Běžné nemoci 

Anafylaktický šok je život ohrožující stav. Jedná se o nepřiměřeně silnou imunitní odpověď na jinak neškodný alergen – mylně označený imunitním systémem jako nebezpečný. K anafylaktické reakci dochází až při opětovném setkání s daným alergenem (o prvním setkání však nemusí pacient někdy ani vědět.)

Anafylaktický šok je způsoben poklesem krevního séra v krevním oběhu, k němuž může dojít například po bodnutí hmyzem nebo podání antiséra proti hadímu uštknutí.

Při prvním setkání s alergenem se začnou tvořit protilátky – IgE – a neškodně putují krví. Při dalším setkání s tímto alergenem ho vytvořené IgE poznají, přitáhnou žírné buňky a uvolní z nich – histamin a  heparin.

Tyto látky mají vazodilatační účinky – roztahují cévy – zvýší průtok krve. Vzniká otok a s touto krví rychleji dorazí další složky imunitní odpovědi, které vytváří zánět. Tato reakce je vhodná jako reakce na vniknutí nějakého opravdového parazita, ale nyní jsou žírné buňky přehnaně aktivní a reagují na nesmyslné podněty, v přílišném množství.

Stažení dýchacích cest (které může být příčinou smrti při anafylaktickém šoku) je vlastně obrana, abychom nebezpečnou látku nemohli více vdechovat. A průjem je způsob, jak látku z těla dostat.

Příčiny anafylaktického šoku:

• různé potraviny (nejčastěji burské oříšky či jiné ořechy, mořské plody, pšenice, kravské mléko, ovoce, vnitřnosti),
• léky (antibiotika aj.),
• potravinové přísady,
• styk s latexem (což může být problémem u zdravotníků, neboť mnoho lékařského materiálu obsahuje latex),
• reakce po bodnutí hmyzem (včela, vosa),
• lékaři – reakce po podání kontrastní látky pacientovi,
• tělesná zátěž a mnoho jiných, někdy ani nezjištěných faktorů (hovoříme o idiopatické příčině).

Komplikace anafylaktického šoku:

K hlavním komplikacím tohoto akutního stavu patří náhlá smrt způsobená selháním oběhu či znemožněním dýchání.

Příznaky anafylaktického šoku:

Podle závažnosti reakce se alergici dělí na slabé a silné. Slabším alergikům místo bodnutí rudě oteče a bolí, přičemž otok může vydržet i několik dní. Přehled příznaků:

• náhle vzniklé pupínky na rukou a nohou – kopřivka, případně i na obličeji,
• pupínky mohou silně svědit,
• pokud byl postižený bodnut hmyzem, např. včelou nebo vosou apod., pak je místo bolestivé a pálí,
• bolestivý rudý otok,
• vyrážka,
• malátnost,
• špatné dýchání a polykání, zúžením průdušek se postižený může až dusit, hvízdavé dýchání,
• zimnice nebo třes celého těla,
• puls je rychlý a málo hmatný,
• pot na těle,
• otoky jazyka nebo očních víček,
• trávicí a zažívací potíže:
• křeče v břiše,
• průjem,
• pocit na zvracení až zvracení,
• dušnost,
• plný nos,
• i ztráta vědomí – silným alergikům jde i o život,
• zhoršené dýchání až dušení, až (anafylaktický) šok. K takovým obtížím dochází většinou u dospělých lidí, méně často u dětí.

Postiženému musí být okamžitě poskytnuta první pomoc a musí být přepraven k lékaři.

Tyto stránky nenahrazují návštěvu lékaře – slouží k akutní pomoci a samoléčbě běžných a některých dlouhodobých zdravotních problémů - podle definovaných obecných pravidel samoléčby a sebepéče (vydaných zdravotníky EU a AESGP - pravidel uvedených v tomto projektu).  Doporučujeme čtenáři těchto stránek, aby v případě komplikací konzultoval svůj léčebný postup  a zdravotní stav s lékařem či lékárníkem.

Vždy si léky vybírejte s ohledem na věk, hmotnost nemocného a jeho celkový zdravotní stav:

• Vycházejte z jeho (všech) nemocí a léků, které na ně již užívá – možné vzájemné  interakce.
• Vždy dodržujte jejich dávkování doporučené zdravotníky nebo výrobci léků – nepřekračovat je.  Tablety užívat s jídlem nebo po něm podle jejich doporučení. Léčbu předčasně nepřerušovat.
• Pozorně si přečtěte příbalový leták  nového léku, než ho začnete užívat.
• Zkontrolujte si vždy vše co pravidelně (často) užíváte  - léky, doplňky stravy, potraviny, byliny, čaje apod. Např. většina např. citrusových plodů, nebo třeba třezalkový čaj, nebo, pepř, či kurkuma mění účinnost některých léčiv.

