REKLAMA
 

Běžné nemoci

Hledej:



Zvětšit text

Bolesti

Bolest obecně

Rozdíl mezi léky, homeopatiky a doplňky stravy

Rozdíl mezi léky, homeopatiky a doplňky stravy

Léky

Léčivý přípravek má prokazatelné a opakovatelné léčivé účinky. Je zákonem definován jako látka či kombinace látek, kterou lze použít u lidí nebo podat lidem za účelem obnovy, úpravy či ovlivnění fyziologických funkcí prostřednictvím farmakologického, imunologického nebo metabolického účinku nebo za účelem stanovení lékařské diagnózy, případně jako látka či kombinace látek prezentovaná s léčebnými nebo preventivními vlastnostmi v případě onemocnění lidí.

Homeopatika

Homeopatika jsou u nás registrována Státním ústavem pro kontrolu léčiv (SÚKL) jako volně prodejné léčivé přípravky – léky.

Doplňky stravy

Doplněk stravy je zákonem definován jako potravina, jejímž účelem je doplňovat běžnou stravu a která je koncentrovaným zdrojem vitaminů a minerálních látek nebo dalších látek s nutričním nebo fyziologickým účinkem, obsažených v potravině samostatně nebo v kombinaci, určená k přímé spotřebě v malých odměřených množstvích.

S tím souvisejí i zvláštní pravidla pro označování doplňků stravy – je výslovně zakázáno přisuzovat doplňkům stravy vlastnosti prevence, léčby či vyléčení lidských onemocnění, nebo na tyto vlastnosti odkazovat. Reklama na doplněk stravy pak nesmí uvádět v omyl přisuzováním vlastností prevence, ošetřování, léčby nebo vyléčení lidských onemocnění, nebo takové vlastnosti třeba jen naznačovat.

Pokud odborník doporučí zákazníkovi doplněk stravy jako léčivo (nebo místo něj), resp. nepřípustně prezentuje jeho léčivý efekt, zakládá to u něj podle okolností vznik řady odpovědností – z těch nejvýznamnějších zmiňme alespoň následující…

V prvé řadě takové jednání může naplnit skutkovou podstatu řady deliktů typu nekalé soutěže, které jsou upraveny v obchodním zákoníku (klamavá reklama, klamavé označování zboží a služeb, ohrožování zdraví spotřebitelů), přičemž zajímavostí je, že zde může žalovat nejen zákazník, ale i konkurenční lékárna, a v některých případech rovněž sdružení na ochranu spotřebitelů či podnikatelů. Pokud by takový delikt nekalé soutěže byl závažný (např. co do způsobené škody), může mít i rozměr trestněprávní (trestný čin porušení předpisů o pravidlech hospodářské soutěže). Vznikne-li v důsledku takového protiprávního jednání škoda, zakládá to samozřejmě též odpovědnost za škodu. Apod.

 

Zdroj: Zdravotnické noviny 44, 1. 11. 2010, 29. právní poradna – JUDr. Jan Vondráček, advokát, Praha

 


Doplňky stravy připravujeme

Připravujeme pro Vás seznam doplňků stravy, které by Vám mohli prospět


Bolest má velice důležitou funkci: upozorňovat nás, stejně jako hlad nebo žízeň, na momentální změny stavu těla. Je-li ovšem bolest chronická, stává se z ní samostatná nemoc. Ztrácí funkci upozorňovat a osamostatňuje se.

„Bolest je nepříjemný pocit a prožitek, který souvisí s aktuálním nebo potenciálním poškozením nějaké tkáně, nebo je tímto poškozením vyvolán.“
– z oficiální definice mezinárodní odborné veřejnosti

Bolest je velice individuální záležitost, kterou vnímá každý člověk po svém. Nemusí mít vždy jen příčiny tělesné, k tělesným bolestem mohou vést i strázně duševní (psychosomatické bolesti).

Nejčastějšími typy bolestí jsou bolesti zad a hlavy. Se zvyšujícím se stářím stoupá výskyt bolestí v souvislosti s postupujícím opotřebením kloubů, cév a nervové soustavy, a častějším výskytem nádorů.

