy České gastroenterologické společnosti – aktualizace 2009, Vnitř Lék 2009; 55(10): 967–975
16. Seifert B.: Dyspepsie horního typu, Practicus 8/2008: 10–12