Běžné nemoci 

Bechtěrevova choroba

je chronické zánětlivé revmatické onemocnění, které obvykle začíná v oblasti pánve, v kloubu mezi kostmi křížovou a pánevní, a většinou vede k určitému stupni ztuhlosti zad. Vzniklý zánět postihuje páteřní skloubení a vazy. S postupujícím onemocněním vyrůstají po obou stranách páteře kostní výrůstky, a jakmile tyto výrůstky spojí dva obratle, tzv. je přemostí, dojde ke znehybnění postiženého úseku páteře, tuhnutí.

V mladém věku může nemoc začínat jako otoky velkých kloubů na končetinách, především kolen. Postižení páteře přichází později. Nejčastěji onemocnění začíná mezi 15. a 30. rokem věku. Ale vzhledem k pomalu se rozvíjejícím příznakům bývá mnohdy diagnostikováno později. Právě včasná diagnostika (stejně jako u většiny nemocí) pomáhá snižovat následky a zlepšovat průběh choroby.

V zásadě se nemoc projevuje tuhnutím kloubů, v kterých dochází k nahrazování měkkých a pružných tkání (vazivo, chrupavka) tkání tuhou – kostní. Tato nemoc postihuje někdy i klouby ramenní nebo kyčelní, oko (duhovku) a vzácně i srdce či plíce. Zatím neznáme původce onemocnění, ani není více prokázána dědičnost. Onemocnění není nakažlivé, ani nevznikne po úrazu či zvýšené fyzické aktivitě.

Častěji se Bechtěrevova nemoc vyskytuje u mužů než u žen.

Obtíže jsou závislé na aktivitě zánětlivého procesu (bolesti, únavě, špatném prospíváni) a na stupni postižení. Onemocnění nelze předejít ani speciální životosprávou, ani jinak.

Průběh

Bechtěrevova nemoc je onemocnění celého organismu, především však bývá postižena páteř. Přibližně u třetiny pacientů jsou zachváceny také kyčle a ramenní klouby, kolena a kotníky. Bechtěrevova nemoc začíná většinou nočními bolestmi v oblasti bederní části páteře (bolestmi v kříži), které mohou vystřelovat až do stehen. Mnoho pacientů hovoří v počátečním stadiu také o bolestech šíje, kloubů a pat, o ranní ztuhlosti kloubů a o svíravém pocitu v oblasti hrudníku. Řídčeji bývá pozorováno postižení vnitřních orgánů – srdce, plic, ledvin a jater. Příležitostně bývá průběh zkomplikován zánětlivými střevními onemocněními nebo lupénkou (psoriázou). K onemocnění se však často (zhruba u 20 % pacientů) přidává zánět oční duhovky. Nemoc probíhá pomalu a u každého jedince jinak. Fáze vyšší aktivity choroby – doprovázené silnými bolestmi, pocity rozlámanosti, ztrátou váhy, bledým vzezřením a příležitostně také horečkou – se střídají s relativně klidnými obdobími.

Následky

Bolestivé záněty kloubů mezi obratli, mezi obratli a žebry, či mezi křížovou a kyčelní kostí, vedou ke zkostnatění kloubů a vazivového aparátu, a nakonec k částečnému nebo v koncovém stadiu trvalému ztuhnutí celé páteře včetně křížové oblasti a kyčlí. Vývoj nemoci k jejímu koncovému stadiu trvá většinou 15 až 25 let, nebo i více. V pozdějším stadiu se mohou bolesti poněkud zmírnit a nemocní si osvojují typické dopředu ohnuté držení těla (kyfóza). Kvůli tomuto postoji připadá pacientovi obtížné vydržet dívat se svému protějšku do očí. Tělo reaguje na bolesti uhýbavými pohyby, které nadměrně zatěžují jiné klouby – např. klouby kyčelní nebo klouby dolních končetin. To ústí do drastického omezení pohyblivosti a celkového snížení schopnosti zatížení. Kvůli častým krajně bolestivým pohybům při každodenních činnostech bývá nemocný z velké části či úplně znehybněn.

