Běžné nemoci 

Kopřivka – urticaria – spadá mezi alergie, jde tedy o okamžitou neadekvátní reakci našeho imunitního systému na některou látku, s níž naše tělo přišlo do kontaktu. Náš imunitní systém začne uvolňovat v kůži látku histamin, jenž způsobí rozšíření cév v daném místě a z toho plynoucí zarudnutí, otok, svědění.

Kopřivka je silně svědivá vyrážka, onemocnění charakterizované výsevem pupenů (pomfů či urtik), které jsou často svědivé, a dokonale se hojí. Postihuje zejména děti, ale může se objevit u každého alergika.

Příčiny vzniku

Kopřivku může vyvolat celá řada příčin, společným faktorem je degranulace žírných buněk (mastocytů)…

• potravinová alergie, např. na burské a vlašské ořechy, korýše, jahody a vajíčka,
• penicilin, acylpyrin a různé léky,
• včelí jed – píchnutí,
• zvířecí srst,
• různé chemické přípravky, např. na úklid, barvy voňavky,
• sluneční záření,
• vysoké nebo nízké teploty,
• stres kopřivku zhoršuje.

Kopřivka může být také spojena s dalšími projevy alergie: rýma, alergické astma, zánět spojivek.

U kožních alergií se můžeme setkat též s pojmem atopický ekzém. Jaký je rozdíl mezi kopřivkou a atopickým ekzémem? U kopřivky dochází ke kožní reakci ihned po setkání s cizorodou částicí. U atopického ekzému se alergická reakce může vyvíjet řadu let.

Příčiny souhrnně:

Hlavní příčinou je:

• alergie, nejčastěji na potraviny, srst, bodnutí hmyzem, slunce, léky, chlad.

Dalšími, méně častými příčinami svědění kůže mohou být:

• žloutenka (hepatitida) – žluté bělmo, pokožka i sliznice, tmavá moč, světlá stolice, bolest břicha, teplota, nechutenství, pocit plnosti, zvětšení jater, sleziny, únava, bolest kloubů,
• nedostatek vitaminu D (bolest hlavy, deprese, nevolnost, zvracení, průjem, žízeň, časté močení, svědění kůže),
• léky…
• alergická reakce na penicilinová, cefalosporinová antibiotika,
• opioidní analgetika,
• hypolipidemika – statiny,
• antidiabetika – sulfonylmočoviny,
• inhibitory protonové pumpy na snížení překyselení žaludku.

Žírné buňky jsou speciální buňky v celém těle, často umístěné v blízkosti cév. Vyrábějí a skladují ve svých granulech celou řadu aktivních látek, které se při degranulaci, tedy procesu uvolnění těchto látek ven z buňky, dostávají do těla a krve. Např. histamin, prostaglandin D, leukotrien C, leukotrien B, heparin, atd. Mastocyty se podílejí na vzniku a udržování zánětu, což je reakce organismu na nějakou škodlivinu, kterou má eliminovat. Mastocyty mohou hrát roli v imunologických reakcích, ovlivňovat lokálně krevní oběh atd.

Řada látek, které jsou uvolňovány při degranulaci mastocytů, rozšiřuje (vazodilatace) cévy, do kterých tak proudí více krve. Takže se při kopřivce objeví nejprve zarudnutí kůže a následně charakteristické pomfy. Lokálně se zvýší množství krve, která do dané oblasti přitéká, víc krve v oblasti způsobí začervenání kůže – lékaři hovoří o tzv. erytému.

Díky vazodilataci se zvýší také propustnost cévní stěny pro vodu a látky v ní obsažené (cévní permeabilita). Tekutina se dostává do druhé vrstvy kůže (pod pokožkou), a vytlačuje nad sebe masy buněk, a tím dává vzniknout charakteristickým výsevům, které na své pokožce nemocný vidí.

Mechanismy degranulace jsou základní příčinou vzniku kopřivky. Jde o tři základní skupiny: imunologické, neimunologické a idiopatické.

