Běžné nemoci 

Stres je automatickou odpovědí (reakcí) na prožívané či pociťované nebezpečí.

Je řadou probíhajících dějů mobilizujících organismus, aby člověk přežil. Stresová odpověď má zachránit život, proto je tělo vybaveno schopností řešit krátké zátěžové epizody. Protože však nejde ze života stres odstranit, je nutné se s ním naučit správně zacházet.

Stres velmi úzce souvisí s přepracováním, s nečekanou životní změnou, ztrátou někoho blízkého. Člověk je po psychické i fyzické rovině velmi unaven, snadno se rozčílí, velmi často neadekvátně reaguje i na běžné situace. Vystresovaného jedince může znejistit hluk, prudké světlo, či jen nesouhlas druhé osoby.

Stres je odpověď organismu na narušení celkové rovnováhy, tzv. homeostázy. Dochází ke zvýšení hladiny CRH (corticotropin releasing hormon) a ACTH (adrenocorticotropin), hormonu prolaktinu a dalších. Zároveň dochází k aktivaci energetických zásob. Žijeme v uspěchané době, jsou na nás kladeny vysoké nároky v práci, v rodině i ve společnosti a stresové situace jsou na každém kroku. Je potřeba proti nim účinně bojovat.

Negativní účinky stresu na lidské zdraví:

• chvění a třes celého těla,
• hněv a výbuchy agresivity,
• pocit bezmoci a beznaděje,
• úzkosti,
• zrychlený tep,
• prudké bušení srdce,
• nadměrné pocení,
• sucho v ústech.

Příčiny stresu:

• nejrůznější krizové situace: rodinné neshody, finanční problémy, pracovní tlaky, zranění,
• nemoci,
• traumatizující události
  atd.

Počáteční reakcí organismu je příprava na hrozící nebezpečí; nadledvinky uvolní adrenalin a ostatní tzv. stresové hormony, které zajišťují prudký vzestup energie a síly umožňující uniknout nebezpečí, nebo se postavit nepříteli. Pokud je hladina stresu nad obvyklou normu, nebo je dlouhodobá, může poškodit duševní zdraví. Během doby vyčerpají trvale zvýšené hladiny stresových hormonů všechny rezervy energie a výživy a způsobí celkové vyčerpání. Tento stav klade další požadavky na imunitní systém, který se může tak oslabit, že nedokáže zajistit dostatečnou obranu proti infekcím a jiným nemocem. Jste-li těžce stresovaní déle než měsíc, zvyšuje se například vaše riziko nachlazení na dvojnásobek. Běžný stres takové závažné účinky nemá. Největší stres působí těžkosti na pracovišti, stěhování a problémy v osobních vztazích.

Stresové situace mohou útočit na různé orgány a systémy. U disponovaných osob dochází zejména vlivem sympatického autonomního nervového systému při emocích k zužování cév nejen periferních, ale i věnčitých v srdci.

Vleklé či silné příznaky stresu oslabují váš imunitní systém a zvyšují riziko zdravotních problémů – onemocnění srdce, vysoký krevní tlak, zažívací potíže, peptické vředy, migrény, a možná i rakovina.

Jsou-li příznaky stresu zapříčiněny problémy ve vašich osobních vztazích, práci a každodenních aktivitách, potřebujete antidepresivní léčbu.

Příznaky stresu:

• zvyšování tlaku,
• únava,
• nespavost nebo neschopnost soustředění,
• nervozita,
• neklid,
• popudlivost,
• ztráta chuti k jídlu,
• žaludeční nevolnost,
• průjem i zácpa,
• bolesti hlavy,
• srdce se rozbuší,
• úzkosti,
• zvracení,
• bolesti v žaludku,
• bolest páteře je vyvolána zvýšeným napětím zádového svalstva,
• napětí šíjového svalstva,
• pálení žáhy,
• zvětšená chuť k jídlu,
• neustálé přemýšlení o starostech,
• sexuální poruchy,
• depresivním postoj a pesimismus („nic nemá cenu“),
• ztráta vlastní sebeúcty,
• vznik astmatických potíží,
• změny na kůži – řada ekzémů je zhoršována stresem – alergické kožní nemoci,
• atopický ekzém a lupénka (psoriáza),
• zhoršení alergických projevů – stres ovlivňuje nepříznivě imunologický systém,
• zvýšená dispozice k nachlazení.

Potíže se mohou navzájem kombinovat, někdy dochází ke střídání potíží, např. po období astmatických potíží se objeví potíže kožní apod.

