Běžné nemoci 

Ateroskleróza (arterioskleróza) je degenerativní, zánětlivé onemocnění cév, při kterém se v porušené cévní stěně ukládají tukové látky, především cholesterol. Jedná se o proces trvající mnoho let, při němž artérie (tepny) stále více tuhnou a zužují se a narušuje se vnitřní cévní výstelka (endotel).

Arterioskleróza začíná v rané dospělosti a dlouho probíhá nepozorovaně.

Ke vzniku a rozvoji arteriosklerózy přispívají krevní lipidy, čili tuky, a z nich pak zejména cholesterol. Ten se v místech narušeného endotelu ukládá, obaluje krevními sraženinami a vazivem a vytváří tzv. aterosklerotické pláty. Tepenná stěna se přitom ztlušťuje a ztrácí pružnost. Protože tepny se silnými stěnami nejsou dostatečně pružné a špatně se roztahují, zvyšuje se v nich tlak krve a omezuje se krevní průtok do tkání.

Vnitřní průsvit tepny se zužuje a průtok krve se zhoršuje a zpomaluje. Může dojít k postupnému zužování, nebo dokonce k uzávěru postižených cév – např. k infarktu.

Arterioskleróza, která se už vyvinula, se nedá výrazně ovlivnit a vede i ke smrtelným onemocněním:

• mozková mrtvice,
• infarkt.

Arterioskleróza se rozvíjí pomalu a nenápadně. Tuky zužují průsvit cév, aniž bychom pociťovali jakoukoliv změnu. Pokud zúžení dosáhne kritické hodnoty, nebo dojde k prasknutí plátu, vzniknou příznaky, které patrně nepřehlédnete.

Projevy arteriosklerózy

Projevy arteriosklerózy jsou závislé na tom, jaká část tepenného úseku je postižena. Čím větší úsek tepen je postižen, tím horší je i poškození zásobované tkáně.

Je-li arterioskleróza (čili poškození)…

a) na mozkových tepnách, dochází:

• k různým psychickým změnám,
• aterosklerotické demenci,
• k náhlé cévní mozkové příhodě – mrtvici (iktus, centrální mozková příhoda), tj. postižení cévního řečiště mozku; postihuje zejména starší pacienty. Stejně jako v případě infarktu myokardu (srdečního svalu), i zde dochází k uzávěru tepny a následné nedokrevnosti mozku. Na rozdíl od postupného uzavírání cév způsobujícího „sklerózu“, náhlé uzávěry jsou příčinou ztráty vědomí, ztráty citlivosti některých částí těla (i jedné poloviny těla), ztráty hybnosti končetin, poškození mimiky obličeje, postižený není schopen se o sebe postarat sám, nemůže mluvit, často nechápe, co mu ostatní chtějí sdělit, apod. Rozsah postižení je různý. Změny mohou být i nevratné. Mírnějším projevem bývá tzv. tranzitorní ischemická ataka (TIA), která se projeví chvilkovým bezvědomím a žádnými, případně rychle se upravujícími změnami hybnosti, řeči či cítění,

b) na tepnách zásobujících oko:

• vzniká postižení očního nervu a následná slepota,

c) na srdeční tepně, dochází ke vniku dvou forem ischemické choroby srdeční:

• k akutnímu infarktu myokardu – snižuje dodávku kyslíku a živin svalovým buňkám srdce – jejich projevy jsou bolest na hrudi, vystřeluje někdy do levé paže, zrychlené dýchání a rychlý puls, studená opocenost, bledost, úzkost a dušnost (dále viz např. kapitola Onemocnění srdce),
• k srdeční ischemii (nedokrvení tkáně) – postižení až odumření svalových buněk a jejich náhrada neplnohodnotnou tkání neboli jizvou. Je-li nedokrvení jen dočasné, vzniká přechodná ischemie, která se projeví přechodnými bolestmi na hrudi a dušností, ustupujícími zpravidla po chvilkovém zklidnění nebo tabletě nitroglycerínu – angina pectoris je zpravidla předstupněm srdečního infarktu,

d) na tepnách ledvin:

• rozvíjí se obraz nefrosklerózy, končící až selháním ledvin,

e) na tepnách dolních končetin, projeví se bolestí končetin, jejich chladem, kulháním a až možným vznikem gangrény (dále viz též kapitola ISCHDK):

• ischemická choroba dolních končetin (ICHDK) je onemocnění tepen dolních končetin. Zúžení průsvitu cév vede k charakteristickým příznakům. Pacienti si nejčastěji stěžují na námahovou bolest, která donutí pacienta přerušit chůzi. Později se objevují i klidové bolesti dolních končetin, končetina je studená, mizí ochlupení, často nacházíme plísňové postižení nohou,
• dlouhodobá nedokrevnost vede ke vzniku kožních defektů, které se špatně hojí. V případě úplného tepenného uzávěru je dolní končetina ohrožena tzv. gangrénou – odúmrtí tkáně s následnou infekcí. Tento stav často končí částečnou amputací končetiny.

