Běžné nemoci 

Krvácení a zástava krvácení

Krvácení je ztráta krve, která plní v organismu řadu životně důležitých funkcí. Nejdůležitější funkcí je zásobovat tělesné tkáně kyslíkem.

Krev (některé buňky a bílkoviny krevního séra) je sama schopna zastavit menší krvácení tvorbou krevní sraženiny. Při prudké krevní ztrátě je však tento mechanismus nedostatečný a je třeba dalších zevních opatření, abychom zabránili ztrátě většího množství krve, a tím ohrožení života. Závažnost krevní ztráty je závislá na více faktorech, ale už ztráta 20 % může vést k závažným projevům, které krevní ztrátu provázejí a vedou k rozvoji šokového stavu.

Při prudké krevní ztrátě je však tento mechanismus nedostatečný a je třeba dalších vnějších opatření, abychom zabránili ztrátě většího množství krve, a tím ohrožení života. Závažnost krevní ztráty je závislá na více faktorech, ale už ztráta 20 % může vést k závažným projevům, které krevní ztrátu provázejí, např. k rozvoji šokového stavu.

Rozsah a prudkost krvácení závisí především na tom, jaké cévy jsou poraněny. Podle toho rozlišujeme:

• krvácení tepenné, při kterém z rány vystřikuje jasně červená krev pod tlakem, protože v tepenném systému protéká krev okysličená pod větším tlakem než v systému žilním. Tepenná krev je jasně červená a vystřikuje z rány, zatímco žilní krev je tmavě červená a volně vytéká. Prudká ztráta l,5–2 litrů krve může znamenat smrt poraněného, proto je třeba prudké zevní krvácení (poraněná céva, otevřená zlomenina) okamžitě zastavit jakýmkoliv způsobem,
• kapilární krev je středně tmavá a z rány prosakuje. Silné krvácení je vždy naléhavou situací, protože při větších ztrátách krve se stává, že je jí příliš málo, aby mohly být buňky těla dostatečně zásobeny kyslíkem. Důsledkem pak může být šok, nebo i smrt, 
• krvácení žilní, jež je mírnější a vytéká při něm z rány pod menším tlakem tmavě červená krev,
• krvácení smíšené, které je nejčastější, neboť většinou tepny a žíly probíhají v těsné blízkosti.

Krev se skládá z tekutiny nazývané plazma a z krevních buněk. Srdce ji vytlačuje tepnami do všech částí těla, zpět se vrací žilami. Rozvádí kyslík z plic, výživné látky vstřebané z potravy, a odvádí odpadové látky.

Při srdečním stahu se šíří všemi tepnami tlaková vlna. Je známa jako tep, který můžeme nahmatat všude tam, kde leží tepna blízko povrchu těla: např. na krku nahmatáte tep na krkavici, anebo na zápěstí ruky jej nahmatáte na radiální tepně. Srdce se stahuje 60–80krát za minutu. Normální tep je pravidelný a silný. Když je tep nehmatný, je činnost srdce zastavena; když je rychlý a slabý, může být postižený v šoku.

První pomoc závisí na prudkosti krvácení podle síly a typu poraněných cév.

Krvácení z nosu

Většinou je jen nevinnou příhodou, která nevyžaduje odborný zásah. Vzniká samovolně (častěji u žen) při různých typech onemocnění, anebo při úrazu. I když se většinou zastaví samo, lze je při dodržení následujících doporučení zkrátit. Jsou však také krvácení silná a obtížně stavitelná, která si vyžádají odborné ošetření. Příznaky vyplývají z názvu.

Krvácení z plic

Vzniká při plicních nádorech, při tuberkulóze, nebo po úrazu hrudníku.

Vnitřní krvácení

Na vnitřní krvácení musíme myslet především při jakémkoliv úrazu, i když se nám zdá, že násilí, které podstoupil zraněný, nebylo zase až tak veliké. V tomto případě mluvíme o úrazovém vnitřním krvácení.

Zdroj neúrazového vnitřního krvácení

Bývá různý. Ke krvácení dochází bez jakékoliv vnější příčiny a zdroj krvácení může být v jícnu (varixy), v žaludku nebo dvanáctníku (vřed), ve střevech, v plicích, v močových cestách a v mozku. Ke krvácení může u žen dojít i při náhlých příhodách gynekologického charakteru.

