Běžné nemoci 

Artróza je nezánětlivé kloubní degenerativní onemocnění vyskytující se ve vyšším věku (nad 50 let), s postupným opotřebováním chrupavky. Dříve či později je jím postižen téměř každý. Nejčastěji zasahuje kolenní a kyčelní klouby. Typické jsou bolesti při pohybu, při vstávání („záběhové bolesti") a při zátěži.

Osteoartróza je nečastější onemocnění pohybového aparátu dospělé populace. Dokáže zhoršit kvalitu života a často vede až k invaliditě. Vyskytuje se hlavně v pokročilém věku. Je to degenerativní, nezánětlivé onemocnění, které může postihovat jakékoliv klouby v těle. Nejvíce se objevuje na velkých nosných kloubech (kolenní, kyčelní), na drobnějších kloubech ruky, nebo na meziobratlových ploténkách páteře.

Osteoartróza postupně vede ke ztrátě kloubní chrupavky a současně i k nárůstu kostní tkáně v okolí kloubu. Z kostní tkáně vznikají výrůstky, které způsobují bolest. Dochází k postupnému poškozování chrupavky, která kryje povrch kloubu. Chrupavka ztrácí svou pružnost, pevnost, ztenčuje se a vznikají v ní trhliny. Její povrch již není hladký a při pohybu tak vzniká větší tření. Někdy dojde až k úplnému zániku chrupavky. Na kostech postiženého kloubu se vytvářejí výrůstky, které dráždí nervové pleteně a způsobují bolest. Časem se kloub může stát až zcela nepohyblivým. Jedná se sice o nezánětlivé onemocnění, ale v jeho průběhu se objevuje stav, připomínající zánět. Jedná se o tzv. aktivovanou artrózu.

(Poznámka: Artróza a artritida jsou zcela odlišná postižení poškozující klouby. Svými projevy se ale výrazně prolínají a v konečném důsledku se projevují shodně.)

Příčiny artrózy:

• pokročilý věk,
• opotřebení kloubní chrupavky z mnoha možných příčin,
• dědičné faktory
  • neúměrné a jednostranné zatěžování kloubů,
  • o obezita,
• vrozená abnormalita postavení kloubu, poškození související s věkem,
• chybné přetěžování kloubů (častý výskyt u horníků, řidičů, tanečníků),
• nadváha, zánět, úraz,
• poruchy v molekulární látkové přeměně vazivového aparátu kloubů.

Přesné příčiny, proč osteoartróza vzniká, nejsou však dosud zcela známy.

Vznik sekundární osteoartrózy:

• různé úrazy a vývojové vady kloubu,
• některá metabolická onemocnění (např. chondrokalcinóza),
• endokrinní choroby (např. cukrovka, akromegalie),
• zánětlivá onemocnění kloubu a krvácení do kloubu,
• nestejná délka končetin,
• hypermobilita, anebo změny osového postavení kostí.

Nadměrné přetěžování a následné opotřebování kloubních ploch – dochází k postupnému opotřebení chrupavek kloubní plochy. Při překročení určité meze opotřebení dochází k celkovému podráždění celého kloubu.

(Poznámka: Naproti tomu artritida je zánětlivé onemocnění, které se zvýšenou zátěží a opotřebením kloubů nemá nic společného. Může být způsobena bakteriemi či revmatickým onemocněním.)

V pokročilejším stadiu je bolest silnější i v klidu. Pak dochází k omezení pohyblivosti v kolenním kloubu, nemocný kulhá a chůze mu způsobuje velké obtíže. Kloub bývá oteklý, zarudlý, a mohou se vyskytovat i deformity, např. v podobě varózních kolen (nohy do O).

Zde se někdy vyskytuje i tzv. erozivní artróza, jejíž průběh je rychlejší, má známky zánětu a vznikají deformace drobných kloubů na rukou. Tento typ se nejčastěji vyskytuje u žen středního věku a často se zaměňuje s jiným onemocněním – revmatoidní artritidou.

Aktivovaná artróza je náhlé a výrazné zhoršení potíží. Postižený kloub je oteklý a prakticky nepohyblivý, kůže v jeho okolí je napjatá a teplá.