Při bolestech páteře neodkládejte návštěvu lékaře a nechte se řádně vyšetřit (fyzikální a rentgenové vyšetření, krevní testy).

Rizikové faktory Bechtěrevovy nemoci

Rizikovým faktorem je dědičnost ve spojení s vnějšími faktory (nejspíš infekcí).

Komplikace Bechtěrevovy nemoci

• Rozšíření zánětu do různých orgánů (časté je přidružené postižení srdce, plic, ledvin, očních spojivek, šlach),
• úrazy, ke kterým je nepružná páteř mnohem více náchylná. A úrazy páteře mohou končit ochrnutím či dokonce smrtí,
• méně nebezpečnou, ale častou komplikací jsou vedlejší účinky léků na bolest (jejich projevem může být např. vznik žaludečního či dvanáctníkového vředu).

Příznaky Bechtěrevovy choroby:

• neurčitá bolest dolní oblasti páteře, kterou lze poměrně dlouho považovat za „housera“,
• bolest je nejsilnější po ránu, po delším období klidu. Po tzv. rozhýbání ustupuje, nebo je alespoň mírnější,
• bolest je největší, pokud pacient zůstává v klidu, zmírňuje se při fyzické aktivitě,
• chronická bolest a ztuhlost v dolní části páteře, nejčastěji v místě skloubení křížové kosti s pánví (sakroiliakální skloubení),
• vyzařuje do hýždí nebo zadní strany stehen,
• bolest i v oblasti krční páteře, kyčelních kloubů nebo kolen,
• hubnutí,
• únava,
• špatné prospívání,
• bolest mírná, i když dlouhotrvající, nenutí pacienta k návštěvě lékaře,
• někdy jsou obtíže výraznější a život znepříjemňující.

Obtíže pacienta jsou závislé na aktivitě zánětlivého procesu (bolesti, únavě, špatném prospíváni) a na stupni postižení.

Mezi méně časté příznaky patří:

• zánět kloubů,
• plicní fibróza (zvýšená tvorba vaziva v plicích),
• odlučování nehtů od nehtového lůžka (tzv. onycholýza),
• bolest hrudníku, zvláště při hlubokém dýchání,
• chronická těžká únava,
• zánět oční duhovky a řasnatého tělíska (tento zánět se odborně nazývá iridocyklitida). Zánět se projevuje bolestí oka a zvýšenou citlivostí na světlo (fotofobií).

Rozpoznání/vyšetření

V počátečním stadiu nebývají potíže většinou nijak specifické a jsou proto nezřídka chybně posuzovány. Dnes však existuje značný počet kritérií, s nimiž zkušení revmatologové dovedou spolehlivě stanovit diagnózu. U většiny pacientů trpících Bechtěrevovou nemocí je možno nalézt alespoň čtyři z pěti následujících varovných signálů: 

• počátek bolestí před 35. rokem života,
• ranní strnulost páteře,
• pohyb přináší úlevu,
• mírný počátek příznaků,
• trvání symptomů déle než po tři měsíce.

Při propuknutí nejasných bolestí zad se doporučuje co nejdříve vyhledat lékaře. Ten by měl důkladným vyšetřením (krevní vyšetření, rentgen, počítačová tomografie atd.) zjistit, zda by se při těchto potížích mohlo jednat o Bechtěrevovu nemoc.

Upozorňujeme, že obsah těchto stránek má informativní charakter a není náhradou za návštěvu lékaře.

