Bledost je mnohdy poměrně obtížně hodnotitelný příznak. Může doprovázet řadu chorobných stavů, ale je u mnoha lidí i zcela normální – hodnocení závisí i na subjektivním dojmu lékaře. Svou roli mohou hrát i zdánlivé banality, jako osvětlení či barva stěn v místnosti, kde je pacient vyšetřován. Celkové vnímání barvy pokožky je ovlivněno zejména prosvítáním podkožních cév naplněných krví a obsah pigmentu melaninu v kůži.
Barva kůže příslušníků bílé (europoidní) rasy závisí do značné míry na vystavování se slunečnímu záření. Tmavý pigment melanin zbarvuje kůži dohněda (či dočerna) a jeho tvorba je závislá na osvitu kůže slunečním zářením. Lidé, kteří se slunci nevystavují, jsou tedy bledí. Obsah melaninu v kůži je kromě toho individuální, a proto jsou prostě někteří lidé přirozeně bledší „od přírody“.
Významnější chudokrevnost je spojena s bledostí kůže i sliznic. Poměrně dobře je to vidět na očních spojivkách, barva kůže není tolik spolehlivá. Podstatou je nedostatek krevního barviva hemoglobinu (a obvykle červených krvinek), které dává krvi červenou barvu prosvítající kůží a sliznicemi. Bledost je obvykle doprovázena dalšími příznaky tzv. anemického syndromu, jako je dušnost, únava a motání hlavy. Detaily najdete v příslušném článku o chudokrevnosti, zde jen zdůrazníme, že spektrum chorob je velmi velké a můžeme sem mimo jiné zařadit i krevní ztráty a různá nádorová onemocnění (včetně krevních nádorů, jako jsou lymfomy a leukémie).
Bez ohledu na vyvolávající příčinu je většina šokových stavů spojena se zblednutím. Je to dáno zúžením drobných cév v kůži, což je regulační odpověď organismu na celkový pokles krevního tlaku. Kožní oběh je hodnocen jako méně důležitý, a proto se uzavírá.
Člověk bledne při prochladnutí z podobného důvodu jako v předchozím případě. I zde dochází ke zúžení cév v kůži. Je to součást obranné reakce ve snaze organismu zabránit ztrátám tepla. Krev protékající podkožními cévami může své teplo snadno vyzařovat do okolí, a tomu se v tomto případě snaží tělo zabránit. Jako místní důsledek tohoto zužování cév mohou vznikat omrzliny.
Snížení krevního cukru je spojeno s aktivací obranných mechanismů organismu, které je zajištěno hormony, jako je např. adrenalin. Vlivem těchto mechanismů se sníží průtok krve kůží.
Místní zblednutí doprovází stav, kdy je do určité části těla zastaven přítok tepenné krve. Nejčastěji se jedná o důsledek uzávěru tepny krevní sraženinou. Jde o akutní stav, který se musí co nejrychleji řešit. Kromě bledosti postižené části těla (obvykle se jedná o končetinu) se objeví její bolest a končetina zchladne. Narušení nervů se projeví poruchami citlivosti, či dokonce poruchou hybnosti. Podávají se silné léky na ředění krve a v krátké době se musí krevní sraženina odstranit – buď chirurgickým zákrokem, nebo rozpuštěním speciálními léky (tzv. trombolytika). Hraje se o čas, musí se zabránit odumření končetiny. Není-li již končetina schopna života, musí se provést její amputace.
Pozn: K lokálním tepenným uzávěrům zmíníme blednutí prstů na horních končetinách, které se označuje jako Raynaudova nemoc. Jedná se o poměrně zvláštní klinickou jednotku.
Jedná se o velmi vzácnou příčinu bledosti, která souvisí s poruchou pigmentace. Jedná se o celou skupinu chorob, které mohou být s dalšími poruchami sdruženy do různých syndromů.
Tato vrozená choroba postihuje metabolismus aminokyseliny fenylalaninu, která je nutná pro tvorbu kožního pigmentu. Bledost, modré oči nebo světlé vlasy jsou proto poznávacím znamením dětí s touto nemocí.
Zdroj: stejfajir.cz
Občanské sdružení péče o vlastní zdraví a aktivní život
© Copyright 2013 pzaz.cz