Běžné nemoci 

a) Letní zažívací potíže

V létě na nás více než kdy jindy číhá nebezpečí v podobě střevních infekcí, způsobených nakaženými, neboli kontaminovanými potravinami. Vysoké teploty totiž vytvářejí přímo ideální podmínky k množení bakterií. Zvýšené riziko nákaz z potravin je spojeno také s oblíbenými letními aktivitami, jako je cestování a grilování.Nákazy z potravin pak znamenají infekční onemocnění převážně zažívacího ústrojí, jejichž začátek bývá náhlý a průběh více či méně závažný. Nejčastěji se s nimi můžete setkat v letních měsících. Tyto nákazy vznikají požitím potravin připravených z infikovaného zvířete nebo kontaminovaných při výrobě, skladování a distribuci. Zdrojem těchto nákaz jsou zejména potraviny, které neprošly dostatečnou tepelnou úpravou nebo omytím. Těchto nepříjemných onemocnění je hned celá řada, podívejme se proto blíže na ta nejčastější.

Jak se nenakazit

• Pokrmy je třeba dostatečně tepelně upravit (například teplota upravovaného masa by měla být 70 °C nejméně po dobu deseti minut a ze všech stran).
• Nepřipravujte pokrmy s velkým časovým předstihem, neskladujte je při pokojové teplotě.
• Nepoužívejte stejné kuchyňské náčiní na tepelně upravované a syrové maso zároveň.
• Dbejte na správné skladování potravin, zejména u potravin určených k přímé konzumaci bez dalšího tepelného ošetření a potravin s vysokým obsahem vody.
• Nekupujte potraviny s prošlým datem použitelnosti, porušeným obalem či zjevnými povrchovými vadami.
• Nepoužívejte vodu z neprověřených zdrojů.

Salmonelóza

Jedná se o onemocnění způsobené požitím kontaminovaných, nedostatečně tepelně upravených potravin. Nejčastějším zdrojem salmonelózy jsou syrová nebo polosyrová vejce a výrobky (lahůdkářské, cukrářské) z nich připravené (například zmrzlina). Dále pak maso a masné výrobky. Příznakem nemoci je nevolnost, bolesti hlavy a břicha, horečka, opakované zvracení a průjem, často vedoucí k odvodnění organismu. Závažnost onemocnění souvisí s věkem a zdravotním stavem pacienta –více viz samostatné téma v sekci „Cestovní medicína".

Obdobné příčiny i projevy má také kampylobakterióza, která je v současné době v České republice nejčastější bakteriální střevní infekcí. Jejím zdrojem je hlavně nedostatečně tepelně upravené drůbeží maso.

Bacilární úplavice (shigelóza)

Je to typická „nemoc špinavých rukou“. Šíří se kontaktem mezi lidmi, kontaminovanými potravinami, vzácně vodou. Občasnými mechanickými přenašeči bývají také mouchy. Pro toto vysoce nakažlivé onemocnění jsou charakteristické horečky, křečovité bolesti břicha a průjmy s příměsí hlenu a krve. Může se objevit i dehydratace organismu nebo vzácně proděravění stěny tlustého střeva. Vždy je nezbytná hospitalizace pacienta.

Stafylokoková enterotoxikóza

– viz též samostatné téma v sekci „Infekce“.

K nákaze dochází požitím potraviny, která byla kontaminována stafylokoky a po určitou dobu uchovávána za podmínek umožňujících namnožení mikrobů. Pomnožení mikrobů napomáhá vysoký obsah bílkovin v potravině a teplé počasí. Zdrojem onemocnění mohou být například saláty nebo masové polévky, které jsou skladované před konzumací delší dobu. Jedná se o lehčí infekční onemocnění, které se projevuje náhlou nevolností, křečemi v břiše, zvracením a vodnatými průjmy. Probíhá vždy bez horečky. I když může mít zpočátku celkem dramatický průběh, příznaky většinou odezní během jednoho až dvou dnů.

Listerióza

– viz samostatné téma v sekci „Cestovní medicína“.

Listerióza vzniká především po konzumaci nepasterizovaného mléka, mléčných výrobků a zrajících sýrů, kontaminované zeleniny a lahůdek či tepelně nezpracovaného masa. Nejde o příliš časté onemocnění, ale o to závažnější může mít průběh – může zasáhnout mozek, vnitřní orgány, uzliny a může končit i smrtí. Počátek těžkých forem bývá náhlý, s horečkou, intenzivní bolestí hlavy, zchváceností, zvracením, někdy žaludečními potížemi a průjmem. Zdravý člověk není prakticky ohrožen, nejvíce ohrožené jsou osoby s oslabenou imunitou, staří lidé, novorozenci a těhotné ženy, které navíc mohou přenést nákazu na plod.