Upozornění:

Upozorňujeme, že obsah těchto stránek má informativní charakter a není náhradou za návštěvu lékaře.

Vždy je nutné, abyste si léky vybrali s ohledem na věk, hmotnost nemocného a jeho celkový zdravotní stav:

• Vycházet je třeba z jeho ostatních nemocí, které měl už dříve a léků, které na ně užívá – možné jejich interakce.
• Vždy dodržujte dávkování doporučené zdravotníky nebo výrobci léků – nepřekračovat je.  Tablety užívat s jídlem nebo po něm podle jejich doporučení.
• Zkontolujte si vždy vše co pravidelně (často) užíváte  - léky, doplňky stravy, potraviny, byliny, čaje apod. Např. většina např. citrusových plodů, nebo třeba třezalkový čaj, nebo, pepř, či kurkuma mění účinnost některých léčiv.
1. Berete-li jen 3 léky, dají se interakce najít z jejich příbalových letáků.
2. Ale každý kdo užívá více než 5 léků,  by si měl vždy zkontrolovat  jestli na sebe nereagují negativně, protože je to již velice pravděpodobné. 
• Prostudujte si jejich příbalové informace a vypište je do on-linové poradny www.znamsveleky.cz. - bezplatné anonymní linky. Po zadání názvů svých léků dostanete do 2 dnů zpět e-mailem odpověď. Nemáte-li internet, vypište si celé názvy vašich léků než půjdete k lékaři či do lékárny a odborníci za vás jejich interakce  zjistí.
• Nepřestávejte sami od sebe brát předepsané léky nebo neměňte jejich dávkování, ale zajděte s e-mailovou odpovědí za lékařem, který vám je předepsal na konzultaci.
1. Bonusem pro pacienty je že by zde měli dostat i nejen informace o nevhodných kombinacích léků, ale i doporučení jaké bylinky, nápoje či jídlo spolu s předepsanými léky neužívat.
2. Některé kombinace nejsou tak nebezpečné – stačí  když lékař změní dávkování nebo navrhne jiný časový odstup jejich užívání.
• Nekombinujte např. více léků s obsahem paracetamolu (jako např. Coldrex a Paralen), ani  při jejich užívání nepijte alkohol - může dojít k poškození jater.
• Pozorně si přečtěte příbalový leták léku, než ho začnete užívat.
• Zvláštní pozornost podobně věnujte nemocným – poraďte se s lékařem/lékárníkem
1. v těhotenství a období kojení
2. u malých dětí a kojenců
3. u dlouhodobě nemocných lidí s oslabeným organizmem

Pokud problémy neustupují při samoléčbě ani po 4 dnech, či dochází ke zhoršení stavu či komplikacím - navštivte lékaře.

• Vždy dodržujte režimová opatření – klid, pití, vitamíny apod.
• Vždy dbejte i na dobu nutné rekonvalescence po odeznění nemoci. Doporučujeme dobu rekonvalescenci minimálně stejně dlouhou, lepší dvojnásobnou, době akutního onemocnění. 
• K době rekonvalescence přistupujte stejně zodpovědně jako k vlastnímu akutnímu onemocnění. Každá nemoc vyžaduje svůj čas a trpělivost. Pokud to pochopíme, budeme v naší péči o nemocné úspěšní.

Samotný výběr vhodného léku nebývá úplným řešením zdravotního problému. Možnosti farmakologické léčby jsou často omezené, nevyřeší onemocnění, jako takové a často nepomohou tolik jako váš zdravý a aktivní způsob života - spojený s racionální léčbou.

Svůj zdravotní stav můžete sami výrazně ovlivnit vaším osobním a aktivním přístupem - změnou životního stylu: 

• aktivnější péčí o své zdraví a tělo – zdravotní stav i vzhled
• racionální stravou - 5x denně malé dávky jídla, s čerstvou zeleninou a ovocem
• vydatným pitným režimem – 2-3 litry denně
• nekouřením a omezením konzumace alkoholu a jiných drog
• snížením své hmotnosti k normálnímu BMI – upravte si svou váhu
• omezte možný vznik z rizikových situací a snažte se omezit i působení  stresu
• dodržováním předepsaných a osvědčených léčebných postupů dohodnutých s lékařem
• pravidelnými tělesnými aktivitami - cvičení, procházky – za každého počasí
• pravidelnou péčí o tělo, očkováním a kontrolami zdraví
• dodržováním zásad hygieny a prevence
• pečujte nejen o své tělo, ale i o Vaší mysl - budujte si pozitivní náladu 
• udělejte si čas na své přátele a na své koníčky