Akutní bolest

Příčinami akutní bolesti jsou nejen vnější zranění, ale i poškození a záněty uvnitř těla. Tento typ bolesti signalizuje nějakou poruchu v těle. Podnět vyvolávající bolest a prožívaná bolest jsou v přímém spojení. Proto je také akutní bolest označována jako účelná. Bolest vzniká při překročení snesitelnosti podráždění těla podnětem mechanickým (např. úrazem), termickým (např. chladem nebo horkem), chemickým nebo elektrickým.

Takto způsobené poškození tkání způsobí uvolňování faktorů bolesti, které následně aktivují receptory bolesti na nervových zakončeních. Reakce na těchto zakončeních mohou zahajovat i smyslové podněty, jako je například nadměrné teplo nebo chlad. Receptory bolesti jsou přizpůsobeny k varování organismu před poškozením. Jsou přítomny v kůži, sliznicích, svalech, okosticích, kloubech a pouzdrech vnitřních orgánů. Odtud hlásí vzniklou bolest dále do míchy, kde je vyvolán reflex, například úniková reakce (zvednutí ruky z horké plotny). Mimoto je informace o bolesti vedena dále do mozku, kde je zpracována a zhodnocena. Výsledkem je obranná reakce proti příčině bolesti, která je spuštěna, jakmile to situace umožňuje. Někdy (například při zranění) se opravdová bolest projeví až po ukončení stresové fáze, protože až tehdy dojde k rozložení tělu vlastních látek, podobných opiátům, které omezují vnímání bolesti.

Chronická bolest

Jako chronická je označována bolest trvající déle než šest měsíců. Z každé akutní bolesti může vzniknout bolest chronická, protože každý bolestivý podnět vyvolává v nervovém systému trvalé změny. Práh vnímání bolesti může být někdy natolik snížen, že již jen nepatrné vnější podněty vyvolávají pocit bolesti. Tu a tam jsou nervové buňky podrážděny natolik, že k pocitu bolesti není nutný žádný podnět.

Dosud nebylo přesně vysvětleno, jaké mechanismy se u chronické bolesti uplatňují. Jeden z rizikových faktorů je příliš silná nebo dlouhotrvající akutní bolest, která není náležitě ošetřena. Např. příliš slabé nebo krátkodobě působící léky proti bolesti mohou umožnit její návrat. Existují také primární chronické bolesti, při kterých se bolest objevuje periodicky – například migréna. Zneužívání léků proti bolestem je první faktor zaviňující vznik chronické bolesti.

Dalším rizikovým faktorem je bolestivá zkušenost v raném věku (např. nešetrné zacházení s novorozenci). Aby se u dětí co možná nejvíce předešlo traumatickým zážitkům, je vhodné před každým lékařským zákrokem – například před náběrem krve – provést znecitlivění ošetřovaného místa. Nejčastějšími příčinami bolestí dětí jsou virová onemocnění a infekce sliznic.

Bolesti starých lidí jsou nejčastěji vyvolány chronickými záněty nebo opotřebením pohybového aparátu, nemocemi žilního systému, neuropatickými nemocemi (např. polyneuropatie po záchvatu mrtvice) a nádorovými onemocněními.

Průběh:

Akutní bolest je v přímém spojení s faktorem vyvolávajícím bolest. Například při úderu kladivem do palce si nejdříve uvědomíte palčivou bolest v palci a reflexivně uhnete rukou. Tato bolest je označována jako první.

Teprve potom následuje o něco tupější a pálivější druhá bolest, která trvá podstatně déle než první. Síla akutní bolesti se dá měřit dle projevů vegetativního systému. Tělo začne vytvářet hormon noradrenalin, zrychlí se tep, stoupne krevní tlak, který později zase velice rychle klesá, ze všech pórů se řine pot a zvětší se zorničky. U chronické bolesti chybějí vegetativní projevy, ale většina postižených je depresivně naladěna. Vinou strachu je navíc snížen práh bolesti.