Cestovní průjem

– viz samostatné téma v sekci „Cestovní medicína“.

Jedná se o nejčastější onemocnění lidí, kteří cestují do zahraničí. Cestovní průjem postihuje 40 až 60 % turistů směřujících do tropů a subtropů. Vzniká nejčastěji dva až sedm dnů po příjezdu do zahraničí, u většiny cestovatelů pak do čtrnácti dnů. Doba trvání obvykle není dlouhá, pohybuje se mezi třemi až pěti dny, ale u těžších průběhů může být delší. K přenosu střevní nákazy dochází obvykle kontaminovanou vodou a potravinami omývanými touto vodou.

Vzácněji vzniká infekční průjem přenosem mezi lidmi, případně od zvířat, u některých virů i aerosolem.

Rizikové jsou:

• potraviny málo tepelně zpracované (maso, paštiky),
• syrové ovoce, zelenina a saláty,
• plody moře,
• mléko a mléčné výrobky (sýry, zmrzlina).

Je třeba pečlivě vybírat restaurace, nekupovat jídlo od pouličních prodejců nebo na trzích, ovoce či zeleninu omývat balenou vodou. Ta se používá i na čištění zubů, pozor na led přidávaný do nápojů. Jídlo, které prošlo varem a je servírováno ještě teplé, je spolehlivější než švédské stoly s dlouhodobě přihřívanými jídly.

Méně rizikové jsou:

• konzervy a pečivo (krekry, tortily, chléb),
• případně ovoce a ořechy, které lze oloupat,
• z nápojů pak káva, čaj, víno či pivo.

V léčbě se klade důraz na samoléčení, přičemž správná samoléčba by měla zahrnovat:

• dostatečné zavodnění (u dospělých alespoň 3–4 litry tekutin denně). Náhradu ztracených tekutin a minerálních látek lze zajistit požíváním velkého množství tekutin (černý čaj, nesycené minerální vody, dietní polévky). Vhodný je i rehydratační roztok s obsahem solí, bikarbonátu a glukózy (lze koupit v lékárně) – viz též samostatné téma Dehydratace,
• dietu s omezením tuků,
• použití symptomatických protiprůjmových léků. Antibiotika ve většině případů nejsou nutná.

V případě, že volně prodejné léky nezaberou ani po dvou dnech, nebo má-li onemocnění těžký průběh, je třeba navštívit lékaře. Zásah odborníka je nutný v případě poruch vědomí a vážných příznaků dehydratace (oschlé sliznice, zapadlé oči, snížený kožní turgor, malý výdej moči).

b) Pálení žáhy

Způsobuje je zpětný návrat žaludečních šťáv do jícnu. Část žaludečního obsahu se v důsledku nedostatečně funkčního svěrače mezi jícnem a žaludkem vrátí do jícnu a pak samovolně zpět do žaludku. Jícen je od žaludku oddělen svalovým svěračem, který by tomu měl zabránit, a navíc je do jisté míry chráněn slinami z dutiny ústní. U některých lidí ovšem může být funkce jícnového svěrače snížená, kromě anatomických abnormalit dochází ke zhoršení jeho funkce vlivem nikotinu při kouření a také vlivem alkoholu a kofeinu. Silně kyselé žaludeční šťávy dráždí sliznici jícnu a vyvolávají pocit „pálení žáhy“. Je to podobný mechanismus jako u zvracení, ale neprobíhá reflexně, není provázen dávením ani křečemi.

Pálení žáhy často provází i další nepříjemné projevy, jako je zápach z úst nebo bolesti žaludku. Výskyt u cca 40 % dospělých a u poloviny těhotných žen. U těhotných žen se považuje za normální a často příznaky pyrózy samovolně odejdou s porodem. Pokud reflux máte opakovaně, je důležité nepodceňovat léčbu a léčit se pod dozorem lékaře.

Důvodem může být:

• tzv. hiátová kýla – dá zjistit pomocí RTG vyšetření,
• způsob stravování (nepravidelné), tučná jídla, přejídání večer,
• nezdravý životní styl.

Potraviny, které vyvolávají pálení žáhy:

• tučná jídla jako majonéza,
• smažená a fritovaná jídla,
• jídla silně kořeněná,
• příliš horká a hodně studená jídla,
• čokoláda a sladká jídla,
• silná káva,
• kyselé nápoje jako červené a bílé víno, džus,
• hůře stravitelné potraviny jako luštěniny, cibule, česnek, vajíčka natvrdo, zelí nebo čerstvý chléb,
• alkohol (bílá vína),
• Cola, čaje,
• kouření tabáku,
• nadváha – větší tlak na žaludek způsobuje i větší tlak na jícnový svěrač, a proto u osob s nadváhou vzniká pálení žáhy daleko častěji,
• neřešený stres – stahuje žaludek – možný únik žaludečních šťáv do jícnu,
• účinek některých léků.