Vnitřní krvácení je velmi závažná skutečnost a postižený může být přímo ohrožen na životě. Včasný transport k odborné pomoci bývá tudíž skutečně otázkou života a smrti. (Krvácí-li nám však srdce při placení v některých obchodech, problém bude jinde – rychlou lékařskou pomoc v takovém případě nevyhledávejme.)

Oživování při zástavě dechu / oběhu krevního

Důsledkem zástavy dechu je nedostatek kyslíku v životně důležitých tkáních (obecně ve všech tkáních).

Zástavou oběhu krevního rozumíme buď úplné zastavení srdeční činnosti, nebo funkčně zcela nedostatečnou srdeční činnost, která vzniká při míhání (fibrilaci) srdečních komor – srdeční stahy jsou sice přítomny, ale jsou zcela nekoordinované a nefunkční a srdce nepumpuje krev do oběhového systému. Výsledkem je zástava oběhu.

Dojde-li k zástavě oběhu, nastává asi do 1 minuty také zástava dýchání. V některých případech bývá zástava dýchání nebo nedostatečné dýchání příčinou zástavy srdce z nedostatku kyslíku.

Zástava dechu je výsledkem nedostatku kyslíku v životně důležitých tkáních, obecně ve všech tkáních. Zástavou oběhu rozumíme buď úplné zastavení srdeční činnosti, nebo funkčně zcela nedostatečnou srdeční činnost, která vzniká při míhání (fibrilaci) srdečních komor – srdeční stahy jsou sice přítomny, ale jsou zcela nekoordinované a nefunkční a srdce nepumpuje krev do oběhového systému. Výsledkem je zástava oběhu

Příznaky krvácení z trávicího ústrojí:

• zvracení krve nebo natrávené krve (vzhled kávové sedliny),
• krev ve stolici (stolice má vzhled dehtu, nebo je s příměsí čerstvé krve) – je nutné vyloučit borůvky z jídelníčku,
• krvácení může mít prudký průběh a ohrožovat nemocného přímo na životě,
• častý u nemocných s vředovou chorobou, nádory trávicího ústrojí, nebo s krvácivými chorobami.

Příznaky krvácení z plic:

• nemocný vykašlává jasně červenou mnohdy zpěněnou krev.

Příznaky vnitřního krvácení

  jsou různé a závisí především na prudkosti krvácení:

• při prudkém krvácení dochází k náhlému nevysvětlitelnému zhoršení stavu,
• bledost,
• studený pot,
• zrychlený puls a pokles tlaku (pokud si někdo sám tlak kontroluje),
• prudká bolest v místě krvácení (hruď, břicho, hlava),
• příznaky se mohou prohlubovat…
• do poruch vědomí až bezvědomí,
• i do šokového stavu,
• při plíživém krvácení mohou příznaky úplně chybět, nebo postižený dlouhodobě nevysvětlitelně chřadne.

Příznaky zástavy dechu:

• bezvědomí (přítomno vždy při zástavě oběhu),
• bezdeší nebo lapavé dechy,
• mrtvolný vzhled (nápadná až vosková bledost, bezkrevné rty, může být i promodrání),
• nehmatný tep na velkých tepnách.

Tyto stránky nenahrazují návštěvu lékaře – slouží k akutní pomoci a samoléčbě běžných zdravotních problémů podle definovaných obecných pravidel samoléčby (AESGP a uvedených v tomto projektu).

Srdečně cévní onemocnění, vysoký krevní tlak, cukrovka a rakovina patří u nás mezi nejčastější příčiny úmrtí. Proto nadváha a obezita, přecházení „banálních“ nemocí a „nezájem“ o vlastní zdraví představují potenciálně závažný zdravotní problém, který byste měli – ve spolupráci s lékaři – aktivně řešit.

Vnitřní krvácení je velmi závažná skutečnost a postižený může být přímo ohrožen na životě. Včasný transport k odborné pomoci bývá otázkou života/smrti.

První pomoc při drobných, nekrvácejících ranách:

• Důkladně odstraňte nečistoty a cizí tělesa, která nejsou v ráně zaklíněna (štěrk aj.).
• Vydezinfikujte ránu (Betadine, Septonex, 3 % peroxid vodíku aj.), nebo alespoň vymyjte mýdlovou vodou.
• Přikryjte ránu sterilními čtverci z buničiny, případně polštářkovou náplastí u drobných ranek.
• U hlubších ran, rozevírajících se do podkoží, stáhněte okraje rány k sobě tzv. leukostehem – mašličkou. Postiženého dopravte k sešití rány na chirurgii, též je nutné přeočkování proti tetanu, nebylo-li provedeno v posledních 5 letech.
• Hojení drobných ran v následujících dnech lze napomoci například mastí Calcium Pantothenicum nebo gelem Flamigel, případně Hemagel.
• Při vzniku bolesti v ráně, zarudnutí, napnutí nebo výtoku hnisu vyhledejte kontrolu a ošetření na chirurgii.

