Běžné nemoci 

Deprese je závažné onemocnění, které vyžaduje léčbu. Patří mezi poruchy nálady a jde o patologický smutek, kde není žádný pochopitelný důvod pro stísněnou náladu, nebo není tak silný, aby mohl útlum nálady sám o sobě vyvolat.

Neléčená deprese trvá kolem půl roku (velmi individuální, může to být mnohem méně i mnohem více) a má tendenci se vracet. U těžších forem existuje nebezpečí sebevražedného jednání – asi 10 % takových jedinců se pokusí o sebevraždu. Deprese není jen pocit rozladění a skleslosti; je to i zničující onemocnění ovlivňující život fyzicky, psychicky i citově – znesnadňuje běžné životní aktivity.

Deprese je nemoc nálady a objevuje se v každém věku. V období menopauzy jsou deprese dokonce velmi časté a až téměř polovina žen má různé psychické problémy.

Deprese v menopauze mívá hodně fyzických příznaků, proto často ani jako deprese nevypadá. Jsou to zejména bolesti hlavy, zad či nohou, bolesti v podbřišku, nebo bolesti u srdce. Může se objevit celková slabost, nevýkonnost a poruchy zažívání. Časté jsou vegetativní příznaky – zvýšené pocení, bušení srdce, sucho v ústech a třes rukou.

Psychické příznaky jsou zejména rozladěnost, psychická labilita, plačtivost, podrážděnost, smutná nálada, ztráta radosti ze života, ztráta chuti na sex a poruchy soustředěnosti. Typické pro depresi jsou „ranní sklíčenost“ – napětí, vnitřní rozechvělost a neklid v ranních hodinách. Téměř všechny depresivní ženy si stěžují na nespavost, úzkost a obavy z budoucnosti.

Deprese může mít různé stupně – od mírných až po nejtěžší. Jednoduchou, mírnou depresi může léčit obvodní lékař, složitější nebo léčbě odolávající deprese léčí psychiatr.

Příčinou deprese po menopauze může být i nedostatek ženských hormonů – estrogenů. A proto je žádoucí, aby žena kromě antidepresiv užívala i hormonální substituční léčbu. V dnešní době se jedná o moderní, bezpečnou a nízkodávkovou léčbu. Výsledky studií poukazují na to, že kombinace antidepresiv a hormonální substituční léčby vede ve velké míře k vyléčení deprese. Hormonální substituční léčba je vhodná i díky existenci moderních nízkodávkových preparátů. Z hlediska moderní medicíny jde o bezpečné a spolehlivé řešení. Pacientkám doporučujeme i psychoterapii, a je dobré, pokud sportují a dodržují zásady obecné psychohygieny.

Deprese snižuje kvalitu života a může vést k sebevraždám, případná obezita je zase rizikovým faktorem řady dalších onemocnění (např. diabetu mellitu 2. typu, ischemické choroby srdeční apod.).

Deprese se objevuje u obou pohlaví v jakémkoliv věku. I u dětí. Nejčastěji bývá diagnostikována ve středním věku. U žen je dvakrát častější než u mužů. Více diagnostikována je také u osob, jejichž příbuzní trpěli tímto onemocněním. Deprese může vzniknout i u osob, které prodělaly těžký úraz hlavy. Deprese není nemoc, která by byla ovlivnitelná vůlí, tudíž je zbytečné radit postiženému, „aby se vzchopil“, či se jej snažit rozesmát a podobně.

Existují různé formy deprese, od mírných depresivních stavů (známých také jako dystymie), střídajících se s radostně povznesenými stavy, až ke stavům hluboké beznaděje (manická deprese). Nejtěžší formou deprese je melancholie, která může vést k sebevražedným myšlenkám a k naprosté neschopnosti nemocného vykonávat jakoukoli činnost.

Deprese může výrazným způsobem zhoršovat průběh jednotlivých chorob a zvyšuje úmrtnost.