Někdy se nedá zcela jasně určit, zda trpí pacient chronickými bolestmi, protože je v depresi, nebo zda má depresi, protože trpí chronickou bolestí. Práh a hodnocení intenzity bolesti jsou u každého člověka jiné. Bolesti, které někteří lidé shledávají nesnesitelnými, jsou pro někoho stále ještě únosné. Za to je v první řadě odpovědný ochranný systém proti bolestem, v druhé řadě také osobní, citové zpracování bolestivého podnětu. Tento osobní prožitek bolesti se dá ovlivňovat psychofarmaky.

Bolesti rozlišujeme podle vzniku a síly vyvolávajících podnětů:
  1. nociceptorová bolest (nociceptory = receptory bolesti) 
    spočívá v poškození tkání vnějším podnětem (rána, spálenina, pohmožděnina, skřípnutí), nebo v důsledku zánětu, nádoru či koliky. Při kolice se křečovitě stáhnou svaly vnitřních orgánů, čímž dojde k přímému podráždění receptorů bolesti. K tomuto typu bolesti patří hlavně nemoci zánětlivého charakteru, jako jsou bolesti zubů, revmatoidní artritida nebo zanícené otlačeniny,
  2. neuropatická bolest vzniká při poškození periferních nebo centrálních nervových vláken a neuronů. Příklady jsou: polyneuropatie, neuralgie trojklaného nervu (trigeminu), neuralgie po prodělaném pásovém oparu, záchvat mrtvice, výhřez meziobratlových plotének, porušení míchy po úrazu páteře,
  3. reflexivní bolest může vznikat buď chybnou regulací cévního systému, nebo špatným držením těla. Příkladem je migréna, bolesti zad nebo otoky a reflexní atrofie svalů po úrazu hlezenního kloubu (Sudeckův syndrom),
  4. psychosomatická bolest může být vyvolána i primární duševní poruchou. Příkladem jsou bolesti hlavy. Protože bolest vyvolává silné duševní napětí, mohou se oba tyto faktory ovlivňovat – zvětší se jak bolest hlavy, tak duševní napětí. Často se dá velice těžko určit, která potíž se objevila první,
  5. viscerální bolest je bolest pocházející z vnitřních orgánů (např. střev). Bolest je tupá a špatně lokalizovatelná,
  6. somatická (tělesná) bolest se dělí na povrchovou a vnitřní. Vnitřní bolest vzniká v kostech, svalech, kloubech a pojivových tkáních. Velice často je taková bolest tupá, vyzařuje, a provázejí ji vegetativní příznaky (nevolnost, třes, pocení). Povrchová bolest naproti tomu vzniká v kůži a sliznicích a souvisí s faktory uvolňovanými při zánětu nebo zranění. Je dobře lokalizovatelná a většinou po odeznění podnětu sama vymizí.

Určení typu bolesti má veliký význam při rozvaze o nejvhodnější terapii, protože různé bolesti reagují na různé typy léků. Bolesti se dají také rozlišovat podle síly.

K tomu jen několik příkladů:

  • vystřelující bolest záchvatového typu (neuralgie trigeminu),
  • pálivá, tupá bolest (při poranění nervů),
  • hluboká vrtavá bolest (zaviněná otoky, jako např. při Sudeckově syndromu),
  • tupá bolest, která má tendenci vyzařovat a často je provázena vegetativními příznaky (bolest hlavy, svalová křeč).

Abychom mohli určit vhodnou léčbu bolesti, musíme nejprve určit její příčiny. K tomu je důležité co nejpřesnější popsat bolesti – samotným pacientem – dle následujících otázek:

  • Kdy přesně bolesti začaly?
  • Kde se bolesti vyskytují? (Nepopisovat jen slovně, ale ukázat i prstem…)
    • u srdce, hlava v týle či na zátylku               – navštívit lékaře
    • žaludek, křeče, ledviny                             – navštívit lékaře
    • hlava, zuby, akutní menstruační bolesti       – navštívit lékaře
    • po úrazu, svaly, šlachy                             – navštívit lékaře
  • Jakého typu jsou bolesti? (Např. tupé, bodavé, tepající, táhlé…)
  • Jak často (dlouho) k bolestem dochází?
  • Jak jsou bolesti silné?
  • Jaká užíváte analgetika a jak dlouho?
  • Jaké další léky pravidelně užíváte?
  • Jaké další nemoci máte?