Čím více rizikových faktorů je přítomno najednou, tím větší je riziko vzniku arteriosklerózy. Rizikem je také vysoký LDL cholesterol v krvi, který ukládání aterogenních látek napomáhá. (cholesterol HDL je naopak prospěšný).

Vysoká hladina cholesterolu se může projevit výskytem tzv. kožních xantelasmat. Poznáte je jako malé žluté polštářky na víčkách a nad šlachami. Tento příznak ale není spolehlivý, proto je vhodnější pravidelné vyšetření cholesterolu z krve u lékaře.

Rizikové faktory arteriosklerózy:

• nevhodná životospráva…
• nedostatek pohybu,
• nezdravá, zvláště tučná strava,
• kouření,
• nadměrný stres,
• obezita,
• vysoký krevní tlak (hypertenze),
• dědičnost,
• poruchy metabolismu cukrů (diabetes mellitus),
• poruchy metabolismu tuků – zvýšený cholesterol a tuky v krvi (hyperlipidémie),
• některé virové nemoci,
• prodlužování lidského života – následky arteriosklerózy mají více času na to, aby se projevily.

Riziko arteriosklerózy stoupá především tam, kde je přítomno více rizikových faktorů současně, např. máte-li v rodině příbuzné, kteří prodělali srdeční infarkt či mozkovou mrtvici.

Nejdůležitější je proto prevence, jejímž základem je zdravější životní styl.

Návštěva lékaře je nutná při poruchách paměti, u chladnějších končetin a poruch jejich citlivosti, při tlakové bolesti na hrudi (srdce), omezení pohybu končetin (při cévní mozkové příhodě).

Léčba je zaměřena zejména na regulaci funkcí kardiovaskulárního systému, metabolismus tuků a snižování agregace (shlukování) krevních destiček do sraženin.

K podezření na arteriosklerózu vede:

• zvýšená koncentrace cholesterolu,
• vysoký krevní tlak,
• nadváha.

Příznaky arteriosklerózy

a) obecně:

• bolest na hrudi,
• úzkost,
• zrychlený tep,
• pocení,
• bledost,
• ochrnutí,
• dušnost,
• poruchy řeči,
• slepota,
• demence.

Dostaví-li se náhle, jsou závažné a vyžadují včasnou lékařskou pomoc.

b) podle lokalizace postižení tepen…

• srdce:
• ischemická choroba srdeční – viz též samostatná kapitola stejného názvu,
• angina pectoris,
• infarkt myokardu,
• mozek:
• tranzitorní ischemická ataka, tzn. „hrozící“ mozková mrtvice,
• cévní mozková příhoda,
• končetinové tepny:
• ischemická choroba končetin – viz též samostatná kapitola ICHDK,
• atrofie kožních adnex,
• chladnější končetiny,
• ledviny:
• nedostatečné prokrvení končetin,
• pocity brnění,
• zhoršená citlivost,
• únava,
• zapomínání,
• nesoustředěnost,
• necitlivost,
• brnění v prstech rukou i nohou.

První pomoc má význam jako včasný zásah u srdečního infarktu a anginy pectoris. Rychlé podání léku na bázi nitroglycerínu – ve formě spreje nebo tablety pod jazyk – významně snižuje riziko úmrtí i pozdějších následků.

K lékaři se můžete dostat i v důsledku komplikací aterosklerózy (viz příznaky).

Návštěva lékaře – nejlépe zahájit léčbu ještě před vznikem komplikací. Lékař vyšetřuje hladinu cholesterolu z krve v určitém věku automaticky, u zvýšené hodnoty je možné zahájit léčbu včas a předejít obtížím spojeným s rozvojem aterosklerózy. Aterosklerotické poškození tepny zjišťuje lékař pomocí ultrazvuku nebo angiografie.