První pomoc při krvácení z nosu:

1. posadit postiženého s lehce předkloněnou hlavou,
2. vyzvat postiženého, aby dýchal ústy a stiskl si krvácející nosní dírku kapesníkem namočeným ve studené vodě. Studený obklad položte postiženému na zátylek,
3. nezastaví-li se krvácení do 10 minut, je nutno postiženého odeslat k odbornému ošetření na ORL oddělení, stejně jako osoby, které trpí poruchou krevní srážlivosti,
4. po zastavení krvácení ponecháme postiženého v klidu.

Silnější krvácení z nosu, většinou neúrazové, stavíte studenými obklady na nos a v předklonu si postižený zmáčkne nos prsty.

První pomoc při vnitřním krvácení:

• u bezvědomých zajistíme pomoc, dýchání, a volat 155 či 112 a zahájit oživování (viz níže nepřímá masáž srdce),
• u postižených při vědomí postiženého uložíme do stabilizované polohy a zklidníme,
• ošetříme případná další závažná poranění,
• rychlý transport do nemocnice bývá u prudkého krvácení život zachraňujícím úkonem.

Opatření k zástavě krvácení:

1. uložte postiženého a uklidněte ho – tím se vám může podařit snížit krevní tlak, a tím trochu i zmenšit krvácení,
2. přímá manuální komprese trvající nejméně 5 minut k zastavení krvácení (zvláště menší krvácení). Je-li přítomno více zachránců, může trvat i déle…
   1. ránu překryjeme sterilním krytím a stlačíme rukou přímo ránu. Držíme jí silně stisknutou co nejdéle,
   2. současné vysoko zvedneme postižené končetiny – rovněž jeden z prostředků ke zmírnění krvácení,
   3. přiložte tlakový obvaz, pokud obvaz prosakuje: položíte na ránu tlakový polštářek (nerozvinutý obvazový balíček) a pod tlakem jej ovinete dalším obvazem. Pokud krev prosakuje i přes tento obvaz, přiložíte další tlaková polštářek a ránu opět stáhnete dalším obinadlem,
3. stlačte tlakové body – místo, kde se dá tepna zásobující určitou oblast stlačit proti relativně pevnější tkáni (kosti). Vždy nejjednodušším řešením je dokonalé stlačení přímo v místě krvácení,
4. zajistěte co nejrychlejší přesun k odborné pomoci,
5. zaškrcení je posledním z pokusů stavění krvácení, pokud ostatní pokusy selhaly. Rozhodneme-li se pro tento postup, musí být proveden technicky přiměřeně. Při nedostatečném podvazu zaškrtíme pouze žíly, čímž díky městnání v žilním systému v oblasti za zaškrcením krvácení zhoršíme. Naopak brutální zaškrcení končetiny nedostatečně širokým škrtidlem může poškodit měkké části a nervy a být příčinou trvalého poškození,
6. transport k odborné pomoci je často limitujícím momentem postiženého. Zajišťujeme jej souběžně s ostatními opatřeními.

Prudká ztráta krve (1,5 – 2 litrů) může znamenat smrt poraněného, proto je třeba prudké zevní krvácení (poraněná céva, otevřená zlomenina) okamžitě zastavit jakýmkoliv způsobem.

První pomoc při masivním krvácení:

• stlačte ránu – nejlépe přes látkový kapesník, igelit apod.,
• ránu (končetinu) zvedněte nad úroveň srdce, při tepenném krvácení stlačte končetinu nad ranou,
• postiženého posaďte nebo položte,
• přiložte tzv. tlakový obvaz, pouze v případě velmi prudkého krvácení končetinu zaškrťte nad ranou,
• na konci končetiny s tlakovým obvazem kontrolujte puls – musí být hmatný!
• Pokud obvaz prosákne, překryjte jej dalším – pokud prosákne i přidaná vrstva, zaškrťte končetinu tak, aby nebyl na jejím konci hmatný puls. Při zaškrcení poznamenejte čas a povolujte na 2–3 minuty každou hodinu. Zaškrcovadlo má být široké alespoň 5 cm, přikládá se přes oděv. Zaškrcenou končetinu chlaďte,
• přivolejte záchrannou službu – tel. 155 nebo 112 – nebo postiženého dopravte k lékařskému ošetření na chirurgii.