Děti reagují na bolesti jinak než dospělí lidé.

Bolest hlavy od krční páteře, v zátylku, na temeni

Bolest hlavy se může vyskytovat jako samostatné onemocnění, stejně tak však může být i příznakem mnoha chorobných stavů. Pro rozpoznání původu bolesti je důležité určit povahu bolesti a co nejpřesněji ji lokalizovat.

Příčin bolesti hlavy je mnoho a jsou jak psychické, tak fyzické. Rozpínavá, tenzní bolest hlavy na temeni bývá např. přítomna při stresu či celkové únavě organismu. Tenzní bolesti hlavy v temeni či v týlu mohou rovněž doprovázet negativní emoční stavy.

Vzhledem k současnému životnímu stylu je velmi častá také bolest hlavy od krční páteře, zejména jde o bolest hlavy v zátylku, bolesti však může směřovat i do jiných oblastí hlavy – bývá následkem dlouhodobého setrvání v nevhodné poloze, kdy jsou napnuté šíjové svaly a je omezen krevní oběh mozku.

Bolest hlavy a šíje může být také způsobena změnami na meziobratlových ploténkách, s čímž se setkáváme především u starších lidí.

Odhalení zdroje bolesti je určující pro léčbu. Bolest hlavy se může objevit kdykoliv a u kohokoliv, bez ohledu na věk či pohlaví.

Blíže viz též samostatné téma „Bolest hlavy, migréna a další“.

Upozornění: Pokud je bolest náhlá, dlouhotrvající, často mění svůj charakter apod., měli byste svůj stav konzultovat s odborníkem.

Bolest zad

je jednou z nejčastějších obtíží vyspělé civilizace, související se životním stylem a fyziologií člověka. I když se bolest zad často projevuje bez zřejmých příčin, vždy o ní musíme mluvit jako o příznaku, nikoli nemoci. Bolení zad se nejčastěji objevuje jako akutní, tedy krátkodobá bolest, která je obvykle způsobena námahou nebo nechronickým poškozením. Tato bolest obvykle postihuje jedno místo v oblasti páteře. Chronická bolest zad je způsobena celkovou ochablostí svalů okolo páteře, neustále se navrací a vyžaduje dlouhodobou léčbu a rehabilitaci.

Bolest zad může také odkazovat k jiné, vážnější chorobě. Zdánlivě nevinná bolest zad v kříži (nebo bolest kyčle) může být způsobena vyhřezlou ploténkou.

Problematická je také bolest zad v oblasti ledvin nebo současná bolest zad a břicha. Tyto bolesti nemusí mít svůj původ v oblasti páteře, ale mohou indikovat zánětlivé nebo nádorové onemocnění.

Bolesti zad mezi lopatkami mohou pocházet od žlučníku, ve spodní části zad může být problém v ledvinách.

Upozornění: Pozornost by měla být věnována zejména bolesti v oblasti hrudníku, kdy je nejprve nutné provést vyšetření srdce.

Problémy se zády se zhoršují s rostoucím věkem, při špatném životním stylu se ale tento problém týká i mladších věkových skupin, ba i dětí. U ženy může být kritickým obdobím těhotenství, zvláště pokud problémy se zády zažila již dříve.

Bolest zad v těhotenství postihuje poměrně velké procento žen, vzhledem k rostoucí zátěži páteře. Bolesti zad před porodem je možné zmírňovat cviky na bolesti zad, které je ale nutné volit s ohledem na pokročilost gravidity.

Určit příčinu bolesti zad může být někdy obtížné, akutní bolesti ale obvykle po poměrně krátké době odezní samy a není třeba jim věnovat další pozornost.

Blíže viz též samostatné téma „Bolest zad“.