Vyvolávající rizikové faktory:

Častěji se s depresí setkáváme u žen v období přechodu a po něm, také jí více trpívají starší lidé po ztrátě partnera nebo odchodu do důchodu. Další rizikové faktory:

• šestinedělí a mateřská dovolená,
• osamělost, chudoba a příslušnost k minoritě patří také mezi rizikové faktory,
• zátěžové situace v životě – změny (ukončení studia, narození dítěte, nezaměstnanost),
• nemoci – po infarktech srdečního svalu, s mozkovými příhodami, vysokým krevním tlakem, Parkinsonovou chorobou, cukrovkou, revmatismem, endokrinními nemocemi (snížená sekrece hormonů štítné žlázy, onemocnění nadledvin) a s různými druhy autoimunitních chorob,
• nádorová onemocnění, u nichž dochází k sekreci hormonů, různá poškození mozku, nemoci snižujících hladinu kyslíku v krvi, roztroušená skleróza, deficity některých vitaminů (B12, kyseliny listové, niacinu…), záněty jater, záněty mozkových blan a mozku, AIDS, tuberkulóza,
• léky (např. kortikosteroidy, cytostatika, protizáchvatové léky, léky proti početí, antipsychotika, léky proti alergiím, léky pro léčbu zvýšeného krevního tlaku, hypnotika), v těchto případech je nutné upozornit lékaře, který léky ordinoval, aby uvážil jejich změnu či navázal spolupráci s psychiatrem.

Příčiny depresí

Deprese nemají jednotnou příčinu, je zde mnoho možností:

• nerovnováha hladin mozkových chemických látek – neurotransmiterů, vedoucích vzruch od jedné nervové buňky ke druhé,
• vyvolána úmrtím drahé osoby, rozvodem, život ohrožující nemocí, ztrátou zaměstnání apod.,
• potravinové alergie, nedostatek různých živin a jiných nutričních látek, reakce na léčbu,
• stres,
• nadměrné požívání alkoholu nebo drogy,
• neschopnost zvládnout kritické situace nebo pocity viny mohou rovněž spolupůsobit,
• sezónní deprese, postihující některé citlivé osoby v zimním období; nedostatek denního světla vyvolává smutek, letargii a únavu, postižení se uzavírají do sebe a nevzpamatují se z deprese dříve, než se opět prodlouží den.

Depresivní epizoda trvá od několika dní nebo týdnů až k více měsícům. Zpravidla se protáhne bez ošetření na více než půl rok. S výjimkou reaktivních depresí a několika dalších zvláštních forem je deprese většinou onemocněním, které se vyskytuje s několikanásobnými recidivami (návraty nemoci).

Odbornou pomoc je třeba vyhledat v případě, že:

• pomýšlíte na sebevraždu,
• dělá vám těžkosti zvládat každodenní povinnosti,
• ani po delší době se necítíte lépe,
• ke zlepšení nálady používáte alkohol nebo užíváte léky.

Příznaky deprese:

• zhoršená (smutná, lítostivá, mrzutá) nálada,
• plačtivost,
• únava,
• zhoršená výkonnost, zejména po ránu,
• poruchy spánku s popůlnočním a předčasným ranním probouzením,
• nechutenství,
• úbytek na váze,
• různé tělesné bolesti a obtíže,
• bolesti hlavy, hrudníku, dolních zad,
• trávicí obtíže, zácpa,
• snížené sebevědomí a sebedůvěra,
• nezájem o věci, které dříve přinášely potěšení – apatie,
• nezájem o sex,
• pesimistický výhled do budoucnosti,
• pocity viny,
• pocity vlastní bezcennosti,
• sebevražedné myšlenky,
• ztráta energie,
• zármutek nad ztrátou,
• reakce na rozrušující událost,
• dlouhodobý celkový stres,
• předmenstruační deprese,
• deprese po infekčních onemocněních,
• deprese po porodu,
• citová nestabilita ve středním věku,
• skleslost,
• pocit beznaděje a neschopnost radovat se,
• váhavost, nerozhodnost, neustálé omílání určitých myšlenek a bezvýsledné přemítání o možnostech (tzv. ruminace),
• nespavost, nebo naopak není schopen ráno vstát,
• dochází k probouzení brzy nad ránem a objevují se tzv. ranní návaly extrémně mrzuté nálady po probuzení,
• pocity zbytečnosti,
• přecitlivělost,
• nízká či žádná koncentrace,
• nechuť k jídlu, či je naopak vysoká chuť, provázeno výraznými změnami hmotnosti,
• zácpy,
• úzkostný typ deprese může přerůst v dezorganizované jednání a nemocný může i fatálně ublížit sobě a/nebo někomu z okolí,
• hypochondrické představy – pocit, že trpí nějakou závažnou, nevyléčitelnou nemocí,
• může dojít ke zpomalení duševní činnosti (řeči, myšlení, rozhodování atd.), že to vypadá i jako demence,
• někdy se u deprese objevují bludy (např. že si člověk za něco zaslouží trpět, nebo že má být po právu dokonce odsouzen k smrti) i halucinace (většinou tzv. hlasy) – pak jde o tzv. depresi s psychotickými příznaky.