1. 1. Berete-li jen 3 léky, dají se interakce najít z jejich příbalových letáků.
   2. Ale užíváte-li  více než 5 léků,  měli byste si vždy kontrolovat jestli na sebe nereagují negativně - již velmi pravděpodobné. 
   3. Prostudujte si jejich příbalové informace a vypište je do „on-linové „ poradny  www.znamsveleky.cz. - bezplatné anonymní linky. Po zadání názvů svých léků dostanete do 2 dnů zpět e-mailem odpověď. Nemáte-li internet, vypište si celé názvy vašich léků, než půjdete k lékaři či do lékárny a odborníci za vás jejich interakce  zjistí.
   4. Nemocní  by zde měli dostat  nejen informace o nevhodných kombinacích léků, ale i doporučení jaké bylinky, nápoje či jídlo spolu s předepsanými léky by neměli užívat.
   5. Některé kombinace nejsou  nebezpečné – stačí když lékař změní jejich dávkování nebo navrhne jiný časový odstup jejich užívání.
   6. Nepřestávejte sami od sebe brát předepsané léky nebo neměňte jejich dávkování, ale zajděte (s e-mailovou odpovědí) za lékařem, který vám je předepsal na konzultaci.

• Nikdy nepodávejte při horečce dítěti do 12 let přípravky s kyselinou acetylsalicylovou – ASA (jako je  Acylpyrin, Aspirin apod.) - zvýšené riziko vzniku Reyova syndromu.
• Nekombinujte např. více léků s obsahem paracetamolu (jako např. Coldrex a Paralen), ani  při jejich užívání nepijte alkohol - může dojít k poškození jater.

Zvláštní pozornost podobně věnujte nemocným – poraďte se s lékařem/lékárníkem

• v těhotenství a období kojení
• u malých dětí a kojenců
• u dlouhodobě nemocných lidí s oslabeným organizmem

Pokud problémy neustupují při samoléčbě, či dochází ke zhoršení stavu či komplikacím - navštivte lékaře.

Srdečně cévní onemocnění, vysoký krevní tlak, cukrovka a rakovina patří, u nás mezi nejčastější příčiny úmrtí obyvatelstva. 

Proto nadváha a obezita, přecházení „banálních“ nemocí a „nezájem“ o své zdraví představují závažný zdravotní problém, který byste měli – ve spolupráci s lékaři včas aktivně řešit.

Samotný výběr vhodného léku nebývá úplným řešením zdravotního problému. Možnosti farmakologické léčby jsou často omezené, nevyřeší onemocnění, jako takové a často nepomohou tolik jako váš zdravý a aktivní způsob života - spojený s racionální léčbou.

Svůj zdravotní stav můžete sami výrazně ovlivnit vaším osobním a aktivním přístupem - změnou svého životního stylu: 

• aktivnější péčí o své zdraví a tělo – zdravotní stav i vzhled
• racionální stravou - 5x denně malé dávky jídla, omezením moučných a sladkých výrobků, s dostatkem  čerstvé zeleniny a ovoce
• vydatným pitným režimem – 2-3 litry denně
• nekouřením a omezením konzumace alkoholu a jiných drog
• snížením své hmotnosti k normálnímu BMI – upravte si svou váhu
• omezte možný vznik z rizikových situací a snažte se omezit i působení  stresu
• dodržováním předepsaných a osvědčených léčebných postupů dohodnutých s lékařem
• pravidelnými tělesnými aktivitami - cvičení, procházky – za každého počasí
• pravidelnou péčí o tělo, očkováním a kontrolami zdraví
• dodržováním zásad hygieny a prevence
• pečujte nejen o své tělo, ale i o Vaší mysl - budujte si pozitivní náladu 
• udělejte si čas na své přátele a na své koníčky

 Vždy dodržujte režimová opatření – klid, dostatečné pití, vyšší dávky čerstvé zeleniny a ovoce - vitamíny apod.

• Vždy dbejte i na dobu nutné rekonvalescence po odeznění nemoci. Doporučujeme dobu rekonvalescenci minimálně stejně dlouhou, lepší dvojnásobnou, době akutního onemocnění. 
• K době rekonvalescence přistupujte stejně zodpovědně jako k vlastnímu akutnímu onemocnění. Každá nemoc vyžaduje svůj čas a trpělivost. Pokud to pochopíme, budeme v naší péči o nemocné úspěšní.