Imunopatologická reakce předpokládá přítomnost nějakého alergenu, na který je tělo alergické. Na tento alergen se navážou protilátky typu E a dají signál receptoru na povrchu žírné buňky k degranulaci – jen velmi zjednodušeně řečeno.

Existují i látky, které mohou přímo navodit degranulaci mastocytů (kodein, kontrastní látky), a řada látek, které mohou spustit degranulaci nepřímo (jsou to některé konzervační látky, inhibitory angiotenzinkonvertázy, nesteroidní antirevmatika atd.).

Je celá řada případů, kdy příčina vzniku degranulace a kopřivky není známa.

Výsev svědivých zarudlých nebo růžových pupínků se objeví krátce po kontaktu s alergenem, ale někdy dojde k reakci až za několik hodin. Kopřivka za několik hodin nebo dnů zmizí, nebo se objeví na jiné části těla. Po určité době obtíže ustoupí.

Při opakovaném kontaktu s alergenem se objeví znovu.

Další výsevy kopřivky mohou mít závažnější průběh.

Otok v oblasti obličeje a krku může nemocného ohrozit na životě uzavřením dýchacích cest. Při otoku v obličeji a obtížném dýchání může začínat anafylaktický šok, zavolejte ihned rychlou zdravotnickou pomoc – telefonní číslo 155.

Druhy kopřivky podle lokalizace, příčin vzniku apod.

Cholinergní kopřivka – způsobena zvýšením tělesné teploty (fyzickou námahou, pocením, přehřátím, stresem apod.).

Projevuje se:

• vnikem symetrických výsevů četných drobných pomfů,
• ty mohou navzájem splývat a
• vytvářet větší ložiska,
• může vznikat otok a pacient může mít zhoršené dýchání,
• nemocní jsou především dopívající a mladí dospělí.

Symptomatický dermografismus je kopřivka, která vzniká poté, co na kůži tvrdým tupým předmětem píšeme. Tyto projevy vymizí do 15 minut.

Urticaria mechanica tarda – vzniká asi za 2–6 hodin po působení tlaku kolmo na kůži. Projevuje se jako bolestivý otok, ke kterému se může přidat nevolnost, zvýšená teplota, bolesti svalů, kloubů.

Chladová kopřivka – je vyvolána stykem kůže s chladným vzduchem či vodou. Na pokožce vznikají výsevy pomfů (svědivé pupeny).

Solární kopřivka – vzniká po působení ultrafialového záření na odkrytou kůži, což vyvolá výsev silně svědivých pupenů, které však vymizí do 20 minut.

Lokální tepelná kopřivka – vznikají pupeny po expozici kůže vyšším teplotám.

Akvagenní kopřivka – vzniká po styku s vodou, přičemž dráždivými faktory jsou pravděpodobně látky ve vodě rozpuštěné. Někdy akvagenní kopřivka provází různá onemocnění krve.

Kontaktní kopřivka je charakterizována vznikem na kůži při kontaktu s látkou, která má schopnost kopřivku vyvolat (imunologickým či neimunologickým mechanismem – viz výše).

Akutní kopřivka: U pacienta pozorujeme prakticky každodenní výsev pomfů, tato forma kopřivky se zhojí do 6 týdnů.

Akutní přerušovaná kopřivka: Vznikají výsevy pomfů, které se střídavě vyskytují na pokožce a zůstávají zde déle než 6 týdnů.

Chronická kopřivka: Onemocnění s urtikálními výsevy kontinuálními či recidivujícími alespoň 2× týdně po dobu delší než 6 týdnů. Tato kopřivka však může trvat i desítky let.

Základem onemocnění je vznik pomfu…

Pomfus je silně svědící, oteklé, ploché a dobře ohraničené ložisko. Pomfy vznikají velice rychle (během několika minut) a rovněž rychle zanikají (většinou do jednoho dne od jejich vzniku, což nevylučuje tvorbu pomfů nových). Pomfy se mohou velice lišit, co se týče velikosti. Mohou mít velikost, kterou oko jen těžko postřehne, až po vznik mapovitých ploch.

