Běžné nemoci 

„Ischemie“ znamená nedostatečné prokrvení orgánu – např. části srdečního svalu (ischemie myokardu) v důsledku poruchy věnčitých tepen, které srdeční sval normálně vyživují.

Ischemická choroba srdeční (ICHS) je nemoc ovlivněná životním stylem a životosprávou. Je jednou z hlavních příčin smrti – poruchou prokrvení srdce v důsledku zužování srdečních tepen, což způsobuje nedostatek okysličené krve přiváděné k buňkám srdeční tkáně (srdeční infarkt). Mozková mrtvice: uzávěr některé z mozkových tepen spojený s odumřením části mozkové tkáně. Dále je časté např. srdeční selhávání, chlopenní vady aj.

Člověk dostane infarkt myokardu (IM), když dojde k úplnému (většinou trombotickému) uzávěru (ateroskleroticky) zúžené koronární tepny, která vyživuje srdce. Dojde k přerušení dodávky kyslíku do srdečního svalu s následným odumřením části svalových vláken.

ICHS může vzniknout i bez toho, abychom na sobě vůbec něco neobvyklého zpozorovali – tzv. němá ischémie. Dochází k oslabování srdce, aniž byste si něčeho všimli.

Zda nemocný IM přežije, záleží na rozsahu a době trvání ischemie. Koronární tepny mohou být ucpány zátkou z cholesterolu, tuku, krevních sraženin a zbytků buněk, kornatěním těchto tepen, náhlým křečovým stažením či náhlým prasknutím tukového plátu.

Nejčastější příčiny

Nejčastější příčinou poškození věnčitých tepen je:

1. ateroskleróza – onemocnění poškozující cévy ukládáním tuků do jejich stěny. Nejčastější příčinou těchto změn je
2. zvýšená hladina cholesterolu v důsledku jeho nadbytečné konzumace ve stravě. Ve věnčitých tepnách se vytvářejí
3. aterosklerotické pláty, zužující průtok krve a způsobující tak nedostatečné prokrvení srdečního svalu – ischemii myokardu. Zúžení věnčité tepny se projeví poprvé až při zvýšené námaze – jedná se o tzv. stabilní anginu pectoris. Pokud je plát měkký a křehký, může prasknout a vyvolat tvorbu krevní sraženiny, která cévu náhle zúží nebo úplně uzavře – srdeční infarkt (IM),
4. neprokrvená část srdečního svalu odumírá a je postupně nahrazena méněcennou vazivovou tkání – jizvou. Srdce ztrácí část své svalové tkáně a tím i síly k další práci.

Rozsah následků závisí na druhu postižené srdeční tepny a na jejím průměru. Čím větší tepna, tím je zasažen větší okrsek svalstva srdce, a o to pak i závažnější důsledky pro pacienta. Pokud postihne infarkt větší část srdce – udává se rozsah okolo 40 % – srdce není schopno dále pracovat.

Úmrtnost na infarkt se přes lékařské pokroky stále pohybuje kolem 25 %, z toho polovina lidí umírá do hodiny od začátku příznaků. Je prokázáno, že riziko výskytu je větší v prvních hodinách po probuzení a v zimě.

Rizikové faktory, které můžeme ovlivnit

1. Kouření (zvyšuje riziko onemocnění srdce),
2. zvýšený celkový cholesterol,
3. zvýšený LDL („špatný“ cholesterol),
4. nízký HDL („dobrý“ cholesterol),
5. vysoký krevní tlak (hypertenze),
6. obezita,
7. strava s vysokým obsahem nasycených tuků (maso a mléčné výrobky),
8. stres a nepřátelské a zlobné prožívání, jednání a chování,
9. cukrovka (diabetes mellitus),
10. nedostatek pohybu a cvičení,
11. u žen může riziko ICHS zvyšovat dlouhodobé užívání hormonální antikoncepce (zejména u kuřaček).

