Běžné nemoci 

Základem redukční diety je omezení tuků a sacharidů a následné zvýšení konzumace bílkovin. Více než hlídání obsahu tuků je důležité při hubnutí dávat pozor na sacharidy.

Při výběru sacharidů budeme muset brát v úvahu jejich glykemický index = GI, tedy schopnost ovlivňovat hladinu krevního cukru (glykémii). Při hubnutí je tedy důležité snížit příjem sacharidů s vyšším GI ve prospěch bílkovin nebo sacharidů s nižším GI.

Sledováním GI potravin by se měli zabývat hlavně ti, kteří při omezeném příjmu energie pociťují velký hlad, nebo dlouhodobě nemohou zhubnout (někdy i přes zvýšený výdej energie cvičením). Potraviny, které obsahují sacharidy, mají různou schopnost zvyšovat hladinu cukru v krvi. Po jídle stoupne hladina cukru v krvi a vyplaví se hormon inzulín. Ten sice zajistí pokles hladiny cukru v krvi a jeho přesunutí do buněk (podporuje ukládání tuku v organismu), ale jakmile cukr v krvi příliš klesne (hypoglykémie), dostaví se opět pocit hladu nebo chuť na něco dobrého, ale i nepříjemné pocity podrážděnosti, nervozita nebo bolesti hlavy. Tyto stavy lze zahnat konzumací dalšího jídla, ale tím se opět rozhoupe hladina cukru v krvi. Čím častěji dochází k těmto prudkým výkyvům, tím je větší pravděpodobnost vzniku nadváhy. Z tohoto důvodu je pro redukci vhodnější vyrovnaná hladina glykémie, a proto je důležité hlídat si GI.

Glykemický index potravin

Glykemický index potravin je číselný údaj, který vyjadřuje účinek příslušné potraviny na zvýšení hladiny glukózy v krvi ve srovnání s referenční potravinou, tj. glukózou samotnou. Čím vyšší je číslo GI, tím rychleji stoupá hladina cukru v krvi, a naopak.

GI tedy udává, jak rychle je tělo schopno z dané potraviny glukózu získat. Pro představu: Vypijeme-li např. 50 g glukózy, vzestup glykémie bude téměř okamžitý, zatímco sníme-li 50 g sacharidů např. v chlebu (který obsahuje většinou složené sacharidy), bude vzestup glukózy v krvi pozvolnější, neboť určitý čas bude třeba k trávení sacharidů. Organismus tedy v obou případech získá stejné množství glukózy, ale v prvním případě (samotná glukóza) velmi rychle, a v druhém případě (chleba) bude její přísun pomalejší.

Pro praktický život s diabetem to znamená, že potraviny s vysokým glykemickým indexem budou mít tendenci glykémii zvyšovat (přísun glukózy do krve bude velmi rychlý), a potraviny s nízkým glykemickým indexem budou mnohem více udržovat glykémii stabilní a „v uspokojivějších hodnotách“. Potraviny s nižším glykemických indexem jsou tedy pro diabetika v tomto ohledu výhodnější.

Glykemický index (GI) určuje schopnost potravin zvyšovat hladinu cukru v krvi po jídle. Je založený na měření glykémie po jídle jako odpovědi na sacharid z přijaté potraviny.

Glykemický index je závislý na druhu sacharidu, obsahu vlákniny v potravině, konzistenci potraviny (mletá, vcelku), tepelné úpravě (syrová, vařená), rychlosti trávení. Vždy je důležité posuzovat nejen hodnotu glykemického indexu, ale i celkové množství přijatých sacharidů. Nižší glykemický index potraviny neumožňuje její volnější konzumaci. Záleží na celkovém množství sacharidů v přijaté potravě, tzv. glykemické náloži (glycemic loud-GL), tedy vlivu všech sacharidů z přijaté potravy na hladinu glykémie. Po větším množství potravin s nízkým glykemickým indexem bude větší glykemický index.

Častá konzumace potravin s vysokým glykemickým indexem může vést k obezitě, zvyšuje riziko vzniku kardiovaskulárních chorob a diabetu 2. typu.