Další odlišnosti může způsobit tlak na pomfy, a dále produkce tekutiny, která může výše uvedený klinický vzhled změnit na formu puchýřnatou (tvoří se puchýře). Obsah puchýřků může být čirý či zkalený krví.

Nejvíce zřejmým symptomem pro pacienta je svědění, které bývá zpravidla velmi intenzivní. Svědění však vyvolává spíše tendenci k tření, nikoliv ke škrábání kůže. Proto exkoriace (poškození kůže nehty při škrábání) není typickým příznakem. Svědění je nejintenzivnější při vzniku pupenů, mírnější je pak večer.

Tyto základní příznaky nemoci mohou být doprovázeny vzácnějšími příznaky: je to především možnost poškození sliznic, které se projeví obtížnějším dýcháním, chrapotem a průjmem. Dále mohou vznikat otoky a bolesti kloubů, pacient může mít teplotu, může cítit celkovou nevolnost apod.

Příznaky kopřivky:

• nepříjemná, silně svědivá vyrážka s pupeny o průměru půl až pět centimetrů,
• někdy výrazné otoky a potíže s dýcháním (známky anafylaxe – prudké imunitní reakce),
• zarudlá kůže,
• svědění kůže,
• otok kloubů,
• škrábance na kůži,
• puchýře,
• únava,
• bolest kloubů,
• průjem,
• chrapot,
• dušnost,
• zvýšená teplota.

Pomfy se mohou co do jejich velikosti lišit. Od velikosti, kterou oko jen těžko postřehne, až po vznik mapovitých ploch (urticaria gigantea).

Další odlišnosti může způsobit tlak na pomfy, a dále produkce tekutiny, která může výše uvedený klinický vzhled změnit na formu puchýřnatou (tvoří se puchýře, stav se označuje jako urticaria vesiculosa, urticaria bullosa). Obsah puchýřků může být čirý či zkalený krví (pak ovšem hovoříme o urticaria hemorrhagica).

Nejvíce zřejmým symptomem pro pacienta je svědění, které bývá zpravidla velmi intenzivní. Svědění však vyvolává spíše tendenci k tření, nikoliv ke škrábání kůže. Proto exkoriace (poškození kůže nehty při škrábání) není typickým příznakem. Svědění je nejintenzivnější při vzniku pupenů, mírnější je pak večer.

Tyto základní příznaky nemoci mohou být doprovázeny vzácnějšími příznaky:

• možnost poškození sliznic, které se projeví obtížnějším dýcháním, chrapotem a průjmem,
• mohou vznikat otoky a bolesti kloubů,
• pacient může mít teplotu,
• mohou cítit celkovou nevolnost apod.

Upozorňujeme, že tyto stránky nenahrazují návštěvu lékaře – slouží k akutní pomoci a samoléčbě běžných a některých dlouhodobých zdravotních problémů, podle definovaných obecných pravidel samoléčby a sebepéče (vydaných zdravotníky EU a AESGP – pravidel uvedených v tomto projektu). Doporučujeme čtenáři těchto stránek, aby v případě komplikací konzultoval svůj léčebný postup a zdravotní stav s lékařem či lékárníkem.

Eliminace alergenů:

• omezení styku s alergenem,
• v období největších potíží omezit větrání bytu během dne, nejlépe větrat ráno,
• klimatická léčba v období potíží – na horách, u moře,
• u domácího prachu a roztočů je eliminace obtížná: v bytě by neměly být vyšší koberce, závěsy z těžších látek, čalouněný nábytek ap. – alergické děti by si neměly hrát s plyšovými hračkami; roztoči se mohou vyskytovat i v peří ptáků,
• dbát na čistotu a kvalitu lůžkovin: časté, dlouhé větrání na mrazu; vysávat každý den matrace, pokrývky, polštáře; povlaky měnit jednou za týden; koberec šamponovat; čističe vzduchu; lůžkoviny ze syntetických materiálů jsou vhodnější než přírodní,
• důkladný úklid; použít akaricidy (hubí roztoče); přípravky likvidující plísně; vhodné hračky,
• odstranění zvířat z domácnosti; alergie na zvířata i jako profesionální alergie,
• u pacientů přecitlivělých na hmyzí žihadlo: vyhýbat se kvetoucím rostlinám, spadanému ovoci, nechodit bosí, nejíst a nepít v přírodě; nenosit barevné oblečení; hmyz nezabíjet (jinak to přiláká další hmyz),
• profesionální poškození u pekařů, truhlářů, v zemědělství: používat ochranné pomůcky,
• vyloučení účinku potravinářských alergenů a léků,
• eliminace kontaktních alergenů (chrom ve vydělávané kůži, nikl).

Vždy léky vybírejte s ohledem na věk, hmotnost a celkový zdravotní stav nemocného…

• Vycházejte z jeho (všech) nemocí a léků, které na ně již užívá – možných vzájemných interakcí.
• Vždy dodržujte jejich dávkování doporučené zdravotníky nebo výrobci léků – nepřekračujte je. Tablety užívejte s jídlem nebo po něm, podle doporučení. Léčbu předčasně nepřerušujte.
• Pozorně si přečtěte příbalový leták nového léku, než ho začnete užívat.
• Zkontrolujte si vždy vše, co pravidelně (často) užíváte – léky, doplňky stravy, potraviny, byliny, čaje apod. Např. většina citrusových plodů, nebo třeba třezalkový čaj, pepř či kurkuma, mění účinnost některých léčiv.

Berete-li jen 3 léky, dají se interakce najít z jejich příbalových letáků. Ale užíváte-li  více než 5 léků, měli byste si vždy kontrolovat, jestli na sebe nereagují negativně – zde je to již velmi pravděpodobné.

1. Prostudujte si příbalové informace a vypište názvy léků do online poradny www.znamsveleky.cz – bezplatné anonymní linky. Poté dostanete do 2 dnů zpět e-mailem odpověď. Nemáte-li internet, vypište si celé názvy svých léků na papír, než půjdete k lékaři či do lékárny, a odborníci za vás jejich interakce zjistí.
2. Nemocní by zde měli dostat nejen informace o nevhodných kombinacích léků, ale i doporučení, jaké bylinky, nápoje či jídlo spolu s předepsanými léky by neměli užívat.
3. Některé kombinace nejsou nebezpečné – stačí, když lékař změní jejich dávkování, nebo navrhne časový odstup při jejich užívání.
4. Nepřestávejte sami od sebe brát předepsané léky, ani neměňte jejich dávkování, ale zajděte (s e-mailovou odpovědí) za lékařem, který vám je předepsal, na konzultaci.

Nikdy nepodávejte při horečce dítěti do 12 let přípravky s kyselinou acetylsalicylovou – ASA (jako je Acylpyrin, Aspirin apod.) – je zde zvýšené riziko vzniku Reyeova syndromu.

Nekombinujte např. více léků s obsahem paracetamolu (jako např. Coldrex a Paralen), ani při jejich užívání nepijte alkohol – může dojít k poškození jater.

Zvláštní pozornost věnujte nemocným – poraďte se s lékařem/lékárníkem…

• v těhotenství a období kojení,
• u malých dětí a kojenců,
• u dlouhodobě nemocných lidí s oslabeným organismem.

Pokud problémy neustupují při samoléčbě, anebo dochází ke zhoršení stavu či komplikacím, navštivte lékaře.

Srdečně cévní onemocnění, vysoký krevní tlak, cukrovka a rakovina patří u nás mezi nejčastější příčiny úmrtí. Proto nadváha a obezita, přecházení „banálních“ nemocí a „nezájem“ o své zdraví představují potenciálně závažný zdravotní problém, který byste měli – ve spolupráci s lékaři – včas aktivně řešit.