CMP (cévní mozková příhoda) neboli mrtvice (iktus)

Mozkový infarkt, mozková paralýza, postihne ročně 30 tisíc pacientů, z nichž 1/3 onemocnění okamžitě podlehne, 1/3 zůstává trvale invalidní a 1/3, ač relativně bez viditelných následků, je vystavena vysokému riziku opakování nemoci.

Rozlišujeme dva typy CMP:

Ischemickou CMP způsobuje nedokrevnost v určité části mozku (trombotický uzávěr některé z hlavních tepen nebo následek embolizace některé z hlavních tepen, příp. pokles průtoku krve v mozkových tepnách při výrazném poklesu krevního tlaku). Postihuje jedince většinou ve věku 60–70 let, tvoří 85 % všech CMP a úmrtnost je kolem 20 %.

Hemoragickou CMP způsobuje krvácení do mozku. Postihuje zejména jedince ve věku 50–60 let a úmrtnost je kolem 50 %.

Příznaky ischemické choroby srdeční

Závisejí jak na rozsahu oblasti, která je věnčitou tepnou vyživována, tak na míře a povaze aterosklerotického postižení tepny.

Pokud dochází ke zužování věnčité tepny postupně a dlouhodobě, velmi typicky se akutní infarkt myokardu projevuje:

• poprvé při zvýšené námaze,
• pálivá svíravá bolest na hrudi,
• náhlý nedostatek dechu,
• bolest vyzařuje někdy do zad nebo do levé paže,
• pocit úzkosti,
• bolest…
• vystřeluje do krku, čelisti,
• vystřeluje do zad, ale i do břicha,
• nemění se v závislosti na poloze těla a na dýchání,
• trvá většinou několik minut až hodin,
• vzniká při fyzické námaze,
• vzniká při rozrušení a při chladu,
• stenokardie…
• vzniká v klidu se zhoršením při námaze,
• v klidu do několika minut ustupuje,
• pocení,
• zvracení,
• bušení srdce,
• neklid,
• náhlý pocit slabosti,
• závrati,
• mdloby,
• popelavá kůže,
• namodralé rty, ušní lalůčky, špička jazyka a konečky prstů,
• dušnost – hrozí riziko zástavy dechu a srdeční činnosti,
• puls je rychlý, hmatný slabě nebo vůbec.

U některých nemocných může proběhnout infarkt zcela bez příznaků. Infarkt může být příčinou náhlého úmrtí v důsledku protržení srdeční stěny nebo srdeční přepážky, poruchy srdečního rytmu nebo rozsáhlého postižení srdeční svaloviny. Závažnost infarktu myokardu závisí na rozsahu poškozené oblasti srdečního svalu a rychlosti obnovení průtoku krve postiženou koronární tepnou.

Infarkt myokardu je častější u mužů než u žen. Objevuje se častěji s rostoucím věkem.

Příznaky CMP

• Náhlá slabost,
• ztráta citlivosti tváře, horní a dolní končetiny na jedné polovině těla, pocity „mravenčení“, neschopnost ovládat tvář nebo končetiny (předměty nemocnému vypadávají z ruky). Pacient se není schopen usmát, ani polykat,
• zmatenost, nerozhodnost, dezorientace, poruchy vnímání (postižený může mít problémy mluvit i rozumět),
• potíže s chůzí a rovnováhou, pocity závratí,
• náhlá porucha zraku. Pacient má rozmazané nebo zdvojené vidění, někdy přechodně zcela přestane vidět,
• náhlá bolest hlavy bez zjevné příčiny, někdy také ztuhnutí krku,
• ztráta vědomí.

Srdečně cévní onemocnění, vysoký krevní tlak, cukrovka a rakovina patří u nás mezi nejčastější příčiny úmrtí. Proto nadváha a obezita, přecházení „banálních“ nemocí a „nezájem“ o své vlastní zdraví představují potenciálně závažný zdravotní problém, který byste měli – ve spolupráci s lékaři – aktivně řešit.

Tyto stránky nenahrazují návštěvu lékaře – slouží k akutní pomoci a samoléčbě běžných a některých dlouhodobých zdravotních problémů - podle definovaných obecných pravidel samoléčby a sebepéče (vydaných zdravotníky EU a AESGP - pravidel uvedených v tomto projektu).  Doporučujeme čtenáři těchto stránek, aby v případě komplikací konzultoval svůj léčebný postup  a zdravotní stav s lékařem či lékárníkem.