Při léčbě diabetu je vhodné přihlédnout ke konzumaci potravin s nízkým glykemickým indexem, avšak je nutné dodržet doporučený obsah sacharidů v denním stravovacím režimu.

Čím je vyšší číslo GI, tím rychleji stoupá hladina cukru v krvi, a naopak. Není to totéž co nízký či vysoký obsah sacharidů, a hodnota GI neodpovídá ani hodnotě kalorické.

Do jídelníčku se snažte zařazovat potraviny s GI pod 55, tedy s nízkým GI.

Potraviny s nízkým GI tělo déle tráví, zasytí nadlouho a udržují vyrovnanou hladinu cukru v krvi. Výše indexu je ovlivněna vzájemným poměrem tří základních živin – sacharidů, tuků a bílkovin, dále obsahem vlákniny (jež zpomaluje využití cukrů), způsobem zpracování potraviny, kyselostí potraviny (kyseliny GI snižují) a samozřejmě velikostí porce (malé porce = méně cukru).

Vyvarujte se potravin s vysokým GI (nad 70). Obecně lze říci, že pokud budou dva lidé držet dietu o stejné energetické hodnotě, je pravděpodobné, že zhubne více ten, který bude jíst potraviny s nižším GI.

Viz samostatný zdravotní problém v této sekci (cukrovka).

Upozornění:

Upozorňujeme, že obsah těchto stránek má informativní charakter a není náhradou za návštěvu lékaře.

Vždy je nutné, abyste si léky vybrali s ohledem na věk, hmotnost nemocného a jeho celkový zdravotní stav:

• Vycházet je třeba z jeho ostatních nemocí, které měl už dříve a léků, které na ně užívá – možné jejich interakce.
• Vždy dodržujte dávkování doporučené zdravotníky nebo výrobci léků – nepřekračovat je.  Tablety užívat s jídlem nebo po něm podle jejich doporučení.
• Zkontolujte si vždy vše co pravidelně (často) užíváte  - léky, doplňky stravy, potraviny, byliny, čaje apod. Např. většina např. citrusových plodů, nebo třeba třezalkový čaj, nebo, pepř, či kurkuma mění účinnost některých léčiv.

1. Berete-li jen 3 léky, dají se interakce najít z jejich příbalových letáků.
2. Ale každý kdo užívá více než 5 léků,  by si měl vždy zkontrolovat  jestli na sebe nereagují negativně, protože je to již velice pravděpodobné. 
3. Bonusem pro pacienty je že by zde měli dostat i nejen informace o nevhodných kombinacích léků, ale i doporučení jaké bylinky, nápoje či jídlo spolu s předepsanými léky neužívat.
4. Některé kombinace nejsou tak nebezpečné – stačí  když lékař změní dávkování nebo navrhne jiný časový odstup jejich užívání.
5. v těhotenství a období kojení
6. u malých dětí a kojenců
7. u dlouhodobě nemocných lidí s oslabeným organizmem

• Prostudujte si jejich příbalové informace a vypište je do on-linové poradny www.znamsveleky.cz. - bezplatné anonymní linky. Po zadání názvů svých léků dostanete do 2 dnů zpět e-mailem odpověď. Nemáte-li internet, vypište si celé názvy vašich léků než půjdete k lékaři či do lékárny a odborníci za vás jejich interakce  zjistí.
• Nepřestávejte sami od sebe brát předepsané léky nebo neměňte jejich dávkování, ale zajděte s e-mailovou odpovědí za lékařem, který vám je předepsal na konzultaci.

• Nekombinujte např. více léků s obsahem paracetamolu (jako např. Coldrex a Paralen), ani  při jejich užívání nepijte alkohol - může dojít k poškození jater.
• Pozorně si přečtěte příbalový leták léku, než ho začnete užívat.
• Zvláštní pozornost podobně věnujte nemocným, dětem a těhotným – poraďte se s lékařem/lékárníkem

Pokud problémy neustupují při samoléčbě, či dochází ke zhoršení stavu či komplikacím - navštivte lékaře.