Samotný výběr vhodného léku nebývá úplným řešením zdravotního problému.Možnosti farmakologické léčby jsou často omezené, nevyřeší onemocnění jako takové a často nepomohou tolik jako zdravý a aktivní způsob života spojený s racionální léčbou.

Svůj zdravotní stav můžete sami výrazně ovlivnit svým osobním a aktivním přístupem – změnou svého životního stylu:

• aktivnější péčí o své zdraví a tělo – zdravotní stav i vzhled,
• racionální stravou – 5x denně malé dávky jídla, omezení moučných a sladkých výrobků, dostatek čerstvé zeleniny a ovoce,
• vydatným pitným režimem – 2‑3 litry denně,
• nekouřením a omezením konzumace alkoholu a jiných drog,
• snížením své hmotnosti k normálnímu BMI – upravte si svou váhu,
• omezte možnosti vzniku rizikových situacía snažte se omezit i působení stresu,
• dodržováním předepsaných a osvědčených léčebných postupů dohodnutých s lékařem,
• pravidelnými tělesnými aktivitami – cvičení, procházky – za každého počasí,
• pravidelnou péčí o tělo, očkováním a kontrolami zdraví,
• dodržováním zásad hygieny a prevence,
• pečujte nejen o své tělo, ale i o svoji mysl – budujte si pozitivní náladu,
• udělejte si čas na své přátele a na své koníčky.

Vždy dodržujte režimová opatření – klid, dostatečné pití, vyšší dávky čerstvé zeleniny a ovoce – vitamíny apod.

• Vždy dbejte i na dobu nutné rekonvalescence po odeznění nemoci. Doporučujeme dobu rekonvalescence minimálně stejně dlouhou, nejlépe dvojnásobnou oproti době trvání akutního onemocnění. K době rekonvalescence přistupujte stejně zodpovědně jako k vlastnímu akutnímu onemocnění. Každá nemoc vyžaduje svůj čas a trpělivost. Pokud to pochopíme, budeme v naší péči o nemocné úspěšní.

Léčba kopřivky

Varování: Rozsáhlým výsevem kopřivky může začínat anafylaktický šok, život ohrožující alergická reakce. Při otoku v obličeji a obtížném dýchání zavolejte ihned rychlou zdravotnickou pomoc – telefonní číslo 155.

• Léky antihistaminika nemají tlumivý účinek a nenarušují psychomotorické funkce, mají protizánětlivé působení. Antihistaminika je vhodné aplikovat ještě určitou dobu po odeznění vnějších projevů kopřivky.
• Velikost dávky a dobu užívání určuje lékař dle konkrétního stavu onemocnění.
• Ve vážných případech spojených se ztíženým dýcháním a otoky sliznic je nezbytné nasazení kortikosteroidů celkově.
• Místně se aplikují tekuté pudry, gely, chladivé krémy, krátkodobě místní kortikoidy.

Režimová opatření a dieta u kopřivky

Při předcházení dalším atakám kopřivky se snažíme vyhnout možným vyvolávajícím vlivům.

U akutních kopřivek nejasné příčiny je doporučována čajová dieta 1‑3 dny (čaj, rohlík). Důležité je dodržování šetřící diety s vyloučením potravin kořeněných, konzervovaných, uměle dobarvovaných a dochucovaných. Je vhodné pít dostatek tekutin (čisté vody, minerální vody bez příchutě, černý nearomatizovaný čaj). Jsou zakázány alkoholické nápoje, ovocné a bylinné čaje, džusy, doslazované a dochucované minerální vody. Je doporučováno vyloučit z jídelníčku ryby, mořské plody, ořechy, zrající a plísňové sýry, některé druhy zeleniny (např. rajčata, celer, papriku), jahody a další zejména tropické ovoce.

V případě rozsáhlejších a zejména déletrvajících projevů kopřivky je vhodné odborné vyšetření specializovaným lékařem včetně provedení laboratorních testů.

