Běžné nemoci 

Strava našich předků. Můžeme závidět a inspirovat se?

Studie¹ s názvem Jak lidé žili, jedli a umí­rali ve střední době viktoriánské  však při­chází se zjištěními, která poukazují na to, že lidé se v Anglii 19. století dožívali stejného věku jako my dnes, byli silnější a zdravější, netrpěli demencí ani jinými degenerativními chorobami. Příčinu vidí autoři v životních podmínkách a stravě té doby.

Autoři ve studii poukazují na to, že naděje na dožití byla v této době stejná jako dnes nebo i lepší. I velmi chudí lidé viktoriánské doby žili přibližně stejně dlouho jako my dnes, měli pevnější zdraví a degenerativní onemocnění se u nich téměř nevyskyto­vala. Přestože lidé jedli jednou tolik jako dnes, byla nadváha nebo obezita vzácná a spojována se střední nebo vyšší třídou. Dalo by se říct, že se jedná o "zlatý věk" co se týče zdraví.

Významnou úlohu sehrála zemědělská revoluce - došlo k významnému vývoji v oblasti zemědělské praxe, kvality plo­din a užitkovosti. Díky kvalitní a nutričně bohaté stravě se zvyšovala průměrná dél­ka života dospělých. Tato revoluce začala v 17. století a pokračovala do 19. století, kdy přichází moderní urbanizace a průmy­slová revoluce. Ve 20. století však došlo k mnoha chemickým a genetickým úpravám základních surovin aby se nekazily a byly výnosnější sklizně, což má zásadní negativní vliv na naší dnešní stravu.

A co lidé jedli?

Tzv. "dělnická" strava byla bohatá na sezónní zeleninu a ovoce (v zimním období v sušené podobě) ve výši 8-10 porcí denně.

Dále lidé jedli luštěniny, ryby a ořechy s obsahem omega-3 mastných kyselin v mnohem vyšší míře než dnes. Lidé jedli to, co bylo levné a čeho bylo hodně - přitom se jednalo o velmi vyvážený a nutričně ideální jídelníček.

A co zlozvyky?

K nejběžnějšímu alkoholu 19. století patřilo pivo, avšak s obsahem alkoholu mnohem nižším než dnes. Kouření a žvýkání tabá­ku bylo velmi časté, avšak nejednalo se o masovou výrobu a spotřebu jako dnes.

Jak jsme na tom dnes?

V porovnání se stravou našich předků se ta dnešní velmi liší. Přijímáme stravu s vysokou energetickou a nízkou výživovou hodnotou (prázdné kalorie). Naše strava má vyšší podii sodíku, draslíku a sacharidů a je chudá na čerstvé ovoce, zeleninu a omega-3 mastné kyseliny. Řada důležitých látek také v naší stravě chybí dlouhodobě. (Česká republika patří k zemím s nejnižší mírou konzumace ryb na světě). A bez čeho se náš mozek opravdu neobejde? Potřebuje především vitamíny skupiny B a omega-3 mastné kyseliny.

Vitamíny skupiny B mohou zabránit atrofii mozku

Studie² z roku 2013 provedená na Oxford- ské univerzitě ukazuje, že suplementace vitamínů skupiny B může zabránit atrofii v oblastech mozku, které hrají klíčovou roli ohledně úbytku kognitivních funkcí. Jedná se především o vitamíny B6, B12 a kyseli­nu listovou (B9).

Omega-3 mastné kyseliny - výživa pro náš mozek

Nedávná studie³ zjistila, že dostatečný pří­jem omega-3 mastných kyselin je výraz­ným ukazatelem správného fungování paměti, ideálně v kombinaci s dalšími pro mozek prospěšnými látkami.

Jak upravit náš jídelníček?

Dietní návyky jsou podstatným faktorem, který dlouhodobě ovlivňuje fungování našeho těla a mozku. Odborníci kladou důraz zejména na nutričně bohatou a vyváženou stravu. Proto volte potraviny s vysokými nutričními hodnotami. Roli nehrají pouze konkrétní látky, ale jejich komplex a společné působení. Pokud chcete zdraví nejen pro vaše tělo, ale také pro váš mozek, ten správný poměr nejen omega-3 mastných kyselin a vitamínů skupiny B najdete v doplňku stravy Acutil, který je určen pro podporu paměti a koncentrace.

Co ještě pro zdravý mozek do dalších let?

Fyzická a psychická aktivita a zdravý životní styl - to je dle odborníků nejlepší prevence demencí a Alzheimerovy cho­roby. Ano, i pro mozek je důležitá fyzická aktivita. Není třeba se však mučit v posi­lovně. Vyberte si aktivitu, která je vám pří­jemná - třeba pravidelné procházky. Hry, křížovky, hlavolamy, puzzle, sudoku nebo učení se cizím jazykům - vše, co podpo­ruje mozkovou aktivitu, má svůj přínos. „Posilování" mozku díky mentální aktivitě zpomaluje proces jeho stárnutí a uchovává mozek ve formě.          

porce

• 2 středně velké batáty (sladké brambory), oloupané a nakrájené na kostičky 1 červená cibule, nakrájená na měsíčky 250 g cherry rajčátek
• 2 polévkové lžíce olivového oleje
• ¹/2 x 400 g cizrny v plechovce, opláchnout a nechat
• odkapat (asi 115 g)
• 4 filety z lososa (každý asi 150 g)
• velká hrst špenátu, umytý a zbavený tvrdých stonků
• hrst koriandru, nahrubo nasekaný
• sůl a čerstvě mletý černý pepř

Troubu zahřejte na 200 °C. Batáty naskládejte do velkého mělké­ho pekáče a přidejte cibuli, rajčata, papriky a brambory. Pokapejte 1 lžící teriyaki omáčky a 1 lžící olivového oleje. Osolte, opepřete, promíchejte vše dohromady a rovnoměrně rozprostřete na peká­či. Opékejte 30 minut. Přidejte cizrnu a nahoru lososa. Znovu okořeníme a přidáme zbytek omáčky a olivového oleje. Opékejte dalších 12 minut, dokud není losos hotový a zelenina křehká. Opa­trně odstraníme lososa a dáme jej stranou. Do zeleninové směsi vmícháme špenát. Lososa podáváme na zeleninovém základu posypaném koriandrem. Můžete použít téměř každý druh zeleniny. Zkuste dýně, tykve a houby nebo přidejte více brambor.

Zvolený jako zdroj: vitamín B6, B12, C, D, E, kyselina listo­vá, selen, MUFA, ryby /mořské plody, luštěniny, polyfenoly /v jedné porci: 561 kcal; 25 g tuku; 4,2 g nasycených tuků /4 porce ovoce/zeleniny

Zdroj:

' How the Mid-Victorians Worked, Ate and Died: Paul Clayton

¹   and Judith Rowbotham 2, Int. J. Environ. Res. Public Health 2009, 6, 1236-1253.

²  Douaud G, Refsum H, de Jager CA, Jacoby R, E Nichols T, Smith SM, Smith AD. Preventing Alzheimer's disease-related gray matter atrophy by B-vitamin treatment. Proč Nati Acad Sci USA. 2013 May 20.

Phillips MA, Childs CE, Calder PC, Rogers PJ. Lower omega-3 fatty acid intake and status are associated with poorer cognitive function in older age: a comparison of individuals with and without cognitive impairment and Alzheimer's disease. Nutritional Neuros- cience 2012;15(6):271-277.

web.acutil.cz.