Tyto stránky nenahrazují návštěvu lékaře – slouží k akutní pomoci a samoléčbě běžných a některých dlouhodobých zdravotních problémů - podle definovaných obecných pravidel samoléčby a sebepéče (vydaných zdravotníky EU a AESGP - pravidel uvedených v tomto projektu).  Doporučujeme čtenáři těchto stránek, aby v případě komplikací konzultoval svůj léčebný postup  a zdravotní stav s lékařem či lékárníkem.

Vždy si léky vybírejte s ohledem na věk, hmotnost nemocného a jeho celkový zdravotní stav:

• Vycházejte z jeho (všech) nemocí a léků, které na ně již užívá – možné vzájemné  interakce.
• Vždy dodržujte jejich dávkování doporučené zdravotníky nebo výrobci léků – nepřekračovat je.  Tablety užívat s jídlem nebo po něm podle jejich doporučení. Léčbu předčasně nepřerušovat.
• Pozorně si přečtěte příbalový leták  nového léku, než ho začnete užívat.
• Zkontrolujte si vždy vše co pravidelně (často) užíváte  - léky, doplňky stravy, potraviny, byliny, čaje apod. Např. většina např. citrusových plodů, nebo třeba třezalkový čaj, nebo, pepř, či kurkuma mění účinnost některých léčiv.

1. 1. Berete-li jen 3 léky, dají se interakce najít z jejich příbalových letáků.
   2. Ale užíváte-li  více než 5 léků,  měli byste si vždy kontrolovat jestli na sebe nereagují negativně - již velmi pravděpodobné. 
   3. Prostudujte si jejich příbalové informace a vypište je do „on-linové „ poradny  www.znamsveleky.cz. - bezplatné anonymní linky. Po zadání názvů svých léků dostanete do 2 dnů zpět e-mailem odpověď. Nemáte-li internet, vypište si celé názvy vašich léků, než půjdete k lékaři či do lékárny a odborníci za vás jejich interakce  zjistí.
   4. Nemocní  by zde měli dostat  nejen informace o nevhodných kombinacích léků, ale i doporučení jaké bylinky, nápoje či jídlo spolu s předepsanými léky by neměli užívat.
   5. Některé kombinace nejsou  nebezpečné – stačí když lékař změní jejich dávkování nebo navrhne jiný časový odstup jejich užívání.
   6. Nepřestávejte sami od sebe brát předepsané léky nebo neměňte jejich dávkování, ale zajděte (s e-mailovou odpovědí) za lékařem, který vám je předepsal na konzultaci.

• Nikdy nepodávejte při horečce dítěti do 12 let přípravky s kyselinou acetylsalicylovou – ASA (jako je  Acylpyrin, Aspirin apod.) - zvýšené riziko vzniku Reyova syndromu.
• Nekombinujte např. více léků s obsahem paracetamolu (jako např. Coldrex a Paralen), ani  při jejich užívání nepijte alkohol - může dojít k poškození jater.

Zvláštní pozornost podobně věnujte nemocným – poraďte se s lékařem/lékárníkem

• v těhotenství a období kojení
• u malých dětí a kojenců
• u dlouhodobě nemocných lidí s oslabeným organizmem

Pokud problémy neustupují při samoléčbě, či dochází ke zhoršení stavu či komplikacím - navštivte lékaře.

Srdečně cévní onemocnění, vysoký krevní tlak, cukrovka a rakovina patří, u nás mezi nejčastější příčiny úmrtí obyvatelstva. 

Proto nadváha a obezita, přecházení „banálních“ nemocí a „nezájem“ o své zdraví představují závažný zdravotní problém, který byste měli – ve spolupráci s lékaři včas aktivně řešit.

Samotný výběr vhodného léku nebývá úplným řešením zdravotního problému. Možnosti farmakologické léčby jsou často omezené, nevyřeší onemocnění, jako takové a často nepomohou tolik jako váš zdravý a aktivní způsob života - spojený s racionální léčbou.

Svůj zdravotní stav můžete sami výrazně ovlivnit vaším osobním a aktivním přístupem - změnou svého životního stylu: 

• aktivnější péčí o své zdraví a tělo – zdravotní stav i vzhled
• racionální stravou - 5x denně malé dávky jídla, omezením moučných a sladkých výrobků, s dostatkem  čerstvé zeleniny a ovoce
• vydatným pitným režimem – 2-3 litry denně
• nekouřením a omezením konzumace alkoholu a jiných drog
• snížením své hmotnosti k normálnímu BMI – upravte si svou váhu
• omezte možný vznik z rizikových situací a snažte se omezit i působení  stresu
• dodržováním předepsaných a osvědčených léčebných postupů dohodnutých s lékařem
• pravidelnými tělesnými aktivitami - cvičení, procházky – za každého počasí
• pravidelnou péčí o tělo, očkováním a kontrolami zdraví
• dodržováním zásad hygieny a prevence
• pečujte nejen o své tělo, ale i o Vaší mysl - budujte si pozitivní náladu 
• udělejte si čas na své přátele a na své koníčky

 Vždy dodržujte režimová opatření – klid, dostatečné pití, vyšší dávky čerstvé zeleniny a ovoce - vitamíny apod.