Lokální léčba kopřivky

je zaměřena především k potlačení svědění, které je pro pacienta nejhorší…

• aplikace roztoků a mastí s obsahem 1% mentolu,
• důležitým aspektem léčby je informovat pacienta o tom, že i přes složité vyšetřování a pátrání po příčině nemoci zůstane důvod jejího vzniku často nevysvětlen,
• podávání antihistaminik (kombinace antihistaminik sedativních a nesedativních),
• podávání tricyklických antidepresiv ( amitriptylin, doxepin aj.),
• kortikosteroidy k tlumení akutních výsevů,
• adrenalin při anafylaktickém šoku,
• při anafylaktické reakci se injekčně podává adrenalin a antihistaminika.

Moderní medicína používá pro léčbu projevů alergie antihistaminika, v menší míře glukokortikoidy, protože tlumí činnost imunitního systému.

Komplikace

Zásadní komplikací alergických reakcí je anafylaktický šok (velký pokles krevního tlaku, ztráta vědomí až riziko smrti), při kterém je třeba okamžitá lékařská pomoc.

Samoléčba

Upozorňujeme, že obsah těchto internetových stránek má informativní charakter a není náhradou za návštěvu lékaře.

Poznámka: Níže zmiňované i další vhodné volně prodejné léky si můžete vybrat podle potřeby v subkapitole „Léky“, kde je jejich přesný název, složení, velikost balení, příbalová informace ke správnému užívání a další informace. Pozorně si přečtěte příbalový leták (PIL) léku, který užíváte. V případě, že problémy neustupují ani po 5 dnech, či dochází ke komplikacím, navštivte lékaře.

Mírné příznaky kopřivky můžete ztlumit:

• mastí s kortikoidem,
• roztokem s obsahem uhličitanu zinečnatého nebo jiným preparátem s protisvědivým účinkem,
• vyzkoušejte také 15 až 20minutovou koupel ve vlažné vodě, do které přidáte šálek jedlé sody,
• máte-li kvůli svědění problémy s usínáním, můžete si vzít antihistaminikum s hypnotickým účinkem, např. diphenhydramin (Benadryl). Většina preparátů je na lékařský předpis.

Kopřivka provázená rozsáhlými otoky vyžaduje co nejrychlejší lékařské vyšetření.

• Dodržujte léčebné zásady a obecná doporučení. Protože přesná příčina vzniku kopřivky není známa, přistupuje se často k léčbě symptomů nemoci – symptomatické léčbě: k zavedení obecných opatření, eliminaci případných rizikových či zhoršujících faktorů.
• Většinou sama poměrně brzy odezní. Při těžších projevech a výrazném svědění lze použít léky ze skupiny antihistaminik (jako Zodac, Alerid, Zyrtec), které alergické projevy a svědění kůže úspěšně tlumí.
• Neškrábejte svědivá místa, protože tím byste narušovali kožní kryt a mohlo by snáze dojít k následné bakteriální infekci poškrábaných míst.
• Omezte nadměrné teplo.
• Omezte konzumaci alkoholu.
• Nenoste těsné prádlo – noste kvalitní oblečení.
• U některých typů kopřivek aplikujte vlažné sprchy.
• Dejte si 15 až 20minutovou koupel ve vlažné vodě, do které přidáte šálek jedlé sody.
• Odstraňte všechny alergeny, které kopřivku vyvolaly.
• Při potravinové alergii sledujte svůj jídelníček!
• Osoby alergické na penicilin nebo jiné léky musí na tuto okolnost vždy upozornit zdravotníky, nebo mít s sebou kartičku se záznamem o alergii.
• Nahradit určité skupiny léků látkami, které kopřivku nezhoršují – tehdy, je-li výměna léků možná.
• Mírné příznaky kopřivky můžete tlumit mastí s kortikoidem, roztokem s obsahem uhličitanu zinečnatého nebo jiným preparátem s protisvědivým účinkem. Lze užít i antihistaminikum.
• Nemocní s anamnézou rozsáhlých otoků a dalších vážných příznaků hypersenzitivity by s sebou měli nosit injekční stříkačku s adrenalinem, který může těžkou alergickou reakci zastavit.
• Desenzibilizace: Pacientovi alergolog injekčně podává malé dávky alergenů tak, aby si na ně jeho organismus zvykl. Výsledek této vakcinace se ovšem může dostavit až po několika letech. Desenzibilizace se doporučuje pacientům, u kterých není možné odstranit alergeny způsobující anafylaxi (těžký alergický šok) z jejich každodenního života.

