REKLAMA
 

Běžné nemoci

Hledej:



Zvětšit text

Civilizační, psychologické a jiné nemoci

Rakovina – jak dál po léčbě rakoviny

Rozdíl mezi léky, homeopatiky a doplňky stravy

Rozdíl mezi léky, homeopatiky a doplňky stravy

Léky

Léčivý přípravek má prokazatelné a opakovatelné léčivé účinky. Je zákonem definován jako látka či kombinace látek, kterou lze použít u lidí nebo podat lidem za účelem obnovy, úpravy či ovlivnění fyziologických funkcí prostřednictvím farmakologického, imunologického nebo metabolického účinku nebo za účelem stanovení lékařské diagnózy, případně jako látka či kombinace látek prezentovaná s léčebnými nebo preventivními vlastnostmi v případě onemocnění lidí.

Homeopatika

Homeopatika jsou u nás registrována Státním ústavem pro kontrolu léčiv (SÚKL) jako volně prodejné léčivé přípravky – léky.

Doplňky stravy

Doplněk stravy je zákonem definován jako potravina, jejímž účelem je doplňovat běžnou stravu a která je koncentrovaným zdrojem vitaminů a minerálních látek nebo dalších látek s nutričním nebo fyziologickým účinkem, obsažených v potravině samostatně nebo v kombinaci, určená k přímé spotřebě v malých odměřených množstvích.

S tím souvisejí i zvláštní pravidla pro označování doplňků stravy – je výslovně zakázáno přisuzovat doplňkům stravy vlastnosti prevence, léčby či vyléčení lidských onemocnění, nebo na tyto vlastnosti odkazovat. Reklama na doplněk stravy pak nesmí uvádět v omyl přisuzováním vlastností prevence, ošetřování, léčby nebo vyléčení lidských onemocnění, nebo takové vlastnosti třeba jen naznačovat.

Pokud odborník doporučí zákazníkovi doplněk stravy jako léčivo (nebo místo něj), resp. nepřípustně prezentuje jeho léčivý efekt, zakládá to u něj podle okolností vznik řady odpovědností – z těch nejvýznamnějších zmiňme alespoň následující…

V prvé řadě takové jednání může naplnit skutkovou podstatu řady deliktů typu nekalé soutěže, které jsou upraveny v obchodním zákoníku (klamavá reklama, klamavé označování zboží a služeb, ohrožování zdraví spotřebitelů), přičemž zajímavostí je, že zde může žalovat nejen zákazník, ale i konkurenční lékárna, a v některých případech rovněž sdružení na ochranu spotřebitelů či podnikatelů. Pokud by takový delikt nekalé soutěže byl závažný (např. co do způsobené škody), může mít i rozměr trestněprávní (trestný čin porušení předpisů o pravidlech hospodářské soutěže). Vznikne-li v důsledku takového protiprávního jednání škoda, zakládá to samozřejmě též odpovědnost za škodu. Apod.

 

Zdroj: Zdravotnické noviny 44, 1. 11. 2010, 29. právní poradna – JUDr. Jan Vondráček, advokát, Praha

 


Doplňky stravy připravujeme

Připravujeme pro Vás seznam doplňků stravy, které by Vám mohli prospět


Úspěšné ukončení léčby nádorového onemocnění je pro nemocného, jeho rodinu a přátele důležitým mezníkem. Jde o návrat do aktivního života v pravém slova smyslu. Je ale třeba si uvědomit, že i úspěšně vyléčená rakovina pro onkologického pacienta má určitá úskalí.

Některé léčebné postupy mohou zanechat trvalé změny, které mohou ovlivňovat kvalitu života nemocného, a současně podmiňovat jeho možnosti návratu do pracovního procesu a společenských aktivit.

Jedním z velkých problémů pro vyléčené pacienty po překonané léčbě, kteří nemají žádné příznaky onkologického onemocnění, je stálá obava a strach z možného návratu onemocnění a chronická únava (fatigue).

Změny po léčbě onkologického onemocnění

Protinádorová léčba je vždy provázena vznikem různých vedlejších nežádoucích účinků. Jsou to jednak změny tělesné (somatické), a mnohdy se přidružují i změny psychické.