Pálení žáhy (viz též samostatné téma) se nejčastěji objevuje nebo zhoršuje po jídle, zejména tučném, kořeněném, sladkém, kynutém, po čokoládě… Pálení se však někdy objevuje, aniž by mělo nějakou souvislost s jídlem či pitím. Přepadá člověka v poloze vleže, v noci ve spánku, nebo při předklonu. Někdy se ani nepodaří vysledovat, čím jsou potíže vyvolávány nebo zhoršovány.

Rizika: obezita, tučná a pálivá jídla, alkohol, kouření, káva, sycené minerální vody.

Poškozením vnitřní výstelky jícnu, kyselým žaludkem, může vznikat vřed, a je riziko vzniku zhoubného nádoru.

Peptický vřed

Jde o postižení sliznice v místech působení kyseliny a pepsinu, vzniká při poruše rovnováhy mezi kyselinou a látkami ochraňujícími sliznici (produkce hlenu).

Příčiny peptického vředu:

• obezita,
• kouření,
• alkohol,
• těhotenství,
• těsný oděv,
• káva,
• koncentrované ovocné šťávy, vody nasycené kysličníkem,
• stres, deprese,
• mluvení při jídle (nadýmání).

Poruchy trávení potravy

Jsou způsobeny i nedostatečným vylučováním trávících enzymů v oblasti dvanáctníku (ze slinivky, z jater). Následně je porušeno vstřebávání látek (protože nejsou enzymaticky natráveny).

Příčiny poruchy trávení potravy:

• dietní chyby,
• nadměrný příjem tuků,
• nadměrná konzumace alkoholu.

Syndrom dráždivého střeva

Je jednou z nejčastějších příčin bolestí břicha a poruch střevní činnosti.

Příčiny syndromu dráždivého střeva:

• střevní mikroflóru poškozují dietní chyby,
• dieta s malým obsahem vláknin,
• potravinové alergie,
• časté užívání antibiotik, projímadel apod.

Příznaky pálení žáhy:

• pálení žáhy,
• bolest v nadbřišku,
• plynatost,
• zápach z úst,
• pálení za hrudní kostí zasahující někdy až do krku nebo do nadbřišku,
• pocit kyselosti v ústech,
• kašel,
• říhání,
• krev ve zvratcích,
• krev ve stolici.

Příznaky peptického vředu:

• děti mají atypické stížnosti,
• senioři minimální – někteří jsou i bez příznaků,
• bolest palčivá, hlodavá,
• pocit prázdna v žaludku,
• pocit hladu v okolí žaludku,
• jde-li o duodenální vředy…
• bolest odpoledne,
• po jídle se snižuje,
• vrací se po 2–3 hodinách,
• bývá v noci,
• bolest u žaludečního vředu se vyvolává jídlem.

Příznaky poruchy trávení potravy:

• bolesti břicha,
• kolikovitá, mastná stolice,
• stolice světlé barvy.

Příznaky syndromu dráždivého střeva:

• „kručení“ v břiše,
• bolesti (zhoršují se vleže),
• větry,
• průjem nebo zácpa,
• hleny nebo krev ve stolici.

Tyto stránky nenahrazují návštěvu lékaře – slouží k akutní pomoci a samoléčbě běžných a některých dlouhodobých zdravotních problémů - podle definovaných obecných pravidel samoléčby a sebepéče (vydaných zdravotníky EU a AESGP - pravidel uvedených v tomto projektu).  Doporučujeme čtenáři těchto stránek, aby v případě komplikací konzultoval svůj léčebný postup  a zdravotní stav s lékařem či lékárníkem.

Vždy si léky vybírejte s ohledem na věk, hmotnost nemocného a jeho celkový zdravotní stav:

• Vycházejte z jeho (všech) nemocí a léků, které na ně již užívá – možné vzájemné  interakce.
• Vždy dodržujte jejich dávkování doporučené zdravotníky nebo výrobci léků – nepřekračovat je.  Tablety užívat s jídlem nebo po něm podle jejich doporučení. Léčbu předčasně nepřerušovat.
• Pozorně si přečtěte příbalový leták  nového léku, než ho začnete užívat.
• Zkontrolujte si vždy vše co pravidelně (často) užíváte  - léky, doplňky stravy, potraviny, byliny, čaje apod. Např. většina např. citrusových plodů, nebo třeba třezalkový čaj, nebo, pepř, či kurkuma mění účinnost některých léčiv.

