Běžné nemoci 

Astma bronchiale je chronické zánětlivé onemocnění dýchacích cest, zejména průdušek, na které lze i zemřít. Při těžkém záchvatu může dojít k výraznému omezení proudění vzduchu dýchacími cestami a dušení. Je to nemoc, kterou lékařská věda zatím neumí úplně vyléčit, ale pomocí léků se lékařům většinou daří snížit projevy astmatu na minimum.

Průduškové (bronchiální) astma řadíme mezi alergie. Jde o nepřiměřenou, přehnanou reakci imunitního systému v průduškách našich plic.

Dokud se jedinec nesetká s látkou, jež alergickou reakci způsobuje (alergenem), nemusí pociťovat žádné obtíže. Při setkání s alergenem však propukne u jedince neadekvátní imunitní reakce.

Průdušky astmatiků jsou nadměrně dráždivé, reagují otokem sliznice, která vystýlá průdušku zevnitř, zvýšenou tvorbou hlenu a stahem svaloviny ve stěně průdušek, což vede k jejich zúžení.

Astma často postihuje více členů rodiny, což svědčí i o jeho dědičném základu. 

Astmatikův život ztěžují astmatické záchvaty (též záchvaty astma), při kterých dochází ke zúžení průdušek a průdušinek, a tím i k dušnosti. Důvodem potíží při astmatu je zánět způsobený chybnou reakcí imunitního systému.

Rizikové faktory:

• individuální predispozice – dědičnost, zdravotní stav,
• znečištěné prostředí – expozice alergenům a profesním látkám, které způsobí citlivost,
• virové a bakteriální infekce,
• strava,
• kouření,
• socioekonomický stav a velikost rodiny,
• neurogenní vlivy.

Příčiny vzniku astmatu:

Příčiny vzniku bronchiální astmatu nejsou přesně určeny, jsou předmětem stálého zkou­mání a postupně se tyto vědomosti doplňují. Na vzniku nemoci se velkou mírou podílí alergie, hlavně na pyly, plísně, zvířata, roztoče nebo na chemické látky. Vnímavý jedinec se stává přecitlivělý na některé podněty. K rozvoji onemocnění přispívá působení škodlivých látek, znečištěné ovzduší, časté infekce dýchacích cest, teplota, kouření nebo stres.

• alergie (prakticky každý astmatik je zároveň i alergik) – např. na pyly, trávy, roztoče, plísně a další,
• stres,
• dlouhodobá práce v prašném prostředí,
• časté infekce dýchacích cest.

Nejběžnějšími spouštěči astmatu jsou:

• zvířecí srst (především kočičí a psí)
• peří,
• plísně,
• prach,
• potraviny,
• silně dráždivé chemické látky, jako jsou různé výrazné parfémy, barvy, laky či cigaretový kouř,
• alergeny obsažené v lécích.

Komplikace:

• zánět průdušek (únava, teplota, bolest na hrudi, kašel).

Léky nevhodné (kontraindikované) při tomto onemocnění:

• analgetika, antipyretika, antiflogistika – zužují dýchací cesty, takže jsou u astmatiků nevhodné,
• opioidní analgetika a opioidní antitusika (opioidy tlumí dech, takže není vhodné je užívat v případě plicních onemocnění, která sama o sobě snižují přísun kyslíku do organismu),
• expektorancium Acetylcystein,
• u tohoto onemocnění jsou nevhodné i beta-blokátory, protože mohou zužovat dýchací cesty.

Příznaky astmatu a stanovení diagnózy:

Potíže se mohou vyskytovat opakovaně (například v pylové sezóně), dlouhodobě, někdy se dušnost objeví náhle nebo po námaze a rychle ustoupí. Záchvaty mohou být mírné, těžké a život ohrožující. K nejčastějším příznakům astmatického záchvatu patří: kašel, pískoty - hvízdavý zvuk při výdechu, tíže na hrudi, těžký dech. Dušnost a kašel mohou narušovat spánek.

Ke stanovení diagnózy astmatu se používají tzv. funkční vyšetření – navštivte lékaře!