Samoléčba stresu

• Pochopit průběh stresu pomůže pochopit reakce, které v organismu probíhají,
• uvědomit si, co je „stresor“ – při vzniku starostí si položit otázku: „Jde o život? Stojí za to plýtvat svou energií?“
• Naučit se postupy, jimiž se můžeme stresovým vlivům bránit, které jsou „proti proudu“ stresové reakce (například relaxace)…
• techniky snižování psychického napětí a stresu:
  • pravidelně cvičte,
  • relaxační techniky – jóga, dechová cvičení, taj-či, meditace nebo masáže,
• omezte kofeinové a alkoholické nápoje; mohou zvýšit úzkosti a nespavost,
• poraďte se s psychologem, jak zvýšit svou schopnost zvládat stresové situace,
• udržujte aktivně sociální vazby: úzké vztahy s rodinou a přáteli; také zvířecí mazlíček je pro duševní zdraví důležitý,
• hudba a zvuky mají vliv a relaxační efekt na tělo i ducha. Napjatým a nervózním lidem se doporučuje pomalá a tichá hudba,
• když cítíte být v napětí, jste ve stresu a chcete zvládnout více úkolů, udělejte si čas pro sebe,
• teplá koupel – relaxace, která odbourává stres – na uklidnění unavené a napjaté mysli i těla. Tato metoda navozuje hlubokou emocionální relaxaci. Proč si tedy nedopřát příjemnou teplou koupel? Do koupele můžete přidat sušené bylinky či vonný relaxační olej, který umocní atmosféru relaxace. Teplá koupel, příjemná vůně a oblíbená hudba –to vše pomůže zregenerovat tělo i duši.

Stres a homeopatie

Mnoho lidí, kteří jsou ve stresu, zahání tento pocit pitím kávy, kouřením, polykáním různých potravinových doplňků. K uvolnění pak požívají nadměrné množství alkoholu. Stres se posléze projevuje fyzickou únavou až vyčerpáním, „těžkým“ dýcháním, častými a opakovanými bolestmi hlavy a dalšími tělesnými bolestmi.

To, že je nutné se předně zastavit, je neoddiskutovatelné. Jak to ale udělat? Pokud je stav dlouhodobý, pak bychom doporučili psychoterapii. S pomocí druhé osoby, terapeuta, nejlépe odborníka – psychoterapeuta, najdete cestu, jak ze „stresu ven“. Psychoterapie je dlouhodobý proces, ale velmi účinný.

Vnímáte-li svůj stav spíše jako dočasný, vyvolaný jednoznačnými příčinami, pak můžete zvolit cestu homeopatie. Tato šetrná léčebná metoda nabízí spoustu možností, jak si s jednotlivými potížemi či faktory nebo spouštěči stresu poradit. Vybíráme pro vás několik základních homeopatických léků a jejich charakteristik. Pokud se v některém z nich najdete, pak tento lék vyzkoušejte:

Přepracovanost

• V případě přepracování, kdy je pacient unavený, v noci často špatně spí a budí se kolem 4. hodiny ráno, vyzkoušejte lék Nux vomica 15 CH v dávce 5 granulí 2x denně.

Uspěchanost – „stále nic nestíhám“

• Pro lidi, kteří žijí stále ve spěchu a mají pocit, že nic nestíhají, je lékem č. 1 Argentum nitricum 15 CH. Tento lék je vhodný nejen pro „krizové manažery“, ale i pro ženy na mateřské „dovolené“. Obě kategorie mají totiž mnoho společného. Tito lidé mimo jiné ono „stále v pohybu“, neklid a nervozitu kompenzují pojídáním sladkostí. Pracují na více projektech najednou, ale mají problém dotáhnout je do konce, najít východisko. Lék užívejte 3x denně 5 granulí do té doby, až se budete cítit „klidněji“.

Psychická únava – podrážděnost

• Jste velmi unavení po nadměrné psychické zátěži, např. po zkouškovém období, uzávěrce v práci apod.? Pak vyzkoušejte lék Phosphoricum acidum 15 CH – 2‑3x denně 5 granulí.
• Lék Phosphoricum acidum 15 CH je vhodný i pro lidi, kteří prošli velkým citovým traumatem (např. rozvod, smrt blízkého člověka). V případě složitějších či dlouhodobějších problémů, jako např. u deprese, je vhodné obrátit se na lékaře-homeopata či na psychoterapeuta.

