Běžné nemoci 

Bolesti očí jsou častým problémem. Mohou být velmi ostré, nepříjemné a život omezující – snižující schopnost ostrého vidění.

Rozlišujeme bolesti obou očí a jednoho oka, protože se může jednat o různé nemoci i s různými příčinami, následky a závažností.

Bolest oka je nepříjemný pocit, který může být způsoben celou řadou nemocí. Mezi základní příčiny bolestí oka patří glaukom (zelený zákal), ječné zrno, zánět spojivek. Vzhledem k důležitosti zraku by žádná bolest oka neměla být podceňována.

Příčiny bolesti oka

1. Glaukom (zelený zákal)

Časté onemocnění, vyskytující se většinou u dospělých lidí, existuje však i glaukom novorozenců. Je to onemocnění očí spojené s vysokým tlakem uvnitř oka, který tlačením na oční struktury způsobuje jejich poškození. Zelený zákal způsobuje postupnou ztrátu vidění, především zužování zorného pole, až dojde k tomu, že oko vidí pouze to, co se nachází přímo v jeho pohledu, ne však okolní věci, jak je tomu u normálního oka. Glaukom jako takový je onemocnění probíhající dlouhodobě bez větších příznaků, proto bohužel lidé často přicházejí až v pokročilém stadiu, kdy se u nich začíná projevovat zužování zorného pole.

Může však dojít k akutnímu záchvatu glaukomu, kdy se náhle zvýší tlak v oku natolik, že dojde k velké bolesti hlavy na straně postiženého oka, k bolesti samotného oka, nemocný může zvracet, má zamlžené vidění a trpí světloplachostí. Tento stav by měl být co nejdříve léčen, jelikož může nenávratně poškodit zrak.

2. Zánět spojivek

Záněty spojivek jsou nejčastější příčinou bolestí oka. Začínají často jednostranně, ale šíří se i na druhé oko, jsou proto popsány i níže v odstavci Bolesti očí.

3. Záněty hlubších částí oka

Méně častými jsou záněty hlubších částí oka. Nejčastěji k nim dochází po poranění oka cizím předmětem. Záněty zadních oblastí oka se neprojevují bolestí, ale náhlými výpadky vidění. Zde je VŽDY nutné co nejdříve navštívit očního lékaře.

4. Ječné zrno

Je to častá příčina bolesti v oku, která je zánětlivá - zánět žlázky víčka. Projevuje se bolestivou hrudkou ve víčku, otokem víčka. Léčbou je místní podávání antibiotik ve formě mastí či kapek do oka. Podobně se mohou projevovat i jiné záněty v oblasti víček. Pokud samy neustupují nebo způsobují obtíže, je třeba navštívit očního lékaře.

5. Cizí těleso, poranění

Cizí tělesa vyvolávají zánět mechanickým drážděním spojivky, která je typicky překrvená, červená, a to hlavně v místě největšího dráždění. Oko se snaží cizí materiál vyplavit, takže nadměrně slzí, mrká, při větším podráždění jsou víčka mimovolně zavřená, stažená. Pokud jde o zrnko prachu, písku, řasu apod., můžeme se pokusit vyndat toto tělísko sami například namočenou tyčinkou do uší, vždy umytýma rukama. Pokud si však netroufáme, tělísko nemůžeme najít, nebo je ostré, zabodnuté v oku, NIKDY neodstraňujeme sami a vyhledáme pomoc očního lékaře.

Po každém vniknutí cizího tělesa hrozí zánět spojivek, při poranění hlubším i hlubokých částí oka, jež jsou velmi bolestivé a hrozí ztrátou zraku, proto by měly být jakékoliv známky zánětu (bolest, zčervenání, otok víček, slzení) vždy prohlédnuty lékařem.