K zastavení krvácení máte vždy k dispozici svoje ruce :

1. přímým tlakem prsty nebo pěstí v ráně prudké krvácení zastavíte. Ruka má být chráněna gumovou rukavicí (z výbavy lékárničky), nebo alespoň igelitovým sáčkem (prevence AIDS).
2. Pak zvážíte, jakého definitivního způsobu (při první pomoci) použijete. Nejvhodnějším způsobem je použití tlakového (kompresivního) obvazu, především na končetinách.
3. Při prudkém krvácení z paže nebo stehna (především při rozdrcení končetiny nebo jejím oddělení – amputaci) použijte přednostně zaškrcovadlo (i improvizované – pruh látky, opasek apod., ne však motouz nebo drát!). Toto zaškrcovadlo přiložte při prudkém proudu nebo stříkání krve nad místem krvácení blíže k srdci.
4. Při stavění krvácení položte zraněného do vodorovné polohy a krvácející končetinu zvedněte!
5. Každý tlakový obvaz je nutno dále kontrolovat, a při dalším prosakování navázat a utáhnout!

Použití improvizovaného zaškrcovadla:

• při amputaci,
• při stavění krvácení položte zraněného do vodorovné polohy a krvácející končetinu zvedněte,
• zvednutí horní končetiny a zmáčknutí pažní tepny,
• každý tlakový obvaz je nutno dále kontrolovat, při dalším prosakování navázat a utáhnout.

První pomoc při velkých ranách  na krku a krvácení z velkých žil:

• Ihned ránu neprodyšně přikryjte a stlačte – sterilní krytí + igelitové krytí v další vrstvě. Hrozí nasátí vzduchu a vznik vzduchové embolie.
• Ihned poraněného položte na zem tak, aby rána byla co nejníže (ideálně krk níže od srdce).
• Ránu stlačujte silnou, ale měkkou tlakovou vrstvou.
• Současně přivolejte záchrannou službu – tel. 155 nebo 112 – a kontrolujte frekvenci pulsu na zápěstí.

První pomoc při prudkém krvácení v třísle :

• stavíte proud krve trvalým tlakem;
• střídáte ruce.

První pomoc při prudké krvácení z poraněné nadklíčkové tepny:

zastavíte je jen trvalým tlakem na tuto tepnu,

• zmáčknutí nadklíčkové tepny při krvácení,
• při prudkém krvácení v třísle stavíte proud krve trvalým tlakem; střídáte ruce,
• zmáčknutí při prudkém krvácení z tepny v třísle.

První pomoc u krvácení z trávicího ústrojí:

• uložit nemocného na bok s podloženou horní částí těla,
• nemocného sledovat, při bezvědomí zajistit pomoc, dýchání, a volat 155 či 112 a zahájit oživování,
• okamžitý transport k odborné pomoci.

První pomoc u krvácení z plic:

• Nemocného uložit do stabilizované polohy, aby krev mohla odtékat z dýchacích cest.
• Studené obklady na hrudník.
• Při bezvědomí zajistit pomoc, dýchání, a volat 155 či 112 a zahájit oživování
• Okamžitý transport k odbornému ošetření.

Prudké krvácení z poraněné nadklíčkové tepny :

• zastavíte jen trvalým tlakem na tuto tepnu.

První pomoc zástavy oběhu – oživování:

• Puls zjišťujeme na krční tepně tak, že položíme ukazováček a prostředník jedné ruky na štítnou chrupavku postiženého (tzv. ohryzek). Poté prsty sjedeme na stranu do prohlubně mezi štítnou chrupavku a svaly krku. Zde bychom měli cítit pulsaci krční tepny.
• Dalším místem, kde hmatáme puls postiženého, je tříslo, kde bychom měli nahmátnout puls stehenní tepny. Při pohmatu zkusíme více míst (máme v podstatě čtyři – obě tepny můžeme hmatat nalevo nebo napravo), zvláště u starších lidí postižených sklerózou tepen nemusí být puls dobře hmatný. Je však nepravděpodobné, že bychom nenahmatali tep alespoň na jedné z těchto čtyř možností.
• Nenahmatáme-li puls, je nutno přistoupit neprodleně k tzv. nepřímé srdeční masáži, kterou se pokusíme obnovit spontánní akci srdeční – má za úkol nahradit chybějící spontánní akci srdeční…
• postižený musí ležet na zádech na pevné podložce,
• nahmatáme mečovitý výběžek hrudní kosti. Dva prsty nad ním je místo, kam přikládáme hranu své dlaně, na ni přiložíme druhou dlaň. Prsty se nedotýkají hrudníku. Tlak na hrudník působí jen zápěstní hrana dlaně. Horní končetiny máme napnuty v loktech, ramena jsou nad hrudníkem postiženého (viz obrázek),