Vždy je nutné, abyste si léky vybrali s ohledem na věk, hmotnost nemocného a jeho celkový zdravotní stav:

• vycházet je třeba z jeho ostatních nemocí, které měl už dříve, a léků, které na ně užívá – vzít v úvahu možné jejich interakce,
• vždy dodržujte dávkování doporučené zdravotníky nebo výrobci – nepřekračovat je. Tablety užívat s jídlem nebo po něm – podle doporučení,
• nekombinujte různé léky, ani s doplňky stravy, pokud by k tomu mělo dojít, konzultujte s lékárníky,
• nekombinujte více léků s obsahem paracetamolu (jako např. Coldrex a Paralen), ani při jejich užívání nepijte alkohol – může dojít k poškození jater,
• pozorně si přečtěte příbalový leták léku, než ho začnete užívat,
• zvláštní pozornost podobně věnujte nemocným – poraďte se s lékařem/lékárníkem:
• v těhotenství a období kojení,
• u malých dětí a kojenců,
• u dlouhodobě nemocných lidí s oslabeným organizmem.

Pokud problémy neustupují při samoléčbě, či dochází ke zhoršení stavu nebo komplikacím, navštivte lékaře.

• Vždy dodržujte režimová opatření – klid, pití, vitamíny apod.
• Vždy dbejte i na dobu nutné rekonvalescence po odeznění nemoci. 
• Doporučujeme dobu rekonvalescence minimálně stejně dlouhou, lépe dvojnásobnou, v porovnání s dobou akutního onemocnění.
• K době rekonvalescence přistupujte stejně zodpovědně jako k vlastnímu akutnímu onemocnění. Každá nemoc vyžaduje svůj čas a trpělivost. Pokud to pochopíme, budeme ve své péči o nemocné úspěšní.

Tímto projektem zmiňované i další vhodné volně prodejné léky si můžete vybrat podle potřeby v subkapitole „Léky“, kam je postupně vkládáme s jejich přesným názvem, složením, velikostí balení, informací o správném užívání a dalšími informacemi. 

Samotný výběr vhodného léku nebývá úplným řešením celého zdravotního problému.  Možnosti farmakologické léčby jsou často omezené, nevyřeší onemocnění jako takové, a léky často nepomohou tolik jako zdravý a aktivní způsob života spojený s racionální léčbou.

Svůj zdravotní stav můžete sami výrazně ovlivnit svým aktivním přístupem – změnou chování a životního stylu: 

• aktivnější péčí o své zdraví a tělo – zdravotní stav i vzhled,
• racionální stravou – 5x denně malé dávky jídla, s čerstvou zeleninou a ovocem,
• vydatným pitným režimem,
• nekouřením a omezením konzumace alkoholu,
• snížením své hmotnosti k normálnímu BMI – upravte si svou váhu,
• omezením možností vzniku rizikových situací – snažte se omezit i působení  stresu,
• dodržováním předepsaných a osvědčených léčebných postupů dohodnutých s lékařem,
• pravidelnými tělesnými aktivitami – cvičení, procházky – za každého počasí,
• dodržováním zásad hygieny a pravidelné péče o tělo, přípravy a konzumace stravy,
• pečujte nejen o své tělo, ale i o svoji mysl – budujte si pozitivní náladu,
• udělejte si čas na své přátele a na své koníčky.

Při výběru konkrétních přípravků si vždy přečtěte i související nezbytné subkapitoly, zejména “Popis nemoci“, „Léčba a samoléčba“, „Upozornění“ a „Prevence“, které jsou nedílnou součástí samoléčby a sebepéče.Bez jejich znalostí se vystavujete riziku možného neúspěchu samoléčby a případně riskujete i poškození zdraví.

Léčba Bechtěrevovy nemoci

Upozorňujeme, že obsah těchto internetových stránek má informativní charakter a není náhradou za návštěvu lékaře!

Poznámka: níže zmiňované i další vhodné volně prodejné léky, si můžete vybrat podle potřeby v subkapitole „Léky“, kde je jejich přesný název, složení, velikost balení, příbalová informace ke správnému užívání a další informace. Pozorně si vždy přečtěte příbalový leták (PIL) léku, který užíváte. V případě, že problémy neustupují, či dochází ke komplikacím, navštivte lékaře.