Upozornění: Lékaře vyhledejte tehdy, je-li bolest velmi intenzivní a omezující, nebo pokud delší dobu neodeznívá. Pokud se u vás kromě bolesti zad vyskytují další problémy, může váš lékař zvolit další speciální vyšetření, aby vyloučil, že bolest zad nemá příčinu v jiné nemoci.

Bolesti zad je vhodné předcházet vyváženým poměrem zdravého pohybu a odpočinku. V zaměstnání je páteř obvykle zatěžována jednostranně, a je proto nutné tuto zátěž vyvažovat cvičením a vhodně zvolenou matrací pro zdravý spánek.

Bolest břicha a nadýmání (na levé straně, u dětí, pod pupíkem)

Bolest pociťovaná v krajině břišní může mít původ viscerální, somatický, či se může jednat o bolest přenesenou. Zdrojem viscerální bolesti jsou orgány uložené v břišní oblasti. To jsou jednak orgány trávicího traktu – žaludek, tenké a tlusté střevo, játra, slinivka břišní, slezina – níže jsou pak uloženy orgány močového ústrojí a ženské pohlavní orgány.

Somatická bolest má svůj původ v pobřišnici. Přeneseně pak může být způsobeno bolení břicha od páteře, nebo se bolest může přenášet z hrudníku. Bolest břicha může být i psychického charakteru, např. bolest břicha u dětí a dospívajících je po vyloučení ostatních možných příčin vhodné konzultovat i s psychologem.

Bolesti břicha jsou součástí mnoha onemocnění, k určení správné diagnózy je nutné uvážit lokalizaci a charakter bolesti, kdy se bolest objevuje (např. je-li vázána na období jídla či hladu), a všechny ostatní symptomy pacienta (zvracení, průjem, zácpu, krev ve stolici aj.). Níže uvádíme několik častých příkladů příčin bolestí v oblasti břišní, neboť na tomto místě není možné zmínit všechny. Je však důležité vědět, že bolesti břicha mohou být příznakem i velmi vážných onemocnění, a neměli bychom je tedy podceňovat.

Jednou z nejčastějších bolestí, která přivádí pacienty do lékařských ordinací, je bolest břicha v oblasti žaludku. Žaludek se nachází v levé horní polovině břicha a částečně zasahuje i pod žebra. Dráždění žaludku proto může způsobit bolesti břicha na levé straně, možná je i bolest břicha pod žebry. Bolesti žaludku mohou mít krátkodobý i dlouhodobý charakter a mohou se objevovat jak před jídlem, tak po jídle. Bolesti žaludku se projevují například jako křeče, či jako píchavá bolest, a mohou být navíc provázeny průjmy, zvracením, teplotou aj. Příčiny bolestí žaludku jsou různě závažné.

Bolest břicha a nadýmání bývají mnohdy způsobeny jen nevhodnou stravou nebo přejedením. Nafouklé břicho a plynatost se mohou objevit zejména při stravě bohaté na sacharidy.

Pocit nafouklého břicha však může rovněž provázet některá zánětlivá onemocnění. Kromě nesprávné diety může být příčinou bolesti žaludku i žaludeční vřed, orgánová neuróza či rakovina žaludku. Žaludeční vřed vzniká narušením žaludeční sliznice žaludečními šťávami. Bolest se v tomto případě objevuje v období hladu, po jídle se umírňuje. Orgánová neuróza neboli dyspepsie je označení pro mnoho trávicích obtíží, které mají různé příčiny a vyskytují se v různé kombinaci – např. nevolnost, nechutenství, zvracení, průjmy aj.

Častou příčinou bolesti břicha je apendicitida, tedy zánět červovitého přívěsku (apendixu), neboli zánět slepého střeva. Typicky pacient nejprve pociťuje celkovou nevolnost a neurčité bolesti břicha pod pupíkem, později se objevují bolesti břicha na pravé straně a charakter bolesti se mění v ostrou a bodavou. Bez včasného operačního zásahu může dojít k proděravění apendixu a k rozvoji zánětu pobřišnice, což je život ohrožující stav pacienta.

Upozornění: Bolesti ve zmíněných oblastech břicha bychom proto neměli podceňovat a měli bychom je co nejdříve konzultovat s lékařem.