Vždy si léky vybírejte s ohledem na věk, hmotnost nemocného a jeho celkový zdravotní stav:

• Vycházejte z jeho (všech) nemocí a léků, které na ně již užívá – možné vzájemné  interakce.
• Vždy dodržujte jejich dávkování doporučené zdravotníky nebo výrobci léků – nepřekračovat je.  Tablety užívat s jídlem nebo po něm podle jejich doporučení. Léčbu předčasně nepřerušovat.
• Pozorně si přečtěte příbalový leták  nového léku, než ho začnete užívat.
• Zkontrolujte si vždy vše co pravidelně (často) užíváte  - léky, doplňky stravy, potraviny, byliny, čaje apod. Např. většina např. citrusových plodů, nebo třeba třezalkový čaj, nebo, pepř, či kurkuma mění účinnost některých léčiv.

1. 1. Berete-li jen 3 léky, dají se interakce najít z jejich příbalových letáků.
   2. Ale užíváte-li  více než 5 léků,  měli byste si vždy kontrolovat jestli na sebe nereagují negativně - již velmi pravděpodobné. 
   3. Prostudujte si jejich příbalové informace a vypište je do „on-linové „ poradny  www.znamsveleky.cz. - bezplatné anonymní linky. Po zadání názvů svých léků dostanete do 2 dnů zpět e-mailem odpověď. Nemáte-li internet, vypište si celé názvy vašich léků, než půjdete k lékaři či do lékárny a odborníci za vás jejich interakce  zjistí.
   4. Nemocní  by zde měli dostat  nejen informace o nevhodných kombinacích léků, ale i doporučení jaké bylinky, nápoje či jídlo spolu s předepsanými léky by neměli užívat.
   5. Některé kombinace nejsou  nebezpečné – stačí když lékař změní jejich dávkování nebo navrhne jiný časový odstup jejich užívání.
   6. Nepřestávejte sami od sebe brát předepsané léky nebo neměňte jejich dávkování, ale zajděte (s e-mailovou odpovědí) za lékařem, který vám je předepsal na konzultaci.

• Nikdy nepodávejte při horečce dítěti do 12 let přípravky s kyselinou acetylsalicylovou – ASA (jako je  Acylpyrin, Aspirin apod.) - zvýšené riziko vzniku Reyova syndromu.
• Nekombinujte např. více léků s obsahem paracetamolu (jako např. Coldrex a Paralen), ani  při jejich užívání nepijte alkohol - může dojít k poškození jater.

Zvláštní pozornost podobně věnujte nemocným – poraďte se s lékařem/lékárníkem

• v těhotenství a období kojení
• u malých dětí a kojenců
• u dlouhodobě nemocných lidí s oslabeným organizmem

Pokud problémy neustupují při samoléčbě, či dochází ke zhoršení stavu či komplikacím - navštivte lékaře.

Srdečně cévní onemocnění, vysoký krevní tlak, cukrovka a rakovina patří, u nás mezi nejčastější příčiny úmrtí obyvatelstva. 

Proto nadváha a obezita, přecházení „banálních“ nemocí a „nezájem“ o své zdraví představují závažný zdravotní problém, který byste měli – ve spolupráci s lékaři včas aktivně řešit.

Samotný výběr vhodného léku nebývá úplným řešením zdravotního problému. Možnosti farmakologické léčby jsou často omezené, nevyřeší onemocnění, jako takové a často nepomohou tolik jako váš zdravý a aktivní způsob života - spojený s racionální léčbou.