Tento stav trvá déle než dva týdny a zasahuje do pracovní výkonnosti i do denních aktivit. Po odeznění deprese se ale vrací původní mentální výkonnost.

Kromě těchto navenek patrných příznaků se při depresi objevuje mnoho skrytých poruch řídicích funkcí organismu až po poruchy imunity. Proto je deprese hodnocena jako nemoc, zhoršuje prožívání a kvalitu života a ohrožuje celkový zdravotní stav. Proto je nutné depresi nepřecházet, ale léčit. Deprese je onemocnění velmi časté a zákeřné.

Odbornou pomoc je třeba vyhledat v případě, že:

• pomýšlíte na sebevraždu,
• dělá vám těžkosti zvládat každodenní povinnosti,
• ani po delší době se necítíte lépe,
• ke zlepšení nálady používáte alkohol nebo užíváte léky.

Upozornění:

Upozorňujeme, že obsah těchto stránek má informativní charakter a není náhradou za návštěvu lékaře.

Vždy je nutné, abyste si léky vybrali s ohledem na věk, hmotnost nemocného a jeho celkový zdravotní stav:

• Vycházet je třeba z jeho ostatních nemocí, které měl už dříve a léků, které na ně užívá – možné jejich interakce.
• Vždy dodržujte dávkování doporučené zdravotníky nebo výrobci léků – nepřekračovat je.  Tablety užívat s jídlem nebo po něm podle jejich doporučení.
• Zkontolujte si vždy vše co pravidelně (často) užíváte  - léky, doplňky stravy, potraviny, byliny, čaje apod. Např. většina např. citrusových plodů, nebo třeba třezalkový čaj, nebo, pepř, či kurkuma mění účinnost některých léčiv.
1. Berete-li jen 3 léky, dají se interakce najít z jejich příbalových letáků.
2. Ale každý kdo užívá více než 5 léků,  by si měl vždy zkontrolovat  jestli na sebe nereagují negativně, protože je to již velice pravděpodobné. 
• Prostudujte si jejich příbalové informace a vypište je do on-linové poradny www.znamsveleky.cz. - bezplatné anonymní linky. Po zadání názvů svých léků dostanete do 2 dnů zpět e-mailem odpověď. Nemáte-li internet, vypište si celé názvy vašich léků než půjdete k lékaři či do lékárny a odborníci za vás jejich interakce  zjistí.
• Nepřestávejte sami od sebe brát předepsané léky nebo neměňte jejich dávkování, ale zajděte s e-mailovou odpovědí za lékařem, který vám je předepsal na konzultaci.
1. Bonusem pro pacienty je že by zde měli dostat i nejen informace o nevhodných kombinacích léků, ale i doporučení jaké bylinky, nápoje či jídlo spolu s předepsanými léky neužívat.
2. Některé kombinace nejsou tak nebezpečné – stačí  když lékař změní dávkování nebo navrhne jiný časový odstup jejich užívání.
• Nekombinujte např. více léků s obsahem paracetamolu (jako např. Coldrex a Paralen), ani  při jejich užívání nepijte alkohol - může dojít k poškození jater.
• Pozorně si přečtěte příbalový leták léku, než ho začnete užívat.
• Zvláštní pozornost podobně věnujte nemocným – poraďte se s lékařem/lékárníkem
1. v těhotenství a období kojení
2. u malých dětí a kojenců
3. u dlouhodobě nemocných lidí s oslabeným organizmem

Pokud problémy neustupují při samoléčbě ani po 4 dnech, či dochází ke zhoršení stavu či komplikacím - navštivte lékaře.

• Vždy dodržujte režimová opatření – klid, pití, vitamíny apod.
• Vždy dbejte i na dobu nutné rekonvalescence po odeznění nemoci. Doporučujeme dobu rekonvalescenci minimálně stejně dlouhou, lepší dvojnásobnou, době akutního onemocnění. 
• K době rekonvalescence přistupujte stejně zodpovědně jako k vlastnímu akutnímu onemocnění. Každá nemoc vyžaduje svůj čas a trpělivost. Pokud to pochopíme, budeme v naší péči o nemocné úspěšní.