Tréma – stres z vystoupení před lidmi

• Pro člověka, který nerad vystupujete před „diváky“, je nervózní, aby vše dobře dopadlo, a je z události vystresovaný, což se u něj projevuje častými bolestmi hlavy i břicha, a který si málo věří, je vhodné užití léku Silicea 15 CH. Tento člověk je obvykle velmi pečlivý, učí se poctivě danou látku, nebo je na dané vystoupení dobře připraven, přesto pochybuje o tom, že učivo zvládá, nebo že se jeho představení povede. Doporučené dávkování: 5 granulí každé ráno první měsíc, a dále již jen při potížích.

Obavy ze zkoušení, nízká sebedůvěra

• Gelsemium sempervirens 15 CH – lék pro studenty, kteří mají při zkoušení „okno“. Vědí, že se danou látku učili, ale nemohou si vzpomenout. Protože se zkoušení obávají, mívají někdy už při odchodu z domova průjem. Cestou do školy jim podklesávají kolena, začínají být pověrčiví a nevěří si, že dobře zamkli byt, vypnuli sporák atd. Dávkování: 5 granulí večer před zkouškou, při odchodu z domova a následně ještě před vlastním zkoušením. Tento lék je vhodný i pro školáky, pokud nezvládají určitý předmět a mají z něho strach (někdy je to strach z vyučujícího). V takovém případě se užívá 5 granulí před každou hodinou výuky daného předmětu.

Našli jste se v popisu některého z léků? Pokud zní Vaše odpověď ano, zastavte se a zvolněte tempo. Pamatujte na to, že nic NEMUSÍTE, pouze MŮŽETE. Důležité je říci „STOP“ hned. Dříve než bude pozdě…

• Ve stresových obdobích užívejte multivitaminové a multiminerální přípravky.
• Sibiřský ženšen i panax ženšen – posilují nadledvinky. Nazývají se adaptogeny nebo „tonika“, protože organismus posilují a lze je kombinovat, s výjimkou obou ženšenů, které se nemají užívat společně.
• Při stresem vyvolaných úzkostných stavech užívejte kávu; nejlépe poslouží jako rezerva pro těžká stresová údobí trvající několik měsíců. Nedají-li vám starosti spát, užívejte kozlík (valerianu), a třezalku, provází-li stres mírná deprese.
• Vitamín B komplex – pomáhá udržet zdravý stav nervového a imunitního systému a potlačovat únavu…
  dávkování: jednu tabletu dvakrát denně při jídle,
  doporučení: užívejte B 50 komplex obsahující 50 mcg vitaminu B12 a biotinu, 400 mcg kyseliny listové a po 50 mg ostatních B vitaminů.
• Vápník/hořčík – uvolňuje svalové napětí a posiluje srdeční činnost…
  dávkování: 500 mg vápníku a 250 mg hořčíku dvakrát denně při jídle,
  doporučení: bývají k dostání v jednom doplňku.
• Kozlík (valeriana)…
  dávkování: 300 mg výtažku dvakrát denně,
  pozor: může způsobit ospalost,
  doporučení: standardizovaný na obsah 0,5 procenta valerové kyseliny.
• Třezalka…
  dávkování: 300 mg výtažku třikrát denně,
  doporučení: standardizovaný na obsah 0,3 procenta hypericinu.

Vyhledejte však lékaře, máte-li vleklé nebo silné příznaky stresu:

• oslabují-li váš imunitní systém a zvyšují riziko zdravotních problémů, jako je onemocnění srdce, vysoký krevní tlak, zažívací potíže, peptické vředy, migréna, a možná i rakovina,
• působí-li příznaky stresu problémy ve vašich osobních vztazích, práci nebo každodenních aktivitách (budete asi potřebovat antidepresivní léčbu).