Včasnou lékařskou konzultaci rovněž vyžaduje bolest břicha v těhotenství. Ta může být banální, avšak může také poukazovat na komplikace s vyvíjejícím se plodem, indikovat potrat či předčasný porod apod. Včasná diagnostika je rozhodující pro zachování zdraví matky i dítěte.

Dalšími možnými příčinami bolestí břicha jsou například: namožení svalu, reakce na stresující zážitek, záněty pohlavních orgánů, žlučníkové kameny, záněty slinivky břišní, záněty jater, bolení břicha od zad, u dětí je často spojená bolest břicha s roupy, které mohou mj. podráždit slepé střevo.

Pozn.: Některé zde zmíněné onemocnění najdete v tomto projektu pod stejnými názvy podrobněji(v sekci „Břicho a problémy trávení“ či v sekci „Vylučování“).

Existují desítky dalších příčin, které bez bližšího vyšetření nelze odhalit.

Upozornění: Lékařskou pomoc je vhodné vyhledat zejména tehdy, jedná-li se o akutní, silnou bolest břicha, bolest provázenou alarmujícími symptomy, jako je horečka, zvracení, krev ve stolici, dlouhodobé pocity nafouknutí břicha apod.

Součástí vyšetření je sepsání anamnézy (předchorobí), vyšetření břicha pohmatem, případně rozbor krve, stolice, různé zobrazovací metody jako CT, RTG, endoskopie. Je lepší lékařem včas odhalená banalita než zanedbané vážné onemocnění.

Bolest zubů na skus, zubů moudrosti, v těhotenství, v noci

Bolest zubů – intenzita bolesti bývá různá. Většinou se typicky bolest zubů zhoršuje při skousnutí, ale trápit nás může i bolest zubů v noci, kdy jsou zuby v klidu.

Nejčastějšími příčinami bolestí zubů jsou: zubní plak, zubní kaz, záněty dásní, paradentóza, prořezávání zubů, dále se např. objevuje zvýšená bolest zubů v těhotenství, kdy dochází k hormonálním změnám a ke změně v rozložení minerálů v těle matky.

Zubní plak je vrstva usazující se na zubech a okrajích dásní, jeho následkem může být zánět dásní, který provází jejich zarudnutí, otok, krvácení aj. Zubní plak může způsobit vznik zubního kazu, což je proces narušující tvrdé tkáně zubu jejich postupnou demineralizací. Zpočátku se projevuje jako bolest zubů na skus či tepelné změny, později je bolest spíše trvalá.

Léčba závisí na hloubce postupu kazu – je-li zasažena jen sklovina zubu, lze zvýšenou ústní hygienou, sníženou konzumací cukrů a fluoridací zubů nastavit proces remineralizace, čímž postupně dojde k uzdravení zubu. Pokud kaz zasáhne hlubší tkáně, je jedinou cestou, jak se zbavit bolesti zubů, odstranění kazové dutiny. Po vyvrtání je dutina vyplněna plombou. Některé bolesti je nutno řešit trháním zubů (např. bolest zubů moudrosti). Trhání zubů nebolí, zub začíná bolet až cca dvě hodiny po trhání, kdy přestává působit anestetikum.

Bolest po trhání zubů lze tišit analgetickými léky na bolest zubů, pomoci mohou i studené obklady.

Nejlepší prevencí těchto nepříjemných zákroků jsou pravidelné návštěvy preventivních prohlídek u stomatologů a dodržování ústní hygieny.

Blíže viz též sekce „Ústa – problémy v ústech obecně“.

Bolest v krku při polykání, domácí léčba, rady, v těhotenství

Zarudlá zadní část úst, pálení a bolest vystřelující až do uší (dost často se spojuje bolest v krku a uších dohromady), bolest v krku při polykání, chrapot, zvětšení krčních uzlin a pocit jakoby „knedlíku v krku“, to vše stojí za nepříjemnými projevy bolestí v krku. Tyto příznaky jsou v povědomí lidí dobře známy jako angína – zánět ústní části hltanu či zánět patrových mandlí. Nemocní mají horečku, trpí různou intenzitou bolesti v krku a nechutenstvím a jsou malátní. Nejsilnější intenzitou se nemoc projevuje 2. a 3. den od prvotních příznaků, celková léčba trvá něco okolo jednoho týdne, nicméně není výjimkou ani dlouhodobá bolest v krku s trváním 10 dnů a více.