Pomáhá i eliminace alergenů:

• omezení styku s alergenem
• v období největších potíží omezte větrání bytu během dne, větrejte nejlépe ráno
• klimatická léčba v období potíží – na horách, u moře
• proti domácímu prachu a roztočům - odstranit vyšší koberce, závěsy z těžších látek, čalouněný nábytek aj. – alergické děti by si neměly hrát s plyšovými hračkami; roztoči jsou i v peří ptáků, srsti zvěře, suché stravě rybiček apod.
• dbejte i na lůžkoviny -  časté, dlouhé větrání na mrazu; vysávat každý den matrace, pokrývky, polštáře; povlaky měnit jednou za týden; koberec šamponovat; používat čističe vzduchu; lůžkoviny ze syntetických materiálů vhodnější než přírodní
• důkladný úklid; použít akaricidy (hubí roztoče), přípravky likvidující plísně; vhodné hračky
• odstranění zvířat z domácnosti; alergie na zvířata i jako profesionální alergie
• u pacientů přecitlivělých na hmyzí žihadlo-  vyhýbejte se kvetoucím rostlinám, spadanému ovoci, nechodit bos, nejíst a nepít v přírodě; nenosit barevné oblečení; hmyz nezabíjet (přilákává další hmyz)
• profesionální poškození u pekařů, truhlářů, v zemědělství; používat ochranné pomůcky
• vyloučení účinku potravinářských alergenů dohromady - více léků či doplňků stravy
• eliminace kontaktních alergenů (chrom ve vydělávané kůži, nikl)

Léčba anafylaktického šoku

Anafylaktický šok je život ohrožující stav, který vyžaduje akutní zásah lékaře!

• Kontrola a udržení životních funkcí (udržení průchodnosti dýchacích cest, v případě otoku jazyka je nutné provést koniotomii – řez mezi prvními dvěma hrtanovými chrupavkami, nebo lépe napíchání několika tlustých jehel do tohoto místa, kterými může pacient dočasně dýchat),
• kontrola oběhu, v případě selhávání srdce zahájení srdeční masáže,
• aplikace adrenalinu (stáhne rozšířené cévy, zvýší se tlak),
• pacienti s již prodělaným anafylaktickým šokem mají být vybaveni adrenalinem se snadnou aplikací (Epipen – adrenalinové pero),
• odstranit zdroj alergenu (opatrně vyjmout žihadlo, podvázat končetinu, možno-li),
• léky - kortikoidy, antihistaminika – tlumí alergickou reakci, bronchodilatancia – rozšiřují stažené bronchy.

První pomoc a samoléčba

Pro lepší a účinnější léčbu je třeba zjistit, jaký druh hmyzu alergickou reakci způsobil.

Včela v místě vpichu zanechává žihadlo, vosa a sršeň nikoli – ti mohou bodnout opakovaně. Lékař musí vědět přesný čas, kdy došlo k bodnutí hmyzem, kde se tak stalo a kolik času uplynulo od bodnutí po první projev alergické reakce.

Pokud se u vás projevila těžká reakce na hmyzí bodnutí, je více než 50% pravděpodobnost, že se tento stav bude opakovat i při příštím setkání s včelím, vosím nebo sršním žihadlem.

Snad jediné, co pro sebe může pacient s rozvíjejícím se anafylaktickým šokem udělat, je aplikace adrenalinu (je-li jím vybaven) a přivolání pomoci.

První pomoc u alergické reakce:

1. postiženého uložíme do polohy v polosedě,
2. zeptáme se, zda se léčí na alergie,
3. okamžitě podáme jeho léky; nejčastěji se podává např. Zyrtec, Zodac, Claritine, Dithiaden a jiné, které jsou určeny ke spolknutí.

Poznámka: Zde zmiňované i další vhodné volně prodejné léky si můžete vybrat podle potřeby v subkapitole „Léky“, kde je jejich přesný název, složení, velikost balení, příbalová informace ke správnému užívání a další informace.

V případě anafylaktického šoku:

1. postiženého položíme na záda,
2. zvedneme mu nohy asi o 30 stupňů výše,
3. pokud má u sebe léky na alergii pro případ závažné reakce, podáme mu je ihned,
4. nemá-li tento balíček při sobě, či pokud jsme už předepsané léky podali, okamžitě voláme Záchrannou službu,
5. do jejího příjezdu kontrolujeme stav postiženého a dýchání,
6. při zástavě srdeční činnosti okamžitě zahajujeme resuscitaci,
7. případně, je-li k dispozici, aplikujeme adrenalin.
8. Je třeba zjistit, jaký druh hmyzu alergickou reakci způsobil (včela v místě vpichu zanechává žihadlo, vosa a sršeň nikoli – ti mohou bodnout opakovaně)…

• lékař musí také vědět přesný čas, kdy došlo k bodnutí hmyzem, kde se tak stalo a kolik času uplynulo od bodnutí po první projev alergické reakce,

• projevila-li se těžká reakce na hmyzí bodnutí, je více než 50% pravděpodobnost, že se to bude opakovat i při příštím píchnutím žihadlem,

9. kontrola a udržení životních funkcí (udržení průchodnosti dýchacích cest).