Samotný výběr vhodného léku nebývá úplným řešením zdravotního problému. Možnosti farmakologické léčby jsou často omezené, nevyřeší onemocnění, jako takové a často nepomohou tolik jako váš zdravý a aktivní způsob života - spojený s racionální léčbou.

Svůj zdravotní stav můžete sami výrazně ovlivnit vaším osobním a aktivním přístupem - změnou životního stylu: 

• aktivnější péčí o své zdraví a tělo – zdravotní stav i vzhled
• racionální stravou - 5x denně malé dávky jídla, s čerstvou zeleninou a ovocem
• vydatným pitným režimem – 2-3 litry denně
• nekouřením a omezením konzumace alkoholu a jiných drog
• snížením své hmotnosti k normálnímu BMI – upravte si svou váhu
• omezte možný vznik z rizikových situací a snažte se omezit i působení  stresu
• dodržováním předepsaných a osvědčených léčebných postupů dohodnutých s lékařem
• pravidelnými tělesnými aktivitami - cvičení, procházky – za každého počasí
• pravidelnou péčí o tělo, očkováním a kontrolami zdraví
• dodržováním zásad hygieny a prevence
• pečujte nejen o své tělo, ale i o Vaší mysl - budujte si pozitivní náladu 
• udělejte si čas na své přátele a na své koníčky

Kromě navenek patrných příznaků se při depresi objevuje mnoho skrytých poruch řídicích funkcí organismu až po poruchy imunity. Proto je deprese hodnocena jako nemoc: zhoršuje prožívání a kvalitu života a ohrožuje celkový zdravotní stav. Depresi je nutné nikoli přecházet, ale léčit ji. Deprese je onemocnění velmi časté a zákeřné.

U lékaře

Duševními chorobami se zabývá psychiatr – rozhovor s nemocným. Součástí vyšetření může být i vyplnění jednoduchých dotazníků, které mapují problémy. Důležité je, aby k vyšetření přišel pacient vybaven zprávami o dosud provedených odborných vyšetřeních.

Léčba

• Antidepresiva,
• elektrické šoky – při těžké depresi se sklonem k sebevraždě,
• psychoterapie.

Samoléčba

Okolo 80 % nemocných s depresí není správně diagnostikováno, a tím ani správně léčeno. Deprese působí na okolí jako „neinfekční nákaza“ – snažíme se ji označit jako lenost, nedostatek vůle… Pacienti uvádějí hlavně tělesné příznaky, které jsou projevem deprese, a zhoršenou náladu pokládají za jejich důsledek. Postižení nechtějí přijmout psychiatrickou diagnózu, ačkoli jedině cílená psychiatrická léčba jim může pomoci.

• Nepřestat s postiženým komunikovat,
• mluvit o jeho pocitech – zpočátku to může být obtížné, protože někteří nemocní odmítají o nemoci mluvit, nebo si ji nepřipouštějí,
• naučit nemocného relaxovat,
• vrátit mu zdravé stravovací návyky,
• nekonzumovat alkohol a návykové látky,
• antidepresiva, vhodné doplnit vhodnou psychoterapií,
• příznaky mohou ustoupit po 2–3 týdnech léčení,
• většina depresivních poruch je zvládnutelná ambulantně – lékař dohlíží na vývoj příznaků a rozhoduje o léčbě. Těžké formy deprese, u nichž hrozí velké riziko sebevraždy, se však léčí v rámci hospitalizace…
• ECT – elektrokonvulzivní terapie (pomocí elektrického výboje); její účinnost je vysoká a rizika pro pacienta minimální,
• fototerapie (osvícení jasným světlem),
• spánková deprivace (člověku se brání ve spánku),
• kognitivně behaviorální terapie (KBT) – pacientovi pomáhá nacvičit si strategie, kterými se bude umět depresi vyhýbat. Nejbližší osoby musí vědět, že depresi nelze vůlí překonat a že mohu pomoci nemocnému jeho špatný stav vydržet. Léčba deprese musí být dostatečně dlouhá, aby se předešlo možnému návratu obtíží.

Režimová opatření:

• pravidelně cvičte,
• přestaňte kouřit,
• omezte nadměrné množství kávy a alkohol,
• vyhledejte psychologickou poradnu.