Svůj zdravotní stav můžete sami výrazně ovlivnit vaším osobním a aktivním přístupem - změnou svého životního stylu: 

• aktivnější péčí o své zdraví a tělo – zdravotní stav i vzhled
• racionální stravou - 5x denně malé dávky jídla, omezením moučných a sladkých výrobků, s dostatkem  čerstvé zeleniny a ovoce
• vydatným pitným režimem – 2-3 litry denně
• nekouřením a omezením konzumace alkoholu a jiných drog
• snížením své hmotnosti k normálnímu BMI – upravte si svou váhu
• omezte možný vznik z rizikových situací a snažte se omezit i působení  stresu
• dodržováním předepsaných a osvědčených léčebných postupů dohodnutých s lékařem
• pravidelnými tělesnými aktivitami - cvičení, procházky – za každého počasí
• pravidelnou péčí o tělo, očkováním a kontrolami zdraví
• dodržováním zásad hygieny a prevence
• pečujte nejen o své tělo, ale i o Vaší mysl - budujte si pozitivní náladu 
• udělejte si čas na své přátele a na své koníčky

 Vždy dodržujte režimová opatření – klid, dostatečné pití, vyšší dávky čerstvé zeleniny a ovoce - vitamíny apod.

• Vždy dbejte i na dobu nutné rekonvalescence po odeznění nemoci. Doporučujeme dobu rekonvalescenci minimálně stejně dlouhou, lepší dvojnásobnou, době akutního onemocnění. 
• K době rekonvalescence přistupujte stejně zodpovědně jako k vlastnímu akutnímu onemocnění. Každá nemoc vyžaduje svůj čas a trpělivost. Pokud to pochopíme, budeme v naší péči o nemocné úspěšní.

Pomáhá i eliminace alergenů:

• omezení styku s alergenem
• v období největších potíží omezte větrání bytu během dne, větrejte nejlépe ráno
• klimatická léčba v období potíží – na horách, u moře
• proti domácímu prachu a roztočům - odstranit vyšší koberce, závěsy z těžších látek, čalouněný nábytek aj. – alergické děti by si neměly hrát s plyšovými hračkami; roztoči jsou i v peří ptáků, srsti zvěře, suché stravě rybiček apod.
• dbejte i na lůžkoviny -  časté, dlouhé větrání na mrazu; vysávat každý den matrace, pokrývky, polštáře; povlaky měnit jednou za týden; koberec šamponovat; používat čističe vzduchu; lůžkoviny ze syntetických materiálů vhodnější než přírodní
• důkladný úklid; použít akaricidy (hubí roztoče), přípravky likvidující plísně; vhodné hračky
• odstranění zvířat z domácnosti; alergie na zvířata i jako profesionální alergie
• u pacientů přecitlivělých na hmyzí žihadlo-  vyhýbejte se kvetoucím rostlinám, spadanému ovoci, nechodit bos, nejíst a nepít v přírodě; nenosit barevné oblečení; hmyz nezabíjet (přilákává další hmyz)
• profesionální poškození u pekařů, truhlářů, v zemědělství; používat ochranné pomůcky
• vyloučení účinku potravinářských alergenů dohromady - více léků či doplňků stravy
• eliminace kontaktních alergenů (chrom ve vydělávané kůži, nikl)

Při jakémkoliv podezření na akutní infarkt myokardu (resp. ICHS) ihned volejte rychlou záchrannou službu.

1. Objeví-li se u vás náhlé bolesti na hrudi vyzařující někdy do zad nebo do levé paže, pocit dechové tísně a úzkosti, okamžitě vyhledejte nejbližší lékařskou pomoc! Při záchraně života i prevenci pozdějších následků rozhodují i vteřiny,
2. postiženého, pokud je při vědomí, šetrně umístěte do polosedu s podloženou hlavou a rameny a pokrčte mu kolena,
3. laickou pomocí v počáteční fázi je podání nitroglycerolu ve formě tablety nebo spreje. Tableta se podává pod jazyk, nebo se nechá rozkousat. Nitroglycerol vyvolá roztažení věnčitých tepen a tím zlepší prokrvení ohrožené oblasti srdečního svalu,
4. pokud bolesti neustoupí do dvou až pěti minut, nebyl efekt dostatečný a je možné podání zopakovat,
5. zajistit postiženému klid,
6. uvolníme tísnící oděv u krku, na hrudníku a v pase,
7. sledujeme dechovou a tepovou frekvenci,
8. pokud postižený ztratí vědomí, zajistíme průchodnost dýchacích cest,
9. pokud je to nutné, resuscitujeme a uložíme do stabilizované polohy,
10. čekáme na příjezd rychlé záchranné služby.