Další příčinou může být poranění chemickými látkami, které se do oka dostaly neopatrným zacházením s nimi. Jde většinou o domácí úklidové přípravky, pracovní úrazy, či úrazy dětí ve školních laboratořích. První pomocí zde je okamžitě začít dlouhodobé vyplachování oka či očí pod tekoucí vodou – rozevřít víčka, pustit studenou vodu z kohoutku a nechat ji stékat po oku klidně i několik minut až desítek minut trvale. Jde o snahu vypláchnout látku z oka. Vždy voláme pomoc (155) a do jejího příjezdu můžeme oko vyplachovat.

6. Zánět optického nervu

Typickou bolestí za jedním okem se projevuje zánět optického nervu vedoucího informace o obrazu z oka do mozku. Jde o onemocnění závažné, projevující se náhlou ztrátou všech zrakových funkcí daného oka a bolestí za okem především při jeho pohybech. Často sice dochází k obnovení všech zrakových funkcí, ale může dojít k poruše nervu a tím k jednostranné slepotě. Příčinou jsou viry i bakterie, je to také často první příznak roztroušené mozkomíšní sklerózy.

Bolestí oka se mohou projevovat i onemocnění v jiných částech těla – např. záněty zubů, migréna, záněty dutin.

Bolest oka a rizikové faktory

Rizikové faktory se liší podle typu onemocnění. U zánětů je to kontakt s podobně nemocným, nebo stačí i dotknout se očí neumytýma rukama (zanesení mikrobů do oka neumytýma rukama, anebo spolu s cizím tělesem). Je potřeba vyvarovat se neopatrného zacházení s chemickými látkami, také důsledně doléčit jiná onemocnění v oblasti hlavy. Následky prostých zánětů nejsou žádné.

U zánětů hlubších částí oka či optického nervu hrozí ztráta zraku, stejně jako u poranění oka, ať už mechanického, nebo chemického. Je proto vždy potřeba vyhledat očního lékaře – zrak máme jen jeden a život bez něj je velmi složitý.

U neinfekčních zánětů je rizikový styk s různými dráždícími látkami, látkami vyvolávajícími alergii, nepoužívání ochranných prostředků. Oči může poškodit opakovaná práce s počítačem, ať už vlivem zaměstnání, nebo trávení volného času před obrazovkou. Následky výše jmenovaných příčin bolestí očí nemusí být žádné.

U zánětů však může dojít ke zkalení čočky, poruše zraku a vzniku tzv. šedého zákalu, poleptání či jiné chemické poškození oka často vede k úplné jednostranné ztrátě vidění. Syndrom suchého oka by měl být léčen, jinak také může vést k porušení i hlubších struktur a k vzniku poruch vidění.

Pociťujete-li Vy či někdo ve Vašem okolí bolesti oka, které neustupují, neváhejte a poraďte se prosím se svým lékařem, který vše zváží a může Vás odeslat k očnímu lékaři pro další vyšetření a léčbu.

Bolesti očí

1. Zánět spojivek

Zánět spojivek (konjunktivitida) – čili zánět průsvitné blány pokrývající jak samotné oko, tak vnitřní stranu víček. Spojivka plní mnoho funkcí, především obrannou, ochrannou (jsou zde umístěny buňky obranného systému, tvoří určitou ochrannou bariéru), a také se v ní nacházejí žlázky, které produkují významné látky tvořící část slz. Nejčastější záněty můžeme rozdělit na virové a bakteriální, tedy podle původců. Existují i záněty způsobené parazity, plísněmi apod., ale ty nejsou tak časté. Pro bakteriální zánět je charakteristický kromě bolestí daného oka také hlenohnisavý nažloutlý hustý výtok v oku, který lepí, a víčka bývají především po probuzení slepená, oko je prokrvené, červené. Toto onemocnění vyžaduje léčbu antibiotiky, která bývají podávána nejčastěji ve formě kapek či mastí přímo do oka, v případě závažnějšího zánětu i celkově v tabletách. Virové záněty spojivek charakterizuje kromě bolesti (mluví se o pocitu písku v očích) a zarudlého oka/očí, také průhledný výtok – oko jakoby více slzí, stejně jako u bakteriálního zánětu, může být přítomen i otok víček. Léčí se nejčastěji kapkami s desinfekčními vlastnostmi a mastmi na noc. Antibiotika zde, jako na žádnou virovou infekci, nejsou účinná.

