Léčivý přípravek má prokazatelné a opakovatelné léčivé účinky. Je zákonem definován jako látka či kombinace látek, kterou lze použít u lidí nebo podat lidem za účelem obnovy, úpravy či ovlivnění fyziologických funkcí prostřednictvím farmakologického, imunologického nebo metabolického účinku nebo za účelem stanovení lékařské diagnózy, případně jako látka či kombinace látek prezentovaná s léčebnými nebo preventivními vlastnostmi v případě onemocnění lidí.
Homeopatika jsou u nás registrována Státním ústavem pro kontrolu léčiv (SÚKL) jako volně prodejné léčivé přípravky – léky.
Doplněk stravy je zákonem definován jako potravina, jejímž účelem je doplňovat běžnou stravu a která je koncentrovaným zdrojem vitaminů a minerálních látek nebo dalších látek s nutričním nebo fyziologickým účinkem, obsažených v potravině samostatně nebo v kombinaci, určená k přímé spotřebě v malých odměřených množstvích.
S tím souvisejí i zvláštní pravidla pro označování doplňků stravy – je výslovně zakázáno přisuzovat doplňkům stravy vlastnosti prevence, léčby či vyléčení lidských onemocnění, nebo na tyto vlastnosti odkazovat. Reklama na doplněk stravy pak nesmí uvádět v omyl přisuzováním vlastností prevence, ošetřování, léčby nebo vyléčení lidských onemocnění, nebo takové vlastnosti třeba jen naznačovat.
Pokud odborník doporučí zákazníkovi doplněk stravy jako léčivo (nebo místo něj), resp. nepřípustně prezentuje jeho léčivý efekt, zakládá to u něj podle okolností vznik řady odpovědností – z těch nejvýznamnějších zmiňme alespoň následující…
V prvé řadě takové jednání může naplnit skutkovou podstatu řady deliktů typu nekalé soutěže, které jsou upraveny v obchodním zákoníku (klamavá reklama, klamavé označování zboží a služeb, ohrožování zdraví spotřebitelů), přičemž zajímavostí je, že zde může žalovat nejen zákazník, ale i konkurenční lékárna, a v některých případech rovněž sdružení na ochranu spotřebitelů či podnikatelů. Pokud by takový delikt nekalé soutěže byl závažný (např. co do způsobené škody), může mít i rozměr trestněprávní (trestný čin porušení předpisů o pravidlech hospodářské soutěže). Vznikne-li v důsledku takového protiprávního jednání škoda, zakládá to samozřejmě též odpovědnost za škodu. Apod.
Zdroj: Zdravotnické noviny 44, 1. 11. 2010, 29. právní poradna – JUDr. Jan Vondráček, advokát, Praha
Připravujeme pro Vás seznam doplňků stravy, které by Vám mohli prospět
je chronické zánětlivé revmatické onemocnění, které obvykle začíná v oblasti pánve, v kloubu mezi kostmi křížovou a pánevní, a většinou vede k určitému stupni ztuhlosti zad. Vzniklý zánět postihuje páteřní skloubení a vazy. S postupujícím onemocněním vyrůstají po obou stranách páteře kostní výrůstky, a jakmile tyto výrůstky spojí dva obratle, tzv. je přemostí, dojde ke znehybnění postiženého úseku páteře, tuhnutí.
V mladém věku může nemoc začínat jako otoky velkých kloubů na končetinách, především kolen. Postižení páteře přichází později. Nejčastěji onemocnění začíná mezi 15. a 30. rokem věku. Ale vzhledem k pomalu se rozvíjejícím příznakům bývá mnohdy diagnostikováno později. Právě včasná diagnostika (stejně jako u většiny nemocí) pomáhá snižovat následky a zlepšovat průběh choroby.
V zásadě se nemoc projevuje tuhnutím kloubů, v kterých dochází k nahrazování měkkých a pružných tkání (vazivo, chrupavka) tkání tuhou – kostní. Tato nemoc postihuje někdy i klouby ramenní nebo kyčelní, oko (duhovku) a vzácně i srdce či plíce. Zatím neznáme původce onemocnění, ani není více prokázána dědičnost. Onemocnění není nakažlivé, ani nevznikne po úrazu či zvýšené fyzické aktivitě.
Častěji se Bechtěrevova nemoc vyskytuje u mužů než u žen.
Obtíže jsou závislé na aktivitě zánětlivého procesu (bolesti, únavě, špatném prospíváni) a na stupni postižení. Onemocnění nelze předejít ani speciální životosprávou, ani jinak.