1. 1. Berete-li jen 3 léky, dají se interakce najít z jejich příbalových letáků.
   2. Ale užíváte-li  více než 5 léků,  měli byste si vždy kontrolovat jestli na sebe nereagují negativně - již velmi pravděpodobné. 
   3. Prostudujte si jejich příbalové informace a vypište je do „on-linové „ poradny  www.znamsveleky.cz. - bezplatné anonymní linky. Po zadání názvů svých léků dostanete do 2 dnů zpět e-mailem odpověď. Nemáte-li internet, vypište si celé názvy vašich léků, než půjdete k lékaři či do lékárny a odborníci za vás jejich interakce  zjistí.
   4. Nemocní  by zde měli dostat  nejen informace o nevhodných kombinacích léků, ale i doporučení jaké bylinky, nápoje či jídlo spolu s předepsanými léky by neměli užívat.
   5. Některé kombinace nejsou  nebezpečné – stačí když lékař změní jejich dávkování nebo navrhne jiný časový odstup jejich užívání.
   6. Nepřestávejte sami od sebe brát předepsané léky nebo neměňte jejich dávkování, ale zajděte (s e-mailovou odpovědí) za lékařem, který vám je předepsal na konzultaci.

• Nikdy nepodávejte při horečce dítěti do 12 let přípravky s kyselinou acetylsalicylovou – ASA (jako je  Acylpyrin, Aspirin apod.) - zvýšené riziko vzniku Reyova syndromu.
• Nekombinujte např. více léků s obsahem paracetamolu (jako např. Coldrex a Paralen), ani  při jejich užívání nepijte alkohol - může dojít k poškození jater.

Zvláštní pozornost podobně věnujte nemocným – poraďte se s lékařem/lékárníkem

• v těhotenství a období kojení
• u malých dětí a kojenců
• u dlouhodobě nemocných lidí s oslabeným organizmem

Pokud problémy neustupují při samoléčbě, či dochází ke zhoršení stavu či komplikacím - navštivte lékaře.

Srdečně cévní onemocnění, vysoký krevní tlak, cukrovka a rakovina patří, u nás mezi nejčastější příčiny úmrtí obyvatelstva. 

Proto nadváha a obezita, přecházení „banálních“ nemocí a „nezájem“ o své zdraví představují závažný zdravotní problém, který byste měli – ve spolupráci s lékaři včas aktivně řešit.

Samotný výběr vhodného léku nebývá úplným řešením zdravotního problému. Možnosti farmakologické léčby jsou často omezené, nevyřeší onemocnění, jako takové a často nepomohou tolik jako váš zdravý a aktivní způsob života - spojený s racionální léčbou.

Svůj zdravotní stav můžete sami výrazně ovlivnit vaším osobním a aktivním přístupem - změnou svého životního stylu: 

• aktivnější péčí o své zdraví a tělo – zdravotní stav i vzhled
• racionální stravou - 5x denně malé dávky jídla, omezením moučných a sladkých výrobků, s dostatkem  čerstvé zeleniny a ovoce
• vydatným pitným režimem – 2-3 litry denně
• nekouřením a omezením konzumace alkoholu a jiných drog
• snížením své hmotnosti k normálnímu BMI – upravte si svou váhu
• omezte možný vznik z rizikových situací a snažte se omezit i působení  stresu
• dodržováním předepsaných a osvědčených léčebných postupů dohodnutých s lékařem
• pravidelnými tělesnými aktivitami - cvičení, procházky – za každého počasí
• pravidelnou péčí o tělo, očkováním a kontrolami zdraví
• dodržováním zásad hygieny a prevence
• pečujte nejen o své tělo, ale i o Vaší mysl - budujte si pozitivní náladu 
• udělejte si čas na své přátele a na své koníčky

 Vždy dodržujte režimová opatření – klid, dostatečné pití, vyšší dávky čerstvé zeleniny a ovoce - vitamíny apod.

• Vždy dbejte i na dobu nutné rekonvalescence po odeznění nemoci. Doporučujeme dobu rekonvalescenci minimálně stejně dlouhou, lepší dvojnásobnou, době akutního onemocnění. 
• K době rekonvalescence přistupujte stejně zodpovědně jako k vlastnímu akutnímu onemocnění. Každá nemoc vyžaduje svůj čas a trpělivost. Pokud to pochopíme, budeme v naší péči o nemocné úspěšní.

Pomáhá i eliminace alergenů:

• omezení styku s alergenem
• v období největších potíží omezte větrání bytu během dne, větrejte nejlépe ráno
• klimatická léčba v období potíží – na horách, u moře
• proti domácímu prachu a roztočům - odstranit vyšší koberce, závěsy z těžších látek, čalouněný nábytek aj. – alergické děti by si neměly hrát s plyšovými hračkami; roztoči jsou i v peří ptáků, srsti zvěře, suché stravě rybiček apod.
• dbejte i na lůžkoviny -  časté, dlouhé větrání na mrazu; vysávat každý den matrace, pokrývky, polštáře; povlaky měnit jednou za týden; koberec šamponovat; používat čističe vzduchu; lůžkoviny ze syntetických materiálů vhodnější než přírodní
• důkladný úklid; použít akaricidy (hubí roztoče), přípravky likvidující plísně; vhodné hračky
• odstranění zvířat z domácnosti; alergie na zvířata i jako profesionální alergie
• u pacientů přecitlivělých na hmyzí žihadlo-  vyhýbejte se kvetoucím rostlinám, spadanému ovoci, nechodit bos, nejíst a nepít v přírodě; nenosit barevné oblečení; hmyz nezabíjet (přilákává další hmyz)
• profesionální poškození u pekařů, truhlářů, v zemědělství; používat ochranné pomůcky
• vyloučení účinku potravinářských alergenů dohromady - více léků či doplňků stravy
• eliminace kontaktních alergenů (chrom ve vydělávané kůži, nikl)

Při výběru konkrétních přípravků si vždy přečtěte i související nezbytné subkapitoly, zejména „Popis nemoci“, „Léčba a samoléčba“, „Upozornění“ a „Prevence“, které jsou nedílnou součástí samoléčby a sebepéče. Bez jejich znalosti se vystavujete riziku možného neúspěchu samoléčby a případně i poškození zdraví.

Návštěva lékaře při pálení žáhy

Při komplikacích vždy, jinak při trvání delší než 3 dny, při výrazné bolesti na hrudi (možnost kardiálních obtíží), opakujících se poruchách polykání, výskytu krve ve zvratcích.

Návštěva lékaře je nutná též při akutní bolesti břicha, žlučníkových kolikovitých záchvatech, křečích v břiše, opakovaném výskytu krve nebo hlenu ve stolici, opakovaně světlé stolici.

• Základní léčbou při pálení žáhy jsou antacida, určená k úlevě od příznaků, pokud nejsou intenzivní a nevyskytují se příliš často – antacida jsou i volně prodejná. Neutralizují žaludeční kyselinu chlorovodíkovou. Ústup obtíží ale neznamená zhojení zánětlivých změn.
• Současně s nimi není vhodné podávat jiná léčiva. Je třeba dodržet interval alespoň 2 hodiny po podání antacida.
• Antiulceróza tlumí tvorbu a vylučování žaludeční kyseliny chlorovodíkové. Používá se k odstranění příznaků spojených s pálením žáhy, pyrózou a dalšími stavy spojenými se zvýšenou tvorbou žaludeční kyseliny. Je i volně prodejná. Odstraní subjektivní potíže, ale nestačí na zhojení poškození sliznice. Nejúčinnějším prostředkem na utlumení žaludeční sekrece jsou inhibitory protonové pumpy, které jsou v současnosti již také volně prodejné.

Léčba zažívacích potíží

Refluxní choroba jícnu (pocit nehybného trávícího ústrojí, snížená chuť k jídlu) je vlastně primárně poruchou hybnosti střev, a proto se užívají léky ze skupiny prokinetik, která jsou doplňkem léčby.

• Prokinetika stimulují peristaltiku (pohyb) jícnu a zvyšují tonus dolního jícnového svěrače.

Při poruše trávení v žaludku, slinivce, popř. v tenkém střevě se užívají léky na podporu trávení…

• tzv. stomachica.Tyto léky a doplňky stravy zvyšují chuť k jídlu, zlepšují trávení a podporují vylučování žaludečních šťáv a většinou zvyšují i jejich kyselost. Proto nejsou vhodná při zánětlivých onemocněních žaludeční sliznice, žaludečních vředech a překyselení žaludku,
• trávicí enzymy – zlepšují funkci trávení probíhajícího v tenkém střevě,
• antiflatulencia – jsou-li hlavním příznakem poruchy trávení plynatost a nadýmání; obsahují např. simethikon, jejichž účinek spočívá ve snížení povrchového napětí a tím uvolnění tlaků ve střevě. Nevstřebávají se a jsou bezpečná.

Samoléčba pálení žáhy

• Už při prvním příznaku pálení žáhy rozkousejte kousek suchého chleba a polkněte. Kyselina se vzápětí do něj vsákne,
• pijte minerální vodu bez kyseliny uhličité nebo bylinkový čaj,
• když vás pálí žáha příliš často, poraďte se s lékařem,
• omezte těžká a mastná jídla a přejídání,
• omezit příliš mastná a špatně stravitelná jídla, zejména večer,
• omezte jídla, která podporují tvorbu žaludečních šťáv, hlavně kořeněná jídla,
• vyvarujte se jídel tučných, sladkých a kynutých (čokoláda, buchty, koblihy, čerstvé pečivo, knedlíky),
• pálení žáhy nejvíce vyvolávají bílé víno, koncentrovaný alkohol, káva, tučná, kořeněná, kynutá a sladká jídla,
• vynechejte kávu (i bez kofeinu), alkohol, kolu, některé čaje (mátový čaj) a citrusové džusy.Vždy se lépe snášejí nápoje studené než teplé,
• omezte konzumaci syrového česneku, cibule a peprmintu.