Často tyto záněty po postižení jednoho oka přecházejí na oko druhé, potom jde již o bolest obou očí.

Zánět spojivek může být však vyvolán i bez účasti mikrobů – UV zářením, výpary dráždivých plynů a velmi časté jsou záněty alergické. Nezávisle na příčině se tyto záněty podobají svými projevy – jde o bolest v očích, štípání, pálení, přidává se zarudnutí očí, zvýšené slzení, projevuje se také světloplachost – pohled do světla je pro člověka nepříjemný, nepříjemný je přechod z tmavších místností do dobře osvětlených prostor. Je zde potřeba se především vyhnout rizikovým faktorům (látkám vyvolávajícím alergii, výparům, kouři z cigaret apod.). UV záření proniká o něco hlouběji do oka – typické je pro něj postižení rohovky, která je nejvíce inervovanou tkání v těle. Proto je její poškození velmi bolestivé. K tomuto dochází především vlivem nepoužívání ochranných brýlí při sváření či vlivem nepoužívání brýlí během jasného slunečného dne na horách, ale i ve městě, pokud je zde sníh. Dochází ke vzniku tzv. sněžné slepoty, čili opět poškození rohovky. Obě poškození se projevují velmi silnou bolestí očí, která nastupuje typicky po několika hodinách od poškození – nejčastěji v noci. Toto postižení samo odezní s odstupem maximálně několika dní, je však velmi nepříjemné. Nezapomínejte proto chránit sebe i své blízké slunečními brýlemi, při sváření dodržujte bezpečnostní pokyny – noste speciální brýle.

2. Syndrom suchého oka

Další příčinou bolestí očí je syndrom suchého oka – jde o onemocnění v dnešní době čím dál častější s rozmachem za poslední desetiletí. To vše vlivem zvyšujícího se počtu hodin strávených před počítačovou obrazovkou. Pro naše oko jsou velmi důležité slzy – jsou roztírány mrkáním po povrchu spojivky a nesou v sobě výživu a ochranné protibakteriální látky. Oko sledující monitor mrká méně často a tím dochází k vysušování spojivky i rohovky uložené pod ní, k její nedostatečné výživě. Syndrom suchého oka se projevuje pocitem pálení očí, písku v očích, pocitem rozostřeného vidění. Úlevou je zavření očí. K léčbě se používají speciální kapky, je třeba se také omezit dobu práce na počítači, dělat si přestávky.

3. Refrakční vady (dalekozrakost, krátkozrakost a astigmatismus)

Dalšími příčinami jsou tzv. refrakční vady, čili dalekozrakost, krátkozrakost a astigmatismus, pro které máme nevhodné brýle, anebo o těchto vadách nevíme. Spolu s bolestí očí se vyskytují i bolesti hlavy. Dále je možné poranění obou očí např. chemikáliemi, častější je však poškození jednoho oka cizím tělesem. Bolest očí může také způsobit jakékoliv horečnaté onemocnění (např. chřipka). Tyto bolesti pomíjejí spolu s příčinou – nemocí. Bolesti očí se vyskytují také u migrén, zánětů dutin atd.

Blíže viz sekce „Zdravotní problémy“ – „Hlava, uši, oči, nos a ústa“.

Máte-li pocit, že byste Vy, nebo někdo ve Vašem okolí mohli trpět některým z těchto onemocnění, pociťujete-li bolestí očí, neváhejte a obraťte se prosím na svého lékaře, či přímo na lékaře očního.

Zdroj: medixa.org