Prevence kopřivky:

• omezte dlouhodobé koupele,
• nenoste vlněné oblečení,
• vyvarujte se pocení,
• vyloučit styk s alergeny,
• univerzální prevencí je zdravé životní prostředí. U kojenců je to také vyloučení některých alergenů ze stravy matky,
• stav se zlepší, pokud najdete zdroj alergie a vyhnete se mu. Vyloučením alergenu dojde k ústupu onemocnění do klidové fáze,
• používejte přípravky, které neobsahují parfémy a dráždivé konzervační látky. Zcela nevhodné je obyčejné mýdlo,
• v případě potíží je třeba zpřísnit dietu a odhalit alergen ve stravě, a zároveň potírat postižená místa. Na prevenci myslete už v těhotenství,
• odstranit všechny provokační a stav zhoršující faktory,
• optimální je co nejdelší doba kojení. Nejlepší pro dítě je výlučné kojení do 6 měsíců. V případě, že matka kojit nemůže, je dobré, aby dítě dostávalo speciální mléčné přípravky se sníženým obsahem alergenů. Pro kojence by rodiče měli vyřadit vaječný bílek až do věku jednoho roku,
• nekouřit v okolí dítěte,
• zabránit styku s domácími zvířaty,
• omezit prašnost domácího prostředí,
• odstranit peřiny a žíněné matrace z místnosti, kde dítě pobývá,
• omezit pobyt v místech se silně znečištěným ovzduším,
• lůžkoviny, závěsy, popřípadě koberce by měly být prány ve vodě horké minimálně 60 °C a vlhkost místností by měla být pod 50 %,
• desenzibilizace se doporučuje pacientům, u kterých není možné odstranit alergeny způsobující anafylaxi (těžký alergický šok) z jejich každodenního života.

Prevence kopřivky:

• omezte dlouhodobé koupele,
• nenoste vlněné oblečení,
• vyvarujte se pocení,
• vyloučit styk s alergeny,
• univerzální prevencí je zdravé životní prostředí. U kojenců je to také vyloučení některých alergenů ze stravy matky,
• stav se zlepší, pokud najdete zdroj alergie a vyhnete se mu. Vyloučením alergenu dojde k ústupu onemocnění do klidové fáze,
• používejte přípravky, které neobsahují parfémy a dráždivé konzervační látky. Zcela nevhodné je obyčejné mýdlo,
• v případě potíží je třeba zpřísnit dietu a odhalit alergen ve stravě, a zároveň potírat postižená místa. Na prevenci myslete už v těhotenství,
• odstranit všechny provokační a stav zhoršující faktory,
• optimální je co nejdelší doba kojení. Nejlepší pro dítě je výlučné kojení do 6 měsíců. V případě, že matka kojit nemůže, je dobré, aby dítě dostávalo speciální mléčné přípravky se sníženým obsahem alergenů. Pro kojence by rodiče měli vyřadit vaječný bílek až do věku jednoho roku,
• nekouřit v okolí dítěte,
• zabránit styku s domácími zvířaty,
• omezit prašnost domácího prostředí,
• odstranit peřiny a žíněné matrace z místnosti, kde dítě pobývá,
• omezit pobyt v místech se silně znečištěným ovzduším,
• lůžkoviny, závěsy, popřípadě koberce by měly být prány ve vodě horké minimálně 60 °C a vlhkost místností by měla být pod 50 %,
• desenzibilizace se doporučuje pacientům, u kterých není možné odstranit alergeny způsobující anafylaxi (těžký alergický šok) z jejich každodenního života.

Zdroj:

abecedazdravi.cz, stefajir.cz