• Vždy dbejte i na dobu nutné rekonvalescence po odeznění nemoci. Doporučujeme dobu rekonvalescenci minimálně stejně dlouhou, lepší dvojnásobnou, době akutního onemocnění. 
• K době rekonvalescence přistupujte stejně zodpovědně jako k vlastnímu akutnímu onemocnění. Každá nemoc vyžaduje svůj čas a trpělivost. Pokud to pochopíme, budeme v naší péči o nemocné úspěšní.

Pomáhá i eliminace alergenů:

• omezení styku s alergenem
• v období největších potíží omezte větrání bytu během dne, větrejte nejlépe ráno
• klimatická léčba v období potíží – na horách, u moře
• proti domácímu prachu a roztočům - odstranit vyšší koberce, závěsy z těžších látek, čalouněný nábytek aj. – alergické děti by si neměly hrát s plyšovými hračkami; roztoči jsou i v peří ptáků, srsti zvěře, suché stravě rybiček apod.
• dbejte i na lůžkoviny -  časté, dlouhé větrání na mrazu; vysávat každý den matrace, pokrývky, polštáře; povlaky měnit jednou za týden; koberec šamponovat; používat čističe vzduchu; lůžkoviny ze syntetických materiálů vhodnější než přírodní
• důkladný úklid; použít akaricidy (hubí roztoče), přípravky likvidující plísně; vhodné hračky
• odstranění zvířat z domácnosti; alergie na zvířata i jako profesionální alergie
• u pacientů přecitlivělých na hmyzí žihadlo-  vyhýbejte se kvetoucím rostlinám, spadanému ovoci, nechodit bos, nejíst a nepít v přírodě; nenosit barevné oblečení; hmyz nezabíjet (přilákává další hmyz)
• profesionální poškození u pekařů, truhlářů, v zemědělství; používat ochranné pomůcky
• vyloučení účinku potravinářských alergenů dohromady - více léků či doplňků stravy
• eliminace kontaktních alergenů (chrom ve vydělávané kůži, nikl)

Léčba aterosklerózy (arteriosklerózy)

Je třeba navštívit lékaře a absolvovat vyšetření EKG při tělesné zátěži, ultrazvuk apod. Dále je třeba:

• zjistit její hlavní příčiny – úprava životního stylu a vhodná dieta (viz Samoléčba); pokud tato opatření nevedou k žádoucímu snížení hladiny, jsou na řadě léky,
• hypolipidemika (léky snižující hladinu tuků v krvi) předepisovány statiny a fibráty, niacin, probukol a pryskyřice (iontoměniče). Každá skupina léčiv působí na jiné úrovni metabolismu cholesterolu v lidském těle,
• dieta je nezbytnou součástí léčby. Pokud neomezíte příjem cholesterolu v potravě, je podávání léků prakticky bezvýznamné. Naopak vhodnou dietou můžete podávání léků zcela předejít,
• tělesnou hmotnost udržovat mezi 18,5–25,0 indexu tělesné hmotnosti (BMI). Snížení tělesné hmotnosti napomáhá režimové opatření, které představuje vykonávání přiměřené tělesné aktivity. Pod tímto pojmem se skrývá pravidelné cvičení, a to alespoň 30 minut denně, 4× týdně.

Podle konkrétního stavu lékař aplikuje léčbu – často předepíše léky na lékařský předpis: antihypertenziva, diuretika, betablokátory, vazodilatátory, ACE inhibitory, alfablokátory, nebo jejich kombinace.

Samoléčba aterosklerózy (arteriosklerózy)

Upozorňujeme, že obsah těchto internetových stránek má informativní charakter a není náhradou za návštěvu lékaře.