K lékaři se dostáváte buď pro náhle vzniklé, anebo dlouhodobé obtíže. Při léčbě náhlých stavů je snahou lékaře co nejrychleji zprůchodnit postiženou tepnu. Při léčbě dlouhodobých obtíží je přístup komplexnější a zahrnuje i dlouhodobou léčbu aterosklerózy – několik základních vyšetření, rozbor krve, EKG (elektrokardiogram). Pokud se podezření potvrdí, je zahájena léčba i možná angioplastika – instrumentální zprůchodnění postižené věnčité tepny.

Pokud je prokázána proběhlá nebo hrozící ischemie srdečního svalu, je zahájena dlouhodobá léčba. Cílem je předejít rozvoji další ischemie. Boj probíhá na několika úrovních:

• zastavení či zpomalení procesu aterogeneze…
• úpravou životosprávy (dieta, pohybová aktivita, zákaz kouření),
• podáváním léků na snížení hladiny cholesterolu, k léčbě cukrovky a zvýšeného krevního tlaku,
• zlepšení krevního průtoku ischemickým srdečním svalem – léky působící na stěnu věnčitých tepen (nitráty, betablokátory atd.),
• zamezení uzávěru cévy krevní sraženinou – léky potlačující krevní srážlivost (např. Anopyrin), konzervativní léčba lékařem – je léčba pomocí léků a změny životního stylu,
• léky, které předepisuje kardiolog či ošetřující lékař, mají zejména předejít uzávěru srdečních tepen krevní sraženinou,
• mechanická úprava věnčitých tepen – angioplastika a srdeční bypass,
• s postupnou rehabilitací se začíná již 2.–3. den hospitalizace – záleží na rozsahu ischemie a celkovém stavu pacienta.

Komplikace ischemické choroby srdeční

Komplikací ICHS může být porucha srdečního rytmu – arytmie (nepříjemné bušení srdce). Ta může být i velmi vážná – fibrilace komor je příčinou mnoha úmrtí.

Samoléčba při ICHS

Rizikové faktory, které můžeme ovlivnit:

• kouření (zvyšuje riziko onemocnění srdce),
• zvýšený celkový cholesterol,
• zvýšený LDL („špatný“) cholesterol,
• nízký HDL („dobrý“) cholesterol,
• vysoký krevní tlak (hypertenze),
• obezita,
• strava s vysokým obsahem nasycených tuků (maso a mléčné výrobky),
• stres a nepřátelské a zlobné chování,
• cukrovka (diabetes mellitus),
• nedostatek pohybu a cvičení,
• u žen může riziko ICHS zvyšovat dlouhodobé užívání hormonální antikoncepce (zejména u kuřaček),
• životní styl – změna životního stylumá význam prakticky v každém období našeho života,
• můžeme zabránit dalšímu rozvoji aterosklerózy,
• změna diety – omezení příjmu cholesterolu na max. 300 mg/den – to odpovídá přibližně jednomu vaječnému žloutku. Omezení živočišných tuků a jejich náhrada rostlinnými oleji,
• pravidelná tělesná aktivita – přiměřený pohyb, cvičení, otužování,
• optimální je 3–4x týdně 30–40 minut aerobního cvičení,
• ideální je běh, nebo alespoň rychlá chůze, jízda na kole, aerobik nebo plavání. Zátěž by měla být na 75 % vaší maximální tepové frekvence, kterou vypočtete tak, že od 220 odečtete svůj věk,
• pokud je vám 50, pak vaše maximální tepová frekvence je 170 tepů za minutu (220 ‑ 50), a měli byste tedy cvičit při 125 tepech za minutu (75 % ze 170),
• máte-li již anginu pectoris, pak se určitě předem poraďte se svým lékařem, jaká intenzita cvičení je pro vás vhodná,
• důležitá je i psychická pohoda a relaxace,
• se svým lékařem se musíte snažit o optimální léčbu rizikových nemocí, které již máte. Jako především cukrovku, vysoký krevní tlak (arteriální hypertenzi), zvýšenou hladinu cholesterolu a ostatních tuků v krvi.