Rizikové faktory artrózy:

• vyšší věk,
• nadměrná námaha,
• neúměrné zatěžování kloubů,
• nestejná délka končetin,
• obezita,
• metabolická onemocnění,
• endokrinní choroby,
• zánětlivá onemocnění kloubu nebo krvácení do kloubu.

Příznaky artrózy:

• první příznaky onemocnění bývají často podobné příznakům chřipky,
• mírné bolesti a ztuhlost kloubů – při artróze, zvláště po odpočinku, se zvolna zhoršují,
• únava,
• někdy zvýšená teplota kloubů,
• úbytek na váze,
• bolest kloubů (hlavně těch drobných) na rukou a nohou,
• bolest při začátku pohybu,
• bolest při zátěži – kulhání,
• zarudlá kůže nad kloubem,
• oteklé klouby nebo naplněné výpotkem,
• deformace kloubů,
• pocit mravenčení,
• okolí kloubů bývá teplejší,
• menší pohyblivost kloubů, zvláště po delší době klidu, např. ráno po probuzení; obtíže zhoršuje chladné prostředí,
• omezení hybnosti kloubů...

• artróza kolenního kloubu – bolesti při chůzi s kopce, výpotek v koleni, otok, horkost,
• artróza kyčelního kloubu – předcházet může bolest v kolenou, poté může dojít k omezení hybnosti kyčelního kloubu,
• artróza hlezenního kloubu, artróza kloubů zápěstí a drobných kloubů prstů ruky, artróza meziobratlových kloubů páteře.

Často dochází k postižení více kloubů najednou.

Čím pokročilejší je stadium, tím horší je bolest a větší omezení pohybu nemocného. Závažným projevem je klidová, noční bolest. Bolest mívá tzv. startovací charakter – objevuje se ráno, nebo po dlouhém sezení, kdy klouby ještě nejsou „rozhýbány“. Po delším pohybu bolest mizí, ale při větší námaze kloubů může opět vzniknout.

Upozorňujeme, že obsah těchto stránek má informativní charakter a není náhradou za návštěvu lékaře.

Vždy je nutné, abyste léky vybírali s ohledem na věk, hmotnost a celkový zdravotní stav nemocného…

• Vycházet je třeba z jeho ostatních nemocí, které měl už dříve, a léků, které na ně užívá – možné jejich interakce.
• Vždy dodržujte dávkování doporučené zdravotníky nebo výrobci léků – nepřekračujte je. Tablety užívejte s jídlem nebo po něm, podle jejich doporučení.
• Zkontrolujte si vždy vše, co pravidelně (často) užíváte – léky, doplňky stravy, potraviny, byliny, čaje apod. Např. většina citrusových plodů, nebo třeba třezalkový čaj, pepř či kurkuma, mění účinnost některých léčiv.

Berete-li jen 3 léky, dají se interakce najít z jejich příbalových letáků. Ale každý, kdo užívá více než 5 léků, by si měl vždy zkontrolovat, jestli na sebe nereagují negativně, protože je to již velice pravděpodobné…

1. Prostudujte si jejich příbalové informace a vypište jejich názvy do bezplatné anonymní online poradny www.znamsveleky.cz. Po zadání názvů svých léků dostanete do 2 dnů zpět e-mailem odpověď. Nemáte-li internet, vypište si celé názvy svých léků na papír, než půjdete k lékaři či do lékárny, a odborníci za vás jejich interakce zjistí.
2. Nepřestávejte sami od sebe brát předepsané léky, ani neměňte jejich dávkování, ale zajděte s e-mailovou odpovědí za lékařem, který vám je předepsal, na konzultaci.
3. Bonusem pro pacienty je, že by zde měli dostat nejen informace o nevhodných kombinacích léků, ale i doporučení, jaké bylinky, nápoje či jídlo by spolu s předepsanými léky neměli užívat.
4. Některé kombinace nejsou tak nebezpečné – stačí, když lékař změní dávkování, nebo navrhne časový odstup při jejich užívání.

Nekombinujte např. více léků s obsahem paracetamolu (jako např. Coldrex a Paralen), ani při jejich užívání nepijte alkohol – může dojít k poškození jater.

Pozorně si vždy přečtěte příbalový leták léku, než ho začnete podávat nebo užívat.

Zvláštní pozornost věnujte nemocným, dětem a těhotným ženám – poraďte se s lékařem či lékárníkem:

• v těhotenství a období kojení,
• u malých dětí a kojenců,
• u dlouhodobě nemocných lidí s oslabeným organismem.