Zdroje: Léčivá moc vitamínů, bylin a minerálních látek, Reader’s Digest Výběr, http://svethomeopatie.cz/cs/

Prevence stresu a duševní hygiena

Respektujte a uplatňujte pravidla a doporučení prevence stresu a duševní hygieny:

• vytvářejte a udržujte kvalitní mezilidské vztahy,
• pracujte s podstatnými informacemi,
• zvládejte potřebné pracovní dovednosti,
• snažte se o dobrou a jasnou komunikaci v rámci pracovního týmu a rodiny,
• snažte se o dobré vnímání sebe sama (sebeuvědomění) na tělesné i duševní úrovni,
• psychoterapeutický výcvik,
• klaďte si jen realistické nároky a dávejte si dosažitelné cíle,
• dodržujte co nejpevnější hranici mezi zaměstnáním a soukromím,
• věnujte se svým zájmům a zálibám, které nesouvisejí se zaměstnáním,
• naučte se umět zvládnout negativní emoce,
• snižte spotřebu alkoholu, tabáku a kofeinu,
• přiměřené a vhodné tělesné cvičení je podmínkou,
• uvědomte si hranici samoléčení a případně včas vyhledejte odbornou pomoc,
• optimalizujte svůj životní styl,
• dobrá pracovní doba pomáhá předcházet profesionálnímu stresu a syndromu vyhoření,
• učte se vhodně projevovat emoce a humor,
• učte se zvládnout a užívat relaxační techniky,
• mějte kladný postoj k sobě samému,
• v primární prevenci stresu by se měli angažovat i zaměstnavatelé – až 70 % pracovních neschopností je zapříčiněno nemocemi, jež mají souvislost se stresem…
• analýzy specifických stresových faktorů,
• podporujte i odborné kontakty,
• přiměřená míra odpovědnosti a pravomocí zaměstnance,
• podpora rekreačních a sportovních akcí v mimopracovní době,
• vytvoření vyhovujícího pracovního prostředí,
• finanční ohodnocení,
• morální ohodnocení,
• efektivní komunikace vedoucích pracovníků s podřízenými,
• zprostředkování potřebné a nestigmatizující formy pomoci,
• účinnější je získávání tzv. dovedností potřebných pro život (sociální dovednosti, dovednosti při rozhodování, organizaci času, zvládání stresu apod.),
• dbejte na primární prevenci stresu, a pokud již k výraznějším potížím způsobeným stresem dojde, je třeba včasné vyhledání odborné psychoterapeutické nebo psychiatrické pomoci.

Prevence:

Spočívá mj. i v úpravě životního stylu.

• Potraviny, které člověk denně konzumuje, by měly obsahovat všechny živiny v rozumném množství.

• Nekuřte – kouření je navíc také největší rizikový faktor vzniku rakoviny, a je stejně rizikové i pro lidi ve vaší blízkosti, které tudíž také ohrožujete. Čekáte-li dítě a kouříte, pak přenášíte rizika přímo na dítě.
• Omezte spotřebu alkoholu a drog.
• Sledujte svoji hmotnost – minimálně 2x týdně cvičte nebo plavte 30 minut, denně ujděte pěšky alespoň 4 km, snažte se aktivním pohybem si udržet hmotnost a kondici. Obezita je riziko.
• Pravidelný pohyb i na čerstvém vzduchu – choďte, hýbejte se, cvičte a omezte aktivity, při nichž dlouho sedíte, například u počítače nebo televize. Zpočátku je výborná chůze, minimálně 30 minut 3× v týdnu s postupným prodlužováním.
• Jezte pestrou stravu – 5x denně v rozumném množství je dobrou prevencí před četnými nemocemi…
• každý den jezte hodně zeleniny a ovoce – stravu bohatou na vitamin A a C,
• zeleninu a ovoce v kombinaci pěti druhů denně, např.: mrkev + jablko + červená řepa + kiwi + banán + kyselé zelí.
• Přidávejte do jídla složky s vysokým obsahem vlákniny – celozrnné pečivo (celozrnný chléb a mouka, pšeničné a kukuřičné klíčky, sezamové, dýňové a slunečnicové semínko, rýže natural), ovoce a zelenina.
• Odstraňte ze svého jídla tuky…
• jezte libové maso, kuře nebo krůtu bez kůže, ryby,
• snižte konzumaci smažených jídel a máslových dezertů,
• pijte nízkotučné mléko a jezte nízkotučné sýry.
• Omezte ve stravě šunku, slaninu, salámy a uzeniny – obsahují chemikálie, které je sice chrání před zkažením, ale zvyšují mj. riziko nádorového onemocnění.
• Omezte alkohol.
• Relax, přátelé, koníčky.

Zdroj: Článek Stres; publikace Léčivá moc vitamínů, bylin a minerálních látek; Reader’s Digest Výběr, MUDr. Pavel Doubek, Univerzita Karlova v Praze, 1. LF a VFN, Psychiatrická klinika, http://svethomeopatie.cz/cs/