Bechtěrevova nemoc je onemocnění celého organismu, především však bývá postižena páteř. Přibližně u třetiny pacientů jsou zachváceny také kyčle a ramenní klouby, kolena a kotníky. Bechtěrevova nemoc začíná většinou nočními bolestmi v oblasti bederní části páteře (bolestmi v kříži), které mohou vystřelovat až do stehen. Mnoho pacientů hovoří v počátečním stadiu také o bolestech šíje, kloubů a pat, o ranní ztuhlosti kloubů a o svíravém pocitu v oblasti hrudníku. Řídčeji bývá pozorováno postižení vnitřních orgánů – srdce, plic, ledvin a jater. Příležitostně bývá průběh zkomplikován zánětlivými střevními onemocněními nebo lupénkou (psoriázou). K onemocnění se však často (zhruba u 20 % pacientů) přidává zánět oční duhovky. Nemoc probíhá pomalu a u každého jedince jinak. Fáze vyšší aktivity choroby – doprovázené silnými bolestmi, pocity rozlámanosti, ztrátou váhy, bledým vzezřením a příležitostně také horečkou – se střídají s relativně klidnými obdobími.
Bolestivé záněty kloubů mezi obratli, mezi obratli a žebry, či mezi křížovou a kyčelní kostí, vedou ke zkostnatění kloubů a vazivového aparátu, a nakonec k částečnému nebo v koncovém stadiu trvalému ztuhnutí celé páteře včetně křížové oblasti a kyčlí. Vývoj nemoci k jejímu koncovému stadiu trvá většinou 15 až 25 let, nebo i více. V pozdějším stadiu se mohou bolesti poněkud zmírnit a nemocní si osvojují typické dopředu ohnuté držení těla (kyfóza). Kvůli tomuto postoji připadá pacientovi obtížné vydržet dívat se svému protějšku do očí. Tělo reaguje na bolesti uhýbavými pohyby, které nadměrně zatěžují jiné klouby – např. klouby kyčelní nebo klouby dolních končetin. To ústí do drastického omezení pohyblivosti a celkového snížení schopnosti zatížení. Kvůli častým krajně bolestivým pohybům při každodenních činnostech bývá nemocný z velké části či úplně znehybněn.
Při bolestech páteře neodkládejte návštěvu lékaře a nechte se řádně vyšetřit (fyzikální a rentgenové vyšetření, krevní testy).
Rizikovým faktorem je dědičnost ve spojení s vnějšími faktory (nejspíš infekcí).
Obtíže pacienta jsou závislé na aktivitě zánětlivého procesu (bolesti, únavě, špatném prospíváni) a na stupni postižení.
V počátečním stadiu nebývají potíže většinou nijak specifické a jsou proto nezřídka chybně posuzovány. Dnes však existuje značný počet kritérií, s nimiž zkušení revmatologové dovedou spolehlivě stanovit diagnózu. U většiny pacientů trpících Bechtěrevovou nemocí je možno nalézt alespoň čtyři z pěti následujících varovných signálů:
Při propuknutí nejasných bolestí zad se doporučuje co nejdříve vyhledat lékaře. Ten by měl důkladným vyšetřením (krevní vyšetření, rentgen, počítačová tomografie atd.) zjistit, zda by se při těchto potížích mohlo jednat o Bechtěrevovu nemoc.
Vždy je nutné, abyste si léky vybrali s ohledem na věk, hmotnost nemocného a jeho celkový zdravotní stav:
Pokud problémy neustupují při samoléčbě, či dochází ke zhoršení stavu nebo komplikacím, navštivte lékaře.
Tímto projektem zmiňované i další vhodné volně prodejné léky si můžete vybrat podle potřeby v subkapitole „Léky“, kam je postupně vkládáme s jejich přesným názvem, složením, velikostí balení, informací o správném užívání a dalšími informacemi.
Samotný výběr vhodného léku nebývá úplným řešením celého zdravotního problému. Možnosti farmakologické léčby jsou často omezené, nevyřeší onemocnění jako takové, a léky často nepomohou tolik jako zdravý a aktivní způsob života spojený s racionální léčbou.
Svůj zdravotní stav můžete sami výrazně ovlivnit svým aktivním přístupem – změnou chování a životního stylu:
Při výběru konkrétních přípravků si vždy přečtěte i související nezbytné subkapitoly, zejména “Popis nemoci“, „Léčba a samoléčba“, „Upozornění“ a „Prevence“, které jsou nedílnou součástí samoléčby a sebepéče.Bez jejich znalostí se vystavujete riziku možného neúspěchu samoléčby a případně riskujete i poškození zdraví.
Upozorňujeme, že obsah těchto internetových stránek má informativní charakter a není náhradou za návštěvu lékaře!