Mnohé léky způsobují pálení žáhy. Poraďte se se svým lékařem, pokud užíváte:

• léky na vysoký krevní tlak,
• sedativa a antidepresiva,
• ženské pohlavní hormony.

Kyseliny a trávení – aby se zabránilo špatnému trávení, je třeba chránit žaludeční sliznici a vyvarovat se jednání, které zvyšuje žaludeční kyseliny. Chcete-li napomoci zachování ochranné vrstvy:

• neužívejte léky s obsahem kyseliny acetylsalicylové jako Aspirin, léky s obsahem ibuprofenu jako Ibuprofen nebo jiné protizánětlivé léky. Mohou přímo poškodit ochranu žaludeční sliznice (acetaminofenové produkty nezpůsobí takové škody),
• nekouřit a nepoužívat žádné tabákové výrobky. Nikotin a další látky obsažené v tabáku oslabují ochrannou vrstvu žaludku a způsobují zvýšení produkce kyselin.

Chcete-li zabránit žaludku, aby vyráběl příliš mnoho kyselin, je třeba se vyvarovat:

• kávy (normální nebo bez kofeinu),
• všech kofeinových výrobků (i čokolády),
• sycených nápojů (například sodovky),
• citrusových plodů a šťáv (džusů),
• mléka – může zhoršit stav vašich trávicích kyselin (šťáv).

Zařaďte do jídelníčku nebo praktikujte:

• ovoce a zeleninu,
• potraviny s vyšším obsahem vlákniny, která má známé příznivé účinky na naše trávení,
• redukční dietu,
• nepřejídejte se – jíst málo, ale často (5x denně),
• jídlo vždy dobře pokousejte. Nehltejte, při jídle relaxujte,
• ke snídani si dopřejte potravu obsahující magnézium (müsli s mlékem), pro zbytek dne se tak vyhnete nebezpečí pálení žáhy,
• jezte nejpozději 3 hodiny před tím, než se uložíte ke spánku – nejezte na noc a už vůbec ne v noci,
• po jídle zůstaňte ve vzpřímené poloze (alespoň po dobu 3 hodin),
• neuléhejte po jídle,
• máte-li nadváhu, snažte se jí snížit. Zařaďte do svého denního harmonogramu také cvičení (cvičte 2 hodiny po posledním jídle),
• žvýkejte žvýkačky. Žvýkání podporuje tvorbu slin, které smývají žaludeční šťávy zpět do žaludku,
• kouření omezte na minimum – nikotin stimuluje produkci žaludečních šťáv,
• neoblékejte si úzké kalhoty ani pásky, protože tlačí žaludek i jeho obsah nahoru,
• nenoste oděv stahující břicho,
• pijte sklenici čisté vody,
• vyhněte  se rizikovým jídlům a situacím,
• nepracujte v předklonu – vyvarujte se opakovaného předklánění a ohýbání v zádech,
• nezvedejte těžké předměty,
• prevence obezity – shodit přebytečná kila a upravit svůj stravovací režim,
• relaxujte, omezte působení stresu.

Volně prodejné léky

• Okamžitou úlevu snížením kyselosti žaludečního, případně jícnového obsahu přinášejí antacida – snižují aciditu (kyselost) obsahu žaludku – vážou na sebe žlučové kyseliny; postačí pouze pro lehké případy refluxní nemoci. Obvykle se antacida podávají hned při obtížích, nebo preventivně, když lze obtíže očekávat. Podávají se mezi jídly a na noc. Tekuté formy antacid (suspenze) jsou obvykle považovány za účinnější, jako Anacid susp., Maalox susp. Tablety se nepolykají, ale nechají rozpustit v ústech (cucat jak bonbon) – Rennie, Maalox, Tums, Talcid… a čaje…