Samotný výběr vhodného léku nebývá úplným řešením zdravotního problému. Možnosti farmakologické léčby jsou často omezené, nevyřeší onemocnění, jako takové a často nepomohou tolik jako váš zdravý a aktivní způsob života - spojený s racionální léčbou.

Svůj zdravotní stav můžete sami výrazně ovlivnit vaším osobním a aktivním přístupem - změnou životního stylu: 

• aktivnější péčí o své zdraví a tělo – zdravotní stav i vzhled
• racionální stravou - 5x denně malé dávky jídla, s čerstvou zeleninou a ovocem
• vydatným pitným režimem – 2-3 litry denně
• nekouřením a omezením konzumace alkoholu a jiných drog
• snížením své hmotnosti k normálnímu BMI – upravte si svou váhu
• omezte možný vznik z rizikových situací a snažte se omezit i působení  stresu
• dodržováním předepsaných a osvědčených léčebných postupů dohodnutých s lékařem
• pravidelnými tělesnými aktivitami - cvičení, procházky – za každého počasí
• pravidelnou péčí o tělo, očkováním a kontrolami zdraví
• dodržováním zásad hygieny a prevence
• pečujte nejen o své tělo, ale i o Vaší mysl - budujte si pozitivní náladu 
• udělejte si čas na své přátele a na své koníčky

 Vždy dodržujte režimová opatření – klid, dostatečné pití, vyšší dávky čerstvé zeleniny a ovoce - vitamíny apod.

• Vždy dbejte i na dobu nutné rekonvalescence po odeznění nemoci. Doporučujeme dobu rekonvalescenci minimálně stejně dlouhou, lepší dvojnásobnou, době akutního onemocnění. 
• K době rekonvalescence přistupujte stejně zodpovědně jako k vlastnímu akutnímu onemocnění. Každá nemoc vyžaduje svůj čas a trpělivost. Pokud to pochopíme, budeme v naší péči o nemocné úspěšní.

Pomáhá i eliminace alergenů:

• omezení styku s alergenem,
• v období největších potíží omezit větrání bytu během dne, nejlépe větrat ráno,
• klimatická léčba v období potíží – na horách, u moře,
• u domácího prachu a roztočů je eliminace obtížná: v bytě by neměly být vyšší koberce, závěsy z těžších látek, čalouněný nábytek aj. – alergické děti by si neměly hrát s plyšovými hračkami; roztoči i v peří ptáků,
• dbejte i na lůžkoviny: časté, dlouhé větrání na mrazu; vysávat každý den matrace, pokrývky, polštáře; povlaky měnit jednou za týden; koberec šamponovat; čističe vzduchu; lůžkoviny ze syntetických materiálů vhodnější než přírodní,
• důkladný úklid; použít akaricidy (hubí roztoče), přípravky likvidující plísně; vhodné hračky,
• odstranění zvířat z domácnosti; alergie na zvířata i jako profesionální alergie,
• u pacientů přecitlivělých na hmyzí žihadlo: vyhýbejte se kvetoucím rostlinám, spadanému ovoci, nechodit bos, nejíst a nepít v přírodě; nenosit barevné oblečení; hmyz nezabíjet (přilákává další hmyz),
• profesionální poškození u pekařů, truhlářů, v zemědělství; používat ochranné pomůcky,
• vyloučení účinku potravinářských alergenů dohromady  více léky či doplňky stravy,
• eliminace kontaktních alergenů (chrom ve vydělávané kůži, nikl)

Samoléčba u „glykemického indexu“

Základem redukční diety je omezení tuků, sacharidů a následné zvýšení konzumace bílkovin. Více než hlídání obsahu tuků je důležité při hubnutí dávat pozor na sacharidy.

• Hlavním cílem léčby diabetu je snížit koncentraci glukózy v krvi (glykemii) k doporučeným cílovým hodnotám. Pokud se u člověka s diabetem nedaří koncentraci glukózy v krvi účinně kontrolovat, ocitá se ve zvýšeném riziku vzniku a rozvoje závažných dlouhodobých komplikací.