V případě otoku jazyka je nutné provést koniotomii – řez mezi prvními dvěma hrtanovými chrupavkami, nebo lépe napíchání několika tlustých jehel do tohoto místa, kterými může pacient dočasně dýchat.

1. Kontrola oběhu, v případě selhávání srdce zahájení srdeční masáže,
2. aplikovat urychleně adrenalin (je-li jím vybaven) a přivolání pomoci (lékaře),
3. nemocný by se měl plně odevzdat do rukou ošetřujících lékařů, upozornit na každý nový příznak (nástup dušnosti, bolesti, pocitu na omdlení apod.), pokud je schopen, tak nahlásit nemoci, se kterými se současně léčí, a oznámit názvy všech léků, které užívá.

Komplikace anafylaktického šoku – k hlavním komplikacím patří náhlá smrt způsobená selháním oběhu či znemožněním dýchání.

Prevence anafylaktického šoku:

• omezení styku s alergenem, eliminace alergenu,
• v období největších potíží omezit větrání bytu během dne, nejlépe větrat ráno,
• klimatická léčba v období potíží – na horách, u moře,
• u domácího prachu a roztočů je eliminace obtížná: v bytě by neměly být vyšší koberce, závěsy z těžších látek, čalouněný nábytek aj. – alergické děti by si neměly hrát s plyšovými hračkami; roztoči i v peří ptáků,
• dbát na lůžkoviny: časté, dlouhé větrání na mrazu; vysávat každý den matrace, pokrývky, polštáře; povlaky měnit jednou za týden; koberec šampónovat; čističe vzduchu; lůžkoviny ze syntetických materiálů vhodnější než přírodní,
• důkladný úklid; použít akaricidy (hubí roztoče); přípravky likvidující plísně; vhodné hračky,
• odstranění zvířat z domácnosti; alergie na zvířata se vyskytuje i jako profesionální alergie,
• u pacientů přecitlivělých na hmyzí žihadlo: vyhýbat se kvetoucím rostlinám, spadanému ovoci, nechodit bos, nejíst a nepít v přírodě; nenosit barevné oblečení; hmyz nezabíjet (přilákává to další hmyz),
• profesionální poškození u pekařů, truhlářů, v zemědělství; používat ochranné pomůcky,
• vyloučení účinku potravinářských alergenů a léků,
• eliminace kontaktních alergenů (chrom ve vydělávané kůži, nikl),
• vyhnout se poštípání hmyzem – používáním repelentů, které odpuzují bodavý hmyz,
• dojde-li k poštípání, postižené místo co nejdříve ošetřit vhodnými přípravky, které zmírňují projevy poštípání – produkty v podobě gelů, krémů, roll-on či roztoků, které se nanášejí přímo na postižené místo,
• u citlivých osob podat léky s protialergickou látkou, která celkově brání vyplavování histaminu, zodpovědného za rozvoj alergické reakce.

Možnosti prevence jsou u jednotlivých forem šoku rozdílné.

U anafylaktického šoku je důležité zabránit expozici známému antigenu, např. antibiotiku nebo analgetiku. V případě nutnosti podat rentgenovou kontrastní látku nemocnému se známou přecitlivělostí je nutné provést přípravu antihistaminiky a glukokortikoidy. Tito nemocní by měli nosit při sobě kartičku se seznamem všech možných alergenů.

Nejčastější formou kardiogenního šoku je akutní infarkt myokardu. Proto nejúčinnější prevencí jeho vzniku je časná rekanalizace infarktové tepny trombolytickou léčbou nebo primární koronární balónkovou angioplastikou.

Nejúčinnější prevencí septického šoku je důsledná razantní kauzální léčba všech raných i orgánových infekcí, antibiotická prevence před plánovanými invazivními instrumentálními výkony u ohrožených skupin a dodržení zásad asepse při nich.

Anafylaktický šok je život ohrožující stav, který vyžaduje akutní zásah. Ten se má v prvé řadě zaměřit na kontrolu a udržení životních funkcí (udržení průchodnosti dýchacích cest, v případě otoku jazyka je nutné provést koniotomii – řez mezi prvními dvěma hrtanovými chrupavkami, nebo lépe napíchání několika tlustých jehel do tohoto místa, kterými může pacient dočasně dýchat), kontrolu oběhu, a v případě selhávání srdce zahájení srdeční masáže.

K akutnímu zásahu patří aplikace adrenalinu (stáhne rozšířené cévy, zvýší se tlak).

Pacienti s již prodělaným anafylaktickým šokem mají být vybaveni adrenalinem se snadnou aplikací (Epipen – adrenalinové pero).

Při ošetřování pacienta s anafylaktickým šokem je nutné odstranit zdroj alergenu (opatrně vyjmout žihadlo, podvázat končetinu, možno-li).

K podávaným lékům patří kortikoidy, antihistaminika – tlumící alergickou reakci, a bronchodilatancia – rozšiřující stažené bronchy.