Pokud problémy neustupují při samoléčbě, anebo dochází ke zhoršení stavu či komplikacím, navštivte lékaře.

Samotný výběr vhodného léku nebývá úplným řešením zdravotního problému. Možnosti farmakologické léčby jsou často omezené, nevyřeší onemocnění jako takové a často nepomohou tolik jako zdravý a aktivní způsob života spojený s racionální léčbou.

Svůj zdravotní stav můžete sami výrazně ovlivnit svým osobním a aktivním přístupem – změnou životního stylu:

• aktivnější péčí o své zdraví a tělo – zdravotní stav i vzhled,
• racionální stravou – 5x denně malé dávky jídla, s čerstvou zeleninou a ovocem,
• vydatným pitným režimem – 2‑3 litry denně,
• nekouřením a omezením konzumace alkoholu a jiných drog,
• snížením své hmotnosti k normálnímu BMI – upravte si svou váhu,
• omezte možnosti vzniku rizikových situací a snažte se omezit i působení stresu,
• dodržováním předepsaných a osvědčených léčebných postupů dohodnutých s lékařem,
• pravidelnými tělesnými aktivitami – cvičení, procházky – za každého počasí,
• pravidelnou péčí o tělo, očkováním a kontrolami zdraví,
• dodržováním zásad hygieny a prevence,
• pečujte nejen o své tělo, ale i o svoji mysl – budujte si pozitivní náladu,
• udělejte si čas na své přátele a na své koníčky.

Vždy dodržujte režimová opatření – klid, dostatečné pití, vyšší dávky čerstvé zeleniny a ovoce, vitamíny apod.

• Vždy dbejte i na dobu nutné rekonvalescence po odeznění nemoci. Doporučujeme dobu rekonvalescence minimálně stejně dlouhou, nejlépe dvojnásobnou oproti době trvání akutního onemocnění.
• K době rekonvalescence přistupujte stejně zodpovědně jako k vlastnímu akutnímu onemocnění. Každá nemoc vyžaduje svůj čas a trpělivost. Pokud to pochopíme, budeme v naší péči o nemocné úspěšní.

Pomáhá i eliminace alergenů:

• omezení styku s alergenem,
• v období největších potíží omezit větrání bytu během dne, nejlépe větrat ráno,
• klimatická léčba v období potíží – na horách, u moře,
• u domácího prachu a roztočů je eliminace obtížná: v bytě by neměly být vyšší koberce, závěsy z těžších látek, čalouněný nábytek aj. – alergické děti by si neměly hrát s plyšovými hračkami; roztoči jsou i v peří ptáků,
• dbejte i na lůžkoviny: časté, dlouhé větrání na mrazu; vysávat každý den matrace, pokrývky, polštáře; povlaky měnit jednou za týden; koberec šamponovat; čističe vzduchu; lůžkoviny ze syntetických materiálů jsou vhodnější než přírodní,
• důkladný úklid; použít akaricidy (hubí roztoče), přípravky likvidující plísně; vhodné hračky,
• odstranění zvířat z domácnosti; alergie na zvířata se vyskytuje i jako profesionální alergie,
• u pacientů přecitlivělých na hmyzí žihadlo: vyhýbejte se kvetoucím rostlinám, spadanému ovoci, nechodit bosi, nejíst a nepít v přírodě; nenosit barevné oblečení; hmyz nezabíjet (přilákalo by to další hmyz),
• profesionální poškození u pekařů, truhlářů, v zemědělství; používat ochranné pomůcky,
• vyloučení účinku potravinářských alergenů dohromady více léky či doplňky stravy,
• eliminace kontaktních alergenů (chrom ve vydělávané kůži, nikl).

Prevence artrózy:

• Prohlídka kyčelního kloubu u kojenců, zjišťující jeho případné vrozené chybné postavení (kyčelní dysplázii), patří k základním preventivním prohlídkám v dětském věku,
• při vznikající artróze snížit nadváhu,
• vyvarovat se chybného zatěžování a přetěžování,
• posilovat svaly, které kloub v jeho funkci podporují,
• volit tělesné aktivity, při nichž se kloub pohybuje, ale není zatěžován.

Zdroj:

web anamneza.cz/nemoc/Artroza-164