Základem prevence a léčby aterosklerózy je dodržování zdravého životního stylu a ovlivňování tzv. rizikových faktorů. Sami můžeme přispět ke snížení rizikových faktorů arteriosklerózy…

• Nechte si lékařem pravidelně kontrolovat krevní tlak a hladinu cholesterolu,
• od 35 let věku choďte 1x ročně na preventivní prohlídky,
• 1x za život by měl být stanoven lipoprotein,
• je-li hladina cholesterolu zvýšena (vysoký LDL-cholesterol, HDL pod 35 mg/dl), věnujte zvýšenou pozornost stravě obsahující cholesterol, zvyšujte podíl rostlinné stravy,
• udržujte si normální tělesnou váhu… tzn. dostatek pohybu, popř. zvýšit tělesnou aktivitu.

Režimová opatření:

• snížit příjem soli,
• omezte kouření, popř. přestaňte kouřit,
• nepijte alkohol,
• minimalizujte stres.

Dieta při vysokém cholesterolu:

• snížit příjem tuků živočišného původu:
• tučná masa a uzeniny,
• tučné mléčné výrobky,
• vyloučit vaječné žloutky,
• zvýšit příjem rostlinných tuků.

Smyslem je omezit množství cholesterolu ve stravě.

Při obezitě je třeba snížit celkovou energetickou hodnotu potravy:

• nutno omezit
• sůl,
• veškeré tuky a cukry,
• konzumaci minerálek,
• konzumaci uzenin (neboť obsahují značné množství soli a nasyceného tuku),
• konzumaci masa, zejména tzv. červeného,
• alkohol,
• celkový příjem potravy,
• moučná a sladká jídla,
• nápoje jako Coca-cola, Fanta.

• do jídelníčku zařaďte
• bílé maso – drůbež a ryby; právě ryby jsou velmi vhodné, protože obsahují také tzv. omega-3 mastné kyseliny, které působí antiskleroticky (týdenní dávka ryb alespoň 2 x 200 g),
• používání kvalitních olejů (za studena lisovaný olivový, sezamový či lněný olej),
• větší množství vlákniny (více zeleniny a ovoce),
• tmavý chléb, tmavé pečivo, dalamánky, celozrnné těstoviny, rýži Natural,
• čerstvě vylisované šťávy – z řepy, karotky, celeru, petržele, špenátu, citrusových plodů a rybízu,
• česnek,

• dieta má přesná pravidla, zejména omezení cukrů, pravidelné a kontrolované stravování; i při léčbě hypertenze je nutné snížit obsah kuchyňské soli ve stravě.

Dostatek tělesného pohybu příznivě ovlivňuje obezitu, cukrovku, hyperlipidémii i hypertenzi. Vhodné minimum pohybu představuje cvičení 3 až 5krát týdně po dobu 20 až 40 minut.

Všechny ovlivnitelné rizikové faktory je nutné důsledně léčit; mnohé můžeme udělat sami, léčba by však vždy měla být vedena lékařem. Jednotlivé rizikové faktory jsou částečně dědičné a zvyšují riziko i u nejbližších příbuzných – měli bychom jim také doporučit vyšetření.

Léčbu můžeme doplnit vhodnými doplňky stravy:

• hořčík s vápníkem – jejich nedostatek souvisí s vysokým tlakem,
• koenzym Q10 – zlepšuje srdeční činnost a snižuje krevní tlak,
• pupalkový olej – důležitý pro krevní oběh a snižování tlaku,
• lecitin – slouží k emulgaci tuků, zlepšuje funkci jater a snižuje krevní tlak,
• E vitamín – zlepšuje srdeční funkci,
• selen – jeho nedostatek souvisí se srdečním onemocněním,
• hloh obecný – povzbuzuje srdeční činnost a posiluje krevní oběh, snižuje vysoký krevní tlak, působí proti tvorbě plaků a zlepšuje prokrvení srdečního svalu,
• gingko tablety s obsahem extraktu z listů jinanu dvoulaločného – zlepšují prokrvení končetin, mozku. Užívají se 2krát denně 1,5–2 potahované tablety (120–160 mg suchého extraktu denně, rozděleno do dvou jednotlivých dávek); jinan dvoulaločný zlepšuje tekutost krve, brzdí ukládání krevních destiček, podporuje prokrvování mozku a nohou, zneškodňuje volné radikály,
• česnek – snižuje triglyceridy a cholesterol, brzdí srážení krve a podporuje fibrinolýzu (rozpouštění krevních sraženin), čímž zlepšuje tekutost krve; rozšiřuje cévy a snižuje krevní tlak, působí proti bakteriím,
• sojové boby: látka obsažená v sojovém lecitinu snižuje hladinu cholesterolu. Je možné zkusit sóju při lehkých formách hypercholesterolémie (zvýšená hladina cholesterolu v krvi), které reagují pozitivně na dietu nebo snižování nadváhy,
• artyčoky – látky v nich obsažené snižují triglyceridy a LDL-cholesterol a působí antioxidačně, podobně jako vitaminy. Podporují vylučování žlučových kyselin a zpracování tuků v zažívacím traktu,
• vitamíny – ochrana před oxidací LDL-cholesterolu působením volných radikálů. K nejdůležitějším lapačům radikálů patří vitamin E a Ca betakarotén (základ vitaminu A). Vitaminy E a C se doplňují, přičemž vitamin C může obnovovat funkceschopnost vitaminu E, vyčerpanou zneškodněním volných radikálů.