Pozor, odbornou pomoc je třeba vyhledat v případě, že:

• pomýšlíte na sebevraždu,
• dělá vám těžkosti zvládat každodenní povinnosti,
• ani po delší době se necítíte lépe,
• ke zlepšení nálady používáte alkohol nebo užíváte léky.

Homeopatie

Dobrých výsledků lze dosáhnout homeopatickou konstituční léčbou. Symptomaticky se používají tyto přípravky:

• Aurum metallicum – na hlubokou depresi a sebevražedné myšlenky.
• Ignatia – vhodná zejména u deprese, která je následkem šoku.
• Kalium phosphoricum – při nervové vyčerpanosti, která způsobuje pokles psychické a fyzické síly. Pomáhá při nespavosti.
• Pulsatilla – pro bázlivé lidi, kteří mají mírnou povahu a snadno se rozpláčou.

Fyzická cvičení

Pravidelný tělesný pohyb může být prevencí záchvatů deprese. Mozek při cvičení produkuje endorfiny a enkefaliny, které působí proti bolesti a způsobují povznesení mysli.

Strava

Některé potraviny mohou při pravidelném zařazování do jídelníčku pomoci zlepšit náladu…

• krocan, losos, mléčné výrobky – obsahují aminokyselinu tryptofan, která zvyšuje v mozku hladinu serotoninu, jenž pomáhá regulovat náladu,
• ovoce a zelenina – jsou zdrojem cenných vitamínů, minerálů a enzymů, jenž jsou podpůrným faktorem léčby depresí,
• celer a celerová šťáva je lékem na nejrůznější poruchy nervového systému, včetně depresí,
• česnek má uklidňující účinky a dokáže utišit duševní rozháranost…
  – celozrnné potraviny jsou zdrojem vitamínů skupiny B, jenž jsou velmi důležité pro správné fungování nervové soustavy a snižují stres,
• ořechy obsahují mastné kyseliny, které jsou též nezbytné pro zdravé nervy,
• čaj z meduňky lékařské má uklidňující účinek,
• med je díky bohatému obsahu minerálů, enzymů, sacharidů a vitamínů skupiny B pravým lékem pro nervy,
• pro činnost nervového systému jsou důležité i minerály: hořčík, vápník, železo a zinek, které do organismu dostanete v hojné míře, pokud budete jíst potraviny jako pšeničné klíčky a otruby, mák, kakao, luštěniny, sušené pivovarské kvasnice, ořechy, semena, jáhly, sušené ovoce, kroupy, celozrnná rýže, sýry, jogurt, sardinky v oleji, losos, zelenina, ovoce, melasa, ryby…
• v případech, kdy deprese souvisí se sníženou funkcí štítné žlázy, mohou být nápomocny potraviny s obsahem jódu – krabi, krevety, plody moře, višně, třešně, cibule, sůl obohacená jódem, mořské řasy…

Naopak je vhodné omezit stravu skládající se z instantních výrobků, občerstvení typu fast food a rafinovaných sacharidů (bílý cukr, bílé pečivo): taková strava může přispět k rozvoji deprese, protože organismus pak trpí nedostatkem minerálů, vitamínů a základních živin.

Psychoterapie a antistresové léčebné kůry

– jsou součástí nabídky mnoha lázeňských zařízení. Lázeňské pobyty díky změně prostředí a opuštění životních stereotypů, ale také s pomocí psychologů, pomáhají překonat deprese a kritické životní situace a slouží k rychlé regeneraci po stresu a zátěži. Umožňují zmírnit nejen stres a deprese, ale i psychosomatické projevy (poruchy spánku, bolesti hlavy a zad, trávicí potíže, kolísání krevního tlaku, pocity úzkosti, ztrátu sebedůvěry, zmatenost aj.).

Muzikoterapie

Hudba může mít významný vliv na tlumení depresí.