Racionální strava:

• vynechat máslo, smetanu, slaninu – tuky,
• vynechat i uzeniny, sýry a tučné a uzené (slané) maso,
• preferovat libové maso a nízkotučné výrobky: uzeniny, sýry a maso nahradíme nízkotučnými variantami. Cholesterol je obsažen pouze v potravinách živočišného původu,
• omezovat či vynechávat bohaté zdroje cholesterolu: vaječný žloutek, vnitřnosti, korýši a měkkýši, tučné maso,
• volit raději dušení, grilování bez tuku,
• vyhnout se smažení a fritování,
• zvyšovat podíl nenasycených mastných kyselin – tzn. olej slunečnicový, saflórový (ze světlice barvířské), kukuřičný, sójový, olivový, lněný,
• zvýšit příjem vlákniny – luštěniny, zelenina, ovoce, celozrnné výrobky,
• zvýšit konzumaci ryb, hlavně mořských,
• dostatek ovoce a zeleniny,
• dostatečný přísun nesladkých tekutin.

Další cesty, jak snížit rizika a zajistit si posun směrem ke zdraví:

• snížení tělesné hmotnosti, trpíme-li nadváhou,
• zákaz kouření – přestane-li kuřák kouřit, již po roce se výrazně snižuje pravděpodobnost srdečního infarktu,
• omezit konzumaci alkoholu,
• vyhnout se prochlazení, poranění,
• vyhnout se vzniku infekce,
• končetiny udržujte v suchu a teple,
• snížit příjem soli,
• minimalizovat stres.

Hlavní zásady ke snížení vysoké koncentrace tuků:

• vynechat máslo, smetanu, slaninu,
• preferovat libové maso a nízkotučné výrobky: uzeniny, sýry a maso nahradíme nízkotučnými variantami; cholesterol je obsažen pouze v potravinách živočišného původu,
• omezovat či vynechávat bohaté zdroje cholesterolu: vaječný žloutek, vnitřnosti, korýši a měkkýši, tučné maso,
• při kuchyňské úpravě volit raději dušení, grilování bez tuku, a vyhnout se smažení a fritování,
• mírně zvyšovat podíl nenasycených mastných kyselin – tzn. olej slunečnicový, saflórový (ze světlice barvířské), kukuřičný, sójový, olivový, lněný,
• zvýšit příjem vlákniny – luštěniny, zelenina, ovoce, celozrnné výrobky,
• zvýšit konzumaci ryb, hlavně mořských.

Léčba CMP

Klíčovou roli při záchraně člověka postiženého CMP hraje čas. Nejnovější výzkumy prokázaly, že dokonce ještě čtyři a půl hodiny po prvních příznacích CMP se mohou mozkové buňky napravit. Trombolýza je proto tou nejúčinnější možnou léčbou a evropské lékařské společnosti v současnosti doporučují, aby byla prováděna ještě čtyři a půl hodiny po nástupu nemoci.

Do osmi hodin od prvních příznaků se lékaři mohou rozhodnout také pro chirurgickou léčbu tzv. stenty. Do uzavřené tepny u mozkového kmene zavedou spirálku, kterou vytahují krevní sraženiny. Tato metoda však není zatím pro svou náročnost běžně dostupná.

Pro rizikové jedince je důležité, že lékaři dokážou léčit i příčinu CMP. Zdokonalila se zejména léčba ischemických CMP pomocí intravenózní a intraarteriální trombolýzy (speciální infuze rozpouští sraženinu v mozku). Pomáhají léky – tzv. trombolytika, které rozpouštějí krevní sraženinu přímo v cévním řečišti. Lékaři jsou v léčení CMP úspěšnější i díky vzniku nových iktových jednotek, což jsou centra, ve kterých je soustředěna diagnostika, léčba a rehabilitace – vše je zajišťováno týmem specialistů.