Prvotními příznaky či spíše projevy astma bronchiale jsou náhlá dušnost a kašel.

Suchý, dráždivý kašel astmatika se často zhoršuje během noci a narušuje jeho klidný spánek.

Dušnost poznáme podle ztíženého výdechu a námahy při snaze o další nádech. Výdech je provázen charakteristickým sípavým zvukem zapříčiněným otokem sliznice (která získává tvar píšťaly a proudící vzduch při výdechu vyluzuje tyto zvuky). S dušností souvisí i lapání po dechu a nepříjemný tlak na prsou. Tento tlak je způsobem tím, že plíce astmatika se při dušnosti potýkají s vysokým odporem, který musí zdolávat.

Průběh a projevy astmatu se mohou u jednotlivých nemocných lišit a i jednotlivé záchvaty mohou u jednoho člověka probíhat pokaždé jinak. Při těžším záchvatu astmatu může působit obtíže i taková běžná věc, jakou je řeč. Akutní záchvat dušnosti může být doprovázen úzkostí až strachem z udušení.

V nepřítomnosti alergenu nemusí mít astma žádné projevy.

Při setkání s alergenem:

• silný nedostatek dechu až dušení,
• sípání, hvízdání a chrčení při dýchání,
• dušnost,
• dráždivý kašel,
• rýma,
• zánět spojivek,
• kopřivka (svědění kůže),
• tíže na hrudi,
• kašel, zvláště v noci nebo časně ráno. Tyto epizody jsou obvykle spojeny s variabilní obstrukcí, která je často reverzibilní, buď spontánně, nebo vlivem léčby,
• náhlý pocit nedostatku vzduchu,
• záchvaty kašle a dušnosti – reakce na spouštěče,
• kontakt s dráždivými látkami nebo alergeny může vyvolat „křeč“,
• rozšiřování zánětu,
• otok sliznice,
• tvorba hlenu,
• našpulené rty při výdechu,
• strach o život.

Nemocné často přepadá náhlý pocit nedostatku vzduchu, který je nutí k rychlému a povrchovému dýchání. Obtížné vydechování vzduchu: zadržuje jej v plicích a postupně znemožňuje další nádech. Výskyt těchto akutních příznaků se střídá s obdobím bez obtíží.

Záchvaty se častěji objevují v noci, po probuzení, při rozrušení nebo při větší námaze. Náhlé záchvaty kašle a dušnosti vznikají působením spouštěčů – dráždivých látek nebo alergenů – mohou vyvolat i „křeč“ (spasmus), zánět průdušek a jejich uzávěr.

Rozvoj obtíží někdy vzniká postupně s rozšiřováním zánětu, otokem sliznice a tvorbou hlenu. Nemocný, který o své chorobě zpočátku neví, se zadýchává zpočátku jen při náročnější fyzické činnosti. Postupně jej dušnost začne omezovat i v klidu.

Studený, suchý vzduch je pro astmatiky horší než teplý, vlhký vzduch, který způsobuje méně problémů.

Pálení žáhy (refluxní ezofagitida) také vede k astmatickým záchvatům. K tomu často dochází v noci, kdy mohou kyseliny prosakovat zpět do polykací trubice a hrdla. Pokud kyseliny unikají do dýchacích cest, způsobují dušení a sípání.

Další příznaky astmatu:

• kašel nebo „bronchitida“ s každou zimou,
• kašel (zejména v noci), který přetrvává několik týdnů,
• dušnost nebo sípání při cvičení nebo vystavení působení alergenům,
• noční probuzení s kašlem nebo dušnost.

Komplikace:

• zánět průdušek (únava, teplota, bolest na hrudi, kašel).

Upozorňujeme, že tyto stránky nenahrazují návštěvu lékaře – slouží k akutní pomoci a samoléčbě běžných a některých dlouhodobých zdravotních problémů – podle definovaných obecných pravidel samoléčby a sebepéče (vydaných zdravotníky EU a AESGP pravidel uvedených v tomto projektu). Doporučujeme čtenáři těchto stránek, aby v případě komplikací konzultoval svůj léčebný postup a zdravotní stav s lékařem či lékárníkem.