• hrudní kost stlačujeme pravidelně, plynule a nepřerušovaně, s frekvencí 100/minutu,
• zmáčknutí (stlačení) musí být dostatečné, přibližně 5-6 cm,
• zároveň je nutné (v případě komplikací) provádět umělé dýchání z úst do úst, poměr mezi počtem vdechů a počtem stlačení je nyní 2 vdechy/15 stlačení,
• podle nejnovějších doporučení pro resuscitaci se nyní uznává jako účinná i samotná nepřímá masáž srdce bez současného umělého dýchání,
• pravidelně po 2‑3 minutách kontrolujeme, zda nedošlo k obnově srdeční činnosti, obnovení oběhu poznáme dle hmatného tepu na krkavici a zlepšení barvy nemocného,
• samozřejmostí je zavolat zdravotnickou záchrannou službu.

 Oživování při zástavě dechu/oběhu:

Zástava dechu je výsledkem nedostatku kyslíku v životně důležitých tkáních, obecně ve všech tkáních. Zástavou oběhu rozumíme buď úplné zastavení srdeční činnosti, nebo funkčně zcela nedostatečnou srdeční činnost, která vzniká při míhání (fibrilaci) srdečních komor – srdeční stahy jsou sice přítomny, ale jsou zcela nekoordinované a nefunkční a srdce nepumpuje krev do oběhového systému. Výsledkem je zástava oběhu.

Dojde-li k zástavě oběhu, nastává asi do 1 minuty také zástava dýchání. V některých případech bývá zástava dýchání nebo nedostatečné dýchání příčinou zástavy srdce z nedostatku kyslíku.

1. Nemocný leží v poloze na zádech.
2. Prohlédneme dutinu ústní, vyjmeme všechny cizí předměty, zvratky, zubní protézy apod.
3. Uvolníme dýchací cesty pomocí tzv. trojitého manévru, tj. mírný záklon hlavy, předsunutí dolní čelisti a otevření dutiny ústní. Postupujeme takto:
   1. jednu ruku umístíme pod šíji postiženého,
   2. druhou ruku položíme na jeho čelo,
   3. stlačujeme hlavu mírně dozadu a zakláníme ji.
   4. Zpravidla se přitom otevřou ústa postiženého – pokud k tomu nedojde, pomůžeme si rukou, která byla původně pod šíjí.
   5. Umístíme ukazováky, prostředníky a prsteníky obou rukou za úhel dolní čelisti postiženého pod jeho ušní lalůčky.
   6. Táhneme dopředu tak, až posuneme dolní čelist dopředu a nahoru. Současně zakláníme hlavu postiženého a oběma palci odtahujeme jeho ret.
4. Zkontrolujeme,  zda nemocný dýchá.
5. Nedýchá-li, zahájíme umělé dýchání dvěma hlubokými rychle za sebou následujícími vdechy, čímž dostatečně rozepneme plíce postiženého a pokračujeme:

1. 1. pravou ruku máme položenou na čele nemocného, pomáháme si jí zaklánět hlavu a palcem a ukazovákem této ruky stlačujeme nosní dírky postiženého, 
   2. pak se zhluboka nadechneme a překryjeme svými ústy ústa postiženého tak, aby vzduch neunikal,
   3. vydechneme vzduch do úst nemocného, a zároveň pozorujeme pohyby hrudníku. Jeho zvedání je nejlepším důkazem správně prováděného umělého dýchání,
   4. poté oddálíme svá ústa a necháme nemocného pasivně vydechnout,
   5. celou akci opakujeme ve frekvenci 12x za minutu

1. „Opatrnosti nikdy nezbývá.“
2. Znalosti z první pomoci je vhodné si pravidelně opakovat a doplňovat.

Zdroj: MUDr. Jaromír Hrabovský, CSc. Recenze: prof. MUDr. Kamil Provazník, CSc.
Kresby: Zlatuše Novotná © Státní zdravotní ústav,

weby mojeordinace.cz, MUDr. Stanislav Machart, mayoclinic.com/health/FirstAidIndex