Tělesné změny:

Po diagnostických nebo léčebně chirurgických zákrocích zůstávají jizvy, některé rozsáhlé operační zákroky jsou poškozujícího (mutilujícího) charakteru, např.:

  • stav po operaci prsu – částečném nebo úplném odstranění prsní žlázy (parciální mastektomie, ablace); po operaci prsu je většinou možná následná plastická úprava prsu,
  • chirurgické vyústění tlustého střeva břišní stěnou s odváděním jeho obsahu (kolostomie). Kolostomie může být někdy pouze dočasná, záleží na velikosti a místě nádoru střeva,
  • další změny mohou nastat po chemoterapii, radioterapii a hormonoterapii. Mnohé projevy nežádoucích účinků nádorové léčby po ukončení (léčby) postupně odezní, jako např. dočasný pokles krvetvorby, náchylnost ke vzniku infekčního onemocnění (porucha imunitního systému), nevolnost a zvracení, poruchy trávicího a vylučovacího sytému, stav po ozáření (postradiační syndrom),
  • ztráta vlasů (alopecie) je také dočasná, po ukončení chemoterapie dojde k obnovení vlasového porostu,
  • stupeň poškození pohlavních orgánů cytostatiky a s tím související funkční důsledky, stejně jako možná změna (reverzibilita) tohoto poškození, závisí na několika okolnostech, především však na druhu a dávkách podaného cytostatika,
  • pozdní následky po radioterapii se objevují po třech a více měsících po ukončení léčby (12 až 24 měsíců) a jsou neměnné (ireversibilní). Jedná se o některá orgánová poškození. Vznik nežádoucích účinků radioterapie závisí do určité míry na dávce ozáření a ozařovaném místě, např. oblast hrudníku, oblast malé pánve...
  • po ozařování místa s vlasovým porostem může být ztráta vlasů (alopecie) trvalá, někdy zůstává v ozařovaném místě i zvýšená pigmentace kůže,
  • reprodukční orgány (u žen vaječníky, u mužů varlata) jsou na ozáření značně citlivé (radiosenzitivní). Případné vedlejší nežádoucí účinky radioterapie jsou závislé na síle záření, radioterapie může vést k přechodným změnám v reprodukci, nebo k trvalé sterilitě,
  • hormonoterapie je u některých typů nádorových onemocnění také součástí léčby, a je léčbou dlouhodobou. Počáteční nežádoucí vedlejší účinky (nevolnost, pocení, příznaky přechodu – menopauzy) zpravidla postupně vymizí a léčba je dobře snášena. Útlum obranyschpnosti (imunity) organismu je při protinádorové léčbě dočasný.

Vznik otoku – lymfedému – je častou komplikací onkologických onemocnění. Na jeho vzniku se podílí změna v odtoku mízní tekutiny (lymfy), která byla způsobena operačním výkonem, změnami po radiační léčbě, nebo nádorem samotným. Lymfedém je komplikací dlouhodobou a vyžaduje pravidelné sledování lékařem, aktivní zapojení pacienta do léčby a prevenci vzniku komplikací lymfedému.

Psychické změny:
  • Pacient se musí vyrovnat nejen s nepříznivou diagnózou ("mám rakovinu"), ale často i s následky protinádorové léčby.
  • Tělesná poškození jsou často zdrojem pocitů méněcennosti a podmiňují vznik psychického stresu. U nemocných se může objevit přecitlivělost, citová nevyrovnanost (emoční labilita), někdy až depresivní stavy.
  • Časté jsou také poruchy v sexuální sféře, které rovněž nelze podceňovat. Jsou podmíněny částečně léčbou (chemoterapie může snižovat sexuální touhu), částečně jsou umocněny strachem vyplývající z diagnózy nádorového onemocnění, k níž ještě přistupují obavy ze ztráty atraktivity pro partnera (stav po operaci prsu – ablaci, střevní vývod – kolostomie, ztráta vlasů – alopecie). Obnovení normálního sexuálního života je většinou možné, i když si někdy vyžádá delší čas. Někdy je vhodná konzultace s psychologem, sexuologem, případně s psychiatrem.

Chronická únava při onemocnění zhoubnými nádory – “fatigue”

Přirozená (fyziologická) únava může být definována jako obranný a ochranný mechanismus člověka, který mu pomáhá udržet fyziologickou rovnováhu. Tento druh únavy po odpočinku mizí.