U astmatu je více než u jiných onemocnění významná eliminace alergenů:

• omezení styku s alergenem,
• v období největších potíží omezit větrání bytu během dne, nejlépe větrat ráno,
• klimatická léčba v období potíží – na horách, u moře,
• u domácího prachu a roztočů je eliminace obtížná: v bytě by neměly být vyšší koberce, závěsy z těžších látek, čalouněný nábytek aj. – alergické děti by si neměly hrát s plyšovými hračkami; roztoči jsou i v peří ptáků,
• dbát na lůžkoviny: časté, dlouhé větrání na mrazu; vysávat každý den matrace, pokrývky, polštáře; povlaky měnit jednou za týden; koberec šampónovat; čističe vzduchu; lůžkoviny ze syntetických materiálů jsou vhodnější než přírodní,
• důkladný úklid; použít akaricidy (hubí roztoče); přípravky likvidující plísně; vhodné hračky,
• odstranění zvířat z domácnosti; alergie na zvířata se vyskytuje i jako profesionální alergie,
• u pacientů přecitlivělých na hmyzí žihadlo: vyhýbat se kvetoucím rostlinám, spadanému ovoci, nechodit bosi, nejíst a nepít v přírodě; nenosit barevné oblečení; hmyz nezabíjet (přilákalo by to další hmyz),
• profesionální poškození u pekařů, truhlářů, v zemědělství; používat ochranné pomůcky,
• vyloučení účinku potravinářských alergenů a léků,
• eliminace kontaktních alergenů (chrom ve vydělávané kůži, nikl).

Léky vždy vybírejte s ohledem na věk, hmotnost a celkový zdravotní stav nemocného…

• Vycházejte z jeho (všech) nemocí a léků, které na ně již užívá – možné vzájemné interakce.
• Vždy dodržujte dávkování doporučené zdravotníky nebo výrobci léků – nepřekračujte je. Tablety užívejte s jídlem nebo po něm podle doporučení. Léčbu předčasně nepřerušujte.
• Pozorně si přečtěte příbalový leták nového léku, než ho začnete užívat.
• Zkontrolujte si vždy vše, co pravidelně (často) užíváte – léky, doplňky stravy, potraviny, byliny, čaje apod. Např. většina citrusových plodů, nebo třeba třezalkový čaj, pepř či kurkuma, mění účinnost některých léčiv.

Berete-li jen 3 léky, dají se interakce najít z jejich příbalových letáků. Ale užíváte-li více než 5 léků, měli byste si vždy nechat zkontrolovat, jestli na sebe nereagují negativně – je to již velmi pravděpodobné.

1. Prostudujte si jejich příbalové informace a vypište jejich názvy do bezplatné anonymní online poradny www.znamsveleky.cz. Po zadání názvů svých léků dostanete do 2 dnů zpět e-mailem odpověď. Nemáte-li internet, vypište si celé názvy svých léků na papír, než půjdete k lékaři či do lékárny, a odborníci za vás jejich interakce zjistí.
2. Nemocní by zde měli dostat nejen informace o nevhodných kombinacích léků, ale i doporučení, jaké bylinky, nápoje či jídlo by spolu s předepsanými léky neměli užívat.
3. Některé kombinace nejsou nebezpečné – stačí, když lékař změní jejich dávkování, nebo navrhne časový odstup při jejich užívání.
4. Nepřestávejte sami od sebe brát předepsané léky, ani neměňte jejich dávkování, ale zajděte (s e-mailovou odpovědí) za lékařem, který vám je předepsal, na konzultaci.

Nikdy nepodávejte při horečce dítěti do 12 let přípravky s kyselinou acetylsalicylovou – ASA (jako je Acylpyrin, Aspirin apod.) – je zde zvýšené riziko vzniku Reyeova syndromu.

• Nekombinujte více léků s obsahem paracetamolu (jako např. Coldrex a Paralen), ani při jejich užívání nepijte alkohol – jinak může dojít k poškození jater.