• V počátečním stadiu nebývají potíže většinou nijak specifické a jsou proto nezřídka chybně posuzovány. Dnes však existuje značný počet kritérií, s nimiž zkušení revmatologové dovedou spolehlivě stanovit diagnózu.

U většiny pacientů trpících Bechtěrevovou nemocí je možno nalézt alespoň čtyři z pěti následujících varovných signálů:

• počátek bolestí před 35. rokem života,
• ranní strnulost páteře,
• pohyb přináší úlevu,
• mírný počátek příznaků,
• trvání symptomů déle než po tři měsíce.

Při propuknutí nejasných bolestí zad se doporučuje co nejdříve vyhledat lékaře. Ten by měl důkladným vyšetřením (krevní vyšetření, rentgen, počítačová tomografie atd.) zjistit, zda by se při těchto potížích mohlo jednat o Bechtěrevovu nemoc.

Samotná léčba

• Bechtěrevova nemoc zatím není léčitelná. Změny způsobené nemocí jsou nevratné, avšak další degenerativní změny lze alespoň zpomalit, v lepším případě jim zabránit.
• Medikamentózní léčba se omezuje hlavně na protizánětlivé a bolest tišící látky (většinou nesteroidní antirevmatika nebo kortikosteroidy), které sice uleví bolestem, ale nemohou zastavit průběh samotného onemocnění.
• Totéž platí pro léky z oblasti přírodních léčiv, které mohou pozitivně ovlivnit látkovou výměnu a celkový zdravotní stav.
• V úvahu přicházejí enzymové preparáty potlačující záněty, vitaminy, obzvláště vitamin E, nebo výtažky z kopřivy. Vedle léčby medikamenty jsou žádoucí aktivní a pasivní fyzikální opatření.
• Důležité je intenzivní a pravidelné cvičení, jež může zpomalit hrozící tuhnutí páteře a udržet co možná nejdéle její pohyblivost. Včasná diagnóza a brzké zahájení a důsledné provádění vhodných cvičení má rozhodující význam.

Zpravidla jsou doporučována tato opatření: 

• ambulantní odborné vyšetření revmatologem,
• po stanovení diagnózy – péče ve specializovaných revmatologických nemocnicích či klinikách,
• péče na rehabilitačních pracovištích,
• zdravotní gymnastika – samostatné cvičení i s pomocí druhé osoby,
• nepřetržitá pohybová terapie ve zvláštních terapeutických skupinách pod vedením kvalifikovaných fyzioterapeutů (pohybové koupele/plavání v nejméně 30 °C teplé vodě, speciální gymnastika, terapeuticky upravený sport),
• rozšířená odborná fyzioterapie (koupele, zábaly atd.),
• u těžkého pokřivení těla napřimující operace na speciálních klinikách,
• podpora držení těla pomocnými prostředky, např. upravenými postelemi, matracemi, podhlavníky apod.

Často může nemocný vykonávat i nadále dosavadní zaměstnání. Ideální je činnost, při níž je možné střídavě sedět, stát a chodit.

• Dlouhodobému a jednostrannému zatížení (zejména v předklonu) by se mělo zabránit, právě tak jako zvedání těžkých nákladů, vystavení zimě a vlhkosti,
• pro pracovní činnost by měl být používán upravený sedací nábytek. V obzvláště těžkých, popř. velmi pokročilých stadiích však Bechtěrevova nemoc může vést i k pracovní neschopnosti,
• hlavní cíle léčby:
• pravidelné rehabilitační cvičení, zaměřené na posílení břišních a zádových svalů (které mají zásadní vliv na držení páteře), rozvíjení pohyblivosti páteře,
• nácvik správného dýchání,
• zmírňování bolesti,
• působení proti zánětlivému procesu – nesteroidní antirevmatika (Ibuprofen),
• biologická léčba – ovlivňuje imunitní odpověď organismu (která je v případě Bechtěrevovy choroby nepřiměřená a chybná). Biologická léčba tlumí tuto zánětem formulovanou odpověď organismu,
• kryoterapie – léčba chladem ke snížení bolestivosti, potlačení zánětlivé reakce, dochází k zvýšení pohyblivosti postižených kloubů, po „mrazovém šoku“ se uvolní stažené cévy, dojde k relaxaci svalů, zvýší se celková výkonnost,
• léčba rázovou vlnou – impulzy (krátké a intenzivní) rozrušují a rozpouští vápenaté usazeniny v měkkých tkáních (které způsobují jejich degenerativní tuhost).