Vitaminy a minerály, bylinky

• Vedle antidepresiv mohou pomoci vitaminy a minerály. Můžete přidat i léčivé byliny nebo 5-HTP (hydroxytryptofan) – ne však obojí. Nesmíte však zvolit žádné kombinace s předepsanými léky bez rady lékaře či farmaceuta. Nikdy také bez jeho souhlasu nepřerušujte předepsané léčení deprese.
• Užívejte vitaminy B a C – hrají roli při tvorbě neurotransmiterů v mozku a mohou zvyšovat účinnost antidepresivních léků.
• Čaje a tinktury z meduňky a rozmarýnu rovněž uvolňují napětí a deprese.
• Třezalka může být bezpečnou alternativou ke klasickým lékům pro léčbu deprese, které mívají vedlejší účinky. Nikdy se však nesmí užívat zároveň s léky proti depresi!
• U lidí nad 50 let bývá v boji proti depresím účinnější jinan dvojlaločný než některé klasické léky. 5-HTP je formou kyseliny tryptofanu, která zvyšuje hodnoty serotoninu v mozku a upravuje náladu. Trpíte-li úzkostnými stavy, můžete se souhlasem svého lékaře užívat kávu jako samostatný lék, nebo společně s třezalkou, jinanem a 5-HTP.

• Léčit můžeme také kombinací extraktů z léčivých rostlin (např. třezalka, meduňka) s celkově uklidňujícím účinkem, který nastupuje již po krátké době. Antidepresivní účinek se projeví nejdříve po 14 dnech podávání. Třezalkový extrakt je vhodný jen pro léčbu lehčích forem deprese, nebo jen poruch spánku a usínání.

Upozornění: Opatrnost při užívání produktů s extraktem třezalky je nutná při současném užívání s léčivými přípravky na ředění krve kumarínového typu (např. Warfarin), některých cytostatik a antidepresiv. Protože může dojít ke snížení účinku těchto přípravků, je vhodné užívání produktů s třezalkou konzultovat u lékaře nebo v lékárně.

Přírodní a doplňková léčba

• L-tryptofan – aminokyselina, z které se tvoří v těle serotonin – přenašeč mozkových signálů, jenž zodpovídá za psychickou a emoční stabilitu.
• Dextro-Levo-PhenylAlanin – aktivuje a zesiluje činnost tělesných opiátů (endorfinů), které pak vyvolávají pocity blaha a bezbolestnosti.
• B komplex – vitamíny skupiny B jsou potřebné pro normální funkci mozku a nervové soustavy. Některá antidepresiva snižují množství vitamínu B v těle.
  Kyselina listová – 200 mg denně.
• Rozmarýna lékařská – doporučuje se v případě nervového vyčerpání; pomáhá při bolestech hlavy a zpomaleném trávení.
• Brutnák lékařský – uklidňuje.
• Zázvor, jinan dvoulaločný, kořen lékořice, máta a sibiřský ženšen jsou rovněž prospěšné. Lékořici však neužívejte déle než 1 týden, a pokud máte vysoký krevní tlak, tak se jí vyhněte. Sibiřský ženšen neužívejte, pokud trpíte hypoglykemií, vysokým krevním tlakem nebo srdeční poruchou.

Lidem trpícím depresemi může také výrazně prospět:

• hořčík a vápník – důležité pro funkci nervového systému,
• vitamin C – důležitý pro tvorbu protistresových hormonů,
• pupalkový olej – obsahuje esenciální mastné kyseliny nutné pro přenos nervových vzruchů a pro normální funkci mozku,
• komplex vitamínů a minerálů – slouží k nápravě nedostatků vitamínů a minerálů, které často souvisí s výskytem deprese,
• selen – má povzbuzující účinky a tlumí stavy úzkosti.

Kromě běžných doporučení o dodržování zdravého životní stylu neexistuje specifická prevence tohoto onemocnění. K psychologickým preventivním opatřením řadíme:

1. snižování stresu. Problém není vyvarovat se každého stresu (což je ostatně nemožné), ale naučit se vyvarovat stresu nadměrného, nebo se naučit dovednostem, jak s ním zacházet,
2. nácvik sociálních dovedností. Typickým problémem bývá snést kritiku druhého bez pocitu viny a méněcennosti, schopnost říci ne. Proto se pusťte do tréninku asertivity,
3. pěstování sociální sítě. Deprese bývá spojena s izolací od lidí. Nejefektivnější cestou, kterou můžete sami podniknout, je vystavit se styku s lidmi i přes to, že máte obavy. Začněte s lidmi, které dobře znáte a před nimiž se nemusíte stydět.

Zdroj: http://www.ordinace.cz/ – Deprese (MUDr. Martin Anders, PhD.), http://www.doktorka.cz/, http://anamneza.cz/, http://www.menopauza.sk/start/view.php?docid=10