Zvláštní pozornost věnujte nemocným – poraďte se s lékařem/lékárníkem…

• v těhotenství a období kojení,
• u malých dětí a kojenců,
• u dlouhodobě nemocných lidí s oslabeným organismem.

Pokud problémy neustupují při samoléčbě, anebo dochází ke zhoršení stavu či komplikacím, navštivte lékaře.

Srdečně cévní onemocnění, vysoký krevní tlak, cukrovka a rakovina patří u nás mezi nejčastější příčiny úmrtí. Proto nadváha a obezita, přecházení „banálních“ nemocí a „nezájem“ o své zdraví představují potenciálně závažný zdravotní problém, který byste měli – ve spolupráci s lékaři – včas aktivně řešit.

Samotný výběr vhodného léku nebývá úplným řešením zdravotního problému.Možnosti farmakologické léčby jsou často omezené, nevyřeší onemocnění jako takové a často nepomohou tolik jako zdravý a aktivní způsob života spojený s racionální léčbou.

Svůj zdravotní stav můžete sami výrazně ovlivnit svým osobním a aktivním přístupem – změnou svého životního stylu:

• aktivnější péčí o své zdraví a tělo – zdravotní stav i vzhled,
• racionální stravou – 5x denně malé dávky jídla, omezením moučných a sladkých výrobků, s dostatkem čerstvé zeleniny a ovoce,
• vydatným pitným režimem – 2‑3 litry denně,
• nekouřením a omezením konzumace alkoholu a jiných drog,
• snížením své hmotnosti k normálnímu BMI – upravte si svou váhu,
• omezte možný vznik z rizikových situacía snažte se omezit i působení stresu,
• dodržováním předepsaných a osvědčených léčebných postupů dohodnutých s lékařem,
• pravidelnými tělesnými aktivitami - cvičení, procházky – za každého počasí,
• pravidelnou péčí o tělo, očkováním a kontrolami zdraví,
• dodržováním zásad hygieny a prevence,
• pečujte nejen o své tělo, ale i o svoji mysl – budujte si pozitivní náladu,
• udělejte si čas na své přátele a na své koníčky.

Vždy dodržujte režimová opatření – klid, dostatečné pití, vyšší dávky čerstvé zeleniny a ovoce, vitamíny apod.

• Vždy dbejte i na dobu nutné rekonvalescence po odeznění nemoci. Doporučujeme dobu rekonvalescence minimálně stejně dlouhou, nejlépe dvojnásobnou oproti době trvání akutního onemocnění.
• K době rekonvalescence přistupujte stejně zodpovědně jako k vlastnímu akutnímu onemocnění. Každá nemoc vyžaduje svůj čas a trpělivost. Pokud to pochopíme, budeme v naší péči o nemocné úspěšní.

Léčba astmatu

Ke stanovení diagnózy astmatu se používají tzv. funkční vyšetření – navštivte lékaře!

Vyšetření astma bronchiale:

• Prvním krokem při léčbě astmatu je návštěva lékaře, který s vámi probere vaše potíže, okolnosti jejich vzniku, a zeptá se vás, zdali se ve vaší rodině vyskytují alergie a podobné obtíže,
• spirometrie – test měřící různé parametry funkce vašich plic,
• kožní testy – testy na alergie, kdy vám budou injekcí vpíchnuty nejčastější alergeny,
• provokační test – podání látky a sledování zhoršení obtíží či ve vyšetření po námaze.