Bolest v krku není samo o sobě nemocí, ale příznakem nemoci, symptomem. Při současném pocitu škrábání a pálení vzniká v zadní části úst zánět. Tělo začne ihned reagovat vysláním bílých krvinek do postižené oblasti, čímž tkáň zduří a zarudne. Tím vzniká ona všem dobře známá bolest v krku.

Za vznik bolesti v krku jsou zodpovědny virové a bakteriální infekce, alergie, suchý vzduch a cigaretový kouř. Prudší vzestup nemoci nastává u virových infekcí. Průběh je mírnější a bolest odchází dříve než u bakteriálních infekcí, kdy způsobuje výraznou bolest při polykání a obvykle s ní jde ruku v ruce horečka a někdy také vyrážka. Postiženými bývají lidé bez ohledu na věk a pohlaví.

Léčba bolesti v krku se provádí místními antiseptiky formou cucavých bonbonů či roztoků (ve spreji, k vyplachování), případně antibiotiky (penicilin), ale to jen u těžších forem onemocnění. Způsob léčby pomocí cucavých bonbonů je u nás nejrozšířenější jak v počátečních stadiích, tak jako doplňkový způsob léčby. Látky obsažené v bonbonech místně znecitlivují nemocnou, zanícenou tkáň krku a způsobují tak úlevu od bolesti, ovšem jen na omezenou dobu. U všech stupňů symptomů bolesti v krku je nutné zvýšit příjem teplých tekutin (čaje, polévky), vitamínů, pobyt v klidu a teple (nejlépe na lůžku), dopřát si dostatek spánku a rovněž zajistit vlhké domácí prostředí. Například různými zvlhčovači vzduchu, které v této formě nedráždí bolavý krk jako běžně vzduch suchý.

Nezbytnou součástí je podávání paracetamolu (Paralen). Existují ovšem výjimky, které vyžadují zvláštní pozornost, a to například v období těhotenství. Nastávající maminky si dělají starosti, co na bolesti v krku v těhotenství, jak bude možné zamezit bolesti v krku při kojení a jak bolest v krku bez teploty už na začátku zastavit a rychle vyléčit bez strachu o miminko. Obecně nelze uposlechnout na bolest v krku babské rady, protože ne vždy je na bolest v krku domácí léčba to pravé.

Upozornění: Zajít ihned k lékaři a poradit se s ním, to by mělo být jedinou možností pro těhotnou. Pouze lékař navrhne ten správný a neškodný způsob léčby, který neohrozí maminku ani miminko.

Ale pro všechny ostatní je domácí léčba lékaři doporučována, protože se zdá být tou nejpřirozenější pro lidský organismus. Osvědčenými prostředky jsou cibulová šťáva, tvaroh (rozetřený na gázu a přiložený dvakrát denně na krk, vytahuje zánět a ulevuje od bolestí), kloktání vody se solí, vitamín C v podobě ovoce (kiwi, pomeranče, jablka) nebo šípkového čaje. Také rozdrcený česnek, čajovníkový olej (nakapaný do sklenice teplé vody), nebo imunitu povzbuzující bylinka echinacea (třapatka nachová). Všechny tyto dostupné prostředky jsou zárukou kvalitní a přírodní zdravotní péče.

Blíže viz též např. sekce „Angína a bolesti v krku“ nebo „Laryngitida - zánět hrtanu“.

 

Pokračujte čtením článku v sekci příznaky

REKLAMA

Odběr novinek

Chcete-li odebírat naše novinky, vyplňte níže Váš e–mail.



Odkazy 

Zdroje 

Kontakt 

Občanské sdružení péče o vlastní zdraví a aktivní život

© Copyright 2013 pzaz.cz


Nahoru