Onemocněni nelze předejít ani speciální životosprávou, ani jinak. Při bolestech páteře neodkládejte návštěvu lékaře a nechte se řádně vyšetřit (fyzikální a rentgenové vyšetření, krevní testy).

Samoléčba

• Přiměřený pohyb,
• léčebný tělocvik 2–3x denně je nezbytný a jedině tak zabráníte postupnému zkostnatění a znehybnění postižené páteře,
• pravidelně užívání předepsaných léků, které se zaměřují na zmírnění příznaků a zpomalení progrese (zhoršování) onemocnění,
• pravidelná rehabilitace:
  • pohyb ve vodě,
  • různé masáže,
  • pacient musí být poučen, jaké léky jsou na bolest vhodné, jakou kombinaci léků naopak neužívat,
• dodržujte léčebné pokyny lékaře,
• matrace lůžka: přiměřeně tvrdší  a kvalitní,
• nepodkládat hlavu vysokými polštáři – došlo-li již ke zkostnatění krční páteře, oblast krku a hlavy podkládejte polštářem srolovaným do válce tak, aby se leželo pohodlně,
• došlo-li již ke zkostnatění v oblasti kyčelních kloubů, pořiďte si zvýšenou židli a nástavec na WC mísu. Usednutí a vstávání pak bude snazší,
• vyhýbat se sedavému zaměstnání, jelikož dlouhodobé sezení bez pohybu logicky škodí,
• pozorně volte zaměstnání – pracovat v suchu, teple, a střídat polohu, tj. sedavému zaměstnání nebo takovému, kde převážně stojíte na jednom místě, se vyhněte,
• nejdůležitější pro zmírnění onemocnění je přiměřený pohyb. Léčebný tělocvik 2–3x denně je nezbytný a jedině tak zabráníte postupnému zkostnatění a znehybnění postižené páteře,
• předepsané léky užívejte pravidelně a dodržujte léčebné pokyny lékaře.

Komplikace Bechtěrevovy nemoci:

• rozšíření zánětu do různých orgánů (časté je přidružené postižení srdce, plic, ledvin, očních spojivek, šlach),
• úrazy, ke kterým je nepružná páteř mnohem více náchylná. A úrazy páteře mohou končit ochrnutím či dokonce smrtí,
• méně nebezpečnou, ale častou komplikací jsou vedlejší účinky léků na bolest (jejich projevem může být např. vznik žaludečního či dvanáctníkového vředu).

Prevence Bechtěrevovy choroby:

Onemocněni nelze předejít ani speciální životosprávou, ani jinak. Při bolestech páteře neodkládejte návštěvu lékaře a nechte se řádně vyšetřit (fyzikální a rentgenové vyšetření, krevní testy).

Nemocný upoutaný na lůžko je vážně ohrožen vznikem dekubitů – proleženin. K proleženinám dochází zejména v místech, kde je na těle nejméně svalové hmoty, tam, kde pokožka bezprostředně naléhá na kost či kloub. Nejohroženějšími místy jsou v poloze na zádech zejména paty, lokty a záda v krajině bederní a křížové. V poloze na boku se jedná o rameno, kyčel, hřeben pánevní kosti, žebra, loket, kotník. V polosedě pozor na lopatky, obratle a křížovou oblast. Vsedě sedací kosti a paty zespodu. Pozor na možnost výskytu proleženin na hlavě!