Léčba alergie a astmatu

• Léčbu by měl vždy řídit specialista (alergolog). Alergie je onemocnění, které se v případě, že není léčeno, zhoršuje a může tak výrazně snížit kvalitu našeho života. Lékař může pro zmírnění obtíží volit bronchodilatancia umožňující lepší dýchání rozšířením průdušek (parasympatolytika, β2 sympatomimetika), nebo tlumící zánět (glukokortikoidy), alergickou reakci (antihistaminika).
• Vyhnutí se kontaktu s alergenem.
• Léky úlevové - odstraňují akutní potíže jako astmatický záchvat nebo alergickou rýmu
• Antihistaminika (snižují účinky histaminu na tkáně) - léky s obsahem cetirizinu, léky s obsahem loratadinu, léky s obsahem dimetindenu
• Dekongestiva a léky obsahující protialergickou složku určené k nosnímu podávání (zmírňují příznaky alergie) - léky obsahující protialergickou složku, léky dekongescentní, přírodní léky
• Léky protizánětlivé - jsou-li používány dlouhodobě, pravidelně, oslabují projevy alergie. Jejich používání řídí alergolog.
• Hyposenzibilizace - léčba vakcínami po poradě s lékařem. Nejdůležitější je odstranění alergenu z prostředí. V první řadě bychom měli odstranit roztoče, neboť v místnostech trávíme většinu času. Diagnostikovaní alergici mají u sebe vždy mít některé z moderních antihistaminik, ostatní by si měli do lékárničky pořídit některý z volně prodejných léků.

Léčba astmatu je dlouhodobá. Astma je nevyléčitelné onemocnění, jeho projevy se však při dodržování léčby výrazně utlumí, či zmizí úplně. Léčba astmatu probíhá celoživotně. Podle charakteru a síly našich obtíží nám lékař stanoví léčbu a předepíše léky. Léky určené k léčbě astmatu nemohou astma sice úplně vyléčit, avšak jeho projevy výrazně tlumí a vedou u nemocného k získání kontroly nad nemocí.

Samoléčba

Prvním krokem je zjistit, čím je vaše astma vyvoláváno.

Společné spouštěcí faktory astmatu:

• alergie,
• změny počasí (barometrický tlak, vlhkost a teplota vzduchu),
• znečištění ovzduší, kouř (cigarety nebo dřevo), chemické nebo palivové výpary, parfémy a další vůně,
• prach,
• pálení žáhy (refluxní ezofagitida),
• nachlazení a jiné respirační infekce,
• fyzický nebo emoční stres.

Průběh astmatu a s ním spojených obtíží můžeme z velké části ovlivnit i my sami, základem léčby astmatu je totiž prevence:

• antihistamika jako Zyrtec, Zodac…
• léky úlevové – potlačují akutní obtíže při záchvatu; působí rychle a jsou krátkodobě schopny zamezit projevům astmatu,
• léky protizánětlivé – nepůsobí krátkodobě, ale jako dlouhodobá kontrola a prevence projevů astmatu. Berou se denně a měly by se brát neustále. Astmatik by neměl pociťovat žádné projevy své nemoci. Funkce jeho plic by měla být téměř normální,
• odstranění nebo omezení látek vyvolávajících astmatické obtíže (spouštěčů) – snažte se žít pokud možno v čistém životním prostředí.

Eliminace alergenů:

• omezení styku s alergenem,
• v období největších potíží omezit větrání bytu během dne, nejlépe větrat ráno,
• klimatická léčba v období potíží na horách, u moře,
• u domácího prachu a roztočů je eliminace obtížná: v bytě by neměly být vyšší koberce, ani závěsy z těžších látek, čalouněný nábytek aj. – alergické děti by si neměly hrát s plyšovými hračkami; roztoči jsou i v peří ptáků,
• dbát na lůžkoviny: časté dlouhé větrání na mrazu; vysávat každý den matrace, pokrývky, polštáře; povlaky měnit jednou za týden; koberec šampónovat; čističe vzduchu; lůžkoviny ze syntetických materiálů jsou vhodnější než přírodní,
• důkladný úklid; použít akaricidy (hubí roztoče); přípravky likvidující plísně; vhodné hračky (omyvatelné),
• odstranění zvířat z domácnosti; alergie na zvířata i jako profesionální alergie,
• u pacientů přecitlivělých na hmyzí žihadlo: vyhýbat se kvetoucím rostlinám, spadanému ovoci, nechodit bosí, nejíst a nepít v přírodě; nenosit barevné oblečení; hmyz nezabíjet (přiláká to další hmyz),
• profesionální poškození u pekařů, truhlářů, lidí pracujících v zemědělství; používat ochranné pomůcky,
• vyloučení účinku potravinářských alergenů a léků,
• eliminace kontaktních alergenů (chrom ve vydělávané kůži, nikl),
• omezit styk se srstnatými zvířaty, obzvláště s těmi, na která jste alergičtí. Vyhýbat byste se měli zejména kočkám, jejichž srst vyvolává silnou alergii. Pokud už zrovna takové zvíře doma máte – minimálně ho nepouštět do místnosti, ve které spíte,
• vyhýbat se situacím, které vyvolávají záchvaty kašle a dušnosti,
• omezení pobytu v místech, kde se kouří, nebo kde jsou větší exhalace,
• pořiďte si čističku vzduchu,
• často luxovat a uklízet, abyste minimalizovali riziko vzniku obtíží,
• utírání prachu vlhkým hadrem, abyste zabránili jeho rozvíření a rozptýlení do vzduchu. Chemické čisticí prostředky by měly být nedráždivé,
• častá a pravidelná výměna lůžkovin, jelikož v nich přežívají roztoči. Lůžkoviny byste měli nejlépe vyměnit a vyprat jednou za týden,
• odstranit koberce a používat vybavení bytu s hladkými a omyvatelnými povrchy,
• časté větrání, pozor však na alergeny: během roku existují i situace, kdy byste měli větrání omezit, např. během pylové sezóny, či při zhoršeném stavu ovzduší (smog, dusno před bouřkou a další),
• omezit používání parfémů, vonných tyčinek a nejrůznějších osvěžovačů vzduchu, hlavně těch výrazných a pronikavých,
• předcházení infekcím:
• otužování,
• pravidelné cvičení napomáhá zlepšení funkce dýchacích cest – např. běh, plavání či cyklistika,
• zvýšit příjem čerstvého ovoce a zeleniny,
• na podzim očkování vakcínou proti chřipce,
• protizánětlivá léčba,
• neprovádět lakýrnické či malířské práce, delší kontakt s čerstvými barvami a laky totiž může vyvolat dušnost,
• duševní pohoda a vyhýbání se stresu,
• pobyty u moře a na horách mají blahodárné účinky na organismus a plíce astmatiků,
• sauny či solné jeskyně mají též ozdravné účinky,
• polarium: vypadá jako sauna, ale na rozdíl od sauny se zde neohřejete, naopak teplota zde klesá pod –100 ºC a léčí se tu mrazem,
• cvičení – chladný suchý vzduch je přitěžující; máte-li na výběr mezi letními sporty, pak kryté sporty jako plavání jsou pro astmatiky mnohem vhodnější než venkovní podzimní a zimní sporty, jako je fotbal, běh, běžky nebo lyžování. Jednoduchá opatření, jako je dýchání přes šátek nebo preventivní lék před cvičením, pomáhají minimalizovat útoky alergenů.

Volně prodejné inhalátory a tabletky mohou zmírnit příznaky dušnosti a mohou být pacientem použity, jejich lékař by o tom však měl vědět – i o četnosti užití volně prodejných léků.

Jsou užitečné pro léčbu sípání – pískotu, který je ovšem spíše důsledkem než hlavní příčinou potíží u astmatu. K vlastní léčbě astmatu jen volně prodejnými léky by mělo docházet jen v neobvyklých podmínkách – pro dočasné ošetření sípání; tedy pouze tehdy, pokud to Váš lékař schválí. Ve skutečnosti jsou volně prodejné léky často užívány tehdy, když si astmatický pacient předepsaný inhalátor zapomene a potřebuje dočasnou úlevu. Vzhledem k faktu, že astma je často mnohem horší v noci, nedostupnost lékařské péče rovněž v takových případech vede k užití volně prodejného přípravku a samoléčby.

Všechny volně prodejné léky na astma jsou bronchodilatancia – uvolňují svaly a rozšiřují dočasně dýchací cesty.