• současně s antacidy není vhodné podávat jiné léky, jejichž vstřebávání může být zpomaleno, nebo může být dokonce i výrazně sníženo. Vždy je vhodné dodržet časový odstup alespoň 2 hodiny po podání antacida.
• antiulceróza: léky tlumící tvorbu a vylučování žaludeční kyseliny chlorovodíkové – ranitidin, jako Ranisan 75MG, Zantac,
• protivředová léčiva – snižují tvorbu žaludečních kyselin,
• přípravky podporující peristaltiku (trávicí pohyby) správným směrem a zabraňující zpětnému reflexu,
• blokátory protonové pumpy (enzym tvořící kyselinu chlorovodíkovou v žaludku), které zabraňují nadměrnému vznikání žaludečních kyselin – předepisuje mimo jiné lékař v případě vážnějších problémů; gastroskopie a RTG zde mají  pomoci určit správnou diagnózu,
• pozor, i užívání jedlé sody vede k okamžité úlevě, avšak celkový dopad na tuto chorobu i na organismus je škodlivý,
• spěte s hlavou ve zvýšené poloze– snažte se spát s lehce vyvýšenou horní polovinou těla. Zabráníte tak zpětnému stoupání žaludečních šťáv,
• vhodně si upravte lůžko (zvláště v případě, že je přítomna hiátová hernie)…
• mělo být lehce zvednuté  k hlavě cca o 20 cm,
• neumísťujte polštáře pod trup – bolesti,
• lůžko si upravte definitivně, nikoliv provizorně – jedná se většinou o onemocnění chronické,
• kalcium karbonát…
  dávkování: 250 až 500 mg třikrát denně,
  pozor: způsobuje nadměrnou tvorbu žaludečních šťáv,
• lékořice (DGL)…
  dávkování: dvě tablety DGL (380 mg) třikrát až čtyřikrát denně mezi jídly, podle potřeby,
  pozor: neužívejte v těhotenství,
• šťáva z aloe vera…
  dávkování: půl šálku šťávy třikrát denně mezi jídly,
  doporučení: musí obsahovat 98 procent aloe a žádný aloin ani emodin,
• gama-oryzanol…
  dávkování: 150 mg třikrát denně nalačno,
  připomínka: známý také jako olej z rýžových otrub,
• cholin…
  dávkování: 500 mg třikrát denně,
  doporučení: při chronickém pálení žáhy kombinujte s pantotenovou kyselinou a tiaminem; užívejte asi měsíc, abyste zjistili, zda příznaky zmizí,
• kyselina pantotenová…
  dávkování: 1000 mg dvakrát denně,
  doporučení: při chronických potížích užívejte s cholinem a tiaminem asi měsíc, abyste zjistili, zda příznaky zmizí,
• tiamin…
  dávkování: 500 mg denně ráno nalačno,
  doporučení: nazývá se také vitamin B1. Při chronickém pálení žáhy užívejte asi měsíc společně s kyselinou pantotenovou a cholinem, abyste zjistili, zda příznaky zmizí.

Je důležité vědět, kdy si váš stav šel za vlastním postupným čištěním. Co se může zdát jako jednoduchá potíž s trávicími šťávami nebo pálení žáhy, může skutečně vést k vážným a dokonce život ohrožujícím onemocněním, jako jsou vředové choroby nebo rakovina jícnu. Tyto závažné diagnózy vyžadují intenzivnější léčbu, u níž nesmí chybět lékař.

Pálení žáhy a špatné trávení by mělo způsobit poměrně mírnou bolest. Jsou-li potíže natolik závažné, aby bránily normálnímu fungování v práci, doma nebo ve škole, nebo nenastane, to aby se vám zcela a důsledně ulevilo, měli byste vyhledat ihned lékaře. Níže uvedená tabulka poskytuje příklady dalších varovných příznaků a jejich příčin. Možná budete překvapeni, že nejsou tak zřejmé jako obvyklé bolesti žaludku a pálení žáhy.

Samoléčba pálení žáhy a kyselého trávení je jednodušší a efektivnější než kdy dříve díky užívání antacid a nových H 2 blokátorů. Ale navštivte svého lékaře, pokud na některý z výše uvedených varovných příznaků dojde, nebo pokud tyto léky přestanou účinkovat.

Samoléčba zažívacích potíží

Základem léčby lehčích reflexů a zažívacích potíží jsou režimová a dietní opatření…