Diabetes 2. typu

Léčba je náročná pro lékaře i pro pacienta. Diabetici 2. typu musí přijmout dietní opatření, která jsou mnohem přísnější než u cukrovky 1. typu. Musí si osvojit pravidelnou životosprávu včetně pohybové aktivity, což bývá zejména pro obézní osoby zvyklé na konzumní způsob života těžko akceptovatelné.

Při stanovení postupu léčby musí lékař vyhodnotit parametry inzulinové sekrece, odhadnout stupeň inzulinové rezistence, určit, které hodnoty glykemií jsou nejvyšší v průběhu dne, a podle toho „ušít na míru“ léčbu pro konkrétního pacienta.

Diabetes 1. typu

Naopak léčba diabetu 1. typu je ve svém principu pro lékaře jednodušší. Jejím základem je náhrada inzulinu – dojde k předepsání intenzifikovaného inzulinového režimu, který při dnešní běžné dostupnosti analog velmi usnadní flexibilitu opatření. Pokud diabetik 1. typu netrpí nadváhou, není nutná přísná životospráva jako u diabetu mellitu 2. typu. Záleží hodně na důsledné edukaci diabetika a jeho ochotě k dobré spolupráci. Pokud vše funguje jak má, nemusí se život diabetika 1. typu mnoho lišit od života nediabetiků.

Typy léčby

Dieta

Vyvážená strava je základem léčby každého typu cukrovky. Zde si můžete přečíst o základních principech dietní léčby u pacientů s diabetem 2. typu.

Perorální antidiabetika

Perorální antidiabetika (PAD) jsou léky snižující hladinu krevního cukru (glykemie), které se požívají ústy (perorálně), na rozdíl od inzulinu, který je potřeba do těla dodávat způsobem obcházejícím zažívací trakt (parenterálně), nejčastěji podkožní aplikací.

Inzuliny

Inzulin je nedílnou a přirozenou součástí našeho těla. Jeho klíčovou úlohou je, aby se po jídle snížila hladina cukru v krvi. Inzulin snižuje hodnotu krevního cukru tím, že napomáhá jeho odvádění z krevního oběhu k buňkám, v nichž se využívá jako zdroj energie. U lidí trpících diabetem 2. typu má nedostatek inzulinu za následek, že se k buňkám nepřesouvá dostatek cukru, aby pokryl energetické potřeby organismu.

Z rad odborníků na výživu lze sestavit desatero, které vám pomůže s hubnutím. Správná snídaně je jen první krok k tomu, abychom jídlem svému tělu prospívali. Další kroky musíme však udělat ve zbývající části dne:

1. Jíst pravidelně v menších dávkách, nejlépe je rozdělit si celkový denní příjem do 5 jídel.
2. Energetický příjem by neměl být vyšší než výdej, důležitý je pravidelný pohyb.
3. Tuky by měly tvořit méně než 30 % denního energetického příjmu.
4. Výrazně omezovat v jídelníčku tuky živočišného původu (sádlo, máslo, ale i uzeniny).
5. Zelenina a ovoce by měly být součástí každého jídla. Doporučená dávka zeleniny je 400 g, ovoce 200 g denně.
6. Dávat přednost tmavému celozrnnému pečivu, vybírat si mléčné a zakysané výrobky se sníženým obsahem tuku. Preferovat bílá libová masa (drůbež, ryby) před červenými (vepřové, hovězí, vnitřnosti).
7. Nebát se vyzkoušet nové nízkotučné varianty tradičních potravin.
8. Omezovat tradiční sladkosti a slané pochutiny, nahradit je energeticky vhodnějšími variantami (sušené ovoce, müsli, sušenky s vlákninou bez náplně, oříšky).
9. Denně je důležité vypít dva až tři litry tekutin: voda, ovocné čaje, minerálky, nealkoholické nápoje (pokud možno neslazené, nebo slazené umělým sladidlem), ředěné džusy.
10. Pěstovat zdravé stravovací návyky u celé rodiny a především u dětí.

Viz záložka LÉČBA / SAMOLÉČBA.

Zdroj: Poradna snižování hmotnosti Merrylinka, http://www.lecbacukrovky.cz/lecba, autor: Bc. Vladimíra Havlová, nutriční terapeutka. Centrum diabetologie, IKEM Praha, DIA_146/12