Upozorňujeme – navštivte také lékaře, když:

• máte dušnost nebo zrychlený dech i v klidu,
• na hrudní stěně je vidět, jak svaly mezi žebry jsou nasávány dovnitř s každým dechem. Je to znakem toho, že pacient vynakládá při nádechu příliš mnoho síly. Pomoc při rozšíření dýchacích cest musí být velmi rychlá,
• máte poruchy spánku kvůli kašli nebo sípání,
• postupně musíte navyšovat využití inhalátoru. Pokud zjistíte, že potřebujete svůj inhalátor častěji, než vám doporučil váš lékař, nebo pokud je se vaše průměrné užití zvýší o více než 50 %, pak je přizpůsobení léčebného programu lékařem nezbytné.

Zásady léčby alergie v těhotenství

• pravidelné kontroly u specialisty (alergologa),
• řádná léčba astmatického zánětu – snížením reaktivity (citlivosti) průdušek dochází k zajištění dostatku kyslíku pro vyvíjející se plod,
• kompenzace projevů alergie ještě před otěhotněním,
• včasná diagnostika alergií nejlépe ještě před otěhotněním. V těhotenství se neprovádí kožní testy,
• při zjištění gravidity rozhodně své léky na alergii nebo astma, samy nevysazujte – alergické projevy by se mohly zhoršit. O vhodnosti užívaných léků a jejich vlivu na těhotenství se poraďte s lékařem,
• POZOR! Neléčená alergie nebo astma v těhotenství může způsobit předčasný porod, anebo může znamenat nedostatečný přísun kyslíku pro plod či nízkou porodní hmotnost dítěte.

Doplňky stravy při léčbě alergií:

• beta-karoten – přispívá k hojení a zklidnění podrážděných sliznic,
• vitamín C s bioflavonoidy má silný protizánětlivý a protialergický účinek,
• hořčík a vápník,
• mastné kyseliny, které se nacházejí v pupalce dvouleté, brutnáku lékařském, černém rybízu a lněném oleji, pomáhají ovlivnit tvorbu zánětu,
• selen je látka s antioxidačními vlastnostmi a působí synergicky s vitamínem E.

Pozorně si vždy přečtěte příbalový leták léku / doplňku stravy.

Prevence astmatu bronchiale

Základní opatření by měla být učiněna už v nejmladším dětském věku, ba dokonce i před narozením dítěte. Tato opatření mohou ovlivnit vývoj imunitního systému dítěte a zabránit tak vzniku onemocnění.

Prevence zahrnuje technická a režimová opatření, včetně úpravy bytového, školního i pracovního prostředí. Důležité je omezení kontaktu se spouštěči astmatu (styk se známými alergeny, vyhýbat se rizikovým situacím - zátěž, stres, zvýšená námaha),

• Mezi nejdůležitější zásady v těhotenství patří nekouřit během těhotenství a v posledních 3 měsících se snažit vyhýbat kontaktu s rizikovými faktory. Po narození by se dítě především nemělo dostávat do styku s cigaretovým kouřem a mělo by se dbát, aby žilo v bezprašném a celkově vyhovujícím prostředí.
• Pokud je již astma bronchiale zjištěno, je důležité zaměřit se především na ovlivnění spouštěčů astmatu. Za úplný základ se považuje snaha vymýtit či spíše omezit ty rizikové faktory, jež způsobují astmatikovi obtíže. Tedy faktory, jež zapříčiňují záchvaty kašle a dušnosti.
• Dodržet zásady čistého a bezpečného domova a zamezit působení nejrůznějších alergenů. Měl by se dodržovat také tzv. protiprachový režim, který spočívá v odstranění takových věcí, které v domácnosti lapají prach – zejména závěsy, záclony, koberce a čalouněný nábytek. Platí absolutní a přísný zákaz kouření v astmatikově domácnosti.
• Astma, je-li pod kontrolou, nemá žádný nebo téměř žádný dopad na běžný život. Ale pravidla prevence je důležité dodržovat vždy, a zejména tehdy, když se okolní podmínky nějak významně změní (např. na dovolené, při dlouhodobé inverzi atd.),
• posilování imunity,
• dostatečný příjem tekutin,
• vyhý­bejte se tabákovému i jinému kouři
• dýchejte nosem, vzduch bude před vstupem do průdušek pročištěn a oteplen.