Tlakem, tedy váhou těla, je v těchto místech omezené prokrvení tkáně. Není-li tkáň prokrvená, není ani vyživována a může dojít k různým změnám, dokonce až k jejímu odumření. Prvním příznakem tvorby proleženin je zčervenání kůže s následnou tvorbou puchýřů.

Pozor!  Při polohování dbáme na to, aby velké klouby na sebe netlačily. V poloze na boku vložíme nemocnému mezi kolena polštářek. Mohly by se totiž vytvořit proleženiny na vnitřní straně obou kolen.

Proleženinám předcházíme:

POLOHOVÁNÍM

Nemocný v určitých intervalech mění polohu těla (na jednom boku, na zádech, na druhém boku, vsedě). Většinou polohujeme ve dvouhodinových intervalech, dle aktuálního stavu a individuálních požadavků můžeme tuto dobu upravit. Polohu těžko pohyblivého pacienta zajistíme pomocí polštářů či molitanových podložek.

PÉČÍ O POKOŽKU A ÚPRAVOU LŮŽKA

Aby nevznikaly na kůži opruzeniny a proleženiny, dbáme na to, aby pokožka byla čistá a suchá. Zajistíme přístup vzduchu na ohrožená místa. Pokud je kůže suchá (šustivá), je náchylná k drobným záděrám a poraněním. Proto dbáme na dostatečné promazávání.

Lůžko musí být suché a čisté, prostěradlo či podložka bez skladů a nerovností, aby nedošlo k otlačení a poranění pokožky.

JEMNÝMI MASÁŽEMI

Jemným masírováním podporujeme prokrvení tkáně. Používáme jemně mentolové mazání, popřípadě kosmetiku pro těžce nemocné. Taková mazání ale používáme pouze jako jako prevenci! Je-li již porušená kůže, nemažeme již mentolovým mazáním, ale konzultujeme se sestrou, eventuelně s lékařem další léčbu.

ANTIDEKUBITNÍMI POMŮCKAMI

– polohovací:

• elektrické polohovací lůžko,
• hrazda s hrazdičkou,
• opěrka pod záda,
• podhlavník do lůžka,
• podstavce pod nohy postele,
• další pomůcky pro polohování.

– antidekubitní:

• antidekubitní matrace aktivní nízká,
• antidekubitní matrace aktivní vysoká,
• antidekubitní matrace pasivní,
• antidekubitní podložka do vozíku,
• antidekubitní podložka pasivní (dekuba),
• podložka pod paty,
• podložní kruh.

– toaletní:

• močová láhev,
• nástavec na WC,
• podložní mísa,
• toaletní židle.

– pro hygienu:

• madlo na vanu,
• nafukovací vana,
• pojízdná sprchová židle,
• protiskluzová podložka do vany,
• sedačka do vany, na vanu,
• sprchový WC vozík,
• vanový elektrický zvedák.

– lokomoční:

• chodítko,
• francouzské hole a berle,
• mechanický vozík,
• podložka pro přesun,
• transportní pomůcky (červený program),
• závěsný elektrický pojízdný zvedák,
• žebříček do postele.

– pro podporu dýchání:

• koncentrátor kyslíku,
• pračka vzduchu,
• ultrazvukový koncentrátor,
• zvlhčovač vzduchu.

– při inkontinenci:

• vložné pleny,
• fixační kalhotky,
• plenkové kalhotky navlékací,
• plenkové kalhotky,
• podložka absorpční.

– stomické pomůcky

– jiné pomůcky:

• lineární dávkovač léků,
• odsávačky,
• přípravky k ošetření pokožky,
• stolek k lůžku.

Přečtěte si podrobný text v této sekci Civilizační choroby – Proleženiny, který napsal pan Milan Čok.

Další, související témata: Psychické, sociální a spirituální potřeby

Zdroje:

web zdrav.cz/modules.php?, autorka: Jana Korandová, recenze: doc. MUDr. Karel Pavelka, CSc., MUDr. Zdeněk Fojtík© Státní zdravotní ústav, Praha, 1998

web.anamneza.cz, arthritistoday.org a umirani.cz