Poznámka: Zde zmiňované i další vhodné volně prodejné léky si můžete vybrat podle potřeby v subkapitole „Léky“, kde je jejich přesný název, složení, velikost balení, příbalová informace ke správnému užívání a další informace. Pozorně si vždy přečtěte příbalový leták (PIL) léku, který užíváte. V případě, že problémy neustupují ani po 5 dnech, nebo dochází ke komplikacím, navštivte lékaře.

Prevence arteriosklerózy

Doporučuje se:

• omezit přísun soli (omezit solení, konzumaci uzenin),
• omezit konzumaci masa hovězího a vepřového,
• konzumovat spíše maso bílé (drůbež, ryby),
• omezit alkohol a moučná a sladká jídla a nápoje (Cola apod.),
• vysoký cholesterol můžete snížit změnou ve svých stravovacích návycích,
• změna životního stylu,
• v případě nutnosti užívat potřebné léky.

Prevence spočívá i v úpravě životního stylu. Potraviny, které člověk denně konzumuje, by měly obsahovat všechny živiny v rozumném množství.

• Nekuřte – kouření je největší rizikový faktor vzniku rakoviny, a je stejně rizikové i pro lidi ve vaší blízkosti, které tím také ohrožujete. Čekáte li dítě a kouříte, pak přenášíte rizika přímo na dítě,
• omezte spotřebu alkoholu a drog,
• sledujte svoji hmotnost – minimálně 2x týdně cvičte nebo plavte po dobu 30 minut, denně ujděte pěšky alespoň 4 km, snažte se udržet si svoji hmotnost a kondici aktivním pohybem – obezita je riziko,
• pravidelný pohyb i na čerstvém vzduchu – choďte, hýbejte se, cvičte; omezte aktivity, při nichž dlouho sedíte, například u počítače nebo u televize. Zpočátku je výborná chůze, minimálně 30 minut 3× v týdnu s postupným prodlužováním,
• jezte pestrou stravu – 5x denně v rozumném množství; je dobrou prevencí četných nemocí…
• každý den jezte hodně zeleniny a ovoce – stravu bohatou na vitamin A a C,
• zeleninu a ovoce volte v kombinaci pěti druhů denně, např. mrkev + jablko + červená řepa + kiwi + banán + kyselé zelí,
• přidávejte do jídla složky s vysokým obsahem vlákniny – celozrnné pečivo (celozrnný chléb a mouka, pšeničné a kukuřičné klíčky, sezamové, dýňové a slunečnicové semínko, rýže natural), ovoce a zelenina,
• odstraňte ze svého jídelníčku tuky:
• jezte libové maso, kuře nebo krůtu bez kůže, ryby,
• snižte konzumaci smažených jídel a máslových dezertů,
• pijte nízkotučné mléko a jezte nízkotučné sýry,
• omezte ve stravě šunku, slaninu, salámy a uzeniny – obsahují chemikálie, které je ochrání před zkažením, ale zvyšují riziko nádorového onemocnění,
• omezte alkohol – kouření a pití alkoholu zvyšuje riziko onemocnění jater, úst, krku, žaludku, a možná i prsu,
• odstraňte stres a napětí,
• relaxujte, bavte se s přáteli, pěstujte koníčky,
• chraňte se před sluncem…

• v době mezi 10.–15. hodinou,
• noste čepici/klobouk/šátek,
• používejte opalovací krém s ochranným faktorem minimálně 15 a výše,
• nejlepší je, když se slunci vyhnete,
• nepoužívejte horské slunko a solária,
• jestliže se na kůži objeví rána, která se nehojí, nebo pozorujete změnu mateřského znaménka, požádejte lékaře, aby si je prohlédl.

Zdroj:

web ordinace.cz, „Arterioskeróza“, MUDr. Tomáš Marada, a další zdroje viz Seznam