Možnosti prevence: jak CMP předcházet?

Pro prevenci mozkové mrtvice je nezbytná zásadní úprava životosprávy a optimální léčba těchto nemocí:

1. vysoký krevní tlak (hypertenze) – samostatný, vysoce rizikový faktor; vysoký krevní tlak (140/90 mm Hg a vyšší) je potřeba léčit.

2. cukrovka(úplavice cukrová, diabetes mellitus) – je léčitelná, osoby s cukrovkou mají i přesto zvýšené riziko mozkové mrtvice. Lidé s cukrovkou mají také často vysoký krevní tlak, vysoké hladiny krevních tuků (cholesterolu) a někteří mají také nadváhu. Máte-li cukrovku, spolupracujte se svým ošetřujícím lékařem na její správné kontrole,

3. porucha tukového metabolismu (vysoká hladina cholesterolu) – významný rizikový faktor nejen mozkové mrtvice, ale i dalších kardiovaskulárních onemocnění. Její správná léčba vyžaduje vždy úpravu stravovacích návyků,

4. nemoci srdce, zejména s poruchou srdečního rytmu – fibrilace síní, která způsobuje nepravidelný puls, je významným rizikovým faktorem mozkové mrtvice,

5. TIA – tzv. „mini“ mrtvice (přechodný stav), rozpoznání a následná léčba TIA významně snižují riziko vzniku větší mozkové mrtvice. Je proto velmi důležité rozpoznat časné varovné příznaky a urychleně zavolat lékařskou pomoc,

6. kouření – ovlivnitelný rizikový faktor číslo 1; nikotin a oxid uhelnatý v cigaretovém kouři snižují množství kyslíku v krvi, poškozují stěny cév a zvyšují riziko vzniku ucpávek (trombů); přestaňte kouřit,

7. nadváha a nedostatek pohybu – zvyšují pravděpodobnost vysokého krevního tlaku, vysoké koncentrace tuků (cholesterolu) v krvi, cukrovky, onemocnění srdce, a také mozkové mrtvice; žijte proto aktivní život,

8. nadměrná konzumace alkoholu – zvyšuje krevní tlak a tím i riziko mozkové mrtvice.

Prevence infarktu myokardu a cévní mozkové příhody

Protože genetické faktory zatím nedokážeme ovlivnit, spočívá primární i sekundární prevence ve zdravém životním stylu.

• Zdravý životní styl – dostatek fyzické aktivity a nekouření,
• držet dietu – častěji postihuje obézní jedince,
• snižte množství tuků ve stravě – důležitá je strava s nízkým množstvím tuků a cholesterolu,
• optimální je 3–4x týdně 30–40 minut aerobního cvičení; ideální je běh nebo alespoň rychlá chůze, jízda na kole, aerobik nebo plavání. Zátěž by měla být na 75 % vaší maximální tepové frekvence, kterou vypočtete tak, že od 220 odečtete svůj věk,
• pokud je vám 50, tak vaše maximální tepová frekvence je 170 tepů za minutu (220 ‑ 50) a měli byste tedy cvičit při 125 tepech za minutu (75 % ze 170),
• v případě, že již anginu pectoris máte, určitě se předem poraďte se svým lékařem, jaká intenzita cvičení je pro vás vhodná,
• dále byste rozhodně neměli kouřit, již po roce nekouření se pravděpodobnost vzniku srdeční příhody snižuje! No a důležitá je i psychická pohoda a relaxace,
• se svým lékařem se musíte snažit o optimální léčbu rizikových nemocí, které již máte. Jedná se především o cukrovku a vysoký krevní tlak (arteriální hypertenzi), zvýšené hladiny cholesterolu a ostatních tuků v krvi.

Prevence CMP – viz též "samoléčba CMP".

Zdroje:

weby athero.cz/, Wikipedia, ordinace.cz/, Ischemická srdeční choroba – MUDr. Tomáš Marada, celostnimedicina.cz/, mozkovaprihoda.cz/ a další zdroje viz Seznam