Zvýšená (patologická) únava provázející nádorová onemocnění může být definována jako subjektivní stav nadměrného, trvalého vyčerpání a snížené schopnosti (kapacity) k fyzické a duševní práci.

Zásadním bodem je zjištění, že odpočinek nevede k odstranění této nepřiměřené patologické únavy, a proto se předpokládá, že je způsoben jinými mechanismy, než únava po námaze, kterou odpočinek bezpečně odstraňuje.

Fatigue je subjektivní pocit únavy.

Kdy můžeme hovořit o únavě jako o nemoci?

Únavu (vyčerpanost) u pacientů s nádorovým onemocněním považujeme za nemoc, jestliže trvá nejméně dva týdny.

Pacient se cítí velmi unaven, má zvýšenou potřebu odpočinku, která neodpovídá jeho aktivitám a výdeji energie.

Kromě toho pociťuje alespoň 5 z následujících příznaků:

  • slabost nebo tíhu končetin,
  • sníženou schopnost soustředit se nebo udržet pozornost,
  • poruchy spánku, ať již ve smyslu nespavosti, nebo naopak nadměrné spavosti (spánek nepřináší osvěžení nebo posílení),
  • je značně emočně reaktivní – smutný , podrážděný, frustrovaný, rozrušený, činí mu potíže vykonávat běžné každodenní činnosti,
  • může mít i problémy s krátkodobou pamětí.

Únava, snadná unavitelnost a snížená schopnost udržet výkon se objevuje u nemocných s rakovinou bez předchozí námahy. Tento stav je nemocným vnímán velmi nepříjemně jako nedostatek energie, snížení psychické aktivity, nezájem o své okolí (apatie), nebo naopak jako pocit vnitřního neklidu (“člověk není ve své kůži”), a vede k závažnému narušení kvality života. Únava se vyskytuje někdy již v časné fázi onemocnění, bývá velmi častá i bezprostředně po ukončení léčby a může také přetrvávat měsíce i roky po ukončení protinádorové léčby.

Pro onkologického pacienta a jeho rodinu jsou důležité informace a edukace o průběhu onemocnění, důležitý je především pohovor s ošetřujícím lékařem a zdravotní sestrou.

Vysvětlení, že chronická únava běžně provází zhoubná (maligní) nádorová onemocnění (rakovinu) a jejich léčbu, může snížit u pacienta psychický stres z této komplikace, pochopení rodiny vede k vytvoření bezpečného zázemí a pocitu bezpečí pro onkologického pacienta.

Mezi nemocnými existují velké individuální rozdíly

Doporučuje se upravit denní aktivity podle intenzity únavy. Je třeba klást si reálné cíle vzhledem k možnostem nemocného. Jsou-li cíle stanoveny nereálně, pak je pacient stresován tím, že úkol nezvládne. Splnění i malého cíle může pacienta uspokojit.

Je důležité, aby celková (komplexní) a souvislá (kontinuální) péče po ukončení léčby byla procesem, jehož součástí jsou i všechny aspekty individuálního života, který je zaměřen nejen na diagnózu onemocnění, ale na celou osobnost, na rodinu a přátele, ale také na pomoc a podporu v otázckách týkajících se toho, jak žít s nemocí – s rakovinou. Po překonání náročné léčby a po ukončení úspěšné léčby nádorového onemocnění je důležité umožnit každému návrat zpět do aktivního života, aby měl možnost se realizovat – mít zaměstnání odpovídající zdravotnímu stavu, rozvíjet své koníčky apod.

Doporučená literatura:

  • Psychologie zdraví, J. Křivohlavý, Grada Publishing 2001
  • Jak zvládat stres, J. Kkřivohlavý, Grada – Avicenum 1994
  • Mít pro co žít, J. Křivohlavý, Návrat Praha 1994
  • Třiadvacet dialogů o rakovině, P. Vodvářka, Galén 2001
  • I v nemoci si buď přítelem, R. Honzák, Avicenum 1989
  • Vůle ke smyslu, V. Frankl, Cesta 1997

 

Pokračujte čtením článku v sekci příznaky

Související zdravotní problémy


REKLAMA

Odběr novinek

Chcete-li odebírat naše novinky, vyplňte níže Váš e–mail.



Odkazy 

Zdroje 

Kontakt 

Občanské sdružení péče o vlastní zdraví a aktivní život

© Copyright 2013 pzaz.cz


Nahoru