Běžné nemoci 

Maminkou

Každá nastávající maminka se zpravidla těší na narození svého děťátka. Je přesvědčena, že její dítě bude to nejkrásnější, později možná nejchytřejší, zkrátka to nejlepší, protože je její.

Aby se přání stalo skutkem, může nastávající maminka něco pro své dítě udělat? Jistěže ano.

Nejjednodušší je žít zdravě a hlavně nekouřit.

Je totiž známé, že děti matek-kuřaček jsou často nižší porodní hmotnosti a celkově jsou drobnější. Jejich průměrná porodní váha je asi o 200 g nižší, než je průměr váhy normálních novorozenců matek nekuřaček. Nikotin a dehty, obsažené v cigaretovém kouři, totiž způsobují růstovou retardaci plodu. Dítě je po narození celkově slabší, a proto je v novorozeneckém období ohroženo vyšší mortalitou i morbiditou.

Kouření matky je pro dítě nebezpečné nejenom v době těhotenství. Jestliže matka kouří i po porodu svého dítěte, dochází dále k negativnímu ovlivňování vývoje dítěte. Ženy kuřačky mají obvykle sníženou produkci mateřského mléka, a proto bývá dítě uměle dokrmováno. Kratší bývá i období, po které je dítě kojeno. Do mateřského mléka se dále mohou vylučovat i nejrůznější škodlivé látky, obsažené v cigaretovém kouři.

Kojení je nejpřirozenější výživou novorozenců a kojenců. Mateřské mléko je těžce nahraditelné. Děti, které jsou po narození kojeny, jsou méně nemocné, výživa kojením přispívá k lepšímu vývoji dítěte, posiluje se imunitní aparát dítěte. Děti trpí méně často infekty cest dýchacích, nemají obvykle průjmová onemocnění. Kojení má pozitivní vliv i na citový a psychický vývoj dítěte.

Děti matek, které kouří, jsou proto častěji nemocné, trpí infekty horních, ale i dolních cest dýchacích, mají častěji otitidy. Kvůli retardaci růstu plodu, tedy i plic, jsou u těchto dětí častější plicní onemocnění.

Ve veřejných sdělovacích prostředcích se často hovoří o tzv. syndromu náhlého úmrtí kojenců. Rodiče se tohoto onemocnění často obávají. Ptají se, co tento syndrom způsobuje. Často si obstarávají „baby senzory“ z obavy o své dítě. Nejjednodušší prevencí je opět nekouřit. Je totiž prokázáno, že tento syndrom se objevuje častěji u dětí kuřaček.

Kouření matek ale může i celkově zkracovat délku života jejich dětí. Děti matek-kuřaček jsou častěji postiženy např. akutní leukémií. Toto onemocnění ohrožuje dítě na životě a může dojít i k jeho úmrtí.

Každá maminka si přeje, aby její dítě bylo nejen zdravé, nýbrž i chytré. Kouření matek v těhotenství může způsobovat i lehkou mozkovou dysfunkci dítěte, a tím může dojít k negativnímu ovlivnění intelektuálního vývoje dítěte. V domácnosti kouří často kromě matky i otec a další členové domácnosti. Děti, které vyrůstají v tomto prostředí, jsou trvale ohroženy tzv. pasivním kouřením.

Uvádí se, že pasivní kuřák nedobrovolně inhaluje až 20% dávky nikotinu a dehtových zplodin, kterou vdechne aktivní kuřák. Pro dítě, zvláště pro novorozence, je toto zatížení organismu jedy a škodlivými látkami velmi nebezpečné.

Opět, stejně jako u dětí matek-kuřaček i u dětí vystavených pasivnímu kouření, se častěji vyskytují infekty cest dýchacích, a to horních i dolních cest dýchacích. Častá je dyspnoe, chronický kašel, pískání a později vývoj astma bronchiale. Je známé, že v rodinách kuřáků se častěji vyskytují různé popáleniny, a tím opět může dojít k ohrožení dítěte.

Kouření v prostorách, kde se pohybuje a žije dítě, je tedy dítěti velmi nebezpečné. Nestačí nekouřit v místnosti, kde dítě tráví většinu času. Děti jsou pohybově aktivní a pohybují se všude. V bytě, kde žije dítě, se nemá kouřit vůbec.

Jestliže dítě vyrůstá v kuřáckém prostředí, je ohroženo nejen kouřem. Získává i špatný příklad a přebírá i negativní návyky rodičů. V dětském a později v adolescentním věku pak začíná kouřit dříve než jeho vrstevníci. Kouření dětí a adolescentů je velmi nebezpečné, protože všechny další zdravotní komplikace způsobené kouřením jsou spojeny s délkou kouření. Nemoci z kouření se dříve objevují u lidí, kteří kouří od dětství.

Vysoký počet kouřících dětí a adolescentů v naší populaci je zarážející. U těchto dětí diagnostikujeme častější bolesti v krku, dyspnoe, kašel, infekty horních a dolních cest dýchacích, otitidy a astma bronchiale. Častější je i vředová choroba. Není zanedbatelný ani raný vývoj aterosklerózy, obecně časný vývoj kardiovaskulárních chorob, infarkty myokardu, angina pectoris a hypertenze u dospělých kuřáků, kouřících od dětství.

Děti a adolescenti, kteří kouří, jsou častěji nemocní. Tím obvykle dochází k omezování jejich tělesné aktivity. Je ale známé, že pravidelná pohybová aktivita je velmi důležitá a je jedním z preventivních faktorů onemocnění kardiovaskulárních chorob v dospělosti. Aktivní sportovec nikdy nekouří.

Omezená pohybová aktivita a zvýšená nemocnost dětí a adolescentů-kuřáků vede k sedavému způsobu života, vzniku obezity. Obezita je dalším, velmi nepříznivým faktorem, který potencuje vývoj nejen kardiovaskulárních chorob, ale i rakoviny. Rakovina, a u kuřáků hlavně rakovina plic, může ohrožovat a zkracovat život kuřákům. Ten, kdo kouří od dětství, respektive je pasivním kuřákem již před narozením, je ohrožen o to více.

Důležitá je tedy prevence kouření. Normální je nekouřit. Proto by neměly kouřit těhotné ženy, nemělo by se kouřit v domovech, kde žijí děti. Dospělí by neměli dávat dětem špatný příklad v kouření. Děti z nekuřáckého prostření začnou méně často kouřit, budou zdravěji žít, a tím budou zdravější i jejich děti. Zdravější pak budeme všichni. V rodinách bude i více peněz na zdravou výživu, a tím se dále posílí zdravý životní styl našich rodin i dětí.

Co tedy doporučit nastávajícím maminkám, aby měly nejkrásnější, nejzdravější a nejchytřejší dítě? – Nekuřte.

V Brně 21. 5. 2001

Doc. MUDr. Hana Hrstková, CSc.,
přednostka I. dětské interní a onkologické kliniky
FN Brno, pracoviště Dětská nemocnice