• redukce tělesné hmotnosti,
• zamezení zvyšování nitrobřišního tlaku (práce v předklonu, nošení těžkých věcí),
• spánek na nakloněném lůžku (doporučuje se podložit lůžko v hlavové části o 20 cm – spát s hlavou ve zvýšené poloze) – což jsou faktory, které sice nevyvolávají reflux jako takový, ale napomáhají refluxu již vzniklému,
• neumísťovat polštáře pod trup – bolesti. Lůžko je třeba upravit definitivně – jedná se většinou o onemocnění chronické,
• vyvarujte se kynutého pečiva, tučných jídel a čokolády,
• nejezte 2–3 hodiny před ulehnutím,
• jezte menší porce, 5x denně, jídlo vždy dobře pokousejte,
• nehltejte, při jídle relaxujte,
• ke snídani si dopřejte potravu obsahující magnézium (müsli s  mlékem), pro zbytek dne se vyhnete nebezpečí pálení žáhy,
• pálení žáhy nejvíce vyvolávají bílé víno, koncentrovaný alkohol, káva, tučná, kořeněná, kynutá a sladká jídla,
• jezte nejpozději 3 hodiny před tím, než se uložíte ke spánku,
• po jídle zůstaňte ve vzpřímené poloze (alespoň po dobu 3 hodin),
• pijte sklenici čisté vody,
• máte-li nadváhu, snažte se ji snížit. Zařaďte do svého denního harmonogramu také cvičení (cvičte 2 hodiny po posledním jídle),
• žvýkejte žvýkačky. Žvýkání podporuje tvorbu slin, které smývají žaludeční šťávy zpět do žaludku,
• kouření omezit na minimum – nikotin stimuluje produkci žaludečních šťáv,
• neoblékejte si úzké kalhoty ani pásky, protože tlačí žaludek i jeho obsah nahoru,
• z léků je nejúčinnější omeprazol (např. Helicid, Losec, Omeprazol, …)
• doplňující léčbou jsou prokinetika (metoclopramid – např. Cerucal, Degan, domperidon – Motilium, itoprid – Ganaton),
• protivředová léčiva snižující tvorbu žaludečních kyselin…
• přípravky podporují peristaltiku (trávicí pohyby) správným směrem a zabraňují zpětnému reflexu,
• blokátory protonové pumpy (enzym tvořící kyselinu chlorovodíkovou v žaludku), které zabraňují vznikání nadměrného množství žaludečních kyselin – předepisuje mimo jiné lékař v případě vážnějších problémů; gastroskopie a RTG zde mají pomoci stanovit správnou diagnózu,
• na občasné potíže užívat antacida (jedlá soda, mléko, Rennie), a to kdykoliv při pálení žáhy. Působí okamžitě, ale úleva je bohužel jen krátkodobá,
• u těžších refluxů a jejich komplikací je někdy nevyhnutelné operační řešení,
• neodpočívat po jídle vleže.

Strava:

• omezit těžká a mastná jídla,
• zařadit redukční dietu nepřejídání se– jíst málo, ale často,
• nepřejídat se,

• omezit jídla, která podporují tvorbu žaludečních šťáv, hlavně kořeněná jídla,
• vyvarovat se jídel tučných, sladkých a kynutých (čokoláda, buchty, koblihy, čerstvé pečivo, knedlíky),
• omezit, či se vyvarovat syrového česneku, cibule a peprmintu,

• do jídelníčku zařadit ovoce a zeleninu,
• zařadit i další potraviny s vyšším obsahem vlákniny, která má známé příznivé účinky na naše trávení,

• vynechat kávu (i bez kofeinu), alkohol, kolu, některé čaje (mátový čaj) a citrusové džusy. Vždy se lépe snášejí nápoje studené než teplé,
• neuléhat po jídle, nejíst na noc a už vůbec ne v noci,

• relaxovat – omezit působení stresu,
• zákaz kouření, vyhněte  se rizikovým jídlům a situacím,
• nepracovat v předklonu,
• vyvarovat se opakovaného předklánění a ohýbání,

• prevence obezity – shodit přebytečná kila a upravit svůj stravovací režim,

• volně prodejné léky viz výše – samoléčba pálení žáhy.

Pozorně si přečtěte příbalový leták vybraného léku. V případě, že problémy neustupují, anebo dochází ke komplikacím, horečkám či bolestem, navštivte lékaře.

Přírodní a doplňková léčba

Přírodní látky – siličné drogy označované jako

• aromatika (plod fenyklu, anýzu, koriandru a kořen anděliky) a dále amara (nať pelyňku, zeměžluči, kořen hořce) lze s úspěchem používat při poruchách trávení,
• při zánětlivých onemocněních žaludeční sliznice, při stresu, poruchách životosprávy se aplikují léčivé rostliny s obsahem slizů, které mají ochranný účinek (kořen proskurníku),
• při plynatosti v žaludku a ve střevech, při kvasných a hnilobných dyspepsiích a poruchách střevní mikroflóry (po podávání antibiotik) se užívají tzv. karminativa (list máty peprné, plod fenyklu, květ heřmánku), která pozitivně ovlivňují střevní pohyby (peristaltiku) a střevní mikroflóru. Používají se ve formě čajů, popř. potravinových doplňků.

Prevence pálení žáhy:

• omezit rizikové faktory způsobující reflux ze žaludku,
• úprava jídelníčku a životního stylu…
• menší porce jídla,
• jíst častěji a pravidelně během dne,
• omezit příliš mastná  a špatně stravitelná jídla, zejména večer,
• omezit jídla, která podporují tvorbu žaludečních šťáv, hlavně kořeněná jídla,
• omezit konzumaci nápojů, jako je káva a alkohol,
• prevence obezity – shodit přebytečná kila a upravit svůj stravovací režim,
• do jídelníčku zařadit ovoce a zeleninu,
• další potraviny s vyšším obsahem vlákniny, která má známé příznivé účinky na naše trávení,
• předcházení dlouhodobým stresům, které mohou k pálení žáhy snadno vést.