Poznámka: níže zmiňované i další vhodné volně prodejné léky, si můžete vybrat podle potřeby v subkapitole „Léky“, kde je jejich přesný název, složení, velikost balení, příbalová informace ke správnému užívání a další informace. Pozorně si vždy přečtěte příbalový leták (PIL) léku, který užíváte. V případě, že problémy neustupují, či dochází ke komplikacím, navštivte lékaře.
U většiny pacientů trpících Bechtěrevovou nemocí je možno nalézt alespoň čtyři z pěti následujících varovných signálů:
Při propuknutí nejasných bolestí zad se doporučuje co nejdříve vyhledat lékaře. Ten by měl důkladným vyšetřením (krevní vyšetření, rentgen, počítačová tomografie atd.) zjistit, zda by se při těchto potížích mohlo jednat o Bechtěrevovu nemoc.
Často může nemocný vykonávat i nadále dosavadní zaměstnání. Ideální je činnost, při níž je možné střídavě sedět, stát a chodit.
Onemocněni nelze předejít ani speciální životosprávou, ani jinak. Při bolestech páteře neodkládejte návštěvu lékaře a nechte se řádně vyšetřit (fyzikální a rentgenové vyšetření, krevní testy).
Onemocněni nelze předejít ani speciální životosprávou, ani jinak. Při bolestech páteře neodkládejte návštěvu lékaře a nechte se řádně vyšetřit (fyzikální a rentgenové vyšetření, krevní testy).
Nemocný upoutaný na lůžko je vážně ohrožen vznikem dekubitů – proleženin. K proleženinám dochází zejména v místech, kde je na těle nejméně svalové hmoty, tam, kde pokožka bezprostředně naléhá na kost či kloub. Nejohroženějšími místy jsou v poloze na zádech zejména paty, lokty a záda v krajině bederní a křížové. V poloze na boku se jedná o rameno, kyčel, hřeben pánevní kosti, žebra, loket, kotník. V polosedě pozor na lopatky, obratle a křížovou oblast. Vsedě sedací kosti a paty zespodu. Pozor na možnost výskytu proleženin na hlavě!
Tlakem, tedy váhou těla, je v těchto místech omezené prokrvení tkáně. Není-li tkáň prokrvená, není ani vyživována a může dojít k různým změnám, dokonce až k jejímu odumření. Prvním příznakem tvorby proleženin je zčervenání kůže s následnou tvorbou puchýřů.
Pozor! Při polohování dbáme na to, aby velké klouby na sebe netlačily. V poloze na boku vložíme nemocnému mezi kolena polštářek. Mohly by se totiž vytvořit proleženiny na vnitřní straně obou kolen.
Nemocný v určitých intervalech mění polohu těla (na jednom boku, na zádech, na druhém boku, vsedě). Většinou polohujeme ve dvouhodinových intervalech, dle aktuálního stavu a individuálních požadavků můžeme tuto dobu upravit. Polohu těžko pohyblivého pacienta zajistíme pomocí polštářů či molitanových podložek.
Aby nevznikaly na kůži opruzeniny a proleženiny, dbáme na to, aby pokožka byla čistá a suchá. Zajistíme přístup vzduchu na ohrožená místa. Pokud je kůže suchá (šustivá), je náchylná k drobným záděrám a poraněním. Proto dbáme na dostatečné promazávání.
Lůžko musí být suché a čisté, prostěradlo či podložka bez skladů a nerovností, aby nedošlo k otlačení a poranění pokožky.
Jemným masírováním podporujeme prokrvení tkáně. Používáme jemně mentolové mazání, popřípadě kosmetiku pro těžce nemocné. Taková mazání ale používáme pouze jako jako prevenci! Je-li již porušená kůže, nemažeme již mentolovým mazáním, ale konzultujeme se sestrou, eventuelně s lékařem další léčbu.
– polohovací:
– antidekubitní:
– toaletní:
– pro hygienu:
– lokomoční:
– pro podporu dýchání:
– při inkontinenci:
– stomické pomůcky
– jiné pomůcky:
Přečtěte si podrobný text v této sekci Civilizační choroby – Proleženiny, který napsal pan Milan Čok.
Další, související témata: Psychické, sociální a spirituální potřeby
Zdroje:
web zdrav.cz/modules.php?, autorka: Jana Korandová, recenze: doc. MUDr. Karel Pavelka, CSc., MUDr. Zdeněk Fojtík© Státní zdravotní ústav, Praha, 1998
web.anamneza.cz, arthritistoday.org a umirani.cz
Chcete-li odebírat naše novinky, vyplňte níže Váš email.
Občanské sdružení péče o vlastní zdraví a aktivní život
